Pracovní smlouva s cizincem v České republice: Na co si dát pozor u klíčových ustanovení

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
24.4.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Pracovní smlouva s cizincem v ČR není jen formalita. Skrývá desítky povinností a případné přehlédnutí může vést k pokutám až do tří milionů korun, neplatnosti smlouvy nebo vleklým sporům. Klíčem je konkrétní obsah dokumentu, od přesné mzdy po definovanou pracovní dobu. Předejděte komplikacím a ujistěte se, že vaše smlouvy splňují všechny zákonné požadavky.

Jaké pracovní oprávnění potřebuje cizinec a jak to ovlivní smlouvu

Než se vůbec pustíte do tvorby pracovní smlouvy, musíte si ujasnit, jaké oprávnění má váš budoucí zaměstnanec. Ne všichni cizinci potřebují povolení k zaměstnání. Občané Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají volný přístup na trh práce a žádné povolení k zaměstnání nepotřebují.

Jejich rodinní příslušníci, kterých se to týká, se řídí podobnými pravidly.

U cizinců mimo tyto země (tzv. státních příslušníků třetích zemí) se však situace liší. Především si musíte ověřit, zda má daná osoba zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo klasické povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR (dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

Bez jednoho z těchto dokumentů nemůžete smlouvu vůbec podepsat, a pokud ji podepíšete a cizinec nastoupí do práce, hrozí vám vysoká pokuta za nelegální zaměstnávání.

V praxi se nejčastěji setkáváte se třemi situacemi. První je držitel zaměstnanecké karty, kterou Ministerstvo vnitra ČR vydává na dobu trvání pracovního vztahu, nejdéle však na dva roky s možností opakovaného prodloužení (dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Tato karta je v posledních letech nejčastějším režimem, protože jde o zjednodušení oproti starším postupům, kdy cizinec potřeboval zvlášť povolení k zaměstnání a zvlášť vízum.

Druhou skupinou jsou držitelé modré karty, určené pro vysoce kvalifikované pracovníky. Zde si musíte dát zvýšený pozor, protože pracovní smlouva musí být sjednána na dobu nejméně šesti měsíců a zaměstnavatel je povinen zajistit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice stanovené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí pro daný kalendářní rok.

Toto není drobnost – znamená to často několik stovek tisíc korun ročně navíc.

Třetí skupinou jsou cizinci se starším povolením k zaměstnání, které se vydává na dobu nejdéle dvou let. Pokud máte takového zaměstnance, pamatujte na to, že povolení se vždy vztahuje ke konkrétnímu zaměstnavateli a druhu práce. Pokud se rozhodne změnit firmu nebo pracovní pozici, musí si zažádat o nové povolení. V těchto situacích se vyplatí sladit imigrační kroky s nastavením pracovního poměru, což typicky spadá do oblasti pracovního práva.

Nejčastější otázky k typům pracovního oprávnění cizinců

1. Může můj bývalý zaměstnanec z Ukrajiny pracovat bez povolení, je-li na českém území pět let?
Ne, délka pobytu sama o sobě nezaručuje volný přístup na pracovní trh. Pouze občané EU, EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci mají automatický nárok. Ukrajinci a další občané z třetích zemí potřebují specifické pracovní oprávnění bez ohledu na délku jejich pobytu, pokud nemají jiný speciální status (například udělená mezinárodní ochrana, dočasná ochrana nebo trvalý pobyt). Naši právníci vám mohou precizně analyzovat konkrétní status vaší osoby – kontaktujte office@arws.cz.

2. Získá-li cizinec během mého zaměstnávání státní občanství ČR, musím ukončit jeho zaměstnaneckou kartu?
Od okamžiku, kdy se cizinec stane českým občanem, již nepotřebuje zaměstnaneckou kartu, neboť na něj přestávají dopadat ustanovení zákona o pobytu cizinců a zákona o zaměstnanosti týkající se zaměstnávání cizinců. Měli byste neprodleně oznámit tuto změnu Úřadu práce České republiky. Stávající pracovní smlouva zůstává v platnosti, není nutné ji rušit a nahrazovat novou, neboť změnou státní příslušnosti nedochází k zániku pracovního poměru. Nicméně je vhodné provést aktualizaci personální dokumentace.

