Smlouva o zřízení konsignačního skladu: Jak na to?

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
3.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

V konsignačním skladu si dodavatel ponechává zboží ve vlastnictví až do chvíle, kdy si jej odběratel skutečně odebere. Zdá se to jednoduché, ale právní realita je složitější. Bez správně sepsané smlouvy často dochází k nedorozuměním, penalizacím z DPH, sporům o odpovědnost za ztracené zboží nebo k neřešitelným situacím při ukončení vztahu. V tomto textu vám ukážeme, co musí konsignační smlouva bezpodmínečně obsahovat, jaká rizika se skrývají v detailech, a jak se vyhnout nejčastějším chybám.

Ilustrativní snímek zachycuje specialistu diskutujícího o tématu konsignační smlouvu.

Co je konsignační sklad a proč si jej vzít vážně

Konsignační sklad je výjimečný typ skladové spolupráce. Klasicky, když si objednáte zboží, ihned se stane vaším majetkem – nesete pak všechna rizika, musíte jej skladovat, pojišťovat a existuje riziko, že jej neprodáte.

U konsignačního skladu je to jinak. Dodavatel vám zboží fyzicky umístí do vašeho skladu nebo do skladové kabinky u vás v areálu, ale zůstane jeho majitelem. Vy si zboží odebíráte postupně, podle toho, co zrovna potřebujete, a platíte pouze za to, co jste si opravdu vzali.

V praxi to znamená třeba automechanika, který má konsignační sklad s náhradními díly, zdravotnické zařízení, které má na oddělení lékařský materiál, nebo výrobní podnik, jenž si u pracovního stolu nechal krabici se spojovacím materiálem – všechno zboží stále vlastní dodavatel, všechno se postupně odebírá a fakturuje podle skutečného čerpání.

Zdá se to jednoduché, ale právníci z ARROWS advokátní kanceláře vědí, že se v praxi rodí problémy právě tam, kde strany myslely, že vše vyřešily "na papíře" nebo jen verbálně.

Jeden dodavatel může mít desítky konsignačních skladů u různých odběratelů. Jeden odběratel si najednou vůbec není jistý, zda jej vůbec zavazuje nákup zboží, které je fyzicky u něj, nebo je to jen bezplatné skladování. A když pak dojde k nejistotě ohledně DPH, pojištění, ztráty zboží nebo selhání dodavatele, přichází chaos. Pokud se spor mezi dodavatelem a odběratelem vyhrotí (např. kvůli odpovědnosti za škodu nebo výkladu smlouvy), bývá na místě řešit postup v rámci obchodních a soudních sporů.

Právní rámec a vlastnická práva

Konsignační sklad není v České republice zvlášť regulován mimo obecné obchodní a občanské právo. Jde o tzv. inominátní smlouvu (nepojmenovanou smlouvu) podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník") – to znamená, že ji právní předpisy přímo neupravují jako typ (např. jako kupní smlouvu nebo nájemní smlouvu), ale smluvní strany si její obsah definují samy. Proto je klíčové mít smlouvu, která jasně vymezí, co se mezi vámi sjednává. Praktickým vodítkem, jak odlišit rámcovou dohodu od jednotlivých objednávek a kdy už je potřeba detailnější smluvní režim, může být i článek Obchodní smlouva vs. objednávka: Kdy stačí objednávka a kdy firmě hrozí problém.

Hlavní právní otázka zní: Kdy a za jakých podmínek přechází vlastnictví zboží z dodavatele na odběratele? Podle občanského zákoníku se vlastnictví movité věci nabývá zpravidla účinností kupní smlouvy a předáním věci. V konsignačním skladu právě tento moment prodeje a předání konkrétního zboží probíhá postupně – při jednotlivých odebrání zboží ze skladu.

Je-li vaše smlouva neurčitá nebo se na ni později strany spory odvolávají, může dojít k otázce, zda bylo zboží skutečně odebráno, nebo zda se pouze "posunulo" v rámci fyzického skladu.

