Zaměstnavatelé a důkazní břemeno: Kdy můžete požadovat vrácení neprávem vyplacené mzdy?

Nejvyšší soud v čerstvém rozhodnutí ze dne 10. 12. 2024, č. j. 21 Cdo 1993/2024-631 řešil spor o vydání bezdůvodného obohacení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Klíčovým faktorem úspěchu je správné pochopení a uplatnění důkazního břemene. Jaké povinnosti má zaměstnavatel a jak může efektivně chránit své zájmy?

Autorka článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Barbora Kořenářová, office@arws.cz, +420 245 007 740)

Bezdůvodné obohacení v pracovněprávních vztazích

Bezdůvodné obohacení v pracovněprávním kontextu nastává nejčastěji v případech, kdy zaměstnavatel omylem vyplatí zaměstnanci mzdu nebo jiné peněžité plnění, na které zaměstnanec neměl nárok. Může jít například o chybnou výplatu prémie, nebo o platbu za práci, která nebyla vykonána. Pro nápravu této situace je zásadní hmotněprávní úprava, zejména § 331 zákoníku práce, která upřesňuje, že důkazní břemeno leží na zaměstnavateli. 

Například, pokud zaměstnanec dostal mzdu za práci, kterou ve skutečnosti neodvedl, musí zaměstnavatel prokázat nejen to, že k platbě došlo, ale také důvody, proč byla neprávem vyplacena. Toto platí i přesto, že jde o tzv. negativní tvrzení – tedy že zaměstnanec něco neudělal. Judikatura i odborná literatura již upustila od překonaného názoru, že negativní tvrzení se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují, a naopak vychází z toho že negativní skutečnosti lze prokázat za použití nepřímých důkazů, jako například docházkové listy, svědecké výpovědi nebo záznamy z interních systémů. Tyto důkazy často slouží jako podpůrný nástroj pro prokázání zaměstnavatelova tvrzení.

Jak se vypořádat s důkazním břemenem

Zaměstnavatelé musí čelit výzvě, jak doložit, že práce nebyla vykonána, a mzda tedy neměla být vyplacena. Zde nastupují nepřímé důkazy a pro zaměstnavatele mohou být klíčové následující kroky:

• Sběr důkazů: Zaměstnavatel by měl mít k dispozici kvalitní a aktuální dokumentaci, jako jsou záznamy docházky, pracovní výkazy a interní procesní směrnice.
• Prokazování omylu: Pokud došlo k vyplacení mzdy například v důsledku administrativní chyby, musí zaměstnavatel doložit, jak k omylu došlo a proč nebylo plnění oprávněné. Měl by být schopen i prokázat, že neoprávněná výplata mzdy nebyla způsobena překážkou na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP).
• Příprava na soudní jednání: Procesní strategie, včetně svědectví kolegů nebo vedoucích zaměstnance, může být klíčová.

Příklad z praxe: Zaměstnavatel omylem vyplatil zaměstnanci prémii, která byla podmíněna splněním určitého úkolu. Ačkoli zaměstnanec tvrdí, že úkol splnil, zaměstnavatel předloží záznamy o plnění zadaných úkolů a svědectví dalších pracovníků, která dokazují opak. Tento přístup nejen zvyšuje šanci na úspěch ve sporu, ale také buduje důvěryhodnost zaměstnavatele.

Role zaměstnance v procesu dokazování

Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí č. j. 21 Cdo 1993/2024-631, ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení vyplývajícího z pracovněprávních vztahů, nezatěžuje zaměstnavatele jen důkazní břemeno k prokázání tvrzení o přesunu majetkových hodnot na obohaceného zaměstnance, ale i břemeno k prokázání skutečností, z nichž dovozuje, že peněžité částky byly na zaměstnance převedeny neprávem (nesprávně určené nebo omylem vyplacené).   

Přestože podstatný podíl důkazního břemene spočívá na zaměstnavateli, i zaměstnanec má svou roli. Musí totiž prokázat právní důvod získaného plnění, který zaměstnance opravňuje plnění si ponechat. Pokud zaměstnanec tvrdí, že práci vykonal, a přitom je takové tvrzení v rozporu s realitou, musí být připraven poskytnout soudně relevantní důkazy na podporu svých tvrzení.

Často se v těchto sporech uplatňuje tzv. sdílené důkazní břemeno. To znamená, že zatímco zaměstnavatel musí doložit důkazy o tom, že práce nebyla vykonána, zaměstnanec by měl být připraven předložit například vlastní záznamy nebo komunikaci s nadřízenými, která podporuje jeho nároky.

Doporučuje se, aby obě strany dbaly na kvalitu a konzistenci svých důkazů. Zaměstnavatel, který má dobře nastavené interní procesy – jako pravidelně aktualizované docházkové systémy a záznamy o výkonech práce – má v těchto sporech výraznou výhodu.

Dokazování v pracovněprávních sporech vyžaduje odborné znalosti a precizní přípravu. Pokud čelíte sporu o neprávem vyplacenou mzdu, neváhejte nás kontaktovat. Pomůžeme vám nejen efektivně hájit vaše zájmy, ale také minimalizovat rizika budoucích sporů. Zavolejte nám ještě dnes a zajistěte si právní ochranu, na kterou se můžete spolehnout!

Zajímají vás novinky v pracovním právu v roce 2025? JUDr. Kořenářová pro vás připravila webinář.

Proč si vybrat právě nás?

Naše služby využívají firmy všech velikostí, protože vědí, že jim poskytujeme komplexní řešení v oblasti pracovního práva. Například:

• Na míru šitá pracovní dokumentace: Připravíme vám pracovní smlouvy, interní směrnice a další klíčové dokumenty přesně podle potřeb vaší firmy.
• Prevence sporů a právních komplikací: Pomůžeme vám předejít sporům a snižovat rizika právních problémů na pracovišti.
• Srozumitelnost bez právnického žargonu: Vysvětlíme vám vše jednoduše a přehledně, bez zbytečné komplikované terminologie.

Víme, že rozhodnout se pro právní služby není vždy jednoduché. Proto vám chceme představit, jak pracujeme.

Chcete si nejdřív ověřit, že naše práce je přesně to, co potřebujete? Připravili jsme pro vás zdarma e-book, který demonstruje, jak precizně a efektivně řešíme pracovní záležitosti. V e-booku najdete:

✅ Praktické rady, které můžete ihned využít při správě pracovněprávních vztahů.
✅ 20 konkrétních tipů, jak předejít sporům a problémům na pracovišti.
✅ Ukázku našeho přístupu: jak srozumitelně a jednoduše předáváme odborné znalosti v oblasti pracovního práva.

Napište si o e-book Zaměstnanci bez starostí ZDE

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.