Promlčení daní 2026: Kdy definitivně zaniká právo státu na doměření a jak se bránit prodlužování lhůt?

Aniž byste o tom věděli, právě může běžet zásadní lhůta pro vaši daňovou bezpečnost. V České republice zaniká právo finančního úřadu na doměření daně nejčastěji po třech, maximálně po deseti letech. Zákon však zná řadu situací, kdy se lhůta prodlužuje či staví. Prozradíme vám, jaké úkony státu tuto ochranu paralyzují a proč je rok 2026 vhodný na systematický pohled na daňovou historii.

Základní princip: Prekluzivní lhůta pro stanovení daně jako ochrana daňového subjektu

Každý daňový subjekt v České republice má právo na určitou právní jistotu. Toto právo se opírá o prekluzivní lhůtu pro stanovení daně, která je jedním z pilířů české daňové legislativy upravené daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb.). 

Prekluzivní lhůta znamená, že po jejím uplynutí zaniká právo správce daně daň vůbec stanovit či doměřit. Zkrátka řečeno: po uplynutí této lhůty vám finanční úřad nemůže bez jakéhokoliv omezení vyměřit dodatečné daně a k zániku práva přihlíží z úřední povinnosti podle § 148 odst. 1 daňového řádu.

Základní délka prekluzivní lhůty pro stanovení daně činí tři roky a počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Tato tříletá lhůta je však obecným pravidlem a v praxi existuje celá řada situací, které ji mohou značně prodloužit. Pro daňové subjekty, které nejsou obeznámeny s detaily daňového práva, to často znamená překvapivé objevení se finančního úřadu s doměrkou i několik let poté, co si myslely, že jsou již bezpečné.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se problematikou limitních lhůt zabývají denně v rámci služby Daňové právo a spory a vědí přesně, jaké situace mohou vést k paralyzování běhu těchto lhůt. Porozumění těmto mechanismům je zásadní nejen pro obhajobu proti již zahájené kontrole, ale také pro preventivní plánování a dokumentaci.

Rozdíl mezi prekluzí a promlčením – a proč na tom záleží

Než se budeme podrobněji věnovat limitním lhůtám, je důležité pochopit zásadní právní rozdíl, který česká legislativa zná. Zatímco prekluzivní lhůta znamená zánik samotného práva, takže subjektivní právo přestane existovat a úřad k tomu musí přihlédnout sám dle § 148 daňového řádu, promlčecí lhůta znamená, že právo sice nezaniká, ale stává se nevymahatelným, pokud se dlužník promlčení dovolá.

V daňovém právu je nutné rozlišovat dvě základní fáze:

• Lhůta pro stanovení daně (doměření) – jedná se o prekluzivní lhůtu. Pokud uplyne, úřad daň nemůže doměřit a vy nic namítat nemusíte, právo státu zaniklo.
• Lhůta pro placení daně (vymáhání nedoplatku) – zde hovoří o promlčení práva vybírat a vymáhat daň podle . Zde je nutné, aby daňový subjekt vznesl námitku promlčení, pokud by úřad chtěl vymáhat starý dluh po lhůtě.

Oba typy lhůt mají pro daňové subjekty zásadní důsledky, a právě v roce 2026 je vhodné všechny tyto lhůty systematicky zrevidovat.

Tříletá lhůta – od kdy vlastně běží a v jaké situaci se počítá?

Prekluzivní lhůta pro stanovení daně začíná běžet v den, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, jak stanoví § 148 odst. 1 daňového řádu. Pro daňové subjekty, které mají povinnost podat přiznání, je to tedy přímo den zákonného termínu pro podání. Například u fyzických osob podávajících přiznání elektronicky připadá lhůta obvykle na 2. května, u subjektů s poradcem na 1. července.

Pokud daňový subjekt neměl povinnost podat daňové přiznání, počíná lhůta pro stanovení daně běžet dnem, v němž se daň stala splatnou. To je důležité zejména pro specifické daně nebo situace, kde nevzniká povinnost podávat přiznání.