Proto musí smlouva výslovně definovat okamžik přechodu vlastnictví. V naprosté většině případů se používá toto nastavení: vlastnictví přechází v okamžiku fyzického vyjmutí zboží ze skladu na základě výdejky nebo potvrzené konsignace (seznamu odebraného zboží), čímž dojde k uzavření kupní smlouvy na dané konkrétní zboží. Faktura pak vychází z tohoto seznamu.

Pozor: u některých oborů – farmacie, zdravotnické služby, automobilový průmysl – mohou být specifická pravidla vycházející z povinností, které na vás či na dodavatele klade zvláštní legislativa (např. sledovatelnost šarží, specifické skladovací podmínky). ARROWS advokátní kancelář to zohledňuje – nejedná se jen o obecný právní rámec, ale i o specifika dané branže.

Odpovědnost za zboží a pojištění

Jedna z nejčastěji opomíjených otázek: Kdo odpovídá za ztrátu, poškození nebo krádež zboží, které je fyzicky ve vašem skladu, ale stále není vaším majetkem?

Ačkoliv občanský zákoník upravuje obecnou odpovědnost za věci v držení nebo úschově, v případě konsignačního skladu je standardní praxí, že smluvní strany si odpovědnost explicitně upraví.

Běžně se sjednává, že odběratel (držitel skladu) odpovídá za zboží od chvíle, kdy jej dodavatel umístí do jeho skladu, a to až do okamžiku přechodu vlastnictví nebo jeho vrácení dodavateli. To znamená, že pokud se zboží ztratí, poškodí nebo jej někdo odcizí, odběratel ponese za takové zboží odpovědnost, ať už ve smyslu povinnosti jej uhradit, nebo zajistit jeho náhradu.

Toto nastavení má svou logiku – odběratel má přístup ke skladu, kontrolu nad pohybem zboží, přístupem fyzických osob a přehled o tom, co se v něm děje. Dodavatel vzdáleně nemůže efektivně hlídat svůj majetek v cizím skladu. Klíčové je, aby tato odpovědnost byla výslovně sjednána ve smlouvě – jinak se mohou strany hádat o rozsah a okamžik převzetí rizika.

Pojištění je klíčové. Pokud se v praxi řeší i nezaplacené faktury za odebrané zboží (typicky při sporu o to, co bylo skutečně vyskladněno), může se hodit navazující text Nezaplatil vám objednatel peníze? Jak se peněz domáhat u soudu. Pokud si ve smlouvě nedohodnete, kdo má povinnost pojistit konsignační zboží, může dojít k situaci, kdy se zboží ztratí a obě strany si myslí, že to měl pojistit ten druhý.

Prakticky se nejčastěji stanovuje, že odběratel (majitel skladu), který zboží fakticky spravuje, má povinnost zajistit pojištění zboží, případně pojištění své odpovědnosti za škodu na zboží. Smlouva by měla určit, na jakou částku a proti jakým rizikům (krádež, požár, povodeň, vandalismus atd.) má být zboží pojištěno.

Ještě klíčovější detail: když dojde k pojistné události a pojišťovna plní, je nutné jasně sjednat, kdo je oprávněným příjemcem pojistného plnění.

Vzhledem k tomu, že dodavatel je vlastníkem zboží, je standardem, aby pojistné plnění v případě totální škody nebo ztráty šlo ve prospěch dodavatele (jako vlastníka zboží), nikoliv odběratele. Odběratel je sice pojištěným, ale pouze jako ten, kdo sjednává pojištění na cizí věc nebo své odpovědnosti. To musí být sjednáno jasně, jinak si pojišťovna a dodavatel mohou být v neustálém sporu, komu peníze patří.

