Přezkum závazných stanovisek v roce 2021

S účinností od 1. 1. 2021 došlo k celé řadě zásadních změn v oblasti stavebního práva. O první z nich, kterou je nově zavedená fikce závazného stanoviska, jsme Vás již informovali v rámci článku Fikce vydání závazného stanoviska podle nové úpravy stavebního zákona. Další a neméně důležitou změnou je nová úprava možnosti přezkumu závazných stanovisek.

Předchozí právní úprava v oblasti možností nápravy závazných stanovisek dělala kvůli své nejasné a roztříštěné podobě velké výkladové problémy jak odborné veřejnosti, tak i samotným soudům, které daná pravidla vykládaly různě.

V rámci „staré“ právní úpravy bylo možné napadnout závazné stanovisko na základě stavebního zákona pouze z důvodu jeho nezákonnosti, a to navíc pouze společně s odvoláním proti rozhodnutí, které bylo tímto závazným stanoviskem podmíněno. Zároveň platila lhůta 1 roku od vydání závazného stanoviska pro možnost namítání jeho nezákonnosti. Tato úprava sama o sobě nebyla úplně vhodná, když v praxi mohlo poměrně často docházet k případům, kdy mezi vydáním závazného stanoviska a vydáním jím podmíněného rozhodnutí uplynula doba delší než 1 rok. V takových případech by totiž docházelo k uplynutí lhůty k napadení nezákonnosti závazného stanoviska ještě před tím, než bylo vůbec fakticky možné podat odvolání.

Výše uvedené předchozí úpravě příliš nepomohla ani obecná úprava přezkumu ve správním řádu, která vznesla jen další pochybnosti o tom, jaké jsou možnosti nápravy závazných stanovisek. Mezi odbornou veřejností ani mezi soudy totiž nebyla shoda na tom, zda je nebo není možné závazné stanovisko přezkoumat zvlášť v rámci přezkumného řízení podle správního řádu. Dokonce docházelo i k takovým situacím, kdy jeden soud v rámci svého rozhodnutí jednoznačně připustil možnost napadat závazné stanovisko jak postupem dle stavebního zákona, tak i postupem dle správního řádu, zatímco druhý soud v rámci svého rozhodnutí došel k závěru, že úprava ve stavebním zákoně úplně vylučuje možnost použití úpravy samostatného přezkumného řízení dle správního řádu.

O problematičnosti předchozí úpravy svědčí také to, že již v roce 2017 podala skupina senátorů návrh k Ústavnímu soudu na zrušení úpravy možnosti napadení závazného stanoviska, zakotvenou „minulou“ úpravou stavebního zákona (o tomto návrhu však doposud nebylo rozhodnuto, a s ohledem na novou úpravu je již případné rozhodnutí bezpředmětné).

Vzhledem k výše uvedenému tak lze novelizaci v této oblasti vnímat zásadně pozitivně, jelikož jak uvádí samotná důvodová zpráva k předmětné novelizaci, účelem bylo právě odstranění výše nastíněného problému v oblasti nápravy závazných stanovisek.

V rámci právní úpravy účinné od 1. 1. 2021 je nově výslovně dána možnost přezkumu závazného stanoviska v rámci vlastního přezkumného řízení v případech, kdy je závazné stanovisko nezákonné.

Lhůta, po kterou je možné přezkumné řízení provést, pak počíná běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. S ohledem na to, že délka lhůty byla stanovena na 1 rok od právní moci rozhodnutí, je možné v rámci přezkumného řízení závazné stanovisko přezkoumat od okamžiku jeho vydání, až do uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. I tak je ale dobré upozornit na to, že na přezkoumání závazného stanoviska není dán právní nárok, a platí pro něj ta samá pravidla, jako při přezkumu správního rozhodnutí.

Zároveň nelze opomenout, že po obsahové stránce je dle správního řádu možné napadnout závazné stanovisko v rámci odvolání proti rozhodnutí, které bylo tímto závazným stanoviskem podmíněno.

Nová právní úprava tak dává výslovnou odpověď na (do 1. 1. 2021) spornou otázku, zda je možné závazné stanovisko přezkoumat v rámci samostatného přezkumného řízení, upraveného v rámci správního řádu, a odstraňuje tak nejistý stav, který zde byl dán předchozí nejednoznačnou právní úpravou.

Je tak jasně stanoveno, že v případě nezákonnosti závazného stanoviska může být toto závazné stanovisko přezkoumáno v rámci samostatného přezkumného řízení, a v případě napadání samotného obsahu závazného stanoviska je dle správního řádu dána možnost podání odvolání proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.

Čtěte také:

• Fikce vydání závazného stanoviska podle nové úpravy stavebního zákona
• Plánovací smlouva s obcí jako podmínka vydání regulačního plánu v roce 2020