Prakticky to znamená, že pokud jste právnickou osobou a lhůta pro podání vašeho daňového přiznání za rok 2023 byla 1. července 2024 (s poradcem), tříletá lhůta běží od tohoto dne a skončí 1. července 2027. Jestliže vám finanční úřad doručí dodatečný platební výměr 2. července 2027, bude jeho rozhodnutí nezákonné (pokud nenastala jiná skutečnost prodlužující lhůtu).

Důležité je, že k uplynutí této prekluzivní lhůty musí správce daně i soud přihlédnout z úřední povinnosti. To znamená, že i kdybyste se promlčení sami nedovolali, úřad nesmí daň po tomto datu stanovit.

Speciální výpočet lhůty a vliv kalendářního roku

Na rozdíl od procesních lhůt pro podání přiznání, kde se termín posouvá na nejbližší pracovní den, pokud připadne na víkend či svátek, konec prekluzivní lhůty je datem hmotněprávním. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu prekluzivní lhůta končí uplynutím daného dne, bez ohledu na to, zda jde o víkend nebo svátek. Finanční úřad tedy musí stihnout vydat a oznámit rozhodnutí (resp. učinit úkon) nejpozději v tento den.

Dalším důležitým specifikem je, že běh lhůty nerespektuje přechody mezi kalendářními roky. To znamená, že například tříletá lhůta započatá 1. dubna 2024 skončí 1. dubna 2027.

FAQ – Právní tipy k počítání lhůty pro stanovení daně

1. Kdy přesně začíná běžet tříletá lhůta pro doměření daně?

Lhůta začíná běžet dnem, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Tedy přímo v den tohoto termínu (např. 1. dubna nebo 1. července).

2. Prodlužuje se konec prekluzivní lhůty o víkendy?

Pokud konec tříleté lhůty připadne na sobotu, posouvá se její konec v souladu s pravidly pro počítání času na nejbližší následující pracovní den (pondělí). Správce daně má tedy o víkendu končící lhůtu o něco delší čas na oznámení rozhodnutí.

3. Mohu si být jistý, že po třech letech je daň nekontrolovatelná?

Nikoliv. Existují situace, kdy se lhůta prodlužuje, přerušuje nebo staví. Více v dalších částech tohoto článku.

Prodloužení základní tříleté lhůty – kdy se z tří let stávají čtyři a více

Daňový řád výslovně stanovuje situace, v nichž se prekluzivní lhůta pro stanovení daně prodlužuje o jeden rok. Tato prodloužení nejsou libovolná – pokud nastane kterákoli ze situací vymezených zákonem v posledních dvanácti měsících před uplynutím dosavadní lhůty, prodloužení nastane ze zákona podle § 148 odst. 2 daňového řádu.

Pozor: nestačí, aby daňový subjekt podal dodatečné přiznání kdykoliv – musí být učiněno v posledních dvanácti měsících před uplynutím dosavadní lhůty. Pokud tedy běžná tříletá lhůta skončí 1. dubna 2027, a vy podáte dodatečné přiznání 30. března 2027, prodlouží se vám lhůta o další rok, tedy do 1. dubna 2028.

Druhou situací je oznámení rozhodnutí o stanovení daně (např. dodatečný platební výměr) v posledních dvanácti měsících před uplynutím lhůty. Třetí situací je zahájení řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí v tomto kritickém období.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s důkladnou analýzou toho, zda je strategické podání dodatečného přiznání nyní pro vás výhodné, nebo zda je lepší zvolit jiný postup. 

Praktický příklad prodloužení lhůty – řetězové prodlužování

Představte si situaci: máte daň z příjmů s lhůtou stanovení končící 1. dubna 2026. Dne 1. března 2026 (tedy v posledních dvanácti měsících) vám finanční úřad oznámí výzvu k podání dodatečného daňového přiznání (a vy na jejím základě daň doměříte). Tímto okamžikem se vám lhůta prodlužuje o jeden rok, tedy do 1. dubna 2027.

