Zaměstnavatelé a důkazní břemeno: Kdy můžete požadovat vrácení neprávem vyplacené mzdy?

Autorka článku: JUDr. Barbora Kořenářová, ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz, +420 245 007 740)

Nejvyšší soud v čerstvém rozhodnutí ze dne 10. 12. 2024, č. j. 21 Cdo 1993/2024-631 řešil spor o vydání bezdůvodného obohacení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Klíčovým faktorem úspěchu je správné pochopení a uplatnění důkazního břemene. Jaké povinnosti má zaměstnavatel a jak může efektivně chránit své zájmy?

Bezdůvodné obohacení v pracovněprávních vztazích

Bezdůvodné obohacení v pracovněprávním kontextu nastává nejčastěji v případech, kdy zaměstnavatel omylem vyplatí zaměstnanci mzdu nebo jiné peněžité plnění, na které zaměstnanec neměl nárok. Může jít například o chybnou výplatu prémie, nebo o platbu za práci, která nebyla vykonána. Pro nápravu této situace je zásadní hmotněprávní úprava, zejména § 331 zákoníku práce, která upřesňuje, že důkazní břemeno leží na zaměstnavateli. 

Například, pokud zaměstnanec dostal mzdu za práci, kterou ve skutečnosti neodvedl, musí zaměstnavatel prokázat nejen to, že k platbě došlo, ale také důvody, proč byla neprávem vyplacena. Toto platí i přesto, že jde o tzv. negativní tvrzení – tedy že zaměstnanec něco neudělal. Judikatura i odborná literatura již upustila od překonaného názoru, že negativní tvrzení se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují, a naopak vychází z toho že negativní skutečnosti lze prokázat za použití nepřímých důkazů, jako například docházkové listy, svědecké výpovědi nebo záznamy z interních systémů. Tyto důkazy často slouží jako podpůrný nástroj pro prokázání zaměstnavatelova tvrzení.

Jak se vypořádat s důkazním břemenem

Zaměstnavatelé musí čelit výzvě, jak doložit, že práce nebyla vykonána, a mzda tedy neměla být vyplacena. Zde nastupují nepřímé důkazy a pro zaměstnavatele mohou být klíčové následující kroky:

• Sběr důkazů: Zaměstnavatel by měl mít k dispozici kvalitní a aktuální dokumentaci, jako jsou záznamy docházky, pracovní výkazy a interní procesní směrnice.
• Prokazování omylu: Pokud došlo k vyplacení mzdy například v důsledku administrativní chyby, musí zaměstnavatel doložit, jak k omylu došlo a proč nebylo plnění oprávněné. Měl by být schopen i prokázat, že neoprávněná výplata mzdy nebyla způsobena překážkou na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP).
• Příprava na soudní jednání: Procesní strategie, včetně svědectví kolegů nebo vedoucích zaměstnance, může být klíčová.

Příklad z praxe: Zaměstnavatel omylem vyplatil zaměstnanci prémii, která byla podmíněna splněním určitého úkolu. Ačkoli zaměstnanec tvrdí, že úkol splnil, zaměstnavatel předloží záznamy o plnění zadaných úkolů a svědectví dalších pracovníků, která dokazují opak. Tento přístup nejen zvyšuje šanci na úspěch ve sporu, ale také buduje důvěryhodnost zaměstnavatele.

Role zaměstnance v procesu dokazování

Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí č. j. 21 Cdo 1993/2024-631, ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení vyplývajícího z pracovněprávních vztahů, nezatěžuje zaměstnavatele jen důkazní břemeno k prokázání tvrzení o přesunu majetkových hodnot na obohaceného zaměstnance, ale i břemeno k prokázání skutečností, z nichž dovozuje, že peněžité částky byly na zaměstnance převedeny neprávem (nesprávně určené nebo omylem vyplacené).   

Přestože podstatný podíl důkazního břemene spočívá na zaměstnavateli, i zaměstnanec má svou roli. Musí totiž prokázat právní důvod získaného plnění, který zaměstnance opravňuje plnění si ponechat. Pokud zaměstnanec tvrdí, že práci vykonal, a přitom je takové tvrzení v rozporu s realitou, musí být připraven poskytnout soudně relevantní důkazy na podporu svých tvrzení.

Často se v těchto sporech uplatňuje tzv. sdílené důkazní břemeno. To znamená, že zatímco zaměstnavatel musí doložit důkazy o tom, že práce nebyla vykonána, zaměstnanec by měl být připraven předložit například vlastní záznamy nebo komunikaci s nadřízenými, která podporuje jeho nároky.

Doporučuje se, aby obě strany dbaly na kvalitu a konzistenci svých důkazů. Zaměstnavatel, který má dobře nastavené interní procesy – jako pravidelně aktualizované docházkové systémy a záznamy o výkonech práce – má v těchto sporech výraznou výhodu.

Dokazování v pracovněprávních sporech vyžaduje odborné znalosti a precizní přípravu. Pokud čelíte sporu o neprávem vyplacenou mzdu, neváhejte nás kontaktovat. Pomůžeme vám nejen efektivně hájit vaše zájmy, ale také minimalizovat rizika budoucích sporů. Zavolejte nám ještě dnes a zajistěte si právní ochranu, na kterou se můžete spolehnout!