Přínos umělé inteligence ve zdravotnictví

Benefitů, které umělá inteligence může přinést do zdravotnictví je nespočet. Ruku v ruce s tím však jde též nespočet protichůdných názorů na využívání umělé inteligence ve zdravotnictví, a to i ze strany Světové zdravotnické organizace (dále jen “WHO”), jakož i příslušných problematických a kontroverzních aspektů. Jaké jsou možné přínosy umělé inteligence ve zdravotnictví, jaké jsou aktuální vize a jaká jsou případná rizika? Pojďme se na to společně podívat v sérii článků zaměřených na umělou inteligenci ve zdravotnictví.

V tomto článku se průřezově podíváme na možné přínosy umělé inteligence ve zdravotnictví jako celku, ale také na některé navazující problémy či rizika.

Umělá inteligence a diagnostika

Jednou z hlavních oblastí, kde je možné nalézt pro umělou inteligenci uplatnění, je diagnostika. V té je naprosto klíčové včasné odhalení daného onemocnění, a to hlavně za předpokladu, že se jedná například o nádorové onemocnění. Určení diagnózy není vždy jednoduché a nemusí být na první pohled patrné, o jaké onemocnění se jedná. Naskýtá se zde tak prostor pro užití umělé inteligence například v radiologii.

Systémy, které jsou vyvíjené právě pro detekci nálezů na rentgenových snímcích, jsou schopny velmi rychle a s vysokou přesností detekovat a lokalizovat různé typy nálezů. Tyto systémy by tak mohly výrazně zrychlit proces diagnostického vyšetření a zároveň mít pozitivní dopad na samotného pacienta včasným a přesným odhalením diagnózy, což by mohlo vést i k vyšší pravděpodobnosti úplného uzdravení.

Takovýto AI systém pro čtení rentgenových snímků aktuálně testují tři české nemocnice, kde přímo lékaři potvrzují benefity tohoto systému. Může se jednat také o významnou pomoc pro mladé lékaře, kteří se tímto mohou mnohem lépe učit. Zároveň tak může být tento systém třetím okem i pro zkušeného radiologa pro zachycení i těch nejmenších a nejhůře viditelných nálezů. Z širokého zavedení umělé inteligence do zdravotní péče tak mohou benefitovat jak lékaři, tak i samotní pacienti.

Robot chirurgem

AI přináší změny i do následné lékařské péče a terapeutických procesů. Například v robotické chirurgii umožňuje umělá inteligence nejen preciznější diagnostiku, ale i přesnější zobrazování anatomie pacienta. Díky tomu tak mohou chirurgové přesněji určit vhodný postup při operaci.

Prostřednictvím robotických chirurgických prostředků na bázi umělé inteligence jsou pak lékaři schopni provádět komplexní chirurgické zákroky s maximální přesností a minimálním zásahem do organismu pacienta. Výsledkem je rychlejší hojení, menší riziko komplikací a kratší doba úplného uzdravení pacienta.

Manipulace s chirurgickými nástroji pomocí robotického systému může poskytnout lékaři lepší ergonomii při operaci, kde může být i ten nejmenší faktor rozhodující pro výsledek operace. Robotické systémy navíc umožňují chirurgům dostat se k velmi těžko přístupným místům v těle pacienta za použití běžných chirurgických metod. Dále díky vizualizaci a zvětšeného obrazu operované oblasti má lékař i mnohem větší kontrolu nad konkrétním výkonem.

Velkou otázkou je ovšem případná odpovědnost za jakoukoliv újmu způsobenou při výkonu prováděném pomocí umělé inteligence či různých robotů.

Zefektivnění léčby

Díky umělé inteligenci můžeme zrovna tak zefektivnit i samotnou léčbu. AI umí analyzovat genetické a historické údaje pacienta společně s jeho anamnézou, to všechno rychle a efektivně. Na základě toho může pak navrhnout specifický léčebný plán přímo podle konkrétních potřeb každého pacienta.

Zároveň se umělá inteligence může podílet i na zlepšení predikce vedlejších účinků léčiv, což minimalizuje komplikace u pacientů. Zároveň díky schopnosti analyzovat obrovská množství dat může také urychlit vývoj léčiv nových.

Aktuální vývoj na poli umělé inteligence ve zdravotnictví

V tuto chvíli jsou na různých místech v republice testovány nejrůznější formy virtuální reality, které cílí jak na prospěch pacientů, tak i na lékaře, kteří by těchto technologií mohli začít užívat.

Za pomocí virtuální reality jsou tak prováděny nácviky oznamování nemocí či úmrtí ze strany zdravotnického personálu, nebo také o nácvik KPR (kardiopulmonální resuscitace). Zdravotníkům se tak otevírá možnost “trénovat” odkudkoliv, což značně usnadňuje požadavky na velká skupinová školení.