Související dotazy: Odpovědnost a pojištění

1. Co se stane, když si odběratel zapomene ohlásit ztrátu zboží?
Pokud smlouva stanoví, že odběratel musí ztrátu ohlásit bez zbytečného odkladu (obvykle do 3–5 pracovních dnů), a on tak neučiní, často se sjednává, že se zboží považuje za odebrané a odběratel je povinen jej uhradit. Pojišťovna pak může tvrdit, že nemůže plnit, protože škoda jí byla ohlášena se zpožděním a nebylo možné řádně prošetřit její příčiny. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře při přípravě smlouvy zajistí, aby tato rizika byla jasně vymezena.

2. Musí odběratel pojistit zboží, i když je to „jenom" konsignační sklad?
Ano, je to vysoce doporučeno a obvykle smluvně vyžadováno. I když zboží není vaše, nesete za něj smluvní odpovědnost. Pojištění je proto prakticky a právně nutné, aby pokrylo vaši odpovědnost za zboží. Pojišťovna vám vydá pojistku, která pojistí konkrétní zboží a konkrétní rizika. Bez ní se rychle stanete obětí chyb, které pak nikdo nezaplatí.

3. Co když se zboží poškodí „normálním používáním" nebo nevhodným skladováním?
Například že se obsah krabice pomalu poškodí, protože leží na vlhkém místě? Zde je velmi důležité, jak je sklad fyzicky zařízený a jaké jsou smluvní požadavky na skladovací podmínky. Pokud smlouva stanoví, že sklad musí splňovat určitá kritéria (suchý prostor, teplota, omezený přístup pouze oprávněných osob) a odběratel tato kritéria porušuje, pak je selhání jeho. V opačném případě se diskutuje, zda poškození bylo předvídatelné a zda o tom dodavatel věděl. Konkrétní nastavení musí být ve smlouvě a právníci z ARROWS se specializují na nastavení takových podmínek v souladu s reálnou situací u konkrétního klienta.

Fakturace, platby a hrazení DPH

Zde se scházejí tři úhly pohledu: obchodní, účetní a daňový. Všechny musí být v souladu.

Obchodní realita: Faktura se vystavuje na zboží, které si odběratel skutečně vzal ze skladu. Fakturace probíhá průběžně, obvykle jedenkrát za měsíc, podle seznamu (konsignace) odebraného zboží. Výše faktury pak závisí na tom, co bylo skutečně odebráno – nikoli na tom, co je pouze uskladněno.

Účetní aspekt: Dodavatel vede konsignační sklad jako své zásoby (zboží na skladě) až do okamžiku, kdy jej vyfakturuje. Odběratel v účetnictví eviduje zboží jako svou zásobu teprve v okamžiku přechodu vlastnictví a zaplacení, do té doby může evidovat přijaté zboží jako svěřené, pokud je to relevantní pro interní evidenci.

To znamená, že z pohledu účetnictví obou stran se musí zboží "přepracovat" – dodavatel si jej vyřadí z majetku, jakmile je vyfakturováno; odběratel si jej zařadí jako svou zásobu. V praxi se to často řeší propojenými informačními systémy, kde se faktura generuje automaticky z potvrzené konsignace.

DPH – zde je to složitější. V tuzemsku (když je dodavatel i odběratel registrován k DPH v ČR) se DPH počítá v okamžiku, kdy se uskuteční zdanitelné plnění, tedy kdy dojde k dodání zboží.

U konsignačního skladu to znamená v okamžiku, kdy odběratel získá právo nakládat se zbožím jako vlastník, což je zpravidla moment fyzického odběru zboží ze skladu (§ 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o DPH").

Pokud však smlouva, která přesně určuje, kdy se faktura vystavuje a jak se konsignace předává, není jasná, může být DPH počítána nesprávně.

