
Vyvíjíte špičkové drony, autonomní systémy nebo pokročilou AI? Pak se vás týká spletitá síť mezinárodních i českých předpisů, která může vaše inovace přes noc překlasifikovat na vojenskou technologii. V tomto článku vám ukážeme, jaká právní rizika vám reálně hrozí, na co si dát pozor při vývoji a exportu a jak se vyhnout milionovým pokutám a poškození reputace. Zjistěte, jaké kroky musíte podniknout, abyste ochránili své podnikání.
Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M., office@arws.cz, +420 245 007 740)
Představte si, že jste ředitel úspěšné technologické firmy. Váš tým právě dokončil vývoj revolučního softwaru pro autonomní navigaci a rozpoznávání objektů v reálném čase. Původně byl navržen pro optimalizaci tras logistických dronů ve velkých skladech a pro precizní zemědělství. Jednoho dne se však probudíte a vaše firma je na titulních stranách mezinárodních zpravodajských agentur.
Neznámý subjekt, o kterém jste nikdy neslyšeli, integroval váš software – nebo jeho volně dostupnou vývojářskou verzi – do útočného dronu použitého v regionálním konfliktu. Na fotografiích úlomků je zřetelně vidět komponenta s vaším logem. Váš telefon nepřestává zvonit. Volají novináři, znepokojení investoři a brzy se ozvou i státní orgány, které zahajují vyšetřování. Tento scénář, bohužel, není sci-fi. Je to reálné riziko, kterému dnes čelí každá inovativní firma, jejíž technologie překračuje hranice čistě civilního využití.
Abychom se mohli v této složité problematice orientovat, je nezbytné porozumět základní terminologii, kterou používají regulátoři, armády i mezinárodní organizace. Nejde o pouhé akademické cvičení; přesná klasifikace vašeho produktu rozhoduje o tom, jaké zákony se na něj vztahují.
Autonomní zbraňové systémy (AWS) nepředstavují jeden konkrétní typ zbraně, ale celé spektrum technologií. Klíčovým rozlišovacím znakem je míra, do jaké systém jedná bez přímého lidského zásahu. V praxi se tyto systémy nejčastěji dělí do tří kategorií, jejichž znalost je pro vás zásadní:
1. Human-in-the-Loop (Člověk ve smyčce): Systém dokáže identifikovat a navrhnout cíl, ale finální rozhodnutí o útoku musí vždy potvrdit lidský operátor. Příkladem může být inteligentní zaměřovací systém, který zvýrazní potenciální hrozby, ale palbu spouští člověk.
2. Human-on-the-Loop (Člověk nad smyčkou): Systém může samostatně vyhledávat, vybírat a napadat cíle, ale lidský operátor má možnost tento proces sledovat a kdykoli do něj zasáhnout a akci zvrátit.
3. Human-out-of-the-Loop (Člověk mimo smyčku): Systém operuje zcela samostatně po své aktivaci. Sám identifikuje, sleduje, vyhodnocuje a ničí cíle bez jakékoli možnosti lidského zásahu.
Právě systémy z poslední kategorie, často emotivně označované jako smrtící autonomní zbraňové systémy (Lethal Autonomous Weapon Systems – LAWS) nebo "zabijáčtí roboti" (killer robots), jsou v centru nejintenzivnější mezinárodní debaty a regulačních snah.
Pro vaši firmu je kritické si uvědomit, že hranice mezi těmito kategoriemi je tenká a nejasně definovaná. Skutečnost, že neexistuje jednotná, mezinárodně uznávaná definice LAWS, není jen teoretický problém.
V praxi to znamená přímé obchodní riziko. Systém, který interně klasifikujete jako bezpečný "Human-on-the-Loop", protože operátor může teoreticky zasáhnout, může být v budoucnu mezinárodní smlouvou nebo národním regulátorem označen za de facto "Human-out-of-the-Loop", pokud je například reakční doba pro lidský zásah příliš krátká. Taková překlasifikace může přes noc učinit váš klíčový produkt neprodejným a zmařit miliony investované do vývoje.
Právní prostředí v oblasti autonomních zbraní je mimořádně dynamické a v posledních letech zažívá bouřlivý vývoj. Mezinárodní společenství si uvědomuje, že technologie předběhla legislativu, a snaží se tento skluz dohnat. Na půdě Organizace spojených národů (OSN), zejména v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW), probíhají již několik let intenzivní debaty expertů o nutnosti vytvoření nového, právně závazného rámce pro AWS.
