DPP nebo pracovní smlouva: Jak vybrat správný typ spolupráce

Mgr. Jan Pavlík
Mgr. Jan Pavlík
13.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Rozhodnutí o typu pracovního vztahu se zdá jednoduché, ale skrývá se za ním řada právních důsledků, daňových povinností a obchodních rizik, která mnohé podnikatele překvapí. Zvolíte-li špatně, hrozí vám nejen zbytečné náklady a komplikace s úřady, ale také právní spory, vysoké pokuty nebo dokonce ztráta práv pracovníka. V tomto článku si vysvětlíme, jak se liší dohoda o provedení práce (DPP), dohoda o pracovní činnosti (DPČ) a klasická pracovní smlouva, jaké jsou jejich praktické důsledky a jak si vybrat správný model pro vaši situaci.

Na obrázku vidíme odborníka při konzultaci ohledně volbu typu pracovního vztahu.

Proč není rozhodnutí o typu práce věcí času

Mnoho majitelů firem se na tuto volbu dívá jako na administrativní rutinu: „Jestli pracovník bude u nás měsíc nebo rok, tak mu dám buď DPP nebo smlouvu." V praxi je situace složitější. Volba typu pracovního vztahu ovlivňuje:

Vaše finanční povinnosti – Jak moc vás bude pracovník stát. U Dohody o provedení práce pod určitou hranici příjmů se neplatí sociální a zdravotní pojištění, zatímco u pracovní smlouvy je to povinné vždy a představuje značný náklad navíc.

Práva pracovníka – Zda má nárok na dovolenou, nemocenské, odškodnění při úrazu nebo ochranu při nedostatečné bezpečnosti. To není jen otázka férovosti, ale také vaší odpovědnosti jako zaměstnavatele.

Právní rizika – Jestli vám hrozí pokuta od inspektorátu práce, soudní spor se zaměstnancem, nebo dokonce trestní odpovědnost za takzvané „černé zaměstnávání".

Daňové povinnosti – Kolik daně se strhává a jak, zda musíte podávat hlášení zdravotní pojišťovně a sociální správě.

Právníci z advokátní kanceláře běžně řeší případy, kdy se podnikatel rozhodl „jednoduše" a pak se mu z toho vyklube právní konflikt trvající měsíce, kterému by se dalo předejít správným zařazením hned na začátku. Pokud potřebujete posoudit, zda je pro konkrétní spolupráci vhodnější DPP, DPČ nebo pracovní smlouva, může pomoci konzultace v rámci pracovního práva.

Dohoda o provedení práce (DPP): Definice a hranice

Dohoda o provedení práce je nejflexibilnější formou spolupráce pro jednorázové nebo krátkodobé úkoly. Nejedná se o klasický pracovní poměr – zaměstnanec není součástí organizace, má méně povinností a práv, a obvykle provádí konkrétní, vymezený úkol.

Hlavní omezení DPP

Limit odpracovaných hodin

U jednoho zaměstnavatele nesmíte na DPP odpracovat více než 300 hodin v kalendářním roce podle zákoníku práce. Toto je tvrdé omezení – jakmile jej překročíte, nesmíte zaměstnanci na DPP dále pracovat a musíte zvolit jiný typ vztahu (například DPČ nebo pracovní smlouvu).

Může se vám stát, že pracovník během prvního měsíce odpracuje 150 hodin a vy budete vidět, že by mohl pracovat i déle. Netrvá to dlouho a překročíte limit. Pokud budete pokračovat, riskujete, že inspekce práce nebo pojišťovna zjistí, že jste se snažili obejít zákon.

Pokud máte DPP u více zaměstnavatelů, limit se posuzuje u každého zvlášť. Tedy zaměstnanec může odpracovat 300 hodin u firmy A a dalších 300 hodin u firmy B – to je v pořádku, protože se hodnotí odděleně.

Výše měsíčního příjmu a odvody

Od 1. ledna 2026 se změnila zásadně hranice pro povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vydělá v daném měsíci u jednoho zaměstnavatele 12 000 Kč nebo více, zaměstnavatel musí odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Praktický přehled změn limitů a návazných povinností pro zaměstnavatele shrnuje i novinka Dohody o provedení práce v roce 2026: Nové limity, odvody a povinnosti zaměstnavatelů. Do této hranice se pojistné neodvádí.