Ještě složitější je situace, je-li dodavatel nebo odběratel usazen v jiném členském státě EU. Pak se zboží přesouvá mezi státy a DPH se řídí speciálním režimem tzv. "call-off stock" (režim skladu), který je upraven v § 13a zákona o DPH. V takovém případě (platném k roku 2026):

Pokud je zboží dodavatelem přemístěno do jiného členského státu za účelem jeho dodání konkrétnímu známému odběrateli v daném členském státě, nepovažuje se toto přemístění za intrakomunitární dodání a pořízení zboží v okamžiku jeho přemístění.

Místo toho zdanitelné plnění (intrakomunitární pořízení zboží) nastane až v okamžiku, kdy odběratel zboží ze skladu odebere. Odběratel je pak povinen přiznat DPH v členském státě, kde je zboží uskladněno.

Pokud nejsou podmínky splněny nebo zboží není odebráno do 12 měsíců (nebo je dodáno jinému subjektu), je režim skladu porušen a dodavatel je povinen přiznat intrakomunitární dodání zboží a registrovat se k DPH v členském státě, do kterého zboží přemístil.

Praktické riziko: Mnoho podnikatelů předpokládá, že když si vystaví fakturu, je s DPH vše vyřešeno. Ve skutečnosti, pokud si fakturu vystaví v nesprávný čas nebo v nesprávné fázi, DPH není správná a nejde o problém účetnictví – jde o porušení zákona o DPH. Finanční správa to pak koriguje a často s pokutou.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vědí, že konsignační sklady s přeshraniční dodávkou vyžadují speciální pozornost. Pomohou vám nastavit systém fakturace a DPH tak, aby byl v souladu se zákonem a abyste nepřišli o odpočet DPH nebo neriskovali pokuty.

Hlediska práce se smlouvou: co musí být uvnitř

Když se rozhodnete zřídit konsignační sklad s dodavatelem, měla by smlouva obsahovat minimálně tyto náležitosti:

1. Vymezení vlastnictví a přechod práva: Musí být zcela jasné, že dodavatel zůstává vlastníkem, dokud se zboží fakticky neodebere a nedojde k přechodu vlastnictví. Nemělo by se odkazovat pouze na "nákupní smlouvu" nebo "obchodní podmínky" – mělo by se to přímo v konsignační smlouvě výslovně vyjádřit.

2. Podmínky odběru a okamžik přechodu vlastnictví: Jak se definuje "odběr"? Stačí, když si to pracovník vezme ze skříně? Nebo musí být podepsáno? Nebo se to hlásí do IT systému? Smlouva musí jasně určit, co se počítá za odběr, aby se později předešlo sporům o to, zda bylo zboží skutečně "převzato".

3. Fakturace a způsob platby: Jak často se fakturuje (měsíčně, čtvrtletně)? V jakém časovém horizontu po fakturaci se má zaplatit (nejčastěji 30 dní)? Jaké jsou poplatky za pozdní platbu? Jak se řeší faktury, které obsahují chyby?

4. Odpovědnost za zboží: Detailní vymezení: od kdy odpovídá odběratel (obvykle ihned po fyzickém dodání do skladu), za jaká rizika (krádež, poškození, expiraci) a jaká jsou jeho práva a povinnosti při řešení pojistné události.

5. Pojištění a škody: Kdo pojišťuje, na jakou částku, proti jakým rizikům a kdo je příjemcem pojistného plnění? Jak se postupuje při hlášení pojistné události?

6. Doplňování zásob a minimální úroveň: Jakou hladinu zásob má dodavatel udržovat? Co se stane, když se zboží vyčerpá a dodavatel jej nedoplní včas? Existuje lhůta, v níž má dodavatel doplnit sklad?

7. Vrácení nespotřebovaného zboží: Když odběratel zjistí, že určité zboží nepotřebuje, je možné ho vrátit dodavateli? Za jakých podmínek? Kdo nese náklady na vrácení? Zejména u zboží s krátkou expirací je to klíčové.

