Slovenský občan zakládá český svěřenský fond: Zkušenosti advokátů

Slovenští podnikatelé a majitelé majetku se stále častěji rozhodují pro založení svěřenského fondu v České republice. Důvodem je fakt, že na Slovensku doposud neexistuje komplexní a flexibilní právní úprava svěřenských fondů, která by umožňovala efektivní mezigenerační transfer a dlouhodobou správu majetku srovnatelnou s českou úpravou. Česká republika se tak stává logickou volbou díky blízkosti, jazykovému porozumění a stabilnímu právnímu prostředí.

Proč Slováci volí české svěřenské fondy

Na Slovensku se počet slovenských podnikatelů obracejících se na české právníky s žádostí o založení svěřenského fondu v posledních letech výrazně zvýšil. Trend posílila potřeba ochrany majetku v době globální nestability a generační obměny v rodinných firmách. Majitelé se obávají tříštění majetku v dědictví nebo rizik spojených s podnikáním a hledají robustní právní nástroj na ochranu celistvosti rodinného jmění.

Slovenské právo sice obsahuje úpravu nadací, ta je však primárně zaměřena na veřejně prospěšné účely, a český svěřenský fond stále nabízí vyšší míru flexibility, anonymity a právní jistoty.

Česká republika se stala přirozenou volbou nejen kvůli geografické blízkosti a absenci jazykové bariéry, ale také proto, že zde od roku 2014 existuje funkční právní rámec v občanském zákoníku. Experti z ARROWS advokátní kanceláře se touto problematikou zabývají dlouhodobě a rozumějí specifickým kolizním otázkám, kterým slovenský klient čelí.

Legislativní prostředí – co musí slovenský občan vědět

Český svěřenský fond je upraven v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1448–1474). Jedná se o soubor majetku vyčleněný ke zvláštnímu účelu, který nemá právní subjektivitu, což je zásadní rozdíl oproti obchodním korporacím. Zakladatel vyčleňuje majetek, správce jej spravuje vlastním jménem na účet fondu a obmyšlení z něj čerpají plnění.

Pro slovenského občana je klíčové, že vnitřní poměry fondu se řídí českým právem, zřizuje se statutem ve formě notářského zápisu a vzniká až zápisem do Evidence svěřenských fondů. Slovenský občan musí také prokázat, že je právně způsobilý k právním úkonům. Zákon nevyžaduje české občanství ani trvalý pobyt v ČR, stačí plná svéprávnost podle práva domovského státu.

Rozdíl mezi českým a slovenským právním prostředím

Zatímco Česká republika má jasně definovaný institut svěřenského fondu, slovenské právo tento specifický institut v totožné podobě nezná. To vytváří pro slovenského rezidenta specifickou situaci při styku se slovenskými úřady. Majetek ve fondu přestává být vlastnictvím zakladatele, stává se majetkem "bez vlastníka", což může být pro slovenské orgány nová situace.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti se správnou strukturací fondu tak, aby obstál i v mezinárodním kontextu. Tato znalost je zásadní zejména při prokazování původu majetku a při daňovém výkaznictví.

Uznání fondu v mezinárodním kontextu a zamezení dvojímu zdanění

Česká republika má se Slovenskem uzavřenu Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Svěřenský fond, který je založen v České republice a má zde místo vedení, se pro daňové účely považuje za českého daňového rezidenta.

To má praktické důsledky, neboť fond podléhá registraci u české Finanční správy, vede účetnictví podle českých předpisů a podává zde daňové přiznání. Slovenský zakladatel či beneficient však musí řešit dopady do své osobní daňové sféry na Slovensku, zejména pokud jde o přijatá plnění z fondu.

Daňové povinnosti pro slovenského zakladatele a fond

Svěřenský fond v České republice je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. To znamená, že příjmy, které fond generuje (např. z pronájmu nemovitostí, obchodování s cennými papíry, úroky), podléhají v České republice dani z příjmů právnických osob. Sazba této daně činí 21 % (platné pro zdaňovací období započatá od 1. 1. 2024). Samotné bezúplatné vyčlenění majetku do fondu zakladatelem není zpravidla zdanitelným příjmem fondu.

Při výplatě plnění beneficientovi do Slovenska je nutné zkoumat charakter tohoto příjmu. Pokud jde o podíl na zisku, Česká republika standardně uplatňuje srážkovou daň, která může být dle Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění snížena obvykle na 15 %. Beneficient si tuto daň může za určitých podmínek započíst proti své daňové povinnosti na Slovensku. Důležité je rozlišovat mezi výplatou zisku a výplatou původního vkladu, která může mít odlišný daňový režim.