To je prakticky důležité: pokud si člověk vydělá na DPP 11 999 Kč měsíčně, pojistné se neplatí. Jakmile dosáhne 12 000 Kč, odpovědnost zaměstnavatele se změní a musí vést hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení.

Daň z příjmů

Z DPP se standardně strhává 15% daň z příjmů fyzických osob. Tato sazba je jednotná bez ohledu na výši příjmu (výjimkou je příjem přesahující měsíční limit pro uplatnění sazby 23 % daně z příjmů fyzických osob, který je pro rok 2026 valorizován v závislosti na vývoji průměrné mzdy; u DPP se však tohoto limitu v praxi dosahuje jen zřídka).

Zda se daň strhne jako srážková nebo zálohová, záleží na tom, zda zaměstnanec podepsal takzvaný „růžový papír“ – daňové prohlášení. Bez něj se daň strhne automaticky a věc je vyřešena. V případech, kdy se řeší správné nastavení zdanění odměn a souvisejících odvodů, je často na místě konzultace v oblasti daňového práva. S ním si zaměstnanec může uplatnit daňové slevy a zpětně si může vydat nadměrně strženou daň v daňovém přiznání.

Náležitosti DPP: Co musí být v dohodě

DPP musí být uzavřena písemně a musí obsahovat minimálně:

  • Druh a vymezení práce (co přesně bude zaměstnanec dělat)
  • Dobu trvání dohody (může být na dobu určitou nebo neurčitou)
  • Sjednanou odměnu (může být paušál, hodinová sazba, ale nesmí být nižší než )

Bez těchto náležitostí se dohoda považuje za neplatnou a hrozí vám, že úřad či soud ji mezi sebou nebude uznávat a budete se muset dokazovat výzvou v soudním řízení.

Běžná chyba: podnikatelé někdy uzavřou DPP jen ústně nebo si ji zapíší tak neurčitě, že pak není zřejmé, co se vlastně mělo dělat. Pokud se pak objeví spor o to, zda pracovník splnil úkol, nebo když zjistíte, že jste si rozdílně vyložili podmínky, nemáte na co se odvolat.

Výpovědní lhůta a ukončení DPP

DPP se dá ukončit třemi způsoby:

  1. Dohodou stran – obě strany se shodnou, že skončí k určitému datu
  2. Výpovědí – která se dává s , a to bez uvedení důvodu
  3. Okamžitým zrušením – v případech, kdy by to šlo i u pracovního poměru

Prakticky: pokud chcete ukončit DPP ihned, musíte ji vypovědět písemně a pak uplyne 15 dní. Jakmile tato doba skončí, je dohoda ukončena. K praktickým rizikům při rozvazování pracovněprávních vztahů (včetně rychlého ukončení ve zkušební době) se podrobněji věnuje článek Jak ukončit pracovní poměr ve zkušební době bez rizika soudního sporu.

Dovolená na DPP

Od ledna 2024 vzniká na DPP nárok na dovolenou za určitých podmínek. Zaměstnanec má nárok na dovolenou, pokud:

  • Pracovněprávní vztah trval nepřetržitě alespoň 4 týdny (28 kalendářních dní)
  • Během této doby odpracoval alespoň 80 hodin

Výše dovolené se počítá jako poměrná část. Za každých 20 hodin práce vzniká zhruba 1,5 hodiny dovolené (zaokrouhluje se nahoru). Pokud zaměstnanec dovolenou nevyčerpá, musí mu zaměstnavatel vyplatit náhradu za nevyčerpanou dovolenou po skončení dohody.

Zde je běžný problém: podnikatelé si myslí, že na DPP není nárok na dovolenou, a pak je překvapí, když si zaměstnanec nárok uplatní nebo když inspekce práce zjistí, že měli dovolenou poskytnout.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): Kdy si ji vybrat

Dohoda o pracovní činnosti se od DPP liší především v rozsahu a trvání spolupráce. Zatímco DPP je vhodná pro výrazně omezené hodinové objemy (300 hodin ročně), DPČ je určena pro práci v průměrném rozsahu poloviny týdenní pracovní doby, obvykle 20 hodin týdně.