Tento řetězec však má hranici. Nejzazší hranicí pro doměření daně je vždy uplynutí deseti let od počátku běhu základní lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 5 daňového řádu. Existují však výjimky: lhůta se může prodloužit také v případě pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu – v takovém případě lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci.

Přerušení běhu lhůty – jak se počítá znovu od začátku

Zatímco prodloužení znamená, že se lhůta natáhne o jeden rok, přerušení lhůty znamená něco podstatně nepříznivějšího: lhůta se anuluje a začíná běžet zcela znovu v plné délce tří let.

Jakmile vám finanční úřad doručí oznámení o zahájení daňové kontroly (nebo sepíše protokol), lhůta pro stanovení daně se přerušuje a počíná běžet nová tříletá lhůta ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. To v praxi znamená, že pokud jste si mysleli, že za dva měsíce budete v bezpečí, a přijde vám oznámení o zahájení daňové kontroly, „odpočítávání“ začíná znovu od tří let.

Dalšími situacemi vedoucími k přerušení jsou podání řádného daňového přiznání (např. pokud jste jej původně nepodali a podáváte jej opožděně) nebo oznámení výzvy k podání řádného daňového přiznání. V těchto případech se bez výjimky počítá nová tříletá lhůta od data úkonu.

Toto pravidlo má pro daňové subjekty zásadní dopady. Strategie „vyčkávání“ se může vymstít, pokud úřad těsně před koncem lhůty zahájí kontrolu.

Stavění lhůty – kdy se počítání zastavuje

Vedle prodloužení a přerušení zná daňový řád také institut stavění lhůty. Pokud lhůta stojí, neběží vůbec. Po odpadnutí překážky lhůta pokračuje tam, kde přestala, a neskončí dříve než za určité období, jak upravuje § 148 odst. 4 daňového řádu.

Pokud tedy řešíte spor s finančním úřadem před správním soudem, lhůta pro stanovení daně v mezidobí neběží. Lhůta neběží především během řízení vedeného před soudem ve správním soudnictví ve věci této daně dle § 148 odst. 4 písm. a) daňového řádu.

Druhou častou situací, kdy se lhůta staví, je mezinárodní dožádání (viz níže). Dále se lhůta staví po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní.

Firemní dluh a promlčení – kdy přestává státu běžet doba k vymáhání

Zmínit je třeba také odlišnost lhůty pro vymáhání daně (lhůta pro placení daně) od lhůty pro její doměření. Zatímco lhůta pro stanovení daně vás chrání před tím, aby vám finanční úřad daň dodatečně vyměřil, lhůta pro placení daně určuje, jak dlouho má finanční úřad právo daňový nedoplatek vymáhat. Tato lhůta činí šest let od splatnosti daně podle § 160 odst. 1 daňového řádu.

K promlčení soud a správce daně přihlédne jen tehdy, je-li to dlužníkem namítnuto. Pokud byste tedy dobrovolně zaplatili promlčenou daň, úřad ji nevrátí. Pokud však namítnete promlčení, právo vymáhat zaniká.

Lhůta pro placení daně může být prodloužena úkony směřujícími k vybrání daně (např. exekuce), přičemž absolutní horní hranicí je dvacet let od splatnosti daně (s výjimkou zajištěných nedoplatků) dle § 160 odst. 5 daňového řádu. Pokud je daňová pohledávka zajištěna zástavním právem, které se zapisuje do veřejného seznamu, právo vybrat daň se nepromlčí po dobu třiceti let od zápisu.

FAQ – Právní tipy k prodlužování a přerušování daňových lhůt

1. Jaký je rozdíl mezi prodloužením a přerušením lhůty?

Prodloužení znamená, že se doba natáhne o jeden rok. Přerušení znamená, že se počítadlo resetuje a začíná běžet zcela nová tříletá lhůta (např. při zahájení kontroly).

