Polská pracovní smlouva vs. česká:

Polsko je pro české firmy strategickým partnerem a jedním z nejatraktivnějších trhů pro expanzi. Geografická a kulturní blízkost však může být zrádná, zejména v oblasti pracovního práva. V tomto článku naleznete praktický přehled klíčových rozdílů mezi českou a polskou pracovní smlouvou, odlišností v nárocích na dovolenou, výpovědních lhůtách a pravidlech pro přesčasy. Získáte tak konkrétní odpovědi, které vám pomohou předejít drahým chybám a sankcím.

Potřebujete s tématem poradit? Obraťte se na advokátní kancelář ARROWS na e-mail office@arws.cz nebo telefon +420 245 007 740. Váš dotaz rád zodpoví "Mgr. Vojtěch Sucharda", expert na dané téma.

Polský trh láká, ale znáte jeho pracovněprávní specifika?

Dynamika polské ekonomiky je nepopiratelná. V posledních letech roste polský HDP i průměrné mzdy výrazně rychleji než v České republice. Tento trend se promítá i do nákladů na zaměstnance. Zatímco v roce 2024 je polská minimální mzda již citelně vyšší než česká, od ledna 2025 se rozdíl ještě prohloubí, kdy dosáhne 4 666 PLN, tedy přibližně 27 400 Kč.

Pro české firmy to znamená jediné: vstup na polský trh vyžaduje precizní finanční plánování a dokonalou znalost místních předpisů. Ačkoliv právní systémy obou zemí mají společné historické kořeny, polský zákoník práce, známý jako Kodeks pracy, se vyvinul samostatně a obsahuje řadu specifik, jejichž neznalost se nevyplácí.

Rostoucí mzdové náklady přirozeně vedou management k hledání úspor a flexibilnějších forem spolupráce. Právě zde však číhá největší riziko – nesprávné použití občanskoprávních smluv namísto standardního pracovního poměru, což polské úřady tvrdě postihují. Pečlivé nastavení smluvní dokumentace je proto absolutním základem pro bezpečné fungování vaší firmy v Polsku.

Základní kámen spolupráce: Umowa o pracę vs. Umowa zlecenia

V polském právu narazíte na dva fundamentálně odlišné typy smluv, jejichž záměna může vést k fatálním následkům. Jde o Umowa o pracę (pracovní smlouva) a Umowa zlecenia (příkazní smlouva, obdoba české dohody). Jejich klíčový rozdíl nespočívá v názvu, ale v právním režimu, kterým se řídí.

Umowa o pracę je standardní pracovní smlouva podléhající přísným pravidlům zákoníku práce (Kodeks pracy). Poskytuje zaměstnanci plnou ochranu, včetně nároku na placenou dovolenou, nemocenskou, přesně dané výpovědní lhůty a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Na druhé straně, Umowa zlecenia je smlouvou občanskoprávní a řídí se občanským zákoníkem (Kodeks cywilny). Nabízí výrazně větší flexibilitu, ale také menší ochranu pro pracovníka. Volba mezi těmito dvěma typy smluv však není na libovůli zaměstnavatele. Je striktně dána povahou vykonávané práce.

Pokud spolupráce naplňuje znaky závislé práce – tedy práce je vykonávána osobně, pod vedením zaměstnavatele, na jím určeném místě a v jím stanoveném čase – musí být vždy uzavřena Umowa o pracę. Manažeři zvyklí na českou flexibilitu dohod (DPP/DPČ) zde často chybují, protože podceňují, jak striktně polské úřady tuto hranici vymáhají. V ARROWS se na tuto problematiku specializujeme a pomáháme klientům nastavit smlouvy tak, aby odpovídaly reálné povaze práce. Pro okamžité řešení vaší situace nám napište na office@arws.cz.

Umowa zlecenia: Flexibilita, která se může stát pastí

Použití smlouvy Umowa zlecenia tam, kde má být Umowa o pracę, je jedním z nejčastějších a nejdražších prohřešků zahraničních firem v Polsku. Polská Státní inspekce práce (Państwowa Inspekcja Pracy, zkráceně PIP) aktivně kontroluje, zda nedochází k obcházení zákoníku práce.

Inspekce se zaměřuje na tzv. znaky pracovního poměru. Pokud zjistí, že pracovník na Umowa zlecenia ve skutečnosti pracuje pod vaším přímým vedením, má pevně stanovenou pracovní dobu a místo výkonu práce, může takovou smlouvu překlasifikovat na standardní pracovní poměr.

