Přeskočit na obsah
advokátní kancelář

Snížení výživného z důvodu koronaviru

Mgr. Alice Dajčarová, LL.M., MSc.
Publikováno:Aktualizováno:

Tento článek byl napsán v roce 2021. Pokud hledáte aktuální informace k tomuto tématu, neváhejte nás kontaktovat na konzultace@arws.cz nebo telefonicky na +420 245 007 740. Rádi vám poradíme.

Moderní recepce advokátní kanceláře ARROWS s výhledem na město.

Na konci článku najdete naši aktuální publikaci ke stažení a můžete se podívat na nejnovější webinář.

S přetrvávající situací ohledně koronavirové nákazy a s tím souvisejícími opatřeními a omezeními se čím dál více začínají projevovat následky také v ekonomické sféře občanů. Řada provozů je zastavena, zároveň tam, kde provoz funguje, přibývá osob v karanténě, a v důsledku toho také stále přibývá i osob, které přišly buďto o část nebo o celý svůj výdělek.

Jaký vliv má současná situace na povinnost platit stanovené výživné? A můžete v důsledku těchto skutečností požadovat snížení výživného?

Současná situace sama o sobě nemá na povinnost hradit výživné žádný vliv. Tato povinnost je tak plně zachována. Co se týče možnosti snížení výživného, pak platí, že obecně máte možnost o snížení výživného žádat v situacích, kdy se změní Vaše poměry.

Toto pravidlo je stanoveno široce, a posouzení změny poměrů tak musí být vždy individuální, a závisí především na posouzení soudu v konkrétním případě. Lze však shrnout, že změna poměrů je stav, který je odlišný od toho stavu, který byl rozhodující při rozhodování o výši výživného.[1] Zároveň musí jít o změnu podstatnou, vedoucí zpravidla k Vašemu horšímu postavení jakožto povinného rodiče.

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že právě výše zmíněné důsledky koronavirové krize budou typickým příkladem změny poměrů, ve většině případů tomu tak nebude. Na tomto místě je třeba důrazně poukázat na to, že změna poměrů musí (kromě výše uvedeného) splňovat také podmínku dlouhodobosti, a nemůže se tak jednat pouze o změnu přechodného charakteru.

Snížení výživného tak nebudete moci požadovat v případech, kdy u Vás došlo pouze k dočasnému snížení nebo výpadku příjmů. Pokud jste tedy v situaci, kdy Vám v důsledku koronavirové krize poklesly příjmy, bude vždy v první řadě nutné zvážit, zda jde o pokles, příp. výpadek příjmů dočasný nebo dlouhodobý.

Pokud se ve Vašem případě o změnu poměrů ve smyslu výše uvedeného nejedná, pak Vám s největší pravděpodobností nárok na snížení výživného nevznikne. V takové situaci, kdy sice nemáte nárok na snížení výživného, ale aktuální okolnosti Vám brání hradit výživné ve stanovené výši, je třeba v první řadě doporučit komunikaci s druhým rodičem, příp. se zletilou osobou, vůči kterému máte vyživovací povinnost a domluvit se např. na částečném snížení výživného či jeho odkladu do doby, než budete finančně schopni tyto závazky plnit.

Závěr

V návaznosti na výše uvedené tak lze uzavřít, že důvody pro snížení výživného jsou soudem důkladně posuzovány, a rozhodně neplatí, že každý pokles nebo výpadek příjmů na straně povinného má za následek vznik nároku na snížení výživného. Doporučujeme tak podrobně zvážit, zda podáte k soudu návrh na snížení výživného v případech, kdy budete mít důvodnou obavu, že nenaplňujete podmínku existence změny poměrů. A proto taktéž doporučujeme tuto záležitost prodiskutovat s našimi odborníky z oblasti rodinného práva.

Zároveň je nutné pamatovat na to, že pokud již podáte k soudu návrh na snížení výživného, nejenom, že soud nemusí Vašemu návrhu vyhovět a výživné nesníží, ale dokonce může rozhodnout tak, že výživné naopak ještě zvýší (zejm. s ohledem na nárůst věku dítěte a s tím spojenými rostoucími náklady na péči o něj). Současně dodáváme, že se v praxi opakují situace, kdy jeden z rodičů podá návrh na snížení výživného, avšak obratem je jako reakce na takový návrh podán ze strany druhého (pečujícího) rodiče návrh na zvýšení výživného.

______________________________________________________________________________________________

[1]KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 923 [Podstatná změna poměrů]. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, HULMÁK, Milan, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, PSUTKA, Jindřich, SIEGLOVÁ, Zuzana, SEDLÁK, Petr, WESTPHALOVÁ, Lenka, KAPITÁN, Zdeněk, KOŽIAK, Jaromír, ŠMÍD, Ondřej, HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1142.

Čtěte také:

Autor článku:

Mgr. Alice Dajčarová, LL.M., MSc.
Mgr. Alice Dajčarová, LL.M., MSc.

Advokát

Mgr. Alice Dajčarová je zkušenou právničkou v advokátní kanceláři ARROWS, která se specializuje na právní poradenství v oblasti nemovitostí a stavebního práva.

Upozornění:

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.