Tlak na regulaci sílí. Klíčoví hráči jako Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a generální tajemník OSN António Guterres otevřeně a důrazně volají po přijetí mezinárodní smlouvy, která by výslovně zakázala nepředvídatelné autonomní systémy a systémy navržené k útokům na lidské cíle. Tyto výzvy mají silný morální a politický náboj a formují veřejné mínění i postoje vlád.
Tato intenzivní a často emotivní debata o "zabijáckých robotech" vytváří pro technologické firmy reputační minové pole. I když je vaše technologie plně v souladu se všemi stávajícími zákony, pouhé spojení vaší značky s touto kontroverzí může odradit investory, klíčové zaměstnance i strategické obchodní partnery. Reputační riziko často předchází tomu právnímu a může být pro firmu mnohem ničivější než jakákoli pokuta. Právní soulad tedy nestačí; firmy musí aktivně řídit i veřejné vnímání svých technologií.
Pro vaši firmu to znamená, že musíte plánovat s ohledem na budoucí, pravděpodobně přísnější regulace, nikoli jen na ty stávající. Ignorovat tento trend by bylo strategickou chybou.
V ARROWS proaktivně sledujeme vývoj na mezinárodní scéně a pomáháme klientům přizpůsobit jejich obchodní a vývojové strategie tak, aby obstály nejen dnes, ale i v budoucnu.
Mezinárodní humanitární právo (IHL), známé také jako právo ozbrojeného konfliktu nebo válečné právo, není jen doménou generálů a diplomatů. Jeho základní principy se přímo dotýkají toho, jak musíte navrhovat, vyvíjet a testovat vaše autonomní systémy, pokud mají být legálně použitelné v ozbrojeném konfliktu.
Tyto principy nejsou pouhými doporučeními; jsou to závazná pravidla, která tvoří základ mezinárodního obyčejového práva a jsou zakotvena v Ženevských úmluvách a jejich Dodatkových protokolech.
Toto je absolutní základ. Strany konfliktu jsou povinny za všech okolností rozlišovat mezi vojenskými cíli (vojáci, tanky, vojenská infrastruktura) a civilními osobami a objekty (civilisté, nemocnice, školy, obytné domy). Útoky smí být vedeny pouze proti vojenským cílům.
Pro vás jako vývojáře to znamená, že váš systém musí být schopen tohoto rozlišení spolehlivě dosáhnout v komplexním a dynamickém prostředí bojiště. Nestačí, aby algoritmus fungoval v ideálních laboratorních podmínkách. Musí správně klasifikovat objekty i za deště, v mlze, v noci, při částečném zakrytí nebo poškození. Jak zajistíte, že vaše AI nerozpozná školní autobus jako obrněný transportér jen proto, že má podobný tvar a je pokrytý blátem?
Tento princip zakazuje útoky, u nichž lze očekávat, že způsobí vedlejší (náhodné) ztráty na životech civilistů, zranění civilistů nebo škody na civilních objektech, které by byly nepřiměřené ve vztahu k očekávané konkrétní a přímé vojenské výhodě.
Jde o nesmírně složitý, kontextuální úsudek, který vyžaduje zvážení mnoha proměnných v reálném čase. Vaše AI by musela nejen identifikovat cíl, ale také vyhodnotit jeho okolí, předvídat vedlejší škody a porovnat je s abstraktní hodnotou vojenské výhody.
Při vedení vojenských operací musí být neustále dbáno na to, aby se ušetřili civilisté a civilní objekty. To zahrnuje přijetí všech proveditelných opatření k ověření, že cíle nejsou civilní, výběr prostředků a způsobů útoku s cílem minimalizovat vedlejší škody a v případě možnosti volby zaútočit na cíl, který představuje menší nebezpečí pro civilisty.
Tyto právní principy se pro vás transformují v konkrétní a velmi náročné technické požadavky. "Rozlišování" se stává problémem přesnosti a spolehlivosti klasifikačních algoritmů. "Proporcionalita" vyžaduje schopnost AI modelovat a predikovat vedlejší škody.
"Předběžná opatrnost" se mění v požadavek na robustní systémy pro ověřování cílů. Právní oddělení a technický tým vaší firmy tak musí úzce spolupracovat od samého počátku vývoje, protože právní soulad se stává nedílnou součástí technické specifikace produktu.