3. Mohu si najít pracovníka bez oprávnění a zaměstnávat ho, dokud si povolení obstará?
Absolutně ne. Zaměstnávat cizince bez správného oprávnění je považováno za nelegální zaměstnávání, které je přestupkem, za nějž hrozí zaměstnavateli pokuta až tři miliony korun. Pokud hrozí kontrola nebo správní řízení, je na místě řešit věc i procesně v rámci obchodních a soudních sporů. Začínat lze pouze tehdy, když cizinec již má v rukou platný dokument. Jedinou výjimkou je, že cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty (dle zákona o zaměstnanosti, např. § 42a odst. 11), může být přijat do práce již od dne vydání tohoto potvrzení, a to v souladu se zákonem o zaměstnanosti.

Klíčová ustanovení v pracovní smlouvě – co nesmí chybět

Pracovní smlouva s cizincem se v některých bodech výrazně liší od standardní smlouvy s českým zaměstnancem, zejména s ohledem na požadavky zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců. Ministerstvo vnitra i Ministerstvo práce a sociálních věcí vydávají konkrétní pokyny, jak by měla smlouva vypadat.

Prvním kritickým údajem je doba trvání pracovního vztahu (dle zákoníku práce, např. § 34 odst. 1 písm. c). V praxi máte možnost zvolit buď určitou dobu (například od 1. května do 31. prosince 2026), nebo dobu neurčitou. U vysoce kvalifikovaných pozic je navíc dobré pohlídat specifické parametry pracovního vztahu popsané v článku Modrá karta pro vysoce kvalifikované cizince v České republice: Podmínky a postup žádosti.

Zde se často najdou chyby – některé firmy si myslí, že si mohou dovolit psát vágní formulace typu „od neznámého data" nebo „dle vydání karty". To je chyba. Soud by takovou smlouvu mohl prohlásit za neplatnou. Pokud váháte s přesným datem, můžete použít formulaci „od dne následujícího po vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty", což je právně uchopitelné a umožňuje flexibilní nástup po administrativním schválení.

Druhým prvkem je výše měsíční mzdy, platu nebo odměny (dle zákoníku práce, např. § 34 odst. 1 písm. a). Zde není prostor pro kompromisy. Musíte uvést konkrétní částku v korunách, ne rozpětí (například „15 000 až 18 000 Kč"). Není přípustné, aby mzda byla určena jen mzdovým výměrem nebo interním předpisem – v pracovní smlouvě musí být jasně uvedena alespoň základní (tarifní) mzda.

Navíc si pamatujte, že tato mzda nesmí být pro účely zaměstnanecké karty nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy stanovená vládou (dle zákona o zaměstnanosti, např. § 42 odst. 1 písm. b), a to bez ohledu na to, jestli zaměstnanec pracuje na 15 hodin týdně nebo má zkrácený úvazek. Pokud by pracoval pouze na 15 hodin týdně (což je právní minimum pro účely vydání zaměstnanecké karty), musí dostávat měsíční příjem ve výši odpovídající minimální měsíční mzdě pro plný úvazek.

Třetím zásadním prvkem je týdenní pracovní doba. Ta  musí činit alespoň 15 hodin týdně  pro účely vydání zaměstnanecké karty dle zákona o zaměstnanosti (např. § 42 odst. 1 písm. b). Jedná se o přísný zákonný minimální rozsah práce, který nelze pro účely povolení snížit.

Mnoho zaměstnavatelů to neví a pokusí se zaměstnávat cizince na 12 hodin nebo méně – to je nezákonné a může vést k problémům s platností zaměstnanecké karty. Pokud máte zájem na zkráceném úvazku pod 15 hodin týdně, musíte pro cizince hledat jiné formy zaměstnání, neboť zaměstnanecká karta by pro takový úvazek nebyla vydána.