Limit pro DPČ

Práce na DPČ nesmí v průměru překročit polovinu běžné týdenní pracovní doby, tedy maximálně 20 hodin týdně. Tento průměr se počítá za dobu, na kterou je dohoda uzavřena, maximálně však za 52 týdnů.

To znamená, že teoreticky můžete v jednom týdnu odpracovat 40 hodin, pokud v dalších týdnech odpracujete méně, ale průměrná týdenní hodinová dotace musí zůstat pod 20 hodinami.

Odvody na DPČ

U DPČ se pojistné odvádí již od 4 500 Kč měsíčního příjmu (tento limit zůstává stejný i v roce 2026, na rozdíl od DPP) – to je podstatně nižší hranice než u DPP, což znamená, že u ní dříve vzniká povinnost zaměstnavatele odvádět pojistné.

V praxi: pokud zaměstnanec na DPČ vydělá 4 500 Kč měsíčně, automaticky vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění a zaměstnavatel musí odvádět příslušné pojistné (zaměstnavatel hradí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění z vyměřovacího základu zaměstnance; zaměstnanec pak hradí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění ze své hrubé odměny).

Praktické rozdíly mezi DPP a DPČ

Obě dohody se podobají v tom, že se uzavírají písemně, bez uvedení důvodu se vypovídají s 15denní lhůtou a obě mají 15% daň. Ale liší se v důležitých bodech:

Prvek

DPP

DPČ

Limit hodin

300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele

20 hodin týdně (průměrně)

Limit pro odvody

12 000 Kč měsíčně

4 500 Kč měsíčně

Vhodné pro

Krátkodobé projekty, jednorázové úkoly

Pravidelná částečná práce, dlouhodobější spolupráce

Riziko překročení

Nelze pracovat déle, než 300 hodin ročně

Musíte hlídat týdenní průměr

Právníci z advokátní kanceláře často vidí situace, kdy si podnikatel zvolí DPP i když by byla vhodnější DPČ (nebo naopak) a pak se v půlroce zjistí, že překročil limit. Pak se musí věc urgentně řešit nově uzavřenou pracovní smlouvou, což je administrativně komplikované a může vést ke sporu.

Klasická pracovní smlouva: Úplná ochrana a vyšší odpovědnost

Pracovní smlouva je tradiční a nejúplnější forma pracovního vztahu. Zaměstnanec se stane součástí vašeho týmu, má stabilní pozici a je chráněn zákony na pracovněprávní ochranu. To znamená vyšší náklady na zaměstnavatele, ale také vyšší jistota právního rámce a nižší riziko sporů.

Povinné prvky pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí obsahovat nejméně:

  • Druh práce
  • Místo nebo místa výkonu práce
  • Den nástupu do práce

Vhodné je uvést také:

  • Výměru dovolené (pokud je vyšší než minimum)
  • Způsob odměňování a výši mzdy
  • Dobu trvání pracovního poměru (u doby určité)
  • Zkušební dobu

Minimální mzda a její zvýšení v roce 2026

Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvýšila na 22 400 Kč měsíčně (nebo 134,40 Kč na hodinu při 40hodinném týdnu). Toto zvýšení o 1 600 Kč je součástí valorizačního mechanismu, který zajišťuje, aby se mzda automaticky přizpůsobovala.

Prakticky: pokud máte na minimální mzdě zaměstnance, musíte mu zvýšit plat na nový level. Pokud to neuděláte, pracovník si to může uplatnit u soudu a můžete dostat náhradu za rozpočet včetně úroků a soudních poplatků.

Zkušební doba

U pracovní smlouvy lze sjednat zkušební dobu, která umožňuje oběma stranám ověřit si, zda si budou vyhovovat. Běžná zkušební doba trvá 3 měsíce, ale může být až 4 měsíce pro běžné zaměstnance a až 8 měsíců pro vedoucí zaměstnance.