2. Kdy se lhůta staví a proč to je důležité?

Lhůta se staví např. během soudního řízení nebo mezinárodního dožádání – čas se "zastaví" a po odpadnutí překážky pokračuje.

3. Jaké konkrétní úkony finančního úřadu přerušují lhůtu?

Především zahájení daňové kontroly a oznámení výzvy k podání řádného daňového přiznání.

Mezinárodní spolupráce a místní šetření – skrytá rizika stavení lhůty

V posledních letech jsou běžné situace, kdy se lhůta pro stanovení daně zastavuje (staví) v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Konkrétně jde o situace, kdy finanční úřad zasílá dožádání do zahraničí za účelem získání informací. V těchto případech lhůta neběží ode dne odeslání dožádání až do dne, kdy finanční úřad obdrží odpověď nebo oznámení o ukončení vyřizování.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se však mezinárodní dožádání musí posuzovat materiálně. To v praxi znamená, že pokud si myslíte, že za několik měsíců budete bezpeční, a finanční úřad mezitím odešle dožádání do zahraničí, čas se zastaví. Pokud bylo dožádání zcela zbytečné, účelové nebo zjevně nemohlo přinést relevantní informace, soudy mohou rozhodnout, že ke stavení lhůty nedošlo.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře denně řeší případy, kdy klienti čekají na odpověď na mezinárodní dožádání. V těchto situacích je důležité umět se bránit a podpořit svou obhajobu důkazy o tom, zda bylo dožádání důvodné.

Daňový trestný čin a účinná lítost

Pokud finanční úřad zjistí úmyslné krácení daně velkého rozsahu, věc se může přesunout do roviny trestního práva. Zde je nutné rozlišovat dva instituty: zánik trestnosti činu pro účinnou lítost (dle trestního zákoníku) a snížení penále (dle daňového řádu).

Podle trestního zákoníku zaniká trestnost činu zkrácení daně, pokud pachatel dobrovolně škodlivý následek napraví a oznámí to úřadu dříve, než soud prvního stupně počne vyhlašovat rozsudek. To je poměrně velkorysá lhůta, která dává možnost „vykoupení se“ i v průběhu vyšetřování.

Nicméně z pohledu daňového řádu a finančních sankcí platí, že pokud podáte dodatečné přiznání až po zahájení daňové kontroly, nevyhnete se standardnímu penále ve výši 20 % z doměřené daně podle § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Pokud však chybu opravíte sami před zahájením kontroly, penále nevzniká (platíte „pouze“ úrok z prodlení dle § 252 daňového řádu).

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně pomáhají klientům s přípravou dodatečného daňového přiznání tak, aby minimalizovali rizika v obou rovinách. Strategie se tedy liší podle toho, zda vám hrozí "jen" doměření daně s penále, nebo trestní stíhání.

Když se lhůta přesto prodlouží – strategie obrany a ověřování zákonnosti

Pokud vám finanční úřad oznámí daňovou kontrolu nebo vydá rozhodnutí o doměření daně, měli byste si nejdříve ověřit, zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda lhůta již neuplynula.

V takovém případě je nutné podrobně ověřit počátek běhu lhůty, všechny úkony přerušující či prodlužující lhůtu a jejich platnost. Pokud se ukáže, že rozhodnutí o doměření daně bylo vydáno či oznámeno po uplynutí prekluzivní lhůty, je takové rozhodnutí nezákonné a musí být zrušeno.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se zaměřují na detailní chronologii (audit lhůt).

Jak se bránit procesně – odvolání a žaloba

Pokud vám finanční úřad vydá rozhodnutí o doměření daně a vy se domníváte, že lhůta již uplynula, základním prostředkem obrany je odvolání dle § 109 daňového řádu. Odvolání se podává u správce daně, který rozhodnutí vydal, a to do 30 dnů od doručení rozhodnutí. V odvolání je nutné namítnout uplynutí prekluzivní lhůty – i když k ní má úřad přihlížet z úřední povinnosti, aktivní obrana je klíčová.

