Přesčasy ve zdravotnictví aneb protesty lékařů

V posledních týdnech ze všech stran sršelo téma zdravotnictví a přesčasů lékařů. Jak to vypadá pro lékaře s přesčasy a jaký je aktuální vývoj na poli zdravotnictví? Pojďme se společně podívat, jaká je současná situace.

Ve čtvrtek 30. 11. 2023 již v 1. čtení schválila poslanecká sněmovna návrh zákona, kterým se mění jednak zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen “ZP”), jednak zákon č. 281/2023 Sb., který sám obsahuje novelizaci ZP. Návrh reaguje na aktuální velkou novelu ZP, která mimo jiné znovu zavedla § 93a ZP upravující tzv. další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví.

Tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví

Původní zářijová novela totiž umožnila zdvojnásobení dobrovolných přesčasů až na 832 hodin ročně. V reakci na to část lékařů tyto dobrovolné přesčasy vypověděla na znak protestu proti tomuto zvýšení. Toto ustanovení však nebude mít příliš dlouhou životnost, a to proto, že se má zrušit již ke dni 1. 1. 2024, namísto 1. 1. 2029.

Aktuální situace ve zdravotnictví

Poslední novela tak snižuje dobrovolné přesčasy na maximálně 416 hodin za rok, nicméně umožňuje výkon práce nepřetržitě po dobu 24 hodin. Je třeba zdůraznit, že tato poslední novela tedy obnovuje původní stav. 

Navrhovaná právní úprava (nový § 83a ZP) tak má umožnit výkon práce až po dobu 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích pouze pro vybrané zdravotnické zaměstnance v nepřetržitém provozu․ Tato doba soustavného výkonu práce by byla kombinací směny, jejíž maximální délka činí dle § 83 ZP 12 hodin, a na ni navazující práce přesčas. 

Uplatnění této maximální délky pracovní doby je podmíněno sjednáním v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, a písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Mladí lékaři se však stále zasazují o úpravu délky odpočinku a příplatků za 24 hodinovou pracovní dobu, konkrétně pak požadují adekvátní kompenzační volno před či po 24 hodinových službách a adekvátní finanční ohodnocení 24 hodinových služeb pomocí speciálních příplatků.

Taktéž poukazují na to, že příplatky za přesčas jsou často rušeny náhradním volnem, a to znevýhodňuje zejména zaměstnance pracující na zkrácený úvazek. Požadují tedy speciální odměnu za 24 hodinové služby bez ohledu na výši úvazku a bez možnosti využití náhradního volna namísto příplatků.

Mimo toto je taktéž klíčovou změnou zpřísnění podmínek pro délku odpočinku (viz ust. § 92 ZP). Od 1. ledna 2024 totiž budou podle novely zákoníku práce zaměstnavatelé krom denní doby odpočinku povinni poskytnout zaměstnancům ještě dalších 35 hodin odpočinku v týdnu. Co se týče zdravotnictví, zákon připouští dobu odpočinku zkrátit z 35 hodin na 24, ale v následujících dvou týdnech musí být doba týdenního odpočinku příslušně doplněna. Možnost pro toto zkrácení upravuje § 90 odst. 2 ZP, ale výslovnou výjimku pro 24 hodinovou směnu nezná a pro praxi se tak stává požadavek velice obtížným. Odborníci se tak shodují na tom, že tento požadavek je v českém zdravotnictví velice náročný na realizaci, ne-li dokonce nereálný.

Na začátku prosince pak byla podepsána dohoda lékařů s premiérem, ministerstvem zdravotnictví a veřejnou zdravotní pojišťovnou slibující navýšení platů a mezd lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům, podporu vzdělávání zdravotnických pracovníků a závazek ministerstva pokračovat v dalších krocích. Navýšení proběhne od 1. ledna 2024, celkem se na toto navýšení poskytne 9,8 miliardy Kč, z toho pak 3 miliardy poskytne Všeobecná zdravotní pojišťovna formou úhradových dodatků s nemocnicemi, zbývající část půjde z vyšších úhrad pojišťoven.

Ministerstvo se také zavázalo připravit návrhy dalších změn za účelem snížení množství přesčasů lékařů a dalších zdravotnických, ale i nezdravotnických pracovníků. Zároveň se zavázali ke zlepšení jejich pracovních podmínek. I tato dohoda, ale byla předmětem množství kritik. Ačkoliv je samozřejmě taková dohoda krokem dobrým směrem, absentují v ní jakékoliv konkrétnosti, a naopak je plna pouze obecných tvrzení a závazků. Uvidíme tedy, zda kromě navýšení platů lékařů a dalších zdravotnických pracovníků dojde časem k jiným slibovaným změnám.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Odpovědný právník: Mgr. Barbora Dlabolová, na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.