Ztížení šetření dopravní nehody jako důležitá podmínka vzniku regresního nároku

Asi každému řidiči se někdy stalo, že své nebo cizí auto někde lehce škrábnul a poničil mu tak lak. Nemálo z těchto případů se stává na parkovištích, kde dochází k manipulaci s vozidlem v úzkém prostoru. Jednoduše může dojít ke kontaktu s vedle stojícím vozidlem, který nemusí být vždy zaregistrovatelný. V takovém případě pak ani nemůžete vzhledem k nevědomosti o vzniku dopravní nehody splnit povinnosti vyplývající ze zákona o pozemních komunikacích. V tomto článku se podíváme především na porušení povinnosti setrvat na místě dopravní nehody do příchodu policisty v souvislosti s vymáháním regresního nároku pojišťovny.

(na fotografii pražský tým advokátní kanceláře ARROWS společně s několika kolegy z daňové a účetní kanceláře ARROWS tax)

Při poškození vedle stojícího auta to poškozený bude ve většině případů řešit s policií. Ta má k dispozici kamerové záznamy, zejména pokud k nehodě došlo ve městě. I když z Vaší strany nedošlo k úmyslnému ujetí od dopravní nehody, menší pokutě se nevyhnete.

Po uzavření řízení u policie se Vám může stát, že po Vás pojišťovna poškozeného bude chtít tzv. regres. Jedná se o náhradu plnění, které pojišťovna uhradila poškozenému. Podmínky vzniku nároku na úhradu regresu upravuje zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“), v § 10 odst. 1.

Před novelou zákona v roce 2016 byla situace opuštění místa dopravní nehody zahrnuta v obecném § 10 odst. 1 písm. d), který obsahoval podmínku "ztížení šetření dopravní nehody“. Novelou Zákona byla ovšem vyčleněna samostatně do písm. c) ve znění: „Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný … c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody“

Není zde již výslovně obsažená podmínka jako v § 10 odst. 1 písm. b), a to ztížení, znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele nebo možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Mohlo by se tak zdát, že v každém případě opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu, vzniká pojistiteli nárok na regresní úhradu. Ovšem není tomu tak.

Skupina důvodů postihu, upravená v § 10 odst. 1 písm. b), c) a e) Zákona, dopadá na situace, kdy pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost, kterou mu zákon ukládá v souvislosti s úkony, které je potřebné učinit po dopravní nehodě. Samotný regresní nárok ale dle komentářové literatury aktualizované po novele vzniká až, když neodůvodněné porušení povinnosti zmaří nebo alespoň ztíží možnost řádného šetření pojistitele v souvislosti s dopravní nehodou. Tuto skutečnost je pojistitel (pojišťovna) povinen v případném soudním řízení prokázat.

I praxe obecných soudů se novelou nezměnila a nadále počítá a uplatňuje závěry obsažené v konstantní judikatuře Nejvyššího soudu, např. v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 508/2017 ze dne 21. 8. 2018, které odráží výše uvedený názor komentářové literatury.

Pokud Vám tedy do schránky přistane dopis, kterým Vás pojišťovna žádá o úhradu regresního postihu z důvodů uvedených v § 10 odst. 1 písm. b), c) a e) Zákona a z Vaší strany došlo ke spolupráci při šetření dopravní nehody s policií a pojišťovnou, případně existuje kamerový záznam, musí pojišťovna prokázat, v čem ji bylo ztíženo šetření pojistné události. Bez splnění této podmínky nemůže nárok na regresní náhradu v případě opuštění místa dopravní nehody vzniknout.

V případě, že budete mít jakýkoliv dotaz, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Na článku spolupracoval Matěj Morávek.