8. Expirační lhůty: U zboží, které má minimální trvanlivost (léčiva, potraviny, zdravotnický materiál), musí smlouva obsahovat pravidla pro kontrolu a výměnu zboží s blížící se expirací. Obvykle se sjednává, že dodavatel odpovídá za to, aby do skladu nedával zboží, které je blízko expiraci, a že v určitých intervalech provádí kontrolu.

9. Povinnosti a práva obou stran: Co se očekává od odběratele? Pravidelný reporting, přístup do skladu pro dodavatele, kontaktní osoba? Co se očekává od dodavatele? Pravidelné kontroly, řešení problémů, komunikace?

10. Ukončení smlouvy: Jak se smlouva ukončuje? Je na dobu určitou nebo neurčitou? Jaká je výpovědní doba? Co se s neodebraným zbožím děje po skončení – vezme si je dodavatel zpět, nebo se musí zlikvidovat?

11. Řešení sporů a aplikovatelné právo: Jaký soud má pravomoc (např. místně a věcně příslušný soud v ČR)? Která právní úprava se uplatňuje (např. české právo s vyloučením Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží)? Je možné mimosoudní řešení sporů (mediace, rozhodčí řízení)?

Související dotazy: Obsah smlouvy

1. Musíme si smlouvu nechat napsat právníkem, nebo stačí šablona z internetu?
Šablony mají své místo – ale konsignační skladová smlouva je specifická a obsahuje komplexní právní práva a povinnosti obou stran. Použitím špatné šablony si můžete vytvořit problémy s DPH, pojištěním či odpovědností za ztracené zboží, které budou drahé řešit. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám smlouvu připraví tak, aby odpovídala vaší konkrétní situaci – a zároveň aby byla právně korektní v souladu s platnými zákony k roku 2026.

2. Co když máme více konsignačních skladů u různých dodavatelů?
Ideálně by každá smlouva měla svá specifika – různí dodavatelé, různé typy zboží, různá rizika. Není běžné, aby jedna šablona fungovala pro všechny. Je vhodné si všechny smlouvy nechat zkontrolovat právníkem, aby byla zajištěna konzistence a aby nedošlo k jednotlivým "překvapením" během provozu.

3. Jak dlouho by měla být taková smlouva?
Obsahově bohatá, ale přehledná smlouva může mít obvykle 3–5 stran, když je dobře strukturovaná. Nemusí to být román, ale musí být kompletní. Krátká a neúplná smlouva často znamená spory o to, co se vlastně smluvně dohodlo.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Nejasné vlastnictví zboží – smlouva nespecifikuje, kdy přechází vlastnictví, a vznikají spory o tom, zda je zboží ve skladu majetkem odběratele či dodavatele, což komplikuje účetnictví, DPH a pojištění.

Zajistíme přípravu smlouvy s jasným vymezením vlastnictví a okamžiku přechodu práv v souladu s občanským zákoníkem a daňovými předpisy platnými k roku 2026. Nastavíme postupy, aby vlastnictví přecházelo jen při faktickém odběru zboží.

Odpovědnost za poškozené nebo ztracené zboží – není jasné, kdo odpovídá za krádež, poškození nebo expiraci zboží, což vede ke sporům a finančním ztrátám.

Nastavíme ve smlouvě jasnou odpovědnostní strukturu s pravidly pro hlášení škod, pojištění a řešení pojistných událostí, aby byl každý chráněn a věděl, kde jsou hranice odpovědnosti.

Nesprávná DPH – fakturace není nastavena v souladu se zákonem o DPH, což vede k nesprávnému odpočtu nebo ke kontrolám finanční správy s hrozbou významných pokut.

Připravíme smlouvu s jasným vymezením způsobu fakturace a okamžiku zdanitelného plnění tak, aby byla DPH správná, a to i v případě přeshraniční dodávky (režim call-off stock dle § 13a zákona o DPH).

Ztráta kontroly nad zásobami a "milionové manko" – není nastavena pravidelná kontrola pohybu zboží, dochází k neobjasněným ztrátám, které se pak zjišťují až po měsících.

