Výplata podílu na zisku obchodních společností

Problematiku obchodních korporací upravuje od 1. 1. 2014 zákon o obchodních korporacích (z. č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“), který v tento den nabyl účinnosti společně s občanským zákoníkem (z. č. 89/2012 Sb.). Kapitálové společnosti – společnost s ručením omezeným (s.r.o.), akciová společnost (a.s.) Podíl na zisku se stanovuje na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Nejvyšším orgánem je v případě kapitálové společnosti valná hromada. Do její působnosti pak podle § 190 odst. 2 písm. g), resp. § 421 odst. 2 písm. g) ZOK patří právě schvalování účetních závěrek. Řádná účetní uzávěrka musí být projednána do 6 měsíců od posledního dne předchozího účetního období. Na rozdíl od předešlé právní úpravy lze podíl na zisku vyplatit nejen společníkům, ale i jiným osobám, pokud tak určí společenská smlouva. Těmi mohou být např. další lidé zainteresování na chodu společnosti, např. členové jiných orgánů společnosti, zaměstnanci či třetí osoby (např. věřitel společníka). O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán, splatnost je stanovena na 3 měsíce, ale lze sjednat jinou lhůtu. U s.r.o. je možnost vyplatit podíl na zisku i jinak než v penězích pokud tak určí valná hromada, pokud tedy nechcete svůj podíl na zisku dostat např. v bramborách či šroubcích je vhodné tuto možnost ve stanovách vyloučit. U a.s. se může vyplatit podíl na zisku jinak než v penězích, jen pokud tak určí stanovy společnosti. Současná právní úprava nabízí k využití institut zálohy na výplatu podílu, což dříve nebylo možné. Výplatu zálohy lze provést na základě mezitímní účetní uzávěrky, přičemž k výplatě nelze použít rezervních fondů vytvořených k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. Riziko vyplacení záloh spočívá v situaci, kdy na konci účetního období nebude dostatek finančních prostředků k vyplacení původně zamýšleného podílu na zisku a bude nutné část nebo celé zálohy vracet. Vyplacený podíl na zisku se nevrací, pokud nebyly, byť i nevědomky, porušeny podmínky stanovené zákonem o obchodních korporacích. Pro výplatu podílu na zisku či jeho zálohy platí tzv. test insolvence, podle kterého je není možné vyplatit, pokud by si tím společnost přivodila úpadek. Osobní společnosti – veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.) Nejvyšším orgánem obchodních společností jsou všichni společníci, tito tedy rozdělují případný zisk. Je zapotřebí souhlasu všech společníků, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Zisk i ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, u komanditní společnosti se zisk dělí mezi společnost a komplementáře.

Část zisku, která připadla komanditní společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty, kteří nenesou riziko ztráty.

 

Daňové souvislosti

U kapitálových společností a komanditní společnosti dochází k tzv. dvojímu zdanění zisku. Nejdříve je zisk zdaněn korporátní daní ve výši 19 % a následně daní z příjmu (popř. srážkovou daní) osoby, které je podíl na zisku vyplacen, to neplatí u dceřiných společností. U veřejné obchodní společnosti je situace odlišná, když tato nemá povinnost podávat daňové přiznání. Zisk se tedy rozdělí mezi společníky rovným dílem a každý z nich jej potom vykáže ve svém daňovém přiznání. Celková daň v případě v.o.s. bude tedy 15 %. Většinu z výše zmíněného lze společenskou smlouvou, stanovami nebo zakladatelským právním jednáním ujednat jinak, než je stanoveno v ZOK.