Správní soudy posuzují, zda správce daně postupoval v souladu se zákonem a zda rozhodnutí vydané (údajně) mimo lhůtu obstojí. Pokud neuspějete s odvoláním u Odvolacího finančního ředitelství, dalším krokem je správní žaloba ke krajskému soudu podle § 65 a násl. soudního řádu správního.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají s jejich vedením dlouholeté zkušenosti a pomáhají klientům s argumentací i důkazní strategií. V praxi jsou tyto spory právně náročné.

Archivace daňových dokladů – jak dlouho musíte uchovávat důkazy

Aby se daňový subjekt mohl efektivně bránit, musí mít k dispozici doklady. Lhůty pro archivaci se však liší podle typu dokumentu a statusu poplatníka.

Pokud jste plátcem DPH, musíte podle zákona o dani z přidané hodnoty uchovávat daňové doklady 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Tato desetiletá lhůta je v praxi klíčová a je bezpečnější se jí řídit i u ostatních daní, pokud vedete účetnictví.

Pro subjekty, které nejsou plátci DPH a nevedou účetnictví (např. paušální výdaje), je minimální doba archivace vázána na lhůtu pro stanovení daně (tedy základní 3 roky + případná prodloužení). Vzhledem k možnosti prodloužení lhůt až na 10 let však důrazně doporučujeme uchovávat podklady delší dobu.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře opakovaně vidí případy, kdy daňové subjekty v průběhu kontroly nemají doklady, protože je skartovaly po třech letech. To vede k neunesení důkazního břemene a doměření daně.

Archivace elektronická versus fyzická

V moderní praxi je důležité dbát na pravidla elektronické archivace. Dokument v elektronické podobě musí mít zaručenu věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost po celou dobu uchovávání.

Toho lze docílit například kvalifikovanými elektronickými podpisy a časovými razítky, nebo využitím důvěryhodného úložiště. Prosté uložení skenu faktury na disk bez zabezpečení nemusí po několika letech u soudu obstát jako věrohodný důkaz původu.

Specifické situace – daňové ztráty a jejich vliv na běh lhůty

Daňová ztráta má zásadní vliv na běh lhůty pro stanovení daně. Podle zákona o daních z příjmů platí, že lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, za které lze tuto daňovou ztrátu uplatnit, jak uvádí § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Navíc, v důsledku možnosti uplatnění ztráty zpětně, se mohou otevírat i lhůty u předchozích období. Jelikož lze daňovou ztrátu uplatnit v 5 následujících zdaňovacích obdobích, lhůta pro rok vzniku ztráty se "řetězí" a zůstává otevřená mnohem déle (reálně cca 8 a více let).

Praktické důsledky: pokud vykážete daňovou ztrátu v roce 2024, finanční úřad může tento rok kontrolovat až do doby, kdy uplyne lhůta pro rok 2029. Daňový subjekt se může tohoto prodloužení zbavit, pokud se práva na uplatnění ztráty vzdá, a to ve lhůtě pro podání přiznání za období, kdy ztráta vznikla.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují před uplatněním ztráty provést analýzu, zda daňová úspora převáží riziko dlouhodobého otevření účetnictví pro kontrolu.

Praktické doporučení – jak si v roce 2026 ověřit svou daňovou bezpečnost

V roce 2026 je vhodná chvíle na to, abyste si systematicky prošli svou daňovou historii. Doporučujeme následující postup:

• Sepište si data: Kdy byla podána přiznání za poslední roky (2020–2025), kdy nastala splatnost, zda byla podána dodatečná přiznání či zahájeny kontroly.
• Spočítejte lhůty: Pro každý rok určete základní konec tříleté lhůty. Připočtěte prodloužení za dodatečná přiznání (+1 rok) nebo restartujte lhůtu tam, kde proběhla kontrola.
• Audit dokladů: Ověřte, že máte k dispozici (a čitelné) doklady pro všechna "otevřená" období.
• Zvažte strategii: Pokud víte o rizicích v otevřených obdobích, konzultujte s odborníky možnosti nápravy (dodatečné přiznání) dříve, než přijde kontrola.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře denně řeší takové situace a umí identifikovat, která daňová rizika zůstávají aktuální a která již zanikla.