Důležité: zkušební doba musí být sjednána nejpozději v den vzniku pracovního poměru, jinak je neplatná. Během zkušební doby může kterákoliv strana skončit pracovní poměr bez uvedení důvodu a bez výpovědní lhůty.

Sociální a zdravotní pojištění

U pracovní smlouvy se pojistné odvádí vždy, bez ohledu na výši mzdy. Zaměstnavatel musí odvádět:

  •  (celkem 31,3 % z hrubé mzdy zaměstnance, kde zaměstnanec hradí 6,5 % a zaměstnavatel 24,8 %)
  •  (celkem 13,5 %, kde zaměstnanec hradí 4,5 % a zaměstnavatel 9,0 %)

To je výrazně vyšší náklad než u DPP či DPČ, kde se pod určitou hranicí příjmu neplatí vůbec.

Výpovědní lhůta a ukončení

Pracovní smlouvu lze ukončit:

 – bez lhůty

 – obvykle s dvouměsíční lhůtou (nebo sjednanou delší)

 – jen v závažných případech (např. krádež, opakované porušování povinností bez nápravy)

Výpovědní lhůta je standardně 2 měsíce od doručení výpovědi, ale lze ji prodloužit dohodou. Během výpovědní lhůty musí zaměstnanec stále pracovat a dostávat mzdu.

Nejčastější otázky

1. Jak poznám, že jsem zvolil špatný typ spolupráce?

Klasické příznaky: Zaměstnanec pracuje pravidelně a dlouhodobě, ale nemá pracovní smlouvu. Překročíte limit hodin na DPP (300 hodin). Zaměstnanec si stěžuje, že nedostává dovolenou nebo nemocenské. Inspekce práce vám upozorní, že jste špatně zařadili spolupráci. Pojišťovna hlásí, že chybí hlášení o účasti na pojištění.

2. Mohu změnit typ spolupráce v průběhu roku?

Ano, ale musíte to udělat správně. Nejlépe novým dokumentem a vše s zaměstnancem domluvit. Právníci z advokátní kanceláře vám pomohou s bezkonfliktní změnou, aby se zabránilo sporům.

3. Co se stane, když zaměstnanec pracuje více než 300 hodin na DPP?

Zaměstnavatel porušuje zákon. Pokud to zjistí inspektorát práce nebo pojišťovna, hrozí pokuta zaměstnavateli. Zaměstnanec si navíc může uplatnit nárok na pracovní smlouvu retroaktivně, což znamená vyplácení rozdílu v sociálním pojištění a dalších práv.

Na koho se můžete obrátit?

Praktická rizika a selhání v praxi

Realita podnikání je taková, že mnoho podnikatelů se nerozhoduje mezi DPP a pracovní smlouvou věcně, ale spíše „ad hoc" na základě dotyčného člověka nebo situace. To vede k typickým chybám.

Případ 1: Koktejl více dohod s jedním člověkem

Zaměstnavatel si vezme pracovníka na DPP, pak když vidí, že se hodí, si ho vezme ještě na DPČ „aby měl více prostoru". Výsledek: příjmy se sečítají (u jednoho zaměstnavatele), překročí se limit a vznik povinnosti odvádět pojistné. Inspekce práce pak zjistí, že zaměstnavatel zjevně krčil vlásku, aby se vyhnul práci na smlouvě s plnými právy.

Případ 2: Převlečená pracovní smlouva: Formálně správně, věcně jinak

Zaměstnavatel s pracovníkem uzavře DPP, která formálně splňuje všechny náležitosti. Ale věcně: pracovník chodí každý den v určitou dobu, dostává pokyny, má pracovní režim jako všichni ostatní. To je zakázaná situace – tzv. „převlečená pracovní smlouva". Inspekce práce to může posoudit jako práci „na černo".

Případ 3: Minimální mzda a hodinová sazba

Na DPP nebo DPČ nesmí být hodinová sazba nižší než minimální mzda. V roce 2026 je to 134,40 Kč na hodinu. Pokud si myslíte, že si můžete sjednat méně, riskujete porušení zákona a spor s pracovníkem.

