Ochrana firemního a rodinného majetku:

Rodinné bohatství si žádá pečlivé plánování. Mnoho úspěšných českých podnikatelů dnes hledá cesty, jak zabezpečit svůj majetek pro další generace a ochránit jej před riziky. Jedním z nejefektivnějších nástrojů, který české právo nabízí, je nadační fond. Tento průvodce vysvětluje, co nadační fond obnáší, jak se liší od klasické nadace či svěřenského fondu, jaké výhody podnikatelům přináší, na jaké legislativní a daňové aspekty nezapomenout, jak nadační fond založit krok za krokem a jaká rizika či chyby se vyvarovat. Cílem je poskytnout srozumitelný a odborný přehled, který vás motivuje k aktivní ochraně vašeho rodinného majetku.

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Kateřina Müllerová, office@arws.cz, +420 245 007 740)

Co je nadační fond a čím se liší od nadace a svěřenského fondu

Nadační fond je podle českého občanského zákoníku tzv. fundace – právnická osoba založená vyčleněným majetkem k určitému účelu. Na rozdíl od klasické nadace se nadační fond nezakládá k trvalé službě veřejně prospěšnému účelu s trvalou existencí, ale může sloužit i účelům dočasnějším nebo soukromým. Zatímco nadace zpravidla vyžaduje trvalé zakládací jmění (nadační jistinu) alespoň 500 000 Kč a jen z výnosů tohoto kapitálu naplňuje svůj účel, nadační fond nemá povinnou nadační jistinu ani minimální vklad – lze jej založit třeba i s vkladem 1 Kč. Celý majetek nadačního fondu je “jednosložkový” a může být v průběhu času spotřebován k naplnění stanoveného účelu. Jinými slovy, nadační fond může použít i samotný kapitál, nejen jeho výnosy, na rozdíl od nadace, která musí zachovat nadační jistinu.

Nadační fond je oproti nadaci legislativně flexibilnější. Účel nadačního fondu může být veřejně prospěšný (například charitativní) i soukromý, pokud je společensky nebo hospodářsky užitečný. Zákon tedy umožňuje, aby nadační fond sloužil například k správě rodinného jmění a podpoře potomků. Také v poskytování plnění z fondu (tzv. nadačních příspěvků) není nadační fond ze zákona omezen – může poskytovat příspěvky i zakladateli, členům orgánů či zaměstnancům. Naproti tomu nadace nesmí svému zakladateli ani osobám blízkým poskytovat finanční plnění (s výjimkou výjimečných situací). Nadační fond rovněž nemá zákonem danou povinnost vypracovávat výroční zprávu či mít statut, zatímco nadace ano. Výsledkem je menší administrativní zátěž a větší diskrétnost – nadační fondy jsou méně svázané povinnostmi veřejné evidence (například nemusí povinně zveřejňovat detailní výroční zprávu se seznamem dárců jako nadace).

Dalším příbuzným nástrojem je svěřenský fond (česká varianta trustu). Svěřenský fond vzniká vyčleněním majetku a jeho svěřením správci k určitému účelu, přičemž nemá právní osobnost – jde o majetek bez vlastníka spravovaný správcem podle statutu fondu. Svěřenské fondy poskytují vysokou míru soukromí, neboť v jejich případě nevzniká samostatná právnická osoba evidovaná v obchodním rejstříku. Nadační fond je oproti tomu právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku (nadačním rejstříku). To přináší výhodu snadnější správy majetku v zahraničí a lepší “srozumitelnost” – zahraniční protistrany či úřady snadno pochopí, že nadační fond je právní subjekt, který může vlastnit majetek. Svěřenský fond může v některých jurisdikcích narážet na nepochopení či právní komplikace, protože není samostatnou entitou. Na druhou stranu, svěřenské fondy nabízejí větší diskrétnost – například zakladatel svěřenského fondu nemusí být nikde veřejně uváděn, zatímco u nadačního fondu je zakladatel uveden v nadační listině uložené ve veřejném rejstříku. Při volbě mezi nadačním fondem a svěřenským fondem je tak nutné zvážit, co je pro vás důležitější: právní subjektivita a jednodušší mezinárodní akceptace, nebo maximální soukromí a flexibilita vnitřních pravidel. V praxi však oba nástroje slouží podobným účelům – ochraně majetku, plánování nástupnictví a vymezení pravidel pro nakládání s rodinným bohatstvím. Mnozí odborníci dnes považují nadační fond za efektivní a moderní alternativu k svěřenskému fondu, a to zejména pro rodinné majetkové struktury v českém prostředí.