Tento bod je pro každého výrobce obranných technologií naprosto zásadní. Článek 36 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám ukládá každé smluvní straně, která je jeho smluvní stranou, právní povinnost posoudit, zda použití jakékoli nové zbraně, prostředku nebo způsobu vedení boje není za určitých nebo všech okolností zakázáno mezinárodním právem.
Tato revize se musí provést již ve fázi studie, vývoje, akvizice nebo zavedení nové zbraně. Pro vás jako výrobce to v praxi znamená, že váš státní zákazník (např. Armáda ČR nebo armáda jiného státu NATO) bude (nebo by měl) po vás vyžadovat komplexní technické a právní podklady pro provedení této revize. Bez ní je váš systém pro armády států vázaných tímto protokolem prakticky neprodejný.
Testování a evaluace tedy nejsou jen technickou nutností, ale právním imperativem.
Povinnost provést revizi dle článku 36 vytváří nový trh pro vysoce specializované právní a technické poradenství. Firmy nejenže potřebují právníky, kteří dokonale rozumí IHL, ale také technické experty, kteří dokážou validovat a testovat AI systémy proti těmto komplexním právním normám. Málokterá technologická firma má interní kapacity na provedení takto komplexního posouzení. Vzniká tak poptávka po externích specialistech, kteří dokážou propojit svět práva a špičkových technologií.
Naši právníci v ARROWS mají zkušenosti s přípravou podkladů pro revize dle článku 36. Pomáháme klientům prokázat, že jejich technologie splňují přísné požadavky mezinárodního práva, a tím jim otevíráme dveře ke klíčovým státním zakázkám.
Evropská unie schválila první komplexní právní rámec pro umělou inteligenci na světě, známý jako AI Act. Toto nařízení zavádí pravidla založená na míře rizika, které AI systémy představují. Pro mnoho technologických firem znamená revoluci v povinnostech a compliance. Otázkou pro vás je: týká se i vašich produktů určených pro obranný sektor? Odpověď je komplikovanější, než se na první pohled zdá.
Na první pohled se zdá, že AI Act přináší obrannému průmyslu úlevu. Článek 2 nařízení totiž explicitně stanoví, že se nevztahuje na systémy umělé inteligence vyvíjené nebo používané výhradně pro vojenské účely, účely obrany nebo národní bezpečnosti.
Právě slovo "výhradně" je pro mnoho technologických firem skrytou pastí a představuje značné právní riziko. Pokud vyvíjíte technologii, která má tzv. dvojí užití (dual-use) – tedy je využitelná jak v obranném, tak v civilním sektoru – vojenská výjimka se na vás s největší pravděpodobností nevztahuje.
Představte si, že vyvíjíte pokročilý software pro analýzu satelitních snímků. Dodáváte ho armádě pro zpravodajské účely, ale zároveň ho v mírně upravené podobě nabízíte komerčním klientům pro monitorování úrody nebo pro urbanistické plánování. V takovém případě váš produkt není používán "výhradně" pro vojenské účely. Spadá tedy pod plnou regulaci AI Actu.
Většina takovýchto pokročilých systémů bude s největší pravděpodobností zařazena do kategorie "vysoce rizikových" AI systémů. To s sebou nese obrovskou administrativní a finanční zátěž, včetně povinnosti :
Tato vojenská výjimka tedy není bezpečným přístavem, ale spíše tenkým ledem. Nutí firmy k zásadnímu strategickému rozhodnutí: buď se zaměřit výhradně na obranný trh a přijmout s tím spojená rizika (závislost na státních zakázkách, reputační zátěž), nebo od samého počátku navrhovat své technologie tak, aby byly v souladu s přísnými požadavky AI Actu, a udržet si tak flexibilitu pro vstup na lukrativní civilní trhy.
Ačkoli se AI Act přímo nevztahuje na čistě vojenské systémy, nepřímo vytváří etický a technický benchmark pro to, co evropská společnost považuje za přijatelné a bezpečné použití AI. Armády a ministerstva obrany v členských státech EU budou pod silným veřejným a politickým tlakem, aby od svých dodavatelů vyžadovaly podobné standardy transparentnosti, spolehlivosti a lidského dohledu. Firma, která bude tyto principy ignorovat s odkazem na formální výjimku, se může snadno stát politicky a reputačně toxickou pro státní zakázky.
Následující tabulka shrnuje rizikové kategorie AI Actu a jejich strategický význam pro firmy v obranném a dual-use sektoru.