Čtvrtým je výměra dovolené. Smlouva musí ukazovat, kolik dní nebo hodin dovolené si zaměstnanec za kalendářní rok vezme. Základní výměra je nejméně čtyři týdny v kalendářním roce (dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Pokud zapomenete na dovolenou v textu smlouvy, vzniká vám potenciální spor o to, má-li pracovník vůbec na dovolenou nárok, a navíc je smlouva neúplná.

Pátý prvek se týká doby trvání pracovního poměru v případě, že chcete sjednat pracovní poměr na dobu určitou. Lhůta musí být jednoznačně určitelná – ne „někdy v létna", ale konkrétní data.

Zaměstnavatel je navíc povinen prokázat, že si předem ověřil odbornou způsobilost cizince pro daný obor. Pokud se jedná o regulované povolání (např. lékař, stavbyvedoucí, advokát), musí předložit doklady splnění podmínek dle příslušných zákonů (například certifikáty, doklady o vzdělání s uznáním v ČR). To znamená, že pokud máte najatého stavbyvedoucího z Polska, musíte si ověřit, zda má uznané vzdělání v České republice, a ne si jen tipnout, že jeho zkušenost stačí.

Nejčastější otázky k obsahu pracovní smlouvy s cizincem

1. Musím v pracovní smlouvě psát, že zaměstnanec smí pracovat jen se zaměstnaneckou kartou?
Není to zákonná povinnost, ale je to dobré pravidlo. Zaměstnavatel se sice může spolehnout na to, že si cizinec musí platnost karty udržovat, ale výslovné uvedení v smlouvě chrání obě strany a zdůrazňuje klíčovou podmínku. Může tam být věta: „Zaměstnanec je povinen mít po dobu zaměstnání platnou zaměstnaneckou kartu vydanou Ministerstvem vnitra ČR." Naši právníci vám mohou příslušné klauzule připravit – napište office@arws.cz.

2. Může pracovní smlouva s cizincem obsahovat doložku, že nesmí práci opustit bez tříměsíční výpovědi?
Výpovědní lhůta se musí vztahovat na obě strany stejně – nejedná se o zvláštní nárok zaměstnavatele, ale o součást pracovněprávní smlouvy. Lze ji sjednat, ale musí být v souladu se zákoníkem práce. Standardní délka výpovědní doby je nejméně dva měsíce (dle zákoníku práce, § 51 odst. 1). Sjednání delší výpovědní doby (např. tři měsíce) je možné, musí však být dodržena symetrie pro obě strany. Zvláštní omezení pro cizince, která by je více zatěžovala než české občany, nejsou právně přípustná a mohla by být považována za porušení antidiskriminačních předpisů (zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon).

3. Co když cizinec absolvuje odborné zkoušky během zaměstnání – musím mu dát čas?
Ano, pokud to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo mezinárodní smlouvy či je tak sjednáno. Zákoník práce stanoví právo zaměstnance na volno k účasti na školení, studiu nebo jiných formách prohlubování kvalifikace, pokud je to v zájmu zaměstnavatele (např. § 232 odst. 1). Některé profese mohou vyžadovat přeškolení podle českých norem. Měli byste to řešit dohodou se zaměstnancem a zakotvit to do pracovní smlouvy nebo ještě lépe v doplňkové dohodě, která specifikuje podmínky a případnou náhradu nákladů.

Minimální mzda a pracovní doba – nejčastější chyby

Jedním z nejčastějších nedorozumění je, že zaměstnavatelé si myslí, že minimální mzda se nevztahuje na cizince s krátkodobým či částečným zaměstnáním nebo se u nich aplikuje poměrně. To je omyl. Zákon o zaměstnanosti je velmi jasný: pro účely vydání zaměstnanecké karty (nebo modré karty) nesmí být měsíční příjem cizince nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy (např. § 42 odst. 1 písm. b), a to bez ohledu na rozsah sjednané týdenní pracovní doby (pokud je sjednána alespoň na 15 hodin týdně).