Nastavíme postupy pro pravidelné reportování, fyzické inventury a kontrolu pohybu zboží. Pomůžeme vám také s nastavením IT systému a pravidel pro práci se skladem, aby byla rizika včas identifikována.

Nejasné podmínky ukončení – při rozchodu se strany nedokážou dohodnout, kdo si vezme zbývající zboží, jak se vypořádají faktury a čeho se která strana může domáhat.

Připravíme smlouvu s jasným nastavením procedury ukončení, včetně práva dodavatele si vzít zbývající zboží, procesu vyúčtování a povinnosti vypořádat si faktury. Budeme vám nápomocni v arbitráži nebo soudním řízení, pokud by ke sporu došlo.

Praktické chyby, kterých se často dopouštějí

  • Verbální domluva bez písemnosti. Obchod se často jedná jako "jo, budeme si tady dávat zboží, zavoláš když to potřebuješ, a každý měsíc ti pošlu fakturu". To je obchodně pohodlné, ale právně katastrofální. Když přijde daňová kontrola a ptá se na to, kdy přesně zboží přešlo na vaši stranu, nemáte důkaz. Neplatí "byli jsme si jisti" – platí důkazy. Věci, které jsou důležité (práva, povinnosti, odpovědnost, DPH) musí být ve smlouvě.
  • Nejasné časy platby a faktury. Mnoho smluv obsahuje větu "faktura splatná do 30 dnů od vystavení". Ale kdo ji vystavuje? Kdy? Podle čeho? Pokud není jasno, může se stát, že jeden vystavuje fakturu na jiné množství zboží, než druhému v evidenci odpovídá. Pak řešíte reklamace, vrácené faktury, spory o to, co se fakticky odebralo. Čas se plýtvá a vztah se zhoršuje.
  • Absence pojištění nebo nejasné pojistné podmínky. Odběratel si často myslí: "To jsou jen díly v krabici, co by se mohlo stát?" A pak přijde požár, zatékání či krádež, a nikdo nevěděl, že by mělo být pojištěno nebo na jakou částku. Pojišťovna pak říká, že nemá plnit, protože smlouva nebo pojistka nebyla sjednána správně. Zboží je pryč, faktury zůstávají neuhrazeny, a všichni jsou naštvaní.
  • Žádné pravidelné reportování. Dodavatel občas přijede a podívá se, co zbývá. Ale nic nesystematicky. Pak se zjistí, že bylo například 200 dílů, ale teď je tam 80 – a nikdo neví, kdy a proč se 120 ztratilo. Měsíc po měsíci se to hromadí, až jednoho dne někdo napočítá milion korun v neobjasněné ztrátě. Smlouva by měla obsahovat povinnost odběratele pravidelně reportovat stav zásob, aby byl dodavatel informován a aby se problémy řešily průběžně.
  • Tichý konec bez vypořádání. Jeden přestane vozit, druhý přestane odebírat, ale nikdo nic neřeší. Zůstane neodebrané zboží, visí nevyřešené faktury, a když pak později dojde ke sporu, není jasné, co bylo smluvně dohodnuto nebo jaké jsou práva a povinnosti stran. Vypořádání na konci musí být ve smlouvě a musí se realizovat systematicky.

Daňové aspekty – DPH a Intrastat

Pokud je dodavatel nebo odběratel usídlený v jiném státě EU, situace se komplikuje. Zboží se "přemísťuje" mezi státy, a to má důsledky pro DPH a hlášení Intrastat.

DPH v tuzemsku: Pokud jsou obě strany registrovány k DPH v ČR, je to v podstatě jednoduché – DPH se počítá v okamžiku, kdy se uskuteční zdanitelné plnění (tedy kdy se zboží skutečně odebere a přejde vlastnictví). Důležité je, aby ve smlouvě bylo jasno, co tento okamžik znamená.

