Zastropování cen u dětských skupin

K 1. 10. 2021 vešla v účinnost novela zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o dětských skupinách“). Uvedena byla jako předpis, který zajistí rodičům možnost sladit práci a péči o své děti. Jako zásadní a nejdůležitější bylo ovšem prezentováno zastropování výše úhrady nákladů za poskytovanou službu péče o dítě ze strany rodičů dětí mladších 3 let. Tito by měli nadále na péči přispívat měsíčně částkou v maximální výši 4.000,- Kč. 

Přesně tak je situace popsána mimo jiné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (https://www.mpsv.cz/prispevek-na-provoz-detskych-skupin), kde ministerstvo přímo uvádí, že „bude-li služba péče o dítě v dětské skupině poskytována s využitím státního příspěvku a jedná-li se o dítě mladší věkové kategorie (tj. od 6 měsíců do 31. srpna po 3. narozeninách), je úhrada nákladů rodičem dle § 6 zákona o dětské skupině nejvýše 4 000 Kč měsíčně (bez stravy).“

V minulých dnech jsme byli upozorněni na nesoulad mezi tím, jak je předmětná část zákona prezentována, a tím, jak konkrétní ustanovení zákona zní. Otázka úhrady části nákladů na péči je řešena v ustanovení § 6 zákona o dětských skupinách, který uvádí, že: „Služba péče o dítě v dětské skupině je poskytována bez úhrady nákladů nebo s částečnou nebo plnou úhradou nákladů; to neplatí v případech, ve kterých je financování této služby zajišťováno s využitím příspěvku na provoz dětské skupiny na kapacitní místo obsazené dítětem ve věku od 6 měsíců věku do dne 31. srpna po dosažení 3 let věku, kdy je služba péče o dítě v dětské skupině poskytována za úhradu nákladů rodičem v maximální výši 4 000 Kč.“

Jak to tedy je?

Z uvedeného by bylo možné usuzovat, že příspěvek rodičů dětí mladších tří let se podílejí na nákladech na péči částkou ve výši nepřesahující 4.000,- Kč jednorázově. Taková interpretace neobstojí, a to zejména s ohledem na pokračování textu citovaného ustanovení, jenž praví, že „Vláda zvýší nařízením maximální výši úhrady rodiče podle věty první části za středníkem v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo od počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši této úhrady do září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení této úhrady, za podmínky, že v tomto období dojde k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.“ Z textu této části ustanovení § 6 zákona o dětských slupinách jednoznačně vyplývá, že částka bude pravidelně zvyšována prováděcím předpisem, v závislosti na růstu spotřebitelských cen.

Z toho vyplývá jednoznačně, že se jedná o příspěvek opakující se a nikoli jednorázový. Otázkou zůstává četnost jeho opakování. Na tomto místě je dle mého názoru zapotřebí učinit závěr, že náklady na péči budou rodiče dětí mladších 3 let hradit pravidelně, nejméně jednou ročně.

Zdroj: canva.com

Jak hovoří důvodová zpráva?

Je zřejmé, že zákonodárce takto neuvažoval a že smyslem zákonné úpravy bylo nastavit strop pravidelným měsíčním platbám za využívání služeb dětských skupin. V tomto duchu hovoří mimo jiné důvodová zpráva k návrhu předmětného zákona, a současně též pokyny MPSV, uvedené na jeho webových stránkách. Důvodová zpráva však není pro adresáty předmětné normy právně závazná, je pouhým pramenem, z něhož lze jednoznačně dovodit úmysl zákonodárce na úpravu předmětného příspěvku rodičů na poskytovanou péči.

Na věci nic nezmění ani to, že důvodová zpráva adresáta právní normy dovede k jednoznačnému výsledku, tj. k informaci o tom, že předmětný příspěvek je příspěvkem měsíčním. Na základě obsahu důvodové zprávy lze učinit pouze pravděpodobný závěr, že v případě uvedeného ustanovení zákona o dětských skupinách došlo k technické chybě, když do schváleného znění zákona neprošel celý navrhovaný text. Současný stav by mohl zajisté zkomplikovat život mnoha dětským skupinám a je dle mého názoru na místě jeho náprava ze strany zákonodárců.

Jak to vidí některé dětské skupiny?

Jiný pohled na předmětné ustanovení zákona o dětských skupinách zaujaly některé dětské skupiny, které s ohledem na chybějící časové ohraničení stanoveného příspěvku považují ustanovení za neplatné. Tyto dětské skupiny si dle informací, které máme k dispozici, sjednávají ceny za poskytovanou péči o děti nadále samy. Takový závěr je pochopitelně zcela mylný. Jediným subjektem, který může prohlásit neplatnost kteréhokoliv ustanovení zákona, je Ústavní soud ČR. Touto pravomocí neoplývá žádná z dětských skupin, vykonávajících svoji činnost na území České republiky.

Závěrem lze shrnout, že současný stav, jak je v ustanovení § 6 zákona o dětských skupinách popsán, může v budoucnu zkomplikovat život nejedné dětské skupině. V takovém případě bude řešení záviset na výkladu obecných soudů.

Potřebujete poradit v rámci problematiky dětských skupin? Obraťte se na naši expertku v této problematice, Mgr. Markétu Nečasovou na marketa.necasova@arws.cz.

Na článku spolupracoval Adam Lubbad.