Mgr. Jan Medek

advokát, partner

• medek@arws.cz

JUDr. Ondřej Stehlík, LL.M., MBA

advokát, partner

• stehlik@arws.cz

Daňová rezidence a hlášení úřadům

Slovenský zakladatel nebo beneficient, který je daňovým rezidentem Slovenska, zdaňuje své celosvětové příjmy na Slovensku. Příjem z českého svěřenského fondu tedy musí přiznat ve svém slovenském daňovém přiznání. Aby nedošlo k dvojímu zdanění téhož příjmu, uplatní se metody zamezení dvojímu zdanění dle platné mezinárodní smlouvy.

Problém nastává, pokud si klienti neuvědomí, že zaplacením srážkové daně v ČR jejich povinnosti nekončí a opomenou příjem přiznat na Slovensku. To může vést k doměření daně a penále ze strany slovenské finanční správy.

Registrační povinnosti a evidence skutečných majitelů

Fond se musí registrovat k dani z příjmů u českého finančního úřadu a splnit povinnosti dle zákona o evidenci skutečných majitelů. Svěřenský fond musí do této evidence zapsat svého skutečného majitele, kterým bývá typicky zakladatel, správce, beneficient, případně osoby vykonávající vliv na správu fondu.

Sankce za nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů v ČR mohou dosáhnout až 500 000 Kč. Navíc může dojít k zákazu výplaty podílu na zisku či hlasovacích práv, což může fond paralyzovat.

MicroFAQ – daňové povinnosti pro slovenského zakladatele

1. Musí slovenský občan podávat daňové přiznání v Česku a na Slovensku?
Fond jako takový podává přiznání v ČR. Slovenský občan (beneficient) podává přiznání na Slovensku, kde uvede příjmy přijaté z fondu. Pokud byla v ČR sražena daň, uplatní se mechanismus zamezení dvojímu zdanění. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují vždy koordinovat postup s daňovými poradci v obou zemích.

2. Jak je zdaněn zisk fondu?
Zisk vygenerovaný fondem podléhá v ČR dani z příjmů právnických osob ve výši 21 %. Následná výplata zisku beneficientovi podléhá srážkové dani (zpravidla 15 % pro slovenské rezidenty, pokud jsou splněny podmínky smlouvy o zamezení dvojímu zdanění).

3. Hrozí sankce za nenahlášení fondu?
Ano. Kromě daňových sankcí hrozí pokuty za neplnění povinností v oblasti evidence skutečných majitelů (až 500 000 Kč) a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML). Slovenské úřady mohou navíc doměřit daň z nepřiznaných příjmů včetně úroků z prodlení.

Praktické kroky k založení fondu

• Příprava a analýza
  Prvním krokem je důkladná analýza majetkové situace a cílů zakladatele. Je třeba definovat rozsah vyčleňovaného majetku, okruh beneficientů a podmínky pro výplatu plnění, dobu trvání fondu a osobu správce.
• Sepsání statutu
  Statut svěřenského fondu vyžaduje formu notářského zápisu. Obsahuje povinné náležitosti dle občanského zákoníku, ale klíčová je jeho individualizace. Statut by měl být sepsán v českém jazyce, aby vyhovoval požadavkům českého rejstříku a právního řádu.
• Výběr správce
  Správcem může být každá svéprávná fyzická osoba, případně investiční společnost. Pokud je správcem zakladatel, musí mít fond dalšího, nezávislého spolusprávce (viz § 1456 občanského zákoníku). Správce vykonává plnou správu majetku a má fiduciární povinnosti.
• Registrace a zápis do evidence
  Po podpisu statutu a smlouvy o jmenování správce následuje zápis do Evidence svěřenských fondů. Návrh na zápis podává zpravidla notář nebo správce. Teprve zápisem fond právně vzniká, následně probíhá registrace k daním a zápis do evidence skutečných majitelů.

Nejčastější chyby a rizika

• Nekomplexní příprava statutu
  Použití obecných vzorů je u svěřenských fondů vysoce rizikové. Statut, který nepamatuje na smrt zakladatele, odvolání správce nebo řešení sporů mezi beneficienty, může fond v budoucnu zcela paralyzovat. U slovenských klientů je častou chybou nedostatečné ošetření doručování a jurisdikce v případě sporů.
• Chybné daňové nastavení a reporting
  Ignorování CFC pravidel (pravidla pro ovládané zahraniční společnosti) nebo nesprávná aplikace srážkové daně patří mezi časté omyly. Pokud fond generuje pasivní příjmy, může to mít specifické dopady do slovenského daňového základu zakladatele ještě před samotnou výplatou zisku.
• Nesprávné určení beneficientů
  Vágní definice beneficientů ("moje rodina") bez přesného klíče k rozdělování plnění staví správce do neřešitelné situace. Takové nastavení zakládá riziko soudních sporů o neplatnost statutu pro neurčitost.