DPH v přeshraniční situaci (Cross-border): Je-li dodavatel například v Rakousku a odběratel v ČR, jedná se o přemístění zboží. Zde se často uplatňuje speciální režim "call-off stock" (režim skladu) dle § 13a zákona o DPH, platného k roku 2026. V takovém případě:

Pokud je zboží určeno pro jediného známého odběratele, který je registrován k DPH v ČR, a dodavatel není v ČR usazen, nedochází k intrakomunitárnímu dodání zboží v okamžiku jeho přemístění do skladu v ČR.

Odběratel pak přiznává DPH z intrakomunitárního pořízení zboží v ČR, a to až v okamžiku skutečného odběru zboží ze skladu, nejpozději však do 12 měsíců od naskladnění.

Pro uplatnění tohoto zjednodušení musí dodavatel vést podrobnou evidenci zboží v režimu skladu. Pokud tato evidence není vedena řádně, nejsou splněny ostatní podmínky, nebo zboží není odebráno do 12 měsíců, dojde k porušení režimu skladu. V takovém případě se přemístění zboží zpětně považuje za intrakomunitární dodání zboží dodavatelem, který se pak musí registrovat k DPH v ČR.

Do Intrastatu se zboží hlásí v okamžiku, kdy se fyzicky přesouvá přes hranice mezi členskými státy – nikoli v okamžiku fakturace. Takže přemístění do konsignačního skladu v jiném členském státě se hlásí v rámci Intrastatu dodavatelem jako odeslání (kód transakce 19) a odběratelem jako přijetí (kód transakce 29) v měsíci, kdy se zboží fyzicky přesouvá.

Později, když si ho odběratel odebere ze skladu a dojde k přechodu vlastnictví, se tato transakce do Intrastatu znovu nehlásí – to je už interní pohyb v rámci členského státu, který byl pokryt předchozím hlášením.

Toto nastavení vyžaduje velmi pečlivý postup a kvalitní fakturaci i datovou evidenci. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se v těchto příležitostech orientují – mohou vám pomoct nastavit procedury tak, aby byla dodržena pravidla DPH a Intrastat byl správně hlášen.

Závěrečné shrnutí

Konsignační sklad je elegantní řešení pro obě strany – dodavatel si zajišťuje dlouhodobou spolupráci a distribuci zboží, odběratel šetří na skladování a financování zásob.

Ale právní a daňový rámec, v kterém se to pohybuje, je podstatnější, než mnohé subjekty intuitivně tuší. Bez kvalitní smlouvy se z elegantní spolupráce rychle stane právní zmatek, který se pak řeší formou sporů, arbitráží a nákladného právního řízení.

Konkrétně jde o to, aby smlouva byla:

  • Jasná a úplná – všechny důležité body (vlastnictví, odpovědnost, pojištění, fakturace, DPH) musí být explicitně vymezeny.
  • Právně korektní – musí se držet občanského zákoníku, zákona o DPH a případně dalších speciálních předpisů platných k roku 2026.
  • Praktická – musí reflektovat skutečnost vašeho provozu a být srozumitelná všem, kteří ji budou denně používat.
  • Ochranná – musí vás chránit před běžnými riziky (ztráta zboží, neplatby, spory o rozsah odpovědnosti).

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vědí, že každá konsignační situace je v detailech jiná – a že "generické řešení" často vede k problémům.

Pokud si chcete být jisti, že má vaše smlouva o konsignačním skladu správný právní rámec a že vás chrání před běžnými riziky, obraťte se na nás. Napravíme smlouvu, nastavíme procedury a budeme vám dostupní v případě, že se něco zkomplikuje.

Objednejte si konzultaci s právníky z ARROWS advokátní kanceláře na adrese office@arws.cz – pomohou vám smlouvu připravit nebo zrevidovat tak, aby byla právně bezpečná a obchodně efektivní.