V praxi si to ukážeme na příkladu. Představme si, že základní sazba měsíční minimální mzdy v roce 2026 je aktuálně stanovená částka (číslo je ilustrativní). Pokud zaměstnáte cizince na 15 hodin týdně, nesmíte mu v měsíci zaplatit méně než tuto částku, i když se jedná o čtvrtinu času normálního pracovníka. To řada firem neočekává a z počátku to podceňuje.

Toto pravidlo je specifickou podmínkou pro povolení k pobytu a zaměstnání cizince a liší se od obecné úpravy minimální mzdy v zákoníku práce pro české zaměstnance nebo cizince s volným přístupem na trh práce, u nichž se minimální mzda u zkrácených úvazků přepočítává poměrně.

Druhým tématem je, že pracovní doba musí být jasně dokumentována. Nemůžete psát „flexibilní pracovní doba" nebo „dle potřeby". Musíte sjednat konkrétní rozvržení pracovní doby, nebo alespoň jeho obecné vymezení. Pokud si chcete udržet flexibilitu, měli byste mít rozpis či schéma, které je schváleno oběma stranami a v souladu se zákoníkem práce (např. nerovnoměrné rozvržení pracovní doby).

Třetí chybou je, že některé firmy si myslí, že vysoce specializovaná práce zaměstnance (například programátor, který pracuje i mimo standardní dobu) znamená, že se na něj minimální mzda nevztahuje. Nesmírně se mýlí. Podmínka minimálního příjmu pro účely zaměstnanecké karty se vztahuje na každého cizince s tímto povolením bez výjimky. Pokud chcete, aby zaměstnanec pracoval i mimo standardní dobu, měli byste to kompenzovat buď vyšší mzdou, nebo nějakou formou odpočinku či příplatku dle zákoníku práce.

Čtvrtou chybou je, že zaměstnavatelé někdy sjednají minimální mzdu, ale pak ji různými srážkami de facto snižují. To není přípustné. Zákon se týká hrubé mzdy a není možné ji různými odpočty (např. za ubytování, které není sjednáno zcela v souladu s právními předpisy) nelegitimně snižovat pod stanovenou minimální úroveň.

Registrační a informační povinnosti – nová digitální realita od 1. dubna 2026

Velkou změnu přinesla poslední reforma. Od 1. dubna 2026 je veškeré hlášení nástupů, změn a ukončení zaměstnání cizinců povinné výhradně digitálně. Staré papírové formuláře, e-maily a jiné způsoby již nejsou přijímány. Pokud si své povinnosti splníte nesprávným kanálem, vaše hlášení se nebude počítat jako splněné a hrozí vám pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti.

Máte tři schválené možnosti: vyplnit webový formulář na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), poslat XML soubor datovou schránkou Úřadu práce ČR (ID: 2akmgv5) nebo integrovat váš personální systém přímo s aplikačním rozhraním (API) MPSV. Nic jiného není povoleno.

Informační povinnost se vztahuje na nástup do zaměstnání, jeho ukončení, změnu zaměstnavatele, změnu pracovní pozice a vnitropodnikové převedení. Nejpozději v den nástupu zaměstnance musíte oznámit informace příslušné krajské pobočce Úřadu práce podle místa výkonu práce.

Pokud dojde k hrubé změně – například zaměstnanec předčasně skončí – musíte ji nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů od změny (např. od ukončení zaměstnání, dle zákona o zaměstnanosti, např. § 87 odst. 2). Zpoždění vede k pokutě. Navíc musíte po dobu 3 let od skončení pracovního poměru uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince a jeho zaměstnávání (dle zákona o zaměstnanosti, např. § 102 odst. 2).

