Zastoupení na valné hromadě

Zastoupení na valné hromadě je často řešenou situací. Odpověď na otázku, kdo a jak zastupuje, resp. jedná za společníka (fyzickou či právnickou osobu) na valné hromadě, nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“, který nabyl účinnosti společně s občanským zákoníkem dne 1. 1. 2014. Zastupování na valné hromadě ve společnosti s ručením omezeným upravuje § 168 ZOK, který dává společníkům možnost zúčastňovat se valné hromady buďto osobně nebo v zastoupení. 

V případě, že se společník nechá zastoupit, musí svému zástupci (tzv. zmocněnci), tedy osobě, která se valné hromady zúčastní namísto něj (nejčastěji advokát), udělit plnou moc, přičemž je nutné, aby tato plná moc byla udělena písemně a zároveň aby z ní vyplývalo, zda byla udělena pro zastoupení na jedné valné hromadě, popřípadě pro vícero zastoupení na valných hromadách. Pro zastupování na valné hromadě v akciové společnosti je situace obdobná. Podobně jako u společnosti s ručením omezeným § 399 ZOK dává akcionáři možnost zúčastnit se valné hromady osobně nebo v zastoupení.

Osobní účastí akcionáře, který je právnickou osobou, se přitom rozumí účast člověka, který zastupuje právnickou osobu jako její statutární orgán. V případě zastoupení pak jde o zmocněnce, jemuž byla udělena plná moc. I zde platí, že udělená plná moc musí být písemná a dále musí být zřejmé, zda je udělena pro zastoupení na jedné či na více valných hromadách.