Tabulka praktických rizik

Možné problémy

Jak pomáhá naše kancelář

Překročení limitu hodin na DPP či DPČ – Zjistíte, že pracovník v půlroce předstihl 300 hodin nebo že si není jistý, jak počítat průměr na DPČ. Retroaktivně vám to vytvoří povinnost odvádět pojistné za měsíce zpět.

Nastavíme správné monitorování hodin, prodiskutujeme s vámi, zda je lepší přepnout na pracovní smlouvu, a zajistíme komunikaci s pojišťovnou tak, aby se minimalizovaly pokuty.

Nesprávné zařazení typu spolupráce – pracovník očekává práva (dovolenou, nemocenskou), která mu na DPP nepřísluší, a hrozí spor.

Prověříme faktické okolnosti spolupráce, posoudíme, zda je skutečně správně zařazena, a případně vyjednáme s pracovníkem na základě právní analýzy.

Inspekce práce zjistí „převlečenou" pracovní smlouvu – formálně DPP, ale fakticky se chová jako smlouva.

Obhájíme vás před inspekčním poznatkem, případně budeme vést jednání s inspekčním úřadem a argumentovat právní úpravou pracovněprávních vztahů.

Chybí hlášení na ČSSZ – nehlásili jste DPP nebo DPČ, která dosáhla minimálního příjmu.

Pomůžeme vám podat opožděné hlášení a vyjednáme s pojišťovnou případné zmírnění sankcí; zajistíme, aby byl pracovník správně zařazen pro budoucí období.

Nejasnost kolem minimální mzdy – není jasné, jaká je správná hodinová sazba v roce 2026.

Upozorníme vás na nový level minimální mzdy (22 400 Kč/měsíc, resp. 134,40 Kč/hod), posoudíme vaše smlouvy a zajistíme jejich soulad s právní úpravou.

Rozhodovací schéma: Která volba je pro vás správná?

Když si máte vybrat typ spolupráce, zeptejte se sami sebe na pár otázek:

Je práce jednorázová nebo krátkodobá (méně než měsíc)?

Odpověď ANO → DPP je vhodná. Je to nejflexibilnější forma, nejrychlejší na podpis a nevyžaduje komplexní administrativu. Dobrý příklad: jednorázová výpomoc s inventurou, jednorázová analýza či konzultace od externího experta.

Bude pracovník u vás dlouhodobě a bude pracovat v průměru 20 hodin týdně?

Odpověď ANO → DPČ může být vhodná. Je určena pro pravidelnou, ale omezenou spolupráci. Příklady: externí personalista na půlúvazek, konzultant přicházející 2 dny v týdnu, asistent na částečný úvazek.

Bude pracovník součástí vašeho týmu, pracovat více než 20 hodin týdně nebo chcete mít stabilní vztah s jasným rámcem?

Odpověď ANO → Pracovní smlouva je správná. Sice je to více administrativy a vyšší náklady, ale máte jasno v právech, povinnostech a máte ochranu proti sporu. Příklady: prodejce v kanceláři, účetní, vedoucí projektu, kterého si chcete ponechat déle.

Chcete si ponechat maximální flexibilitu a neznáte jeho potřeby dopředu?

Odpověď ANO → DPP je vaším přítelem. Můžete si jej vzít bez znalosti přesného rozsahu práce, bez zkušební doby, bez komplikací. Jakmile pak uvidíte, že to bude trvat déle, můžete přepnout na DPČ nebo smlouvu.

Nejčastější otázky

1. Mohu si vzít pracovníka na DPP a pak ho během roku přepnout na pracovní smlouvu?

Ano, ale musíte to udělat správně. Měl byste se s pracovníkem domluvit, sepsat novou pracovní smlouvu (s jasným datem náběhu) a formálně zrušit DPP dohodou nebo výpovědí. Pokud to neuděláte čistě a vznikne spor o to, kdy se vlastně pracovní vztah měnil, hrozí soudní řízení. Právníci z advokátní kanceláře vám pomohou s hladkou a právně korektní přeměnou.