Výhody nadačního fondu pro podnikatele

1. Ochrana majetku před riziky a rozdrobením: Nadační fond funguje jako ochranný štít pro rodinný majetek. Vyčleněním majetku do fondu jej oddělíte od svého osobního vlastnictví, čímž jej lépe ochráníte před osobními riziky. Zároveň nadační fond brání rozdrobení majetku vlivem rodinných neshod či dědictví. Pokud podnikatel zemře bez plánování, nastupuje zákonné dědění, které často vede k rozdělení jmění mezi manželku a děti rovným dílem. Například úspěšný podnikatel s manželkou a dvěma dětmi by po náhlém úmrtí zanechal polovinu společného jmění manželce a druhá polovina by se ještě dělila na třetiny mezi manželku a děti – manželka by tak nakonec měla 4/6 majetku a každé dítě 1/6. Takové štěpení vlastnictví často neodpovídá představám zakladatele firmy a navíc otevírá cestu k dalšímu tříštění v budoucnu (další sňatky, rozvody dětí, úmrtí v rodině apod.).

Nadační fond podobným scénářům předchází – majetek zůstává v celku pod křídly fondu a rodina z něj získává užitek podle předem daných pravidel. Fond zamezí vstupu “nechtěných” osob do majetkových vztahů – například exmanželů dětí či vzdálených příbuzných. Také chrání majetek před negativními důsledky rodinných sporů nebo osobních selhání (tzv. “rodinných bouřek”) – pokud by některý z potomků činil problematická rozhodnutí, fond mu nemusí uvolnit další prostředky a tím zachová zbytek jmění pro ostatní. Stručně řečeno, co je jednou vloženo do nadačního fondu, to je lépe zabezpečeno před nepředvídanými vnějšími i vnitřními vlivy.

2. Mezigenerační transfer a kontinuita řízení: Nadační fond je skvělým nástrojem pro plynulé předání firmy a bohatství další generaci. Umožňuje kontinuitu řízení rodinného majetku, protože fond přetrvá i po odchodu zakladatele a může fungovat neomezeně dlouho. Podnikatel může včas nastavit mechanismy, jak bude majetek spravován a kdo o něm bude rozhodovat. Často se využívá kombinace rodinného holdingu a nadačního fondu – holding (rodinná “banka”) soustřeďuje obchodní aktivity a majetek, a nadační fond drží podíly holdingu a dohlíží na plnění rodinného účelu. Tím se zajistí, že i po odstoupení nebo úmrtí zakladatele bude rodinný byznys nadále fungovat pod vedením profesionálů či připravených nástupců, namísto aby se musel narychlo dělit. Nadační fond totiž může jmenovat správní radu nebo jiné nástupce, kteří převezmou řízení podle zakladatelových instrukcí. 

Zakladatel sám může stát v čele fondu po dobu svého života a postupně “předat žezlo” – například zapojit děti do rozhodování o části investic nebo je nechat zastávat pozice v orgánech fondu, aby získaly zkušenosti. Statistiky však ukazují, že jen asi ve třetině rodin skutečně děti převezmou podnikání naplno. Nadační fond proto poskytuje záložní řešení, kdy lze správu majetku svěrit profesionálnímu manažerovi či správci, pokud se v rodině nenajde vhodný pokračovatel. Tím majetek dále roste a slouží rodině, i když potomci nemají zájem nebo schopnosti firmu osobně řídit.

Navíc, správně nastavený nadační fond umožňuje dlouhodobé plánování. Zakladatel může ve stanovách fondu (nadační listině) definovat rodinná pravidla – například podmínky, za nichž budou potomkům vypláceny peníze (ke studiu, na pořízení bydlení, jako pravidelná renta k zajištění důstojného života apod.). Lze rozhodnout, že potomci nedostanou vše najednou, ale postupně podle zásluh či životních milníků, aby rodinné bohatství podpořilo více generací. Také lze vložit rodinné hodnoty a vize do poslání fondu – jakási “rodinná ústava”, která má udržet jednotu rodiny a odpovědný přístup k majetku. Všechny tyto prvky posilují mezigenerační soudržnost a eliminují riziko, že by neuvážlivé kroky jedné generace zmařily celoživotní úsilí generace předchozí.