Velmi zajímavou zkušeností pro pacienty může být rehabilitace prostřednictvím virtuální reality, kdy mohou například sbírat virtuální ovoce či štípat dříví, anebo si zahrát virtuální pexeso. Takováto rehabilitace má tu výhodu, že může sloužit jak pro procvičení pohybového ústrojí, tak i pro kognitivní trénink.

Novinkou by pak také mohlo být využití virtuální reality pro operace mozku. Konkrétně by se jednalo o snížení stresu pro pacienta při operaci v případě, kdy je pacient při vědomí, neboť je nutné zjistit, zda operace nezasahuje do řečových či jiných kognitivních center. Taktéž by na operačním sále nemuseli být přítomni logopedové, což by snížilo riziko infekce.

Právní aspekty používání AI ve zdravotnictví

Umělá inteligence jistojistě začíná mít místo i ve zdravotnictví, celý proces začleňování ale bude ještě zdlouhavý a bude třeba dát do souladu i vnitrostátní právní úpravu s tímto trendem.

Ne všechny názory jsou ovšem pozitivní a využívání AI má i svá významná úskalí, na které je třeba klást přiměřený důraz, zejména v oblastech jako jsou ochrana osobních údajů pacientů podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016) a otázky odpovědnosti za zdravotnické chyby, které mohou nastat při využívání AI, na které bude dopadat zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Směrnice o zdravotnických prostředcích (Směrnice 93/42/EHS) či ku příkladu nařízení o umělé inteligenci (AI Act), jehož finální znění bylo schváleno Evropským parlamentem dne 13. 3. 2024.

Důležitým aspektem integrace umělé inteligence do zdravotnictví je také zajištění, že pacienti poskytují informovaný souhlas s poskytovanými zdravotními službami ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), zejm. § 28 odst. 1 a § 34 a následující tohoto zákona. V případě implementace AI by tak informované souhlasy pacientů měly obsahovat relevantní informace v závislosti na konkrétním používání AI při poskytování zdravotních služeb. Pacienti musí být jasně a transparentně informováni o tom, jaké informace jsou shromažďovány, jak budou data použita a jaké jsou potenciální benefity a rizika využívání AI ve zdravotnictví.

Pacientská data musí být i při používání AI chráněna na stejné úrovni tak, jako vyžaduje GDPR a zákon o zdravotních službách. Článek 6 a 9 tohoto nařízení vymezuje podmínky zákonnosti zpracování osobních údajů, a tedy stanovuje, kdy je zapotřebí pro účely zpracování dat získat od pacienta souhlas a kdy nikoliv. Standard ochrany dat a informací o pacientech musí být zachován i ve světle zákona o zdravotních službách, který upravuje zejména mlčenlivost pracovníků (§ 51 zákona), předávání informací o zdravotním stavu jiným poskytovatelům zdravotních služeb (§ 45 odst. 2 písm. g)) apod.  

Schválené znění Nařízení o umělé inteligenci vymezuje mimo jiné podmínky používání tzv. vysoce rizikových systémů AI, mezi kterými nalezneme i zdravotnické systémy, které mají sloužit ke stanovení diagnózy či které jsou používané v rámci robotické chirurgie. Nařízení klade důraz na nutnost kontroly a monitoringu personálu v souvislosti s používáním těchto systémů.

Zdravotničtí pracovníci jsou dle § 49 zákona o zdravotních službách povinni poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy. Proto je též zásadní, aby poskytovatelé zdravotních služeb zajistili zvýšení úrovně etického povědomí a odbornou přípravu zdravotnického personálu v oblasti aplikace a používání umělé inteligence tak, aby bylo při poskytování zdravotních služeb postupováno lege artis. Vzdělávání by mělo zejména zahrnovat otázky související s etikou, bezpečností pacientů či interpretací výsledků poskytovaných AI, aby bylo zajištěno, že rozhodování zůstává v rukou kvalifikovaných zdravotnických pracovníků.

Důležité je mít na paměti, že umělá inteligence není všespásná a je třeba ji brát pouze jako podpůrný nástroj, a nikoliv jako náhradu lidského prvku.

Jak bylo naznačeno výše, použití umělé inteligence sebou obecně nese nespočet výhod a s tím i v ruku v ruce jdoucích rizik. V oblasti zdravotnictví se budeme zejména bavit o otázce odpovědnosti či ochrany osobních dat pacientů. Problematickým aspektům použití umělé inteligence při poskytování zdravotních služeb se budeme detailněji věnovat v navazujícím článku.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Odpovědný právník: Mgr. Barbora Dlabolová, na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.