2. Jaké jsou reálné náklady, když si vezmu zaměstnance na pracovní smlouvu?

Základní výpočet: Pokud zaměstnanci platíte 25 000 Kč hrubě, zaměstnavatel připlatí navíc pojistné. Sociální pojištění: 25 000 × 24,8 % = 6 200 Kč. Zdravotní pojištění: 25 000 × 9 % = 2 250 Kč. Celkový náklad zaměstnavatele: 25 000 + 6 200 + 2 250 = 33 450 Kč za měsíc. U DPP by se pod 12 000 Kč měsíčně neplatilo vůbec. To je značný rozdíl v nákladu.

3. Co se stane, když se pojišťovna dozví, že jsem hlásil DPP, ale pracovník fakticky pracuje jako řádný zaměstnanec?

Pojišťovna či inspekce práce posoudí vztah za pracovní smlouvu retroaktivně. Budete muset zaplatit pojistné za všechny měsíce zpět plus případné pokuty. Pracovník si bude moci uplatnit nárok na dovolenou, nemocenskou a další práva. Hrozí soudní spor a dlouhodobé řešení. Lépe je preventivně zvolit správný typ od začátku.

4. Jestliže pracovník pracuje na DPP u více firem, sčítají se mu hodiny?

Hodiny se sčítají pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy pracuje 200 hodin u firmy A a 200 hodin u firmy B, u každé firmy samostatně není překročen limit 300 hodin, takže je vše v pořádku. Pokud by měl u firmy A dvě DPP (například jednu na analýzu a jednu na psaní), počítají se obě dohody k stejnému zaměstnavateli a sčítají se.

5. Je odpovídám jako zaměstnavatel za bezpečnost práce zaměstnance na DPP?

Ano, i na DPP musíte zajistit bezpečné pracovní prostředí, školit zaměstnance o bezpečnosti, poskytnout osobní ochranné pomůcky a zajistit vstupní pracovnělékařské prohlídky, pokud je to nutné. Pokud se zaměstnanci stane nehoda, můžete být odpovědní. Proto je důležité, aby DPP jasně vymezovala, kde se bude pracovat a jaká jsou rizika.

6. Co když zaměstnanec na DPP onemocní?

Zaměstnanec na DPP obvykle nemá nárok na nemocenské dávky, pokud nemá účast na nemocenském pojištění (tzn. není-li splněn minimální příjem). Prakticky: onemocní-li, nemusíte mu platit nic, pokud je to bez pojištění. Má-li pojištění (příjem přesahuje limit), pak už má nárok na nemocenské. Aby si zaměstnanec hlídal své práva, měl by vědět, zda má pojištění či ne. Právníci z advokátní kanceláře vám pomohou s jasnými smlouvami a informovaností.

Změny v roce 2026: Co se musíte vědět

Právě od 1. ledna 2026 došlo k důležitým změnám, které mnoho podnikatelů nezaregistrovalo:

Nový limit pro odvody na DPP: 12 000 Kč místo 11 500 Kč

Od 1.1.2026 se hranice příjmu u jednoho zaměstnavatele, od níž se odvádí sociální a zdravotní pojištění, zvýšila z 11 500 Kč na 12 000 Kč měsíčně. To znamená, že zaměstnanci, kteří si vydělají do 11 999 Kč, pojistné stále neplatí. Jakmile dosáhnou 12 000 Kč, změna se uplatní.

Praktické důsledky: Pokud máte zaměstnance, kterého si berete na DPP s příjmem mezi 11 500 Kč a 12 000 Kč, v roce 2025 měl povinnost odvádět pojistné, ale v roce 2026 ne. To sice zní jako úleva, ale musíte vědět, že se to retroaktivně nevrací – v roce 2025 se pojistné platilo, v roce 2026 se neplatí. Hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení musíte aktualizovat.

Minimální mzda se zvýšila na 22 400 Kč

Minimální hodinová sazba v roce 2026 je 134,40 Kč. To má vliv na všechny typy spolupráce – jak na DPP, DPČ, tak na pracovní smlouvy. Pokud máte zaměstnance, kterému jste v minulém roce vypláceli nižší hodinový tarif, musíte jej zvýšit.

Bezhotovostní úhrada pojistného pro samoplátce

Od 1.1.2026 musí samoplátci (osoby bez zdanitelných příjmů, které si samy platí zdravotní pojištění) hradit pojistné pouze bezhotovostně – nikoliv složenkou či hotovostí. To je administrativní změna, ale je dobré vědět, pokud máte zaměstnance, který by se měl hlásit jako samoplátce.

Nejčastější chyby: Jak se jich vyhnout

Chyba 1: Vyberu DPP jen proto, že je nejlevnější

Pokud pracovník fakticky pracuje dlouhodobě a pravidelně, DPP není právně správná, i když je finančně atraktivní. Inspekce práce či pojišťovna to mohou později posoudit jako právní porušení a vám to přinese pokuty i nápravu retroaktivně.

Chyba 2: Nebudu hlásit DPP na ČSSZ

Od července 2024 jsou zaměstnavatelé povinni hlásit všechny DPP (tedy i ty pod 12 000 Kč) na Českou správu sociálního zabezpečení. Pokud to neuděláte, riskujete kontrolu a pokutu.

Chyba 3: Smluvím si nerealistickou výši odměny s příslibem „jej zvýšení v průběhu roku"

Pokud si smluvíte 11 000 Kč měsíčně, ale pak v průběhu roku řeknete „budu ti platit 12 500 Kč", musí to být formálně zaznamenáno v dodatku k dohodě. Pokud to neuděláte a pojišťovna či inspekce to objeví, bude váš záměr vypadat, že si chcete obejít zákon.

Chyba 4: Neznám rozdíl mezi DPP a DPČ a volím si je náhodně

DPP má limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele a odvody od 12 000 Kč. DPČ má limit 20 hodin týdně a odvody od 4 500 Kč. Pokud si vezmu pracovníka na DPP, když bude pracovat dlouhodobě, překročím limit. Pokud si vezmu na DPČ, když bude pracovat jen pár hodin, zbytečně si komplikuji s nižším limitem pro odvody.

Kdy se podnikatel obrátí na právníky

Máte-li následující podezření nebo otázku, je čas se obrátit na právníky z advokátní kanceláře:

  • Nevíte si, jaký typ spolupráce zvolit pro konkrétního pracovníka
  • Chcete přepnout zaměstnance z DPP na pracovní smlouvu a obáváte se sporu
  • Inspekce práce vám upozornila na porušení typu spolupráce
  • Pojišťovna či zdravotní pojišťovna se vás ptá na hlášení či odvody
  • Zaměstnanec si vás žádá náhradu za nevyčerpanou dovolenou či nemocenskou
  • Chcete si prověřit, zda vaše současné dohody splňují právní požadavky
  • Máte zaměstnance, který pracuje v „šedé zóně" mezi DPP a pracovní smlouvou

Právníci z advokátní kanceláře vám pomohou s právní analýzou, se sepsáním správné smlouvy a s zastupováním před úřady. Máme zkušenost s tisícovkou podobných případů a víme, na jaké detaily si dát pozor, aby vám později nevznikly problémy.

Závěrečné shrnutí

Výběr správného typu pracovního vztahu není jen administrativa – je to strategické rozhodnutí, které ovlivňuje vaši finanční náročnost, právní rizika a vztah se zaměstnancem. Dohoda o provedení práce je flexibilní a levná, ale je vhodná jen pro krátkodobou práci do 300 hodin ročně. Dohoda o pracovní činnosti je kompromisem pro střední spolupráci s limitem 20 hodin týdně. Pracovní smlouva je nejbezpečnější pro dlouhodobé vztahy, ale je dražší a vyžaduje více administrativy.

Klíčová fakta pro rok 2026: minimální mzda se zvýšila na 22 400 Kč měsíčně, limit pro vznik účasti na pojištění z DPP je nyní u jednoho zaměstnavatele 12 000 Kč (změna od 1.1.2026), a všechny DPP musí být hlášeny na ČSSZ. Špatný výběr typu spolupráce vás může stát tisíce korun na pokutách, retroaktivních odvodech a soudních sporech.

