Rodinné nadace a svěřenské fondy 2026: Daňové mantinely při strukturování majetku a vyplácení prostředků beneficientům

Mgr. Daniel Půlpán
Mgr. Daniel Půlpán
25.3.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Rodinné nadace a svěřenské fondy jsou populárními nástroji pro ochranu majetku, kterými se podnikatelé snaží vyhnout dědickému řízení i rodinným sporům. Pokud však fondy nenastavíte správně nebo nesladíte pravidla vyplácení s daňovými zákony, riskujete doměření daně a sankce. V tomto článku vám ukážeme konkrétní daňové mantinely a způsob, jak se v této složité oblasti bezpečně orientovat.

Ilustrativní snímek zachycuje právníka při konzultaci ohledně daňové nastavení svěřenských fondů.

Shrnutí v bodech
  • Daňový režim: Rodinné nadace a svěřenské fondy podléhají dani z příjmů právnických osob ve výši 21 %, nikoliv 19 %, jak tomu bylo v minulosti.
  • Výplata beneficientům: Podíly na zisku (výnosy z majetku) podléhají srážkové dani 15 %. Pokud jde o vydání samotného majetku (bezúplatné plnění), podléhá to dani z příjmů fyzických osob (15 %, případně 23 %), avšak u plnění rodinným příslušníkům lze za splnění zákonných podmínek využít úplné osvobození od daně. Klíčové je proto striktní rozlišení mezi výplatou zisku a vydáním majetku.
  • Dividendy: Dividendy z dceřiných společností mohou být v nadaci osvobozeny od daně, pokud splníte podmínky režimu mateřské a dceřiné společnosti. Složitost spočívá ve správném nastavení a doložení těchto podmínek.
  • Rizika: Nesprávná právní forma fondu, nejasná pravidla ve statutu nebo snaha o krácení věřitelů může vést k neúčinnosti právního jednání a doměření daně včetně sankcí.

Právní forma a základní daňové postavení: Kdy je fond účastníkem daňového řízení

Prvním krokem, který si musíte objasnit, je právní povaha toho, co vlastně zakládáte. Česká právní úprava rozlišuje v oblasti správy majetku zejména nadaci (případně nadační fond) a svěřenský fond. Rozdíl je zásadní, protože z něj vyplývají odlišné právní a administrativní povinnosti.

Nadace je právnickou osobou s vlastní právní subjektivitou, která může vlastnit majetek a uzavírat smlouvy. Nadaci musíte založit notářským zápisem a vložit do ní minimálně 500 000 Kč jako nadační jistinu. Jakmile je nadace zapsána v nadačním rejstříku, získá právní osobnost a automaticky se stane poplatníkem daně z příjmů právnických osob.

Svěřenský fond je naopak entitou, která nemá právní osobnost. Majetek ve fondu je „majetkem bez vlastníka“, tedy nepatří zakladateli, svěřenskému správci, ani beneficientům. Z pohledu procesního jedná jménem fondu svěřenský správce, ale z daňového hlediska se na svěřenský fond hledí jako na poplatníka daně z příjmů právnických osob.

Svěřenský fond se zapisuje do evidence svěřenských fondů a nabízí vyšší míru anonymity a flexibility, ale vyžaduje precizní statut. Praktickým důsledkem je, že nadace musí být zapsána v rejstříku a podléhá přísnějšímu formálnímu dohledu.

Jak nadace, tak svěřenský fond mohou mít rodinný charakter, což znamená, že jejich primárním účelem je podpora rodinných příslušníků nebo správa rodinného majetku. V tom případě nejsou považovány za veřejně prospěšné poplatníky a mají odlišný daňový režim než nadace věnující se charitě.

Daňové zatížení fondu: Co se daní a co se nedaní

Nejčastější chybou je domněnka, že rodinný fond je daňovým rájem. Fond (nadace či svěřenský fond) podléhá dani z příjmů právnických osob. Sazba daně je aktuálně 21 %, což představuje zvýšení z dřívějších 19 % v rámci konsolidačního balíčku.