Úroveň rizika |
Popis a příklady |
Důsledek dle AI Actu |
Strategická relevance pro vaši firmu (i přes výjimku) |
Nepřijatelné |
Systémy pro sociální skórování, manipulaci s chováním zranitelných skupin, biometrická identifikace v reálném čase (s výjimkami pro policii). |
Zákaz |
Ačkoli je váš vojenský systém vyjmut, vývoj technologie, která by v civilní sféře byla zakázaná, představuje extrémní reputační riziko a může vést k zařazení na černé listiny investorů a partnerů. |
Vysoké |
AI v kritické infrastruktuře, vzdělávání, zaměstnanosti (HR), vymáhání práva, řízení migrace, justici. Zahrnuje většinu produktů, které mohou mít dopad na základní práva. |
Přísné povinnosti (řízení rizik, testování, dokumentace, lidský dohled, registrace). |
Požadavky na vysoce rizikové systémy se stávají de facto globálním "zlatým standardem" pro důvěryhodnou AI. Jejich splnění, i když není právně vyžadováno, zvyšuje vaši konkurenceschopnost a snižuje riziko odpovědnosti. |
Omezené |
Systémy, kde uživatel musí vědět, že interaguje s AI (např. chatboty), a systémy generující deepfakes. |
Povinnost transparentnosti (označení obsahu). |
I pro vojenské aplikace (např. simulace, trénink) je transparentnost klíčová pro budování důvěry uživatelů (vojáků). Implementace těchto principů je známkou vyspělosti. |
Minimální |
Spamové filtry, AI ve videohrách, řízení zásob. |
Žádné dodatečné povinnosti (doporučeny dobrovolné kodexy). |
Tato kategorie ukazuje, že ne každá AI je problematická. Pro vaši komunikaci je důležité umět jasně odlišit vaše bezpečné aplikace od těch potenciálně rizikových. |
Zatímco debata o AI Actu a autonomních zbraních se často nese v teoretické a budoucí rovině, existuje legislativa, která se vás jako technologické firmy týká přímo, bezprostředně a bez výjimek. Pro vaši každodenní praxi je to ten nejdůležitější právní rámec, který musíte znát a dodržovat.
Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 a jeho prováděcí český zákon č. 594/2004 Sb., o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití).
Zbožím dvojího užití se rozumí výrobky, software a technologie, které byly sice navrženy pro civilní účely, ale mohou být zneužity pro vojenské účely, zejména pro vývoj a výrobu zbraní hromadného ničení nebo konvenčních zbraní.
Pro moderní technologickou firmu je klíčové pochopit, že tato definice je extrémně široká a netýká se jen hotových produktů jako dronů nebo strojů. Spadá sem i:
Pro softwarové firmy je toto největší skryté riziko. Tradiční strojírenští výrobci jsou na exportní kontroly zvyklí, ale agilní IT firma, která vyvíjí špičkový algoritmus a spolupracuje s vývojáři po celém světě, se často nepovažuje za "výrobce zbraní". Přitom běžné pracovní postupy, jako je spolupráce na projektu přes GitHub s týmem mimo EU, mohou být z právního hlediska nelegálním "vývozem technologie" s drakonickými následky.
Pokud vaše produkty nebo technologie spadají do kategorie dvojího užití, máte ze zákona několik klíčových povinností:
1. Interní klasifikace: Je vaší primární odpovědností posoudit, zda váš produkt, software nebo technologie spadá na seznam kontrolovaných položek uvedený v příloze I Nařízení (EU) 2021/821. Toto je technické rozhodnutí, které legislativa přenáší přímo na vás.
2. Licenční řízení: Pro jakýkoli vývoz kontrolovaných položek mimo Evropskou unii musíte předem požádat o vývozní povolení (licenci) u Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
3. Evidence: Jste povinni vést podrobné a přesné záznamy o všech svých vývozech po dobu nejméně 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil.
Sankce, které mohou zničit firmu
Neznalost zákona neomlouvá. Důsledky porušení těchto pravidel jsou drtivé. Za vývoz zboží dvojího užití bez platného povolení vám hrozí pokuty až do výše 20 000 000 Kč a v závažných případech i zákaz činnosti na několik let. Kromě finančních postihů je zde i obrovské reputační poškození a riziko trestní odpovědnosti statutárních orgánů.
V roce 2025 došlo k významné změně, která posiluje právní postavení firem. Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 13/24 zrušil ustanovení zákona č. 594/2004 Sb., které vylučovalo soudní přezkum rozhodnutí ministerstva o neudělení, zrušení či změně vývozní licence.
Dříve bylo rozhodnutí ministerstva prakticky konečné. Nyní máte možnost se proti zamítavému stanovisku efektivně bránit u správních soudů. To nutí ministerstvo svá rozhodnutí mnohem pečlivěji a transparentněji odůvodňovat a dává vám reálnou šanci na obranu.
Následující tabulka vám pomůže zorientovat se v hlavních regulatorních režimech a pochopit jejich odlišné cíle a dopady na vaši firmu.
Právní rámec |
Primární cíl |
Koho se týká? |
Klíčový požadavek na firmu |
Hlavní riziko při nedodržení |
Mezinárodní humanitární právo (IHL) |
Humanizace ozbrojeného konfliktu, ochrana obětí. |
Stran konfliktu, nepřímo výrobců zbraní a technologií. |
Soulad produktu s principy IHL (rozlišování, proporcionalita); podklady pro revizi dle čl. 36. |
Produkt je shledán nezákonným a neprodejným pro armády vázané IHL. |
EU AI Act |
Ochrana základních práv a bezpečnosti na jednotném trhu EU. |
Poskytovatelů a uživatelů AI systémů na trhu EU. |
Splnění přísných požadavků dle rizikové kategorie (pokud se neuplatní vojenská výjimka). |
Vysoké pokuty (až 35 mil. EUR nebo 7 % obratu), reputační škoda, stažení produktu z trhu. |
Nařízení o zboží dvojího užití |
Kontrola šíření citlivých technologií, prevence proliferace zbraní. |
Všech subjektů vyvážejících zboží, software nebo technologie z EU. |
Interní klasifikace produktu, získání vývozní licence před každým vývozem, vedení evidence. |
Vysoké finanční pokuty (až 20 mil. Kč), zákaz činnosti, trestní odpovědnost. |
V ARROWS máme bohaté zkušenosti s licenčním řízením u Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro naše klienty zajišťujeme kompletní compliance v oblasti dual-use, od úvodní klasifikace produktů přes přípravu žádostí až po úspěšné získání vývozních licencí a zastupování v případných sporech.
Představte si nejhorší možný scénář: váš autonomní systém, nasazený v souladu se všemi zákony, selže. Kvůli neočekávané kombinaci faktorů – odrazu slunce, softwarové chybě nebo neobvyklému chování cíle – omylem zasáhne civilní objekt. Dojde ke ztrátám na životech a obrovským materiálním škodám. Kdo je právně odpovědný?
Tato otázka odhaluje jednu z největších a nejnebezpečnějších mezer v současném právu – tzv. "mezeru v odpovědnosti" (accountability gap). Stávající právní řády, založené na konceptech úmyslu a nedbalosti, si s touto situací nevědí rady. Kdo nese vinu?
Tato právní nejistota představuje pro vás jako výrobce nebo vývojáře softwaru obrovské a prakticky nevyčíslitelné finanční a právní riziko. Dokud nebude právně vyjasněno, kdo nese riziko, mnoho komerčních firem se bude oprávněně zdráhat investovat do vývoje plně autonomních funkcí ze strachu z neomezené odpovědnosti. Tato nejistota tak může brzdit inovace více než jakákoli přímá regulace.
Vzhledem k absenci jasného zákonného rámce se veškerá tíha odpovědnosti přesouvá na smluvní ujednání mezi vámi a vaším zákazníkem (typicky státem). Vyjednávání o tom, kdo ponese náklady na odškodnění, kdo zaplatí soudní spory a jak budou nastaveny záruky, se stává extrémně složitým a rizikovým.
Získat komerční pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou takovými produkty je buď nemožné, nebo astronomicky drahé. Pojistitelé nedokážou riziko spolehlivě vyčíslit, a proto se ho zdráhají pojistit.
Nejlepší obranou proti tomuto riziku je kombinace precizní právní práce a proaktivního technického návrhu.
1. Precizní smlouvy: Je naprosto klíčové mít ve smlouvách s odběrateli jasně vymezené hranice odpovědnosti, podrobné specifikace provozních podmínek, vyloučení odpovědnosti pro případy zneužití a robustní indemnizační doložky, které vás chrání před nároky třetích stran.
2. "Odpovědnost již v návrhu" (Accountability by Design): Vaší nejlepší technickou a právní obranou je navrhnout systém tak, aby nebyl "černou skříňkou". Právníci a vojenští velitelé budou v případě incidentu požadovat schopnost vysvětlit, proč AI udělala konkrétní rozhodnutí. Váš systém proto musí obsahovat:
Investice do vysvětlitelnosti (XAI) není jen investicí do etiky, ale do tvrdé právní ochrany. Firma, která dokáže poskytnout auditní stopu a srozumitelně vysvětlit rozhodnutí svého AI, má v případě soudního sporu dramaticky lepší pozici. Stává se klíčovým nástrojem pro obranu proti žalobám a snižuje vaše celkové riziko.
Právní tým ARROWS se specializuje na přípravu komplexní smluvní dokumentace pro high-tech projekty. Navrhujeme smlouvy, které reflektují specifická rizika AI a chrání naše klienty před nejasnou odpovědností. Zároveň spolupracujeme s technickými experty, abychom zajistili, že vaše interní procesy a technická dokumentace odpovídají požadavkům na "accountability by design".
Pohyb v právním prostředí na pomezí AI a obrany je komplexní a plný rizik. Pasivní přístup a čekání na to, až se situace "vyjasní", může být pro vaši firmu fatální. Klíčem k úspěchu a udržitelnému růstu je proaktivní řízení rizik.
Porušení přísného režimu kontroly vývozu zboží dvojího užití, nedodržení povinností plynoucích z AI Actu (pokud se na vás vztahuje), budoucí zákazy a omezení v rámci mezinárodních smluv o autonomních zbraních.
Milionové pokuty, propadnutí investic do produktu, který se stane nelegálním nebo neprodejným, a potenciálně neomezené náklady na odškodnění v případě selhání systému.
Nebezpečné spojení vaší značky s "killer robots", ztráta důvěry investorů, odchod klíčových talentů a odmítavý postoj veřejnosti i obchodních partnerů.
Ochranu vašeho podnikání nelze odkládat. Zde jsou čtyři základní kroky, které byste měli podniknout co nejdříve:
Zmapujte veškerý software, hardware, algoritmy a technologie, které vyvíjíte nebo používáte. U každé položky si položte nepříjemnou, ale nezbytnou otázku: "Může být tato technologie jakýmkoli způsobem zneužita pro vojenské nebo represivní účely?" Buďte k sobě brutálně upřímní. Tento krok je základem pro veškeré další řízení rizik.
Vytvořte jasná a srozumitelná interní pravidla a procesy pro kontrolu vývozu a posuzování rizik spojených s konečným použitím vašich produktů. Jmenujte konkrétní osobu nebo tým odpovědný za tuto agendu. Pravidelně školte své zaměstnance, zejména obchodníky, vývojáře a projektové manažery, aby rozuměli rizikům a svým povinnostem.
Dokumentujte vše. Od původu a kvality trénovacích dat vaší AI, přes detailní testovací protokoly pro různé scénáře až po záznamy o tom, jak je zajištěn lidský dohled. Investujte do již zmíněné "vysvětlitelnosti" (XAI). Tato dokumentace je vaší první obrannou linií v případě vyšetřování nebo sporu.
Vaše standardní obchodní smlouvy pravděpodobně nestačí. Smlouvy s dodavateli, obchodními partnery i koncovými odběrateli musí obsahovat specifické doložky o konečném použití (end-use/end-user clauses), zákazu re-exportu bez vašeho souhlasu a jasné vymezení odpovědnosti za škodu způsobenou produktem.
Právní prostředí kolem umělé inteligence a obranných technologií je jako pohyb v minovém poli. Jeden špatný krok, často učiněný z pouhé neznalosti, může mít pro vaši firmu, její vedení i její budoucnost fatální následky. Strategie vyčkávání, až se situace "nějak vyjasní", je cestou k velkým problémům. Ochranu vašeho podnikání, vašich inovací a vaší reputace je třeba řešit okamžitě, proaktivně a s pomocí odborníků, kteří rozumí jak technologiím, tak spletité mezinárodní i národní legislativě.
Kontaktujte nás. Právní tým ARROWS je připraven provést vaši firmu těmito složitými regulacemi bezpečně. Nabízíme nejen jednorázové právní poradenství, ale strategické partnerství pro dlouhodobou ochranu vašeho byznysu v éře umělé inteligence.
Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.