Mnoho zaměstnavatelů si neuvědomuje, že si tímto digitálním systémem sama podstatně usnadnila práci – papírová administrativa je minulostí. Zároveň to ale znamená, že chyby jsou snáze identifikovatelné a sankcionovatelné. Pokud váš HR systém není nakonfigurován pro tuto integraci, měli byste si to vyřešit bez zbytečného odkladu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci s analýzou vašich procesů a zajistit, aby byly v souladu s novými pravidly – napište office@arws.cz.

Na koho se můžete obrátit?

Nejčastější otázky k registraci a hlášením

1. Musím hlásit nástup zaměstnance ze zemí EU také digitálně od 1. dubna 2026?
Ano, i když trochu odlišně. Občané EU a jejich rodinní příslušníci sice nepotřebují zaměstnaneckou kartu ani povolení k zaměstnání, ale i oni musí být Úřadu práce ČR hlášeni (registrováni) jako zaměstnaní. Pro ně platí speciální „Informační karta – nástup/změna/ukončení" dostupná na webovém portálu MPSV, a lze ji odeslat stejnými digitálními kanály.

2. Co když jsem malý podnikatel a nemám HR systém – jak mohu hlásit nástup online?
MPSV nabízí webový formulář přímo na svém portálu, do kterého můžete nástup zaměstnance zadat ručně. Nemusíte mít složitou IT infrastrukturu – stačí vám počítač a připojení k internetu. Pro pravidelné odesílání většího počtu hlášení je ale datová schránka nebo API integrace mnohem efektivnější.

3. Jaké údaje musím poslat v hlášení?
Alespoň základní identifikaci cizince (příjmení, jméno, datum narození, státní občanství), údaje o zaměstnání (druh práce, místo výkonu práce, sjednanou týdenní pracovní dobu, délku pracovního poměru, výši mzdy), o zaměstnavateli a informace o zaměstnanecké kartě, modré kartě nebo povolení k zaměstnání. Přesný seznam potřebných údajů naleznete na webu MPSV.

Další práva cizince v pracovní smlouvě – dovolená, sociální pojištění a zdravotní pojištění

Nezapomínejte, že cizinec má stejná základní práva jako český zaměstnanec, pokud jde o dovolenou, zdravotní pojištění a sociální pojištění. Nemůžete mu je upřít. Minimální výměra dovolené je nejméně čtyři týdny za kalendářní rok (dle zákoníku práce, § 212 odst. 1). Zaměstnavatel je povinen cizince přihlásit k platbě dávek sociálního pojištění u České správy sociálního zabezpečení a k platbě zdravotního pojištění u vybrané zdravotní pojišťovny. Pojistné si počítáte a odvádíte vy, stejně jako u českých zaměstnanců.

Jedním ze základních práv je i právo na náhradu mzdy během dovolené ve výši 100 % průměrného výdělku (dle zákoníku práce, § 222 odst. 1). Pokud má zaměstnanec například 15hodinový týdenní úvazek a čerpá dovolenou, měří se to v hodinách – za každý den, kdy je na dovolené, se mu odečítá počet hodin odpovídající délce jeho směny na daný den.

Mezinárodní prvek – příslušnost k pojištění – se u cizince někdy řeší jinak. Pokud pracuje pro zaměstnavatele z jiného státu, který na území ČR není registrován, může dojít ke zvláštní situaci. V takových případech jde o mezinárodní sociální zabezpečení, které řeší bilaterální smlouvy nebo evropské nařízení (zejména Nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení).

Pokud máte nábor se zahraniční dimenzí, měli byste se poradit s právníky z ARROWS advokátní kanceláře, kteří pracují s komplexními mezinárodními prvky přes síť ARROWS International – kontaktujte office@arws.cz.

Tabulka nejčastějších rizik a jejich řešení

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Pracovní smlouva chybí konkrétní mzda nebo pracovní dobu : hrozí neplatnost smlouvy nebo jejích částí a spor se zaměstnancem o to, jaké byly podmínky.

