Přeskočit na obsah
advokátní kancelář

Zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku

Následkem zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku je zabránění plnění takové smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), tj. situace, kdy se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou (§ 264 odst. 1 zákona ZZVZ).

Zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku

Představme si situaci, kdy navrhovatel, který se dozví o uzavření smlouvy (resp. o faktickém uzavření smlouvy či o tom, že se strany podle smlouvy již začínají chovat) okamžitě podá návrh na zákaz plnění ze smlouvy. V průběhu zahájeno řízení však teprve vyjde najevo, že předmětná smlouva, která měla být plněna, byla skutečně uzavřena až poté, co byl podán návrh na zákaz plnění ze smlouvy ze strany navrhovatele, avšak byla v ní ujednána zpětná účinnost. Je proto otázkou, zdali je možné se za těchto okolností bránit prostřednictvím užití institutu zákazu plnění smlouvy.

ZZVZ na rozdíl od zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje zabránit uzavření smlouvy. Jak upozorňuje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 8 As 118/2016, „zákon o veřejných zakázkách neupravoval institut, kterým by bylo možné zabránit uzavření smlouvy, jež byla výsledkem postupu zadavatele směřujícího k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Takový prostředek kodifikoval až zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“ nebo „zákon č. 134/2016 Sb.“) (…) lze se bránit proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek podat námitky [§ 241 odst. 2 písm. c)] a následně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele [§ 250 odst. 1 písm. f)]; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadavateli zakáže pokračovat v napadeném postupu, zjistí-li, že postup zadavatele je v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek nebo jej obchází (§ 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb.).“

Je zřejmé, že výše uvedený postup navrhovatele by neměl směřovat k zabrání plnění smlouvy, ale k zabrání samotného uzavření smlouvy. Navrhovatel tak nemůže svůj návrh na zákaz plnění ze smlouvy s úspěchem uplatnit k dřívějšímu okamžiku, než kdy byla smlouva skutečně uzavřena v písemné formě (§ 51 odst. 3 ZZVZ), a to i pokud by fakticky byla smlouva uzavřena dříve či se smluvní strany podle této smlouvy již dříve chovaly. Pokud by tak učinil, je potřeba shledat, že tento návrh byl uplatněn předčasně.[1]

______________________________

[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 8 As 118/2016.


Upozornění:

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2018. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.