FAQ: Smlouva o zřízení konsignačního skladu

1. Může mít smlouva pouze verbální podobu, nebo musí být ve formě písemné?
V České republice lze v zásadě uzavřít smlouvu i ústně – ale pro účely důkazů a kvůli složitosti konsignačního skladu je zásadně lepší mít smlouvu písemnou a podepsanou.
Při sporu či daňové kontrole budete potřebovat důkaz o tom, co se dohodlo – a ústní slovo nestačí. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou se zpracováním písemné smlouvy, která bude právně závazná a ochrání obě strany.

2. Kdo podléhá registraci k DPH v kontextu konsignačního skladu?
V tuzemsku je situace obvykle jasná – pokud jsou dodavatel a odběratel oba registrováni k DPH v ČR, není problém.
Pokud je ale dodavatel zahraniční (například z Rakouska), otázka registrace k DPH v ČR se řídí zejména ustanovením § 13a zákona o DPH pro režim skladu. V tomto případě se dodavatel zpravidla nemusí registrovat k DPH v ČR, pokud jsou splněny všechny podmínky režimu skladu a zboží je následně odebráno odběratelem ve stanovené lhůtě.
Konzultujte se s právníkem z ARROWS advokátní kanceláře ( office@arws.cz ), aby se DPH řešila správně.

3. Jak dlouho by měla trvat smlouva o konsignačním skladu?
Běžně se sjednávají smlouvy na dobu neurčitou s měsíční výpovědní dobou, nebo na dobu určitou (např. 2–3 roky). Je to věc dohody stran. Pokud je smlouva na dobu určitou, obvykle se zpravidla automaticky prodlužuje, pokud ji jedna strana nevypoví v určité lhůtě před koncem (např. 60 dní před vypršením). Důležité je mít jasno o tom, jak se smlouva ukončuje a co se s neodebraným zbožím děje – to musí být v textu.

4. Co když se v průběhu doby změní zákony (například DPH)?
Právní předpisy se v čase mění – a někdy se změní způsob, jak se DPH počítá. Smlouva by měla obsahovat klauzuli, že pokud se změní právní předpisy, budou si strany přiměřeně postup přizpůsobí. V praxi to znamená, že pokud stát zavede nové pravidlo pro DPH, obě strany berou na vědomí, že budou postupovat podle nového práva, ale že se vzájemně finančně nepoškodí z důvodu legislativní změny. Právníci z ARROWS vám pomohou s tímto nastavením.

5. Může smlouva obsahovat články o tom, že si obě strany nebudou vzájemně uplatňovat sankce za běžné zpoždění či jiné menší "přestupky"?
Může, ale pouze v určité míře. Smlouva nesmí být tak "měkká", aby porušení jedné strany byla bez následků – protože pak se nedodržuje. Obvyklé je, že prvních několik dní prodlení není problém (jsou to normální čekací doby), ale pak se zpoplatňuje či hrozí zastavením služby. Nebo že běžné nedostatky se řeší bez pokut, ale vážnější porušení (neplatba, nepředání zboží) vedou k odstoupení od smlouvy. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře pomohou nastavit takový klíč sankcí, který bude férový, ale také účinný.

6. Musíme si nechávat smlouvu pojišťovnou schválit, anebo je to jenom mezi námi?
To je věc uzavírání pojistné smlouvy, nikoli samotné konsignační smlouvy. Pokud pojišťujete konsignační zboží, pojišťovna bude chtít znát podmínky – mimo jiné z důvodu, aby věděla, kdy začíná vaše odpovědnost a kdy končí. Běžně se pojišťovně poskytuje kopie relevantních částí konsignační smlouvy. Samotná pojistka není součástí konsignační smlouvy, ale jejich obsah spolu úzce souvisí. Rádi vám s tím pomohou právníci z ARROWS advokátní kanceláře – mohou zkontrolovat, zda je pojištění nastaveno v souladu s konsignační smlouvou.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také