ARROWS advokátní kancelář pomůže s přípravou a revizí pracovní smlouvy tak, aby obsahovala všechny povinné údaje podle zákona a ochránila vás i zaměstnance.

Zaměstnavatel zaměstnává cizince bez správného oprávnění : přestupek s pokutou až 3 miliony Kč, blokace zaměstnání, právní a reputační poškození.

Zajistíme prověření právního statusu vašeho zaměstnance, analýzu, jaké oprávnění potřebuje, a zastupujeme vás v přípravě všech dokumentů pro Úřad práce.

Neplnění digitálního hlášení od 1. dubna 2026 : zaměstnání není registrováno, hrozí pokuta, kontrola úřadu, neplatnost zaměstnání.

Nastavíme vám proces hlášení, prověříme kompatibilitu vašich personálních systémů s rozhraním MPSV a zajistíme pravidelnou kontrolu splnění povinností.

Minimální příjem pro cizince – zaměstnavatel si myslí, že se nevztahuje na částečný úvazek : porušení podmínek zaměstnanecké karty, porušení práv zaměstnance, spor, přeplatky, právní riziko.

Objasníme, jak se minimální příjem pro cizince kalkuluje v konkrétní situaci vašeho zaměstnance, a připravíme mzdový výměr, který je v souladu se zákonem a podmínkami povolení.

Chybějící doklady o odborné způsobilosti pro regulované povolání : zaměstnanecká karta se nevydá, zaměstnání není oprávněné.

Prověříme uznatelnost kvalifikace zaměstnance v ČR, zajistíme překlady a ověření dokumentů a komunikujeme s úřady o jejich uznání.

Závěrečné shrnutí

Pracovní smlouva s cizincem v České republice není formální záležitostí – je to právně zavazující dokument, který určuje práva a povinnosti obou stran a který musí splňovat přísné požadavky zákona o zaměstnanosti, zákona o pobytu cizinců a zákoníku práce. Chyby v obsahu smlouvy vás mohou připravit o možnost získat zaměstnaneckou kartu, vystavují vás pokutám v řádu milionů korun, mohou vést k neplatnosti pracovněprávního vztahu a konfliktům se zaměstnancem.

Pro vaši právní jistotu je nezbytné, aby pracovní smlouva obsahovala konkrétní, lehce měřitelné údaje: přesnou mzdu, jasně definovanou pracovní dobu (minimálně 15 hodin týdně pro účely povolení), výměru dovolené a dobu trvání vztahu. Podmínka minimálního příjmu pro účely zaměstnanecké karty se vztahuje bezpodmínečně na všechny cizince, bez ohledu na rozsah práce, pokud je sjednána alespoň na 15 hodin týdně. Od 1. dubna 2026 musíte veškerou komunikaci s Úřadem práce řešit výhradně digitálně.

Pokud si nejste jistí, zda vaše současné postupy a formuláře jsou v souladu s právním stavem, je bezpečnější svěřit si přípravu a revizi smluv do rukou odborníků. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenost s přípravou pracovních smluv pro cizince, znají všechny aktuální požadavky a dokážou vás provést i složitějšími situacemi – od ověření profesní způsobilosti až po integraci vašich procesů s registračními povinnostmi. Kontaktujte je na office@arws.cz a zajistěte si právní jistotu.

Nejčastější otázky k pracovní smlouvě s cizincem v České republice

1. Musím mít písemnou pracovní smlouvu, nebo stačí ústní dohoda?Zákoník práce (např. § 34 odst. 1) vyžaduje, aby pracovní smlouva byla vždy písemná a podepsána oběma stranami. Ústní dohoda není platná a může mít za následek fikci nelegálního zaměstnávání. Pracovní smlouva s cizincem má navíc zvýšené nároky na konkrétnost údajů pro účely povolení k pobytu a zaměstnání. Pokud ji nemáte, hrozí vám, že Úřad práce ji neuzná a zaměstnání nebude platné. Naši právníci vám zpracují smlouvu na míru – napište office@arws.cz.