Pokud si nejste jistí, jaký typ spolupráce zvolit nebo chcete si nechat zkontrolovat stávající smlouvy, obraťte se na právníky z advokátní kanceláře. Společně prověříme faktické okolnosti, zvážíme vaše obchodní potřeby a vypracujeme právně korektní řešení, které vás ochrání. Kontaktujte nás a domluvíme si konzultaci.

FAQ

1. Jaká je praktická definice rozdílu mezi DPP a DPČ z pohledu zaměstnavatele?

DPP zvolíte, když potřebujete krátkodobou výpomoc (do 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele), a přitom si chcete minimalizovat náklady a administrativu. DPČ je lepší, když plánujete pravidelnou spolupráci (typicky 10–20 hodin týdně), která bude trvat déle. U pracovní smlouvy si vybíráte, když pracovník má být součástí vašeho týmu a pracovat více jak na částečný úvazek. Prakticky: záleží na tom, jak často a jak dlouho se budou potřebovat.

2. Jestli zaměstnanec na DPP onemocní a nebude moci pracovat týden – musím mu zaplatit mzdu?

Pokud zaměstnanec nemá účast na nemocenském pojištění (příjem pod 12 000 Kč měsíčně), nemá nárok na nemocenské dávky a vy mu nemusíte nic platit. Prakticky: není to jeho zaměstnání „na plný úvazek", takže sociální ochrana je nižší. Má-li pojištění (příjem přesahuje limit), pak mu již nárok na nemocenské vzniká. Pokud si nejste jisti, jak to řešit spravedlivě a právně správně, poradíme vám.

3. Můžu si vzít pracovníka nejdříve na DPP, pak na DPČ, a pak na pracovní smlouvu – postupně v průběhu roku?

Ano, teoreticky to jde, ale musíte každou změnu projednat se zaměstnancem a formálně ji zaznamenat. Prakticky: pokud to vypadá, že si snažíte „obejít" zákon postupným přesouváním mezi typy smluv, aby jste se vyhnuli povinnostem (zejména pojistným), riskujete, že se to bude jevit jako úmyslné porušení. Lépe je si poradit s právníky, jak to celé udělat transparentně a bez rizika sporu.

4. Co když v polovině roku vidím, že pracovník bude pracovat déle, než jsem čekal – je pozdě přepnout z DPP na pracovní smlouvu?

Není pozdě, ale musíte to udělat právně správně. Nejlepší je sepsat dodatek či novou pracovní smlouvu s jasným datem náběhu (obvykle od prvního dne příštího měsíce) a starou DPP zrušit dohodou. Pokud to neuděláte a v měsíci si vezmu pracovníka paralelně na obě dohody, mohou se příjmy sečíst a vznikne povinnost pojistného. Právníci z advokátní kanceláře vám pomohou s hladkou přeměnou bez právního rizika – kontaktujte nás.

5. Jestli se zaměstnanci na DPP sčítají příjmy z více dohod u jednoho zaměstnavatele – jak se to počítá?

Pokud máte se stejným zaměstnancem více DPP u jednoho zaměstnavatele (např. jednu na psaní textu za 6 000 Kč a jednu na copywriting za 5 000 Kč), příjmy se sčítají, a pokud dohromady dosáhnou 12 000 Kč měsíčně, musíte odvádět pojistné. Hodiny se také sčítají do limitu 300 hodin.

6. Hrozí mi pokuty, když si zjistím, že jsem zvolil špatný typ smlouvy – je ještě čas to napravit?

Jakmile si to zjistíte, měli byste to napravit co nejdříve. Pokud nejste ani nedohodou se zaměstnancem či pojišťovnou, lze věc často vyřešit bez větších pokut. Pokud ale přijde inspektorát práce nebo pojišťovna a ona to zjistí sama, hrozí vám pokuta. Lépe je kontaktovat právníky, kteří vám pomohou s nápravou a případně budou vyjednávat s úřady. Kontaktujte nás a prověříme, jaká je vaše situace.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také