Nejčastější problémy a jejich řešení

Jak se vyhnout problémům s úřady

• Správná registrace a compliance
  Základem je precizní provedení všech registračních kroků, mezi které patří zápis do Evidence svěřenských fondů, registrace k dani z příjmů, zápis do Evidence skutečných majitelů a nastavení účetnictví. ARROWS advokátní kancelář provádí klienty celým procesem a hlídá zákonné lhůty.
• Transparentní komunikace s bankami
  Vzhledem k přísným AML předpisům (zákon proti praní špinavých peněz) je nutné bance proaktivně doložit strukturu fondu a původ vloženého majetku. Neprůhlednost vede k okamžitému odmítnutí služeb.
• Pravidelná revize
  Doporučujeme minimálně jednou ročně provést právní a daňovou revizi fungování fondu, zejména s ohledem na časté novelizace daňových zákonů v ČR i na Slovensku.

MicroFAQ – praktické otázky k řešení

1. Může slovenský občan být sám správcem českého fondu?
Ano, ale v takovém případě musí mít fond ještě druhého spolusprávce, který není zakladatelem ani osobou blízkou zakladateli, popřípadě musí být statut nastaven tak, aby vyhověl zákonným požadavkům na oddělení majetku. Pokud je zakladatel jediným správcem, fond právně nevznikne, respektive správa není řádně ustavena (dle § 1456 NOZ).

2. Co se stane s fondem, pokud se zakladatel odstěhuje?
Fond zůstává českým daňovým rezidentem (pokud je zde místo vedení). Změna rezidence zakladatele však mění jeho osobní daňové povinnosti ve vztahu k příjmům z fondu v nové zemi pobytu. Tuto situaci je nutné posoudit dle příslušné mezinárodní smlouvy.

3. Musí být statut psán česky?
Pro účely zápisu do české evidence a notářského zápisu je primární český jazyk. Je možné vyhotovit dvojjazyčné znění, ale pro výklad a styk s českými úřady je rozhodující česká verze.

Závěr článku

Založení českého svěřenského fondu je pro slovenské občany efektivním, ale technicky náročným procesem. Nejde o pouhé "vyplnění formuláře", ale o vytvoření sofistikované právní struktury, která musí odolat času, daňovým kontrolám a případným rodinným sporům. Právní a daňové aspekty vyžadují odborný přístup.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají rozsáhlé know-how v zakládání a správě přeshraničních struktur a eliminují rizika již v zárodku.

Pokud zvažujete založení svěřenského fondu a chcete mít jistotu správného postupu, neváhejte nás kontaktovat na office@arws.cz. ARROWS advokátní kancelář disponuje vysokým pojistným krytím profesní odpovědnosti v řádech stovek milionů korun a garantuje odbornost podloženou lety praxe.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k založení českého svěřenského fondu pro slovenského občana

1. Je to legální? Může si slovenský občan v České republice založit svěřenský fond?
Ano, je to zcela legální. České právo neomezuje státní příslušnost zakladatele. Podmínkou je svéprávnost zakladatele a legální původ majetku.

2. Jaké jsou časové lhůty pro založení fondu?
Kompletní proces od přípravy statutu po zápis do evidence a registraci k daním trvá obvykle 4–8 týdnů v závislosti na složitosti struktury a rychlosti dodání podkladů.

3. Kolik stojí založení a provoz fondu?
Náklady na založení zahrnují odměnu za právní služby, notářské poplatky (které se odvíjejí od výše vkládaného majetku) a správní poplatky. Provozní náklady pak zahrnují vedení účetnictví a případnou odměnu profesionálního správce. Pro konkrétní kalkulaci nás kontaktujte na office@arws.cz.

4. Co se stane s fondem, pokud se změní právo?
Fondy se řídí platnou legislativou. Pokud dojde k novelizaci zákona, může být nutné upravit statut fondu, aby byl v souladu s novými předpisy. Sledujeme legislativní vývoj za vás.

5. Mohu si později majetek z fondu vzít zpátky?
Standardně je vyčlenění majetku nevratné, pokud má fond plnit ochrannou funkci. Je možné nastavit statut tak, aby za určitých podmínek mohl být majetek vydán, avšak to může oslabit ochranu majetku před věřiteli. Jde o strategické rozhodnutí, které je třeba konzultovat.

6. Co se stane, když slovenský občan (zakladatel) zemře?
Fond nezaniká. Správa majetku pokračuje podle pravidel určených ve statutu. To je jedna z hlavních výhod fondu – slouží jako nástroj pro hladké předání majetku další generaci bez zdlouhavého dědického řízení ohledně majetku ve fondu.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.