Příjmy osvobozené od daně na úrovni fondu zahrnují vklad majetku a dividendy. Vyčlenění majetku do fondu není zdanitelným příjmem fondu. Dividendy z obchodní korporace, kde fond drží alespoň 10% podíl po dobu 12 měsíců, mohou být rovněž osvobozeny, pokud dceřiná společnost sídlí v EU.

Rodinná nadace, která neslouží veřejně prospěšnému účelu, nemá automaticky osvobozeny výnosy z investic. Dříve platilo pro nadace široké osvobození výnosů z nadační jistiny, ale aktuální úprava rozlišuje veřejně prospěšné a soukromé fundace. Příjmy z úroků, nájmů či prodeje cenných papírů podléhají standardní dani ve výši 21 %.

Veškeré běžné příjmy, jako je pronájem nemovitostí nebo kapitálové zisky, se zdaňují sazbou 21 %. Pokud fond prodá nemovitost nebo podíl v třetí společnosti mimo režim osvobození, jde o zdanitelný příjem.

Na rozdíl od fyzických osob nemají fondy plošný časový test pro osvobození. Prodej nemovitosti je tak v případě fondu zdanitelný vždy bez ohledu na délku držby.

U obchodních podílů a akcií je ale situace jiná a daňově velmi výhodná. Pokud fond prodává podíl v dceřiné firmě (drží alespoň 10 % déle než 12 měsíců), je zisk zcela osvobozen. Zdaňují se tak primárně jen prodeje drobných portfoliových investic (pod 10% podíl).

Daňové výhody rodinných nadací a svěřenských fondů: Kde dává smysl optimalizovat

Proč tedy podnikatelé tyto struktury zakládají? Hlavní výhody spočívají v ochraně majetku, kontinuitě správy a specifickém režimu výplat rodinným příslušníkům, který nabízí určité daňové úlevy.

Pokud rodinný fond vyplácí prostředky beneficientovi, je toto plnění u beneficienta osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Toto platí, pokud jde o příbuzného v linii přímé nebo vedlejší vůči osobě, která majetek do fondu vložila. Je však nutné rozlišovat plnění ze zisku a plnění z majetku.

Druhá výhoda spočívá v tom, že majetek v nadaci či svěřenském fondu při smrti zakladatele neprochází dědickým řízením. Dědické řízení s sebou nese náklady na notáře, zdlouhavost a riziko sporů, zatímco majetek ve fondu se spravuje kontinuálně podle statutu.

Věřitelé zakladatele na něj nemohou přímo sáhnout, s výjimkou situací, kdy by vklad do fondu byl napadnutelný pro krácení věřitelů. Majetek ve fondu je právně oddělen od majetku zakladatele, což zajišťuje vyšší ochranu aktiv.

Čtvrtou výhodou je flexibilita správy, protože nadace či fond umožňuje nastavit pravidla nakládání s majetkem po generace. Prosté dědictví takovou míru kontroly a dlouhodobého plánování neumožňuje.

Související otázky k daňovému postavení rodinných fondů

1. Jaký je rozdíl mezi rodinnou nadací a svěřenským fondem z pohledu daní?
Základní sazba daně je pro oba 21 %. Oba se chovají jako poplatníci daně z příjmů právnických osob. Rozdíly jsou spíše v právní rovině a v administrativě, nikoliv v daňové sazbě.

2. Pokud vložím podíl v s.r.o. do nadace, zaplatím daň?
Vklad (vyčlenění) majetku do nadace či fondu není zdanitelným převodem, pokud je proveden bezúplatně. Daň z příjmů se neplatí.

3. Pokud jsou všichni beneficienti moji sourozenci, všechny výplaty se nedaní?
Zde je třeba opatrnosti. Pokud jde o bezúplatný příjem z fondu, který byl tvořen majetkem vloženým příbuzným, je u beneficienta osvobozen. Avšak pokud jde o podíl na zisku generovaném fondem, uplatňuje se srážková daň.

Všechny tyto otázky si můžete objasnit s právníky z ARROWS advokátní kanceláře na office@arws.cz.

Výplata prostředků beneficientům: Kdy se daní a kolik

Výplata prostředků z fondu je daňově nejcitlivějším momentem a zásadní je rozlišit charakter zdroje peněz. Musíte vědět, zda vyplácíte zisk vygenerovaný fondem, nebo vracíte původní vklad (jistinu).

