Právní aspekty umělé inteligence v roce 2024

Umělá inteligence prozařuje nejen právním světem a stává se tak de facto všudypřítomnou i v jiných sférách běžného života. S rychle rostoucím fenoménem, ale přichází i obavy z dopadu na základní lidská práva a přirozeně je zde požadavek na právní regulaci. Na tento požadavek pak zareagovala EU a předložila návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (tzv. AI Act). V tomto článku se tedy zaměříme na některé právní aspekty umělé inteligence a předestřeme si některé klíčové oblasti.

Základním stavebním kamenem pro regulaci umělé inteligence, je již zmínění akt o umělé inteligenci (AI Act), který provází silné názorové proudy ze stran členských států, zejména pak hlas tří největších evropských ekonomik, což podstatně ovlivňuje podobu samotného AI Act (více k tomuto tématu v článku kolegy Mgr. Ondřeje Cicvárka zde).

Umělá inteligence a osobní údaje

Již mnohokrát skloňovaný pojem jako je ochrana osobních údajů rozhodně nemůže být ponechán mimo téma umělé inteligence a je nutné ho neopomíjet. V souvislosti s osobními údaji je třeba věnovat pozornost Nařízení GDPR, které se této problematice věnuje a zároveň pokrývá i oblast umělé inteligence.

K vymezení pojmu osobní údaje nám tedy postačí definice Nařízení GDPR, která výslovně říká, že osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (čl. 4 odst. 1 Nařízení GDPR). 

S umělou inteligencí si v současné době nejčastěji spojíte pravděpodobně nějakého chatbota, se kterým sdílíte nějaké své osobní údaje či jiné informace osobního rázu a je proto nutné znát v souvislosti s tímto svá práva a neopomíjet důležitost tohoto sdílení. Blíže jsme se tak tomuto věnovali v kontextu OpenAI a ochrany osobních údajů v článku, který si můžete přečíst zde.

Jak je to s odpovědností za škodu způsobenou umělou inteligencí?

Současná vnitrostátní úprava zaměřená na náhradu škody není vhodná pro řešení nároků na odpovědnost za škody způsobené výrobky a službami v kontextu umělé inteligence, a to je důvodem proč s tímto pracuje AI Act ve spojení s novou směrnicí o odpovědnosti za vadné výrobky.

Vzhledem k tomu, že specifické vlastnosti umělé inteligence, ať už se jedná o její komplexnost, autonomii či jakousi neprůhlednost, mohou poškozeným osobám neúměrně znesnadnit identifikaci povinné osoby a úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody, je zde snaha o podstatné zlepšení pozice poškozených a případného dokazování v oblasti způsobení škody systémem umělé inteligence.

Bude se tedy typicky jednat o případ, kdy poškozený může prokázat, že systém AI nesplňuje požadavky nařízení o AI nebo jiných právních předpisů (tj. příslušných vnitrostátních nebo unijních právních předpisů), za užití domněnky, že žalovaný (tzn. systém umělé inteligence) zaviněně porušil příslušnou povinnost, a proto se bude předpokládat příčinná souvislost vzniklé škody.

Umělá inteligence a její vliv na pracovněprávní prostředí

Každému jistě na mysli vyvstala otázka, zda nás umělá inteligence nahradí v pracovněprávním prostředí a jak se bude v tomto odvětví situace vyvíjet. Předně je nutné říci, že umělá inteligence v současné chvíli není ohrožující pro většinové množství odvětví. Stává se z ní spíše velmi dobře použitelný nástroj, a to například v oblasti personálních věcí.

Umělá inteligence tak přináší v podstatě revoluci ve způsobu, jakým společnosti přistupují k náboru, řízení zaměstnanců a k rozvoji jejich talentu. Díky pokročilým algoritmům a strojovému učení se (nejen) personalisté mohou zaměřit na strategické aspekty své práce, zatímco jiné úkoly může převzít umělá inteligence. Proto jsme ani my neváhali a stali se první advokátní kanceláří v ČR, která má svůj vlastní AI tým, o kterém jsme více odhalili zde.

V souvislosti s užíváním AI v pracovním prostředí, tak rozhodně doporučujeme vypracovat interní směrnici či pokyny, které budou zaměstnance dostatečně podrobně instruovat o zacházení s AI. Můžete tak předejít nenapravitelným škodám v této citlivých oblastech, jako jsou například osobní údaje.

Otázka autorských a vlastnických práv

Kdekdo už nyní využívá umělou inteligenci k tvorbě různých textů, fotomontáží, obrazů nebo audio-vizuálních záznamů, které by v řadě případů požívaly autorskoprávní ochrany, pokud by byly vytvořeny člověkem. U umělé inteligence tomu tak, ale v aktuální situaci není.

Podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „autorský zákon“) je předmětem autorského práva dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, tj. autorovým vlastním duševním výtvorem, a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické.

Podle aktuálně platné právní úpravy, a to nejen české, ale i evropské, nepožívá výtvor vygenerovaný umělou inteligencí autorskoprávní ochrany, a to právě z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby, tedy člověka autora. Více o tomto tématu poodkryla ve svém článku naše kolegyně Mgr. Kateřina Nováková zde.

K tématu autorského práva a umělé inteligence se již vyjádřil i Městský soud v Praze, když konstatuje, že obrázek vytvořený umělou inteligencí nepředstavuje autorské dílo podle § 2 autorského zákona, neboť nesplňuje pojmové znaky autorského díla; nejedná se tak o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby – autora*. Tento rozsudek by tak mohl dát směr v rozhodování dalších obdobných případů.

Závěr

Umělá inteligence je rozhodně téma rezonující celou společností a my jsme připraveni Vám na této cestě pomoci. Zkušenosti se zaváděním umělé inteligence nám nechybí, jak se můžete dočíst zde a také se o ně velice rádi podělíme na nejrůznějších školeních jako například pro Českou bankovní asociaci anebo třeba právě s Vámi. 

_______________________________________________

* Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2023, č. j. 10 C 13/2023

Pokud máte dotazy v souvislosti s tématem umělé inteligence či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.