Následky jsou pak velmi citelné. Kromě pokuty, která se může vyšplhat až na 30 000 PLN (cca 175 000 Kč) za každou jednotlivou chybně uzavřenou smlouvu, vám hrozí i další sankce. Některé zdroje dokonce uvádějí, že pokuty mohou v budoucnu dosáhnout až 45 000 PLN.

Největším rizikem je však povinnost zpětně doplatit veškeré odvody na sociální a zdravotní pojištění a proplatit zaměstnanci nároky, jako je dovolená či příplatky.

V ARROWS pro naše klienty pravidelně provádíme audit smluvní dokumentace a připravujeme smlouvy, které chrání před těmito riziky. Potřebujete právní pomoc? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Rizika a sankce při nesprávné volbě smlouvy

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS
Reklasifikace smlouvy inspekcí práce (PIP) a doměření odvodů.	Právní analýza a audit stávajících smluv – zjistíme, zda vaše smlouvy obstojí při kontrole. Napište nám na office@arws.cz.
Pokuta od inspekce práce až do výše 30 000 PLN za každou smlouvu.	Příprava smluvní dokumentace – vytvoříme smlouvy, které vás ochrání před sankcemi. Kontaktujte nás na office@arws.cz.
Povinnost zpětného doplacení odvodů na sociální a zdravotní pojištění.	Zastupování před úřady a správními orgány – převezmeme komunikaci s PIP a dalšími institucemi.
Nároky zaměstnance na zpětné proplacení dovolené a příplatků za přesčasy.	Vyhotovení interních směrnic pro správné nastavení spolupráce – pomůžeme vám nastavit procesy, které minimalizují rizika.

Jak je to s dovolenou? Polský výpočet vás může překvapit

Další oblastí plnou záludností je nárok na dovolenou za kalendářní rok (urlop wypoczynkowy). Zatímco v Česku je základní výměra jednotná (4 týdny, pokud není stanoveno jinak), polský systém je dvoustupňový a závisí na celkové délce započitatelné praxe:

• 20 dní dovolené pro zaměstnance s praxí kratší než 10 let
• 26 dní dovolené pro zaměstnance s praxí 10 let a více

Zdá se to jednoduché, ale klíčový rozdíl je v tom, co se do praxe započítává. Na rozdíl od českého systému se v Polsku do celkové doby praxe započítává i doba studia. Tento fakt je pro české manažery a HR specialisty často velkým překvapením a zdrojem chyb.

Do praxe se započítává doba studia následovně:

• Absolvování střední odborné školy: 4–5 let
• Absolvování vysoké školy (bakalářský nebo magisterský titul): 8 let

Představte si, že najímáte absolventa polské vysoké školy s dvouletou pracovní zkušeností. Podle české logiky by měl praxi 2 roky a nárok na 20 dní dovolené. Podle polského práva se mu však započte 8 let za studium a 2 roky praxe, celkem tedy 10 let. Takový zaměstnanec má od prvního dne nárok na 26 dní dovolené. Poskytnutí nižší výměry je porušením zákona, které může vést ke stížnosti k inspekci práce a následné kontrole.

Nevíte si s daným tématem rady?

FAQ – Právní tipy k nárokům zaměstnanců

1. Co když zaměstnanec studoval a pracoval zároveň? Počítají se roky dvakrát?

Ne, doby se nesčítají. Pro zaměstnance se vždy započítá ta varianta, která je pro něj výhodnější. Pokud řešíte složitější případ, naši právníci jsou připraveni vám pomoci – napište na office@arws.cz.

2. Platí nárok na 26 dní dovolené i pro zaměstnance na částečný úvazek?

Ano, délka nároku (20 nebo 26 dní) se odvíjí od celkové doby praxe, ne od výše úvazku. Nárok se pak poměrně krátí podle sjednané pracovní doby. 

Zkušební doba a ukončení poměru: Jaké lhůty musíte dodržet?

Také pravidla pro zkušební dobu a výpovědní lhůty se v Polsku liší od české praxe. Jejich správné nastavení ve smlouvě a dodržování při ukončování poměru je klíčové pro předejití pracovněprávním sporům.

Zkušební doba (Umowa na okres próbny)

Zkušební dobu lze sjednat maximálně na 3 měsíce. Novější úpravy však zavedly pravidlo, že její délka by měla odpovídat zamýšlené délce následné smlouvy na dobu určitou. Například pokud plánujete zaměstnanci po zkušební době nabídnout smlouvu na méně než 6 měsíců, zkušební doba nesmí přesáhnout 1 měsíc.