Fond musí srazit srážkovou daň ve výši 15 %, případně vyšší u nerezidentů bez daňové smlouvy, pokud vyplácí podíl na zisku. Pokud fond vygeneroval zisk z pronájmu či dividend a tento zisk vyplácí, jde o příjem z kapitálového majetku a tato daň je konečná.

Pokud fond nesrazí daň a vyplatí celou částku, finanční úřad doměří daň fondu včetně penále a úroků z prodlení. Je proto nezbytné mít správně nastavené účetnictví, které tyto toky eviduje.

Pokud beneficient dostává plnění, které není podílem na zisku, ale fakticky čerpáním podstaty fondu, je tento příjem u beneficienta osvobozen. To platí v případě, že je beneficient osobou blízkou zakladateli, a jedná se tak o vrácení jistiny.

Zákon o daních z příjmů však stanoví fikci, že se vždy nejprve vyplácí zisk, a teprve po jeho vyčerpání lze vyplácet osvobozenou jistinu. Pokud má fond nerozdělený zisk z minulých let, musíte nejprve zdanit výplatu srážkovou daní, dokud tento zisk účetně nevyčerpáte.

Pokud je beneficientem osoba cizí, výplata podléhá zdanění buď jako podíl na zisku, nebo jako ostatní příjem. Osvobození pro příbuzné v tomto případě nelze uplatnit a daňový režim závisí na právní konstrukci výplaty.

Související otázky k výplatám ze svěřenského fondu a zdanění

1. Jaká je výše srážkové daně, pokud se vyplácí z fondu zahraniční fyzické osobě?
Standardně 15 % nebo 35 % (pro státy mimo EU/EHP bez daňové smlouvy a výměny informací). Konkrétní sazba závisí na smlouvě o zamezení dvojího zdanění s daným státem.

2. Pokud beneficient obdrží výplatu, musí podávat daňové přiznání?
Pokud byla uplatněna srážková daň, je daňová povinnost vypořádána a do přiznání se neuvádí. Pokud jde o osvobozený příjem (např. v rodině), do přiznání se neuvádí, ale pokud částka přesáhne 5 milionů Kč, musí beneficient podat oznámení o osvobozených příjmech.

Praktické riziko: Chybná klasifikace výplaty

Finanční úřady se stále častěji zaměřují na to, zda výplaty z rodinných fondů nejsou skrytou výplatou zisku, která měla být zdaněna. Riziko doměření daně je v těchto případech vysoké.

Pokud například fond vlastní nemovitost, vybírá nájemné a následně vyplácí beneficientovi částku označenou jako „příspěvek na studium“, může dojít k problému. Správce daně může výplatu překvalifikovat na podíl na zisku a doměřit 15 % daň s příslušenstvím.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Chybná klasifikace výplaty – Záměna zdanitelného zisku a osvobozeného plnění, riziko doměření daně.

Právní analýza charakteru výplaty a daňový posudek; příprava dokumentace pro případnou kontrolu.

Nedostatečné účetnictví – Nemožnost prokázat, zda se vyplácí zisk nebo jistina.

Zajištění auditu a nastavení správných účetních postupů fondu.

Mezinárodní zdanění – Beneficient v cizině nebo majetek v zahraničí.

Konzultace smluv o zamezení dvojího zdanění a pravidel CFC.

Opomenutí srážkové daně – Správce nesrazí daň a neodvede ji státu.

Nastavení interních procesů compliance a zastupování v daňovém řízení.

Rozdíly mezi rodinnou nadací a svěřenským fondem: Jak si vybrat správný nástroj

Nadace je právnickou osobou s IČO a právní subjektivitou, která musí mít nadační jistinu minimálně 500 tisíc Kč. Orgány tvoří správní rada a dozorčí rada, přičemž zakladatel si může vyhradit vliv ve statutu. Nadace podléhá povinnému zápisu do veřejného rejstříku a je vhodná pro větší majetkové celky.

Svěřenský fond se zapisuje do evidence svěřenských fondů a nabízí vysokou míru flexibility a nižší administrativní náročnost. Nemá právní subjektivitu, majetek spravuje svěřenský správce a nevyžaduje minimální vklad. Je vhodný pro diskrétnější správu, protože část údajů v evidenci je neveřejná.