Executive shrnutí pro management

Základní lhůty: Finanční úřad má standardně 3 roky na doměření daně. Tato lhůta se počítá od termínu pro podání přiznání. Maximální lhůta je 10 let (s výjimkou trestných činů).

Rizika prodloužení: Podání dodatečného přiznání v posledním roce lhůty ji prodlužuje o 1 rok. Zahájení daňové kontroly lhůtu přerušuje a ta běží znovu celá (3 roky).

Ztráta jako riziko: Vykázání daňové ztráty drží "otevřený" rok vzniku ztráty po dobu, kdy ji lze uplatnit (cca dalších 5-6 let navíc).

Obrana: Rozhodnutí vydané po uplynutí lhůty je nezákonné. Je však nutné se aktivně bránit (odvolání). Archivujte doklady minimálně 10 let (DPH plátci), abyste unesli důkazní břemeno.

Prevence: Proaktivní audit lhůt a archivace je levnější než řešení sporů. Pokud si nejste jisti, nechte si provést právní analýzu lhůt.

Závěr článku

Daňové lhůty a prekluze jsou jedním z nejsložitějších témat správy daní. Přestože se může zdát, že po třech letech je daňový subjekt bezpečný, realita je složitější. Existuje řada situací, kdy se lhůty prodlužují, přerušují nebo staví.

V roce 2026 je ideální čas na revizi daňové historie. Nejde jen o administrativu – jde o ochranu před finančními riziky, která by mohla ohrozit vaše podnikání.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají s řešením daňových lhůt dlouholeté zkušenosti. V našem portfoliu máme přes 150 akciových společností a 250 s.r.o., kterým jsme pomohli s daňovými problémy. ARROWS advokátní kancelář je pojištěna na škodu až do 400 milionů Kč, což nám umožňuje poskytovat vám komplexní právní služby se silným zázemím.

Pokud si nejste jistí, kde se ve vaší daňové historii nacházíte a jaká rizika vám ještě hrozí, kontaktujte nás na office@arws.cz. Naši právníci vám pomohou s detailní analýzou vaší situace a vypracují strategii, jak nejlépe postupovat dál.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k prekluzi daní a lhůtám pro doměření

1. Pokud jsem podal daňové přiznání včas, jsem v bezpečí po třech letech?

Tříletá lhůta je základ, ale není absolutní. Pokud v posledních 12 měsících lhůty podáte dodatečné přiznání nebo úřad zahájí kontrolu, lhůta se mění. Maximální lhůta je zpravidla 10 let. Pro jistotu kontaktujte office@arws.cz.

2. Co konkrétně znamená „přerušení" lhůty?

Přerušení lhůty znamená, že dosud uplynulá doba se nepočítá a lhůta začíná běžet znovu od začátku (nové 3 roky). Děje se tak typicky při zahájení daňové kontroly.

3. Jak dlouho mám povinnost archivovat daňové doklady?

Plátci DPH musí doklady uchovávat 10 let. Pro ostatní je to minimálně po dobu běhu lhůty pro stanovení daně, což může být i více než 3 roky. Doporučujeme 10 let pro všechny.

4. Co je účinná lítost a jak mi může pomoci?

V trestním právu vám účinná lítost (doplacení daně před vynesením rozsudku) může zajistit zánik trestnosti. V daňovém právu se "dobrovolným" podáním dodatečného přiznání před kontrolou vyhnete penále (20 %), platíte jen úrok z prodlení.

5. Ovlivní mezinárodní dožádání mou lhůtu?

Ano, po dobu vyřizování dožádání v zahraničí lhůta neběží (staví se). Musí jít však o dožádání důvodné.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za škody vzniklé užitím informací bez naší předchozí individuální právní konzultace.**