Výpovědní lhůty ve zkušební době jsou velmi krátké a odvíjí se od její sjednané délky:

• 3 pracovní dny, pokud zkušební doba nepřesahuje 2 týdny
• 1 týden, pokud je zkušební doba delší než 2 týdny
• 2 týdny, pokud zkušební doba činí 3 měsíce.

Standardní výpovědní lhůty (Okres wypowiedzenia)

U smluv na dobu určitou i neurčitou jsou výpovědní lhůty stejné a odvíjí se od délky zaměstnání u daného zaměstnavatele:

• 2 týdny při zaměstnání kratším než 6 měsíců
• 1 měsíc při zaměstnání trvajícím alespoň 6 měsíců
• 3 měsíce při zaměstnání trvajícím alespoň 3 roky

Při každém ukončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci klíčový dokument nazvaný Świadectwo pracy (zápočtový list/potvrzení o zaměstnání). Jeho nevydání nebo chybné vyplnění je dalším postižitelným prohřeškem.

Na koho se můžete obrátit?

Správné a včasné ukončení pracovního poměru je stejně důležité jako jeho bezchybné navázání. V ARROWS zajišťujeme kompletní právní servis při propouštění zaměstnanců, včetně přípravy veškeré potřebné dokumentace. Spojte se s námi na office@arws.cz a získejte právní řešení na míru.

Chyby při provozu a ukončování pracovního poměru

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS
Nesprávné určení délky výpovědní doby a riziko neplatnosti výpovědi.	Revize a příprava výpovědí a dohod o ukončení poměru – zajistíme, aby byl celý proces právně neprůstřelný. Potřebujete právní pomoc? Kontaktujte nás na office@arws.cz.
Nevydání nebo chybné vyplnění Świadectwo pracy, vedoucí k pokutě.	Příprava veškeré dokumentace stanovené zákonem – postaráme se o všechny formální náležitosti za vás. Pro okamžité řešení vaší situace nám napište na office@arws.cz.
Neplatné rozvázání pracovního poměru ve zkušební době kvůli chybné lhůtě.	Zastupování v pracovněprávních sporech u soudů – budeme hájit vaše zájmy, pokud dojde ke sporu. Spojte se s námi na office@arws.cz a získejte právní řešení na míru.
Chybné započtení doby studia a následný spor o délku dovolené.	Odborná školení pro vaše HR a management s certifikátem – naučíme váš tým, jak se vyhnout nejčastějším chybám v polském právu.

Pracovní doba a přesčasy (nadgodziny): Kdy a kolik musíte připlatit?

Standardní pracovní doba v Polsku činí 8 hodin denně a v průměru 40 hodin týdně.1 Práce vykonávaná nad tento rámec je považována za práci přesčas (praca w godzinach nadliczbowych) a musí být speciálně kompenzována. Polská úprava je v tomto ohledu přísnější a pro zaměstnavatele nákladnější než česká.

Za práci přesčas náleží zaměstnanci kromě běžné mzdy i příplatek (dodatek), jehož výše závisí na tom, kdy byla práce vykonána:

• Příplatek 50 % z běžné mzdy za přesčas v běžné pracovní dny
• Příplatek 100 % z běžné mzdy za přesčas v noci, o nedělích a svátcích

Alternativou k finanční kompenzaci je poskytnutí náhradního volna (czas wolny). Pokud o něj požádá zaměstnanec, poskytuje se v poměru 1:1 (hodina za hodinu). Pokud však náhradní volno nařídí zaměstnavatel, musí ho poskytnout v poměru 1:1,5 (za hodinu přesčasu náleží hodina a půl volna).

Tato pravidla mohou výrazně navýšit náklady na provoz, zejména ve výrobě či logistice, kde je práce o víkendech a v noci běžná.

FAQ – Právní tipy k odměňování

1. Co se v Polsku považuje za noční práci?

Noční práce je definována jako práce vykonávaná v 8hodinovém úseku mezi 21:00 a 7:00. Za tuto práci náleží příplatek ve výši 20 % minimální hodinové mzdy, i když se nejedná o přesčas. 

2. Existuje roční limit na přesčasy?

Ano, zákonný limit nařízené práce přesčas je 150 hodin ročně. Tento limit lze za určitých podmínek navýšit v kolektivní smlouvě nebo interním předpisu, avšak celková týdenní pracovní doba včetně přesčasů nesmí v průměru překročit 48 hodin. 

Mezinárodní expanze bez starostí s ARROWS International

Orientace v odlišném právním prostředí, jakým je to polské, vyžaduje nejen teoretické znalosti, ale především praktické zkušenosti. Právníci ARROWS řeší pracovněprávní záležitosti s mezinárodním prvkem na denní bázi. Ať už potřebujete najmout lokální tým v Polsku, vyslat tam své české zaměstnance, nebo jednat s polskými úřady, jsme připraveni vám poskytnout komplexní podporu.

Díky naší síti ARROWS International, kterou budujeme více než deset let, dokážeme zajistit špičkové právní služby nejen v Polsku, ale i v dalších jurisdikcích. Rozumíme, že pro úspěšnou expanzi potřebujete partnera, který se postará o právní detaily, abyste se vy mohli soustředit na rozvoj svého byznysu.

Nevíte si s daným tématem rady?

Komplexní právní podpora pro váš vstup na polský trh

Jak ukázal tento článek, rozdíly mezi českým a polským pracovním právem jsou zásadní. Správná volba smlouvy, korektní výpočet dovolené, dodržení výpovědních lhůt a správná kompenzace přesčasů jsou klíčové pro minimalizaci právních a finančních rizik.

V ARROWS se na tuto oblast dlouhodobě specializujeme. Naše zkušenosti z poskytování služeb pro více než 150 akciových společností a 250 s.r.o. nám umožňují dodávat rychlá a vysoce kvalitní řešení. Pro naše klienty zajišťujeme:

• Přípravu a revizi pracovních smluv (Umowa o pracę) i občanskoprávních smluv (Umowa zlecenia).
• Vyhotovení interních směrnic, které ochrání vaši firmu před pokutami.
• Zastupování u správních orgánů, včetně obávané Státní inspekce práce (PIP).
• Odborná školení pro váš management a HR oddělení s certifikátem.
• Právní stanoviska k optimalizaci vašich pracovněprávních procesů.

Navíc si zakládáme na propojování našich klientů. Pokud máte zajímavé obchodní či investiční příležitosti, rádi vás seznámíme s relevantními partnery z naší sítě.

Máte v plánu expanzi do Polska nebo už tam působíte a chcete mít jistotu, že máte vše v souladu se zákonem? Naši právníci jsou připraveni vám pomoci – napište na office@arws.cz.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k polským pracovním smlouvám

1. Mohu zaměstnat Poláka na českou pracovní smlouvu, pokud bude pracovat z Polska?
Obecně ne. Pokud zaměstnanec vykonává práci převážně na území Polska, musí se jeho pracovní poměr řídit polským pracovním právem, včetně povinných odvodů a daní v Polsku. Je nutné uzavřít smlouvu v souladu s polským Kodeks pracy. Pokud řešíte podobný problém, kontaktujte nás na office@arws.cz.

2. Jaký je rozdíl v sociálním a zdravotním pojištění mezi Umowa o pracę a Umowa zlecenia?
U Umowa o pracę jsou odvody na všechna pojištění (důchodové, nemocenské, zdravotní) povinné a plně hrazené. U Umowa zlecenia je situace složitější a závisí na dalších příjmech dané osoby; například nemocenské pojištění je dobrovolné. 

3. Musí být polská pracovní smlouva sepsána v polštině?
Ano, smlouva musí být sepsána v polštině, nebo alespoň v dvojjazyčné verzi, kde je jedna z verzí polská. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec plně porozuměl obsahu smlouvy, a od roku 2025 se tato pravidla dále zpřísňují. Zajišťujeme kompletní přípravu dvojjazyčné dokumentace, pro více informací pište na office@arws.cz.

4. Co je Świadectwo pracy a proč je tak důležité?
Świadectwo pracy je oficiální potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci na konci pracovního poměru. Obsahuje klíčové informace o délce zaměstnání, pozici a způsobu ukončení. Je to zásadní dokument pro budoucí zaměstnání a nároky na sociální dávky v Polsku. Potřebujete pomoci s jeho vystavením? Jsme tu pro vás na office@arws.cz.

5. Jaké jsou hlavní změny v polském pracovním právu pro cizince v roce 2025?
Polská legislativa prochází změnami, které zpřísňují podmínky pro zaměstnávání cizinců, včetně digitalizace procesů a nových povinností pro zaměstnavatele, jako je elektronické podávání smluv a povinnost používat standardní pracovní smlouvu (Umowa o pracę) pro cizince. Pro aktuální informace a zajištění souladu s novými předpisy se spojte s námi na office@arws.cz.

6. Jaký je rozdíl ve výpovědní době u smlouvy na dobu určitou a neurčitou v Polsku?
Na rozdíl od dřívější praxe jsou nyní výpovědní doby pro smlouvy na dobu určitou i neurčitou sjednocené a odvíjí se pouze od délky zaměstnání u daného zaměstnavatele (2 týdny, 1 měsíc, nebo 3 měsíce).

Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.