Z daňového pohledu jsou si oba instituty rovny, neboť oba podléhají dani z příjmů právnických osob ve výši 21 %. Rozhodování mezi nadací a svěřenským fondem je tedy primárně otázkou právní strategie a administrativních preferencí.

Vyplácení dividend skrze fond: Režim mateřské společnosti

Jedním z klíčových nástrojů daňové optimalizace je využití osvobození dividend. Pokud rodinná nadace vlastní podíl v obchodní korporaci, může přijímat dividendy bez srážkové daně.

K tomu je nutné splnit podmínky implementované směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech. Mezi hlavní podmínky patří držba alespoň 10 % podílu na základním kapitálu po dobu minimálně 12 měsíců a odpovídající právní forma daňových rezidentů v EU.

Svěřenský fond musí být schopen prokázat, že splňuje definici mateřské společnosti pro účely daňového osvobození. Často se zapomíná, že fond nemá právní osobnost, což může být v mezinárodním kontextu při uplatňování osvobození složitější než u nadace.

Hrozby a sankce: Co hrozí při chybách

Za neodvedení daně, například při chybějící srážce, hrozí doměření daně spolu s penále ve výši 20 % z doměřené částky. K tomu se připočítává úrok z prodlení, který odpovídá repo sazbě ČNB navýšené o 8 procentních bodů ročně.

Pokud nepodáte daňové přiznání včas, hrozí pokuta ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Tato sankce může dosáhnout až 5 % z celkové daně, což u větších majetků představuje nezanedbatelnou částku.

Dalším rizikem je neúčinnost právního jednání, pokud byl majetek do fondu vyveden s úmyslem zkrátit věřitele. Věřitelé se mohou dovolat odporovatelnosti u soudu a uspokojit se z majetku ve fondu, jako by k vkladu nikdy nedošlo.

Při nesprávném zápisu Evidence skutečných majitelů fondu hrozí pokuta až 500 000 Kč a zákaz výplaty podílu na zisku. Evidence skutečných majitelů je přísně sledována a chyby v ní mohou vést k zablokování finančních toků fondu.

Závěrečné shrnutí

Rodinné nadace a svěřenské fondy v roce 2026 nadále představují efektivní nástroj pro mezigenerační transfer kapitálu. Zvýšení sazby daně z příjmů na 21 % a zpřísnění pravidel pro daňové osvobození u rodinných nadací však vyžaduje mnohem pečlivější plánování než dříve.

Právníci a daňoví poradci z ARROWS advokátní kanceláře se specializují na asset protection a daňové právo. Pokud si nejste jisti nastavením svého fondu, neriskujte a kontaktujte nás na office@arws.cz.

FAQ – Nejčastější otázky k rodinným nadacím a svěřenským fondům 2026

1. Jaká je minimální výše vkladu do nadace?
U nadace je zákonné minimum nadační jistiny 500 000 Kč. Svěřenský fond zákonné minimum nemá, ale pro efektivní správu se doporučují vyšší částky, aby výnosy pokryly náklady na správu.

2. Mohu si jako zakladatel ponechat kontrolu?
Ano, prostřednictvím správně nastaveného statutu, členství ve správní radě nebo funkce protektora u svěřenského fondu. Je však nutné dbát na to, aby fond nebyl jen „prázdnou schránkou“, což by mohlo vést k jeho zpochybnění.

3. Jak se daní výplata zaměstnancům či partnerům z fondu?
Pokud není beneficient osobou blízkou, výplata podléhá zdanění (obvykle 15 % srážková daň u podílu na zisku, případně zdanění v rámci mzdy, pokud je vazba na zaměstnání).

4. Co když má fond ztrátu?
Daňová ztráta může být uplatněna v následujících 5 zdaňovacích obdobích oproti budoucím ziskům. Beneficientům však nelze vyplácet zisk, který neexistuje.

5. Jak se bránit při kontrole finančního úřadu?
Základem je perfektní dokumentace (statut, rozhodnutí správce, účetnictví). V případě pochybností úřadu je nutné reagovat kvalifikovaně, ideálně prostřednictvím advokáta.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také