2. Co když se zaměstnanec bude stěžovat, že jeho práce není v souladu se smlouvou – jaké má právo?
Zaměstnanec má právo požadovat, aby mu byla poskytnuta práce v souladu se smlouvou a ve shodě s právními předpisy. Pokud mu práci neposkytujete nebo jsou podmínky horší než sjednané, má možnost podat stížnost na Státní úřad inspekce práce, Úřad práce nebo se obrátit na soud. Proto je důležité, aby smlouva byla jasná a obě strany věděly, na čem se dohodly. Pokud se vám později změní situace, je lepší uzavřít formální dodatek.

3. Může pracovní smlouva s cizincem obsahovat doložku o penalizaci za předčasné ukončení?
Smlouva může obsahovat ujednání o výpovědní době, která je symetrická pro obě strany. Nesmí však obsahovat sankce nebo penalizace za ukončení zaměstnání, které by byly zakázány zákoníkem práce. Zvlášť nelze penalizovat zaměstnance za běžné ukončení pracovního poměru. Nicméně, je možné sjednat například povinnost úhrady nákladů na zvýšení kvalifikace (např. drahé školení), pokud zaměstnanec odejde předčasně v určité lhůtě, a to za splnění přísných zákonných podmínek (dle zákoníku práce, § 234). Pokud máte zvláštní obavy, měli bychom to řešit konkrétně. Kontaktujte office@arws.cz.

4. Je dovoleno v pracovní smlouvě zakázat cizinci pracovat pro konkurenci, i když skončí?Zákoník práce umožňuje sjednání tzv. konkurenční doložky (dle zákoníku práce, § 310), ale ta musí splňovat přísné podmínky. Nesmí být nepřiměřeně omezující, musí se vztahovat na omezenou dobu (nejdéle jeden rok), na určitou geografickou oblast a na skutečně konkurenční činnost. Zákon ji rovněž přiznává zejména u zaměstnanců s přístupem k obchodním tajemstvím nebo k významným informacím. Konkurenční doložka musí být písemná a zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za její dodržování. Pokud chcete konkurenční doložku, měli byste se poradit s právníky, aby ji formulovali správně a v souladu s judikaturou.

5. Musím si nechat od zaměstnance ověřit jeho vysokoškolské vzdělání notářem, nebo stačí fotokopie?
Pokud se jedná o regulované povolání (lékař, inženýr stavebnictví, právník apod.), u nichž je kvalifikace zákonem předepsaná a uznání zahraničního vzdělání povinné, měli byste mít úředně ověřenou kopii a doklad o uznání vzdělání v ČR (tzv. nostrifikace nebo rozhodnutí o uznání profesní kvalifikace). Pro běžné profese stačí fotokopie, nicméně pro vlastní jistotu a v případě pochybností je doporučeno si vzdělání ověřit prostřednictvím oficiálních kanálů nebo si nechat dokumenty autentifikovat. V případě cizince se často vyžaduje i úřední překlad. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají s ověřováním kvalifikací cizinců zkušenosti – napište office@arws.cz.

6. Kolik času mám na to, abych si upravil pracovní smlouvu, aby byla v souladu se zákonem?
Neměli byste čekat. Pokud máte zaměstnance, kterého jste si najal bez správné smlouvy, měli byste ji vytvořit bezodkladně. Pokud už pracuje bez písemné pracovní smlouvy, zákoník práce stanoví, že pracovní poměr sice vznikl, ale smlouva je neplatná (např. § 33 odst. 2). V takovém případě vám zákon dává možnost ji dodatečně uzavřít – ideálně k datu faktického nástupu do práce – aby byl vztah co nejdříve legalizován. Čím déle čekáte, tím větší je vaše riziko, zejména v případě kontroly Státního úřadu inspekce práce, která může uložit vysoké pokuty. Napište office@arws.cz a my vám pomůžeme s přípravou smlouvy co nejrychleji.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také