3. Daňová efektivita a růst majetku: Nadační fond může při správném nastavení přinést také daňové výhody. Zejména pokud se využije zmíněná holdingová struktura, lze dosáhnout odkladu nebo úspory některých daní. Například po vložení rodinné firmy do holdingu a rozdělení aktiv může holding přijímat dividendy z provozních společností bez dodatečné daňové zátěže (díky osvobození mateřských a dceřiných společností) a reinvestovat je v plné výši. Takto kumulované zisky pak mohou sloužit k dalším investicím nebo k vyplácení renty členům rodiny. Nadační fond sám není zřízen za účelem podnikání, a pokud plní veřejně prospěšný účel, je považován za veřejně prospěšného poplatníka – v takovém případě neplatí daň z příjmů z příjmů, které souvisejí s jeho posláním. I rodinně zaměřený (soukromý) nadační fond má však daňový režim výhodnější než běžná firma v některých ohledech. 

Nadační příspěvky vyplácené z fondu členům rodiny jsou u příjemců osvobozeny od daně z příjmů (s výjimkou případných zaměstnanců fondu). To znamená, že když nadační fond vyplatí potomkovi určitou částku (například na studium či bydlení), nedaní ji ani fond, ani obdarovaný – oproti situaci, kdy by stejnou částku musela vyplatit obchodní společnost (podléhalo by to zdanění jako mzda či dividenda). Pro zakladatele platí totéž: pokud by si z fondu potřeboval zajistit finanční prostředky, může si nechat vyplácet rentu či jednorázový příspěvek v mezích účelu fondu, a tato “doživotní renta” nebude podléhat jeho osobní dani z příjmů. Samotný nadační fond navíc neplatí daň z darů – vklady a dary do fondu se daní až v rámci daně z příjmů a řada z nich může být osvobozená, pokud fond plní veřejně prospěšné cíle. V případě firemních dárců či individuálních filantropů lze finanční dary nadačnímu fondu (je-li veřejně prospěšný) odečíst od základu daně z příjmů, podobně jako dary nadacím či obecně prospěšným organizacím. To může hrát roli, pokud podnikatel skrze svůj nadační fond podporuje i charitativní projekty – získá tím pozitivní image a zároveň daňovou úlevu.

4. Diskrétnost a anonymita: Přestože nadační fond je zapsán ve veřejném rejstříku, stále nabízí podnikateli vyšší míru soukromí než přímé vlastnictví. Majetek držený nadačním fondem již není formálně psán na vaše jméno – vlastníkem je fond jako takový. V obchodním rejstříku či katastru nemovitostí tak u těchto aktiv figuruje název nadačního fondu, nikoli osoba podnikatele. To může snížit viditelnost vašeho bohatství navenek a ochránit vás to před nežádoucí pozorností. Nadační fondy zajišťují diskrétní správu – například pokud fond vyplácí rodinným příslušníkům prostředky, děje se tak v rámci interních pravidel a není to veřejně reportovaná skutečnost jako třeba výplata dividend akcionářům společnosti. Samozřejmě transparentnost vůči úřadům je zachována (fond musí vést účetnictví a evidovat skutečné majitele), ale pro širší veřejnost je struktura vlastnictví méně zřejmá. Tento prvek anonymity ocení zejména podnikatelé, kteří nechtějí budit pozornost jako movití jednotlivci – nadační fond působí jako neosobní entita v pozadí. Zároveň platí, že oproti svěřenskému fondu je nadační fond přeci jen veřejně dohledatelný (v nadačním rejstříku lze najít zakládací listinu a jména členů orgánů). Nicméně vhodným nastavením (např. zapojením důvěryhodných spolupracovníků do orgánů fondu) lze dosáhnout značné diskrétnosti. Rodina se díky nadačnímu fondu nemusí vzdávat kontroly nad majetkem, ale zároveň jej spravuje odděleně a tiše. Tento kompromis mezi kontrolou a soukromím je jedním z důvodů, proč nadační fondy nabývají na popularitě i mezi českými a slovenskými podnikateli. Už dávno nejsou doménou jen miliardářů z ciziny – stále více tuzemských rodin jimi chytře zajišťuje svůj majetek.

Legislativní a daňové aspekty nadačního fondu v ČR

Právní režim a povinnosti nadačního fondu

Z hlediska práva je nadační fond samostatná právnická osoba (typ fundace) zakládaná podle občanského zákoníku. K založení je třeba zakládací právní jednání – nadační listina ve formě notářského zápisu. Zakladatel (či více zakladatelů) v ní vymezí název fondu (název musí obsahovat slova “nadační fond”), jeho sídlo, účel fondu, údaje o vkladech (včetně jejich výše nebo hodnoty nepeněžitých vkladů) a složení orgánů fondu. U nadace zákon požaduje minimální vklad 500 000 Kč, avšak u nadačního fondu minimální vklad stanoven není. Nadační fond tedy může začínat s libovolně velkým (či malým) majetkem – od symbolické částky až po miliardové jmění, které do něj zakladