Zpětné zvýšení výživného pro dítě má být pravidlem, ne výjimkou, rozhodl Ústavní soud

Autor článku: Mgr. Luděk Plachký, advokát v ARROWS

S rostoucími cenami se na naši kancelář obrací stále častěji rodiče dětí, kterým druhý rodič platí výživné s požadavkem zastoupení v řízení o zvýšení výživného. Rodiče se také často zajímají o možnost zpětného zvýšení výživného, což je možné až 3 roky zpětně.

Přístup okresních a krajských soudů (dále také „obecné soudy“) v otázce zpětného zvýšení výživného není jednotný. Proto nyní zakročil soud a svými nálezy sjednocuje rozhodovací praxi obecných soudů (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 871/24 a I. ÚS 1760/24.

Důvodem nejednotnosti rozhodování obecných soudů bylo, že občanský zákoník soudům nedává příkaz zpětné zvýšení výživného vždy provést, ale dává jim pouze možnost tak učinit. Přitom nejsou v zákoně výslovně stanovena žádná kritéria, jejichž splnění by znamenalo automatické zpětné zvýšení výživného.

Východiska rozhodování Ústavního soudu

K Ústavnímu soudu se ve stejnou dobu dostaly 2 ústavní stížnosti, ve kterých bylo argumentováno proti rozhodnutí okresních a krajských soudů, ve kterých bylo odmítnuto zpětné zvýšení výživného.

Soudy odmítaly zpětně zvýšit výživné pro dítě s poukazem na:

• absenci mimosoudní snahy (výzvy) rodiče, kterému je výživné placeno, o zvýšení výživného vůči povinnému rodiči,
• prodlení mezi změnou poměrů dítěte a podáním návrhu na zahájení řízení o zvýšení výživného,
• nepředvídatelnost výše zpětně určeného výživného pro povinného rodiče a jeho možné náhlé zadlužení.

Všechny tyto argumenty, které obecné soudy (zde Krajský soud v Českých Budějovicích a Krajský soud v Ústí nad Labem) použily v neprospěch zvýšení výživného ale Ústavní soud odmítl.

Jediným možným výkladem § 922 odst. 1 občanského zákoníku, v případě, že v řízení o zvýšení výživného bude prokázáno:

• že se změnily poměry dítěte oproti poslednímu soudnímu rozhodnutí,
• odůvodněné potřeby dítěte svědčí o potřebě zvýšení výživného, a
• příjmové, majetkové poměry a schopnosti povinného rodiče umožňují zvýšení výživného,

je rozhodnout o zpětném zvýšení výživného ve prospěch dítěte.

Je tomu tak proto, že právo na materiální zajištění je právem dítěte vyplývajícím z článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a ve spojení s článkem 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, je třeba každý výkladu zákonů provést tak, aby odpovídal nejlepšímu zájmu dítěte.

Jinými slovy, obecné soudy nemůžou klást k tíži dítěte, že rodič, kterému je placeno výživné druhým rodičem, včas nevyzve platícího rodiče k navýšení výživného, případně bezodkladně nepodá návrh na soudní zvýšení výživného.

Povinnosti rodičů podle Ústavního soudu

Ústavní soud dále trefně poznamenává, že rodičovskou odpovědnost a vyživovací povinnost mají oba rodiče a oba rodiče mohou a mají sledovat potřeby dítěte a životní milníky, s nimiž se zvýšení potřeb dítěte pojí, a to zpravidla v souvislosti s přechodem na vyšší stupeň vzdělávání. Uzavírá také, že sledování a vyhodnocování růstu odůvodněných potřeb dítěte a průběžné zvyšování výživného je především součástí zodpovědného výkonu rodičovské odpovědnosti.

Na druhou stranu, Ústavní soud apeluje na obecné soudy, aby ve svých rozhodnutích o stanovení výživného předem rodičům naznačily, v jakém momentě lze čekat, že dojde ke zvýšení odůvodněných potřeb dítěte.

Rodiče v tomto směru můžou vycházet i z metodiky Ministerstva spravedlnosti dostupné na webu vyzivne.justice.cz, ze které vyplývá, že ke zvýšení výživného má dojít zpravidla s nástupem dítěte,

• na první stupeň základní školy,
• na druhý stupeň základní školy (případně víceleté gymnázium),
• ke studiu na vyšší odborné škole nebo vysoké škole.

Na uvedeném odkazu si také každý rodič může stáhnout a vyplnit orientační kalkulačku výše výživného. V tomto směru upozorňuji, že pro správný výpočet doporučené výše výživného je nutné správně zadat veškeré vstupní údaje.

Bude zpětné zvýšení výživného automatické?

Ne. Je sice pravdou, že na základě nových rozhodnutí Ústavního soudu bude zpětné zvýšení výživného pravidlem, ale to neznamená, že ke zpětnému zvýšení dojde vždy.

Nejčastějším případem, kdy ke zvýšení výživného nedojde, bude patrně situace, ve které příjmové a majetkové poměry a schopnosti rodiče platícího výživné neumožní jeho zvýšení.

Pokud jste rodičem, který zvažuje podání návrhu na zvýšení výživného zpětně, musíte také zohlednit, že zpětnost je založena výlučně na okolnostech existujících v dané době (tj. zejména koresponduje s dobovými majetkovými a příjmovými poměry). Toto vychází z dřívější rozhodovací praxe Ústavního soudu, konkrétně z usnesení sp. zn. I. ÚS 2533/12.

Hledisko vztahu platícího rodiče a dítěte

Důležitým hlediskem, které budou muset obecné soudy hodnotit při rozhodování o výživném (nejen při jeho zpětném zvyšování), je kvalita vztahu mezi dítětem a platícím rodičem. Důležitost tohoto vztahu vzrůstá s přibývajícím věkem dítěte.

Ústavní soud v tomto směru uzavřel, že s ohledem na princip vzájemné vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi, který je projevem mezigenerační rodinné solidarity vycházejícím z lidské slušnosti a morálky, se jako vhodné jeví zohlednit i způsob, jakým dítě (zejména je-li téměř zletilé) přiměřeně své rozumové a volní vyspělosti přistupuje k povinnému rodiči, jak se k němu chová a zda se o něj zajímá. Jejich vztah je nicméně třeba vždy hodnotit komplexně ve společné vzájemnosti.

Zároveň je ale třeba mít na vědomí, že Ústavní soud v tomto směru dříve také rozhodl tak, že stav vzájemného neporozumění rodiče a dítěte, které například neinformuje platícího rodiče o nástupu k novému studiu apod., nelze klást pouze k tíži dítěte.

Rozhodně tak není dobré spoléhat se jako platící rodič na to, že pokud u soudu poukážete, že se s Vámi Vaše dítě nebaví, tak soud rozhodne tak, že výživné není třeba zvýšit. Naopak, soud bude zjišťovat, co je důvodem narušení vzájemných vazeb. Ve většině případů bude vina za narušené vztahy ležet na obou stranách, avšak nemusí tomu tak být vždy. Lze si představit například situaci manipulativního jednání pečujícího rodiče v neprospěch vztahu mezi dítětem a platícím rodičem, která by patrně mohla vést k tomu, že manipulující rodič bude hradit materiální potřeby dítěte ve vyšší míře než rodič druhý.

Shrnutí

Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí stanovil, že zpětné zvýšení výživného by nemělo být výjimkou, ale pravidlem, pokud je prokázána změna poměrů, která zvyšuje potřeby dítěte. Rodiče, kteří se obrací na soud s návrhem na zvýšení výživného, mohou požadovat zvýšení až tři roky zpětně.

Rozhodnutí Ústavního soudu reaguje na dosavadní nejednotnost praxe obecných soudů, které v některých případech zpětné zvýšení zamítaly s odkazem na chybějící mimosoudní pokus o dohodu nebo z důvodu možného finančního zatížení povinného rodiče. Ústavní soud ovšem konstatoval, že tyto argumenty nemohou převážit nad právem dítěte na materiální zajištění a že výklad zákona musí vždy sledovat nejlepší zájem dítěte.

Ústavní soud zároveň apeloval na povinnost obou rodičů sledovat rostoucí potřeby dítěte, zejména při životních změnách, jako je nástup na vyšší stupeň vzdělávání, a případně na výživné včas reagovat.

Zpětné zvýšení výživného tedy bude nyní pravidlem.

Pokud řešíte podobný problém se (zpětným) zvýšením výživného, je vhodné kontaktovat odborníka v oblasti rodinného práva, který vám pomůže pochopit vaše práva a možnosti a připravit strategii, která bude v souladu s nejlepším zájmem dítěte.

*shrnutí článku bylo sepsáno s využitím umělé inteligence ChatGPT