Vybrané aspekty elektronických peněz
Hlavním cílem tohoto článku bude analyzovat vybrané právní aspekty elektronických peněz. Klíčovým znakem tohoto institutu je „virtuální prostor“ v rámci něhož se odehrávají veškeré finanční operace, což v dnešní technologiemi ovládané době nabízí daleko zajímavější možnosti např. oproti klasickému hotovostnímu platebnímu styku, který je dle mého názoru na ústupu.

Elektronické peníze lze členit podle různých kritérií. Z praktického pohledu je můžeme rozdělit podle jejich povahy na „Token – Based“ nebo „Balance - Based“. Kdy Token – Based lze označit za digitální kopii skutečných mincí a Balance – Based vyjadřují podobu kladného nebo záporného zůstatku na elektronickém účtu. Dále můžeme elektronické peníze rozdělovat dle jejich povahy na bankovní a nebankovní, a to čistě z toho pohledu, zda jsou emitovány bankou, jakožto právnickou osobou, která disponuje bankovní licencí udělenou Českou národní bankou při splněných zákonem stanovených podmínek, a to v souladu s ustanovení § 4 a násl. zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů a také podle ustanovení § 9 a násl. zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů či nikoliv.
Co se týče právní úpravy elektronických peněz, tak zvláštním právním předpisem, který upravuje poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz je zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, který do českého právního řádu delegoval i spoustu směrnic či nařízení Evropské unie. Mezi ty nejznámější a nejdůležitější patří Směrnici 2009/110/ES ze dne 16. 9. 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. 9. 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství.
Zákon o platebním styku upravuje nejen veřejnoprávní podmínky pro poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz, ale i soukromoprávní vztahy vznikající mezi poskytovateli a uživateli těchto platebních služeb. Vzhledem k různým subjektům, které se v této oblasti vyskytují, dochází k uplatňování i jiných s tímto souvisejících právních předpisů z oblasti soukromého práva, jako je např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, apod.
Co se týče samotného pojmu elektronických peněz, tak jejich zákonnou definici nalezneme v ustanovení § 4 zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že elektronické peníze jsou peněžní hodnotou, která:
a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b) je uchovávaná elektronicky,
c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
Nicméně platí, že elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v zákoně o platebním styku.
Elektronické peníze lze obecně označit za rizikovější platební nástroj oproti běžnému hotovostnímu platebnímu styku, a to z toho důvodu, že jsou mnohdy emitovány nebankovním subjektem a tudíž nepodléhají dohledu centrální banky. Mezi ty konkrétní nevýhody lze označit např. platbu předem tzn., že aniž bychom měli „nabitou“ elektronickou peněženku, tak neprovedeme žádnou platbu, dále se jedná o peněžní prostředky, které nejsou nikterak pojištěny, bavíme-li se o těch, kterými disponují nebankovní subjekty a v neposlední řádě je důležité zmínit, že elektronické peníze nejsou úročeny.
Zdroje:
a) SMEJKAL, Ladislav. Elektronické peníze [online]. Ikaros, 2001, [cit. 2014-02-02]. Dostupné z http://ikaros.cz/elektronicke-penize
b) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
c) Kancelář finančního arbitra: Rozhodování sporů v oblasti poskytování platebních služeb a vydávání a zpětné výměny elektronických peněz [online]. [cit. 2015-09-02]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/oblasti/platebni-sluzby.html
d) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů
e) Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů
f) MARTINÁK, T. a kol. Bezhotovostní peníze versus elektronické peníze. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, o. p. s., 2015. 188 s. ISBN 978-8087382-74-5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, kapitola 3: Elektronické peníze, JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D., s. 45. ISBN 978-80-7400-491-9.
g) PAPOUŠKOVÁ, Z. Vybrané právní aspekty virtuální měny Bitcoin. In Daně a finance č. 3/2017, Praha : Comenius print. 2017. ISSN 1801 – 6006, s. 18 – 25
Autor článku:
Upozornění:
Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2018. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.
