Postoupení práva na dorovnání podle § 390 zákona o obchodních korporacích

V případě, že hlavní (majoritní) akcionář vlastní ve společnosti akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, na nějž byly vydány akcie s hlasovacími právy, a s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti, je oprávněn požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu a předložilo jí k rozhodnutí návrh na přechod všech ostatních akcií na tohoto akcionáře. V takovém případě hovoříme o tzv. vytěsnění minoritních akcionářů akcionářem hlavním (angl. squeeze-out). Zákon o obchodních korporacích pak tento institut nazývá jako „Nucený přechod účastnických cenných papírů“.

Vytěsňovaným minoritním akcionářů pak dle § 376 zákona o obchodních korporacích náleží právo na přiměřené protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Ust. § 390 zákona o obchodních korporacích pak svěřuje vytěsněným minoritním akcionářům další nástroj a to v podobě tzv. práva na dorovnání, jež spočívá v možnosti domáhat se po hlavním akcionáři dorovnání výše poskytnutého protiplnění, není-li poskytnuté protiplnění přiměřené hodnotě akcií ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře. V obecné rovině platí, že předmětem postoupení pohledávky, jak plyne z § 1879 občanského zákoníku, může být pouze pohledávka, a to buď celá, nebo její část, přičemž je možné rovněž postoupit pouze příslušenství pohledávky, aniž by byla postoupena i samotná pohledávka. 

Pohledávkou dle § 1721 občanského zákoníku pak rozumíme právo věřitele na určité plnění vůči dlužníku. Lze tedy uzavřít, že pohledávka je vždy relativní právo za určitým dlužníkem. Z ust. § 376 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že vlastníci akcií mají právo na přiměřené protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem nebo jej odůvodní podle § 391 odst. 1. zákona o obchodních korporacích. Zároveň platí, že posudek nesmí být ke dni doručení žádosti podle § 375 zákona o obchodních korporacích starší než 3 měsíce. Je-li pak dle § 390 zákona o obchodních korporacích definováno právo na dorovnání jako právo minoritního akcionáře domáhat se po hlavním akcionáři práva na dorovnání, není-li poskytnuté protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře, je možné definovat právo akcionáře na dorovnání poskytnutého protiplnění jako zvláštní institut vyplývající z práva na přiměřené protiplnění v penězích. Jedná se tedy o právo věřitele na určité plnění v penězích vůči dlužníkovi. Zároveň je možné konstatovat, že se jedná o právo relativní a nikoli absolutní. Dle § 1881 občanského zákoníku platí, že postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Z výše uvedeného tak plyne, že z obecné úpravy občanského zákoníku týkající se možností postoupení pohledávky nelze dovodit, že by v případě práva vlastníka akcií na dorovnání existovaly jakékoliv překážky. Vzhledem tedy k tomu, že samotné možnosti postoupit pohledávku na dorovnání nic nebrání a zároveň platí, že změna na straně oprávněného subjektu nastává na základě uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, pak lze vyvodit, že postupník bude při domáhání se práva na dorovnání aktivně legitimován jak při jednání s hlavním akcionářem, tak i v jednání před soudem.

Dle mého názoru pak na výše uvedených závěrech lze setrvat i v případě, že by byly předmětné akcie omezeny co do jejich převoditelnosti. Právo na dorovnání lze totiž zjednodušeně považovat za jakési právo na doplatek „ceny“ za nuceně přešlé vlastnictví k akciím. Z tohoto důvodu je pak zcela irelevantní, že předmětné akcie byly omezeny co do jejich převoditelnosti, když předmětem postoupení je právo související s již uskutečněným přechodem vlastnického práva. Souvisí tedy s takovým nabytím vlastnického práva k akciím, k němuž dochází nikoli na základě projevu vůle, ale na základě právních skutečností, které nejsou projevem vůle.

Mgr. Antonín Hajdušek, advokátní koncipient DOHNAL PERTOT SLANINA | advokátní kancelář PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | OLOMOUC | LETOHRAD Komenského 266/3, Hradec Králové Palackého 75/21, Olomouc Václavské náměstí 76, Letohrad Tel.: +420 587 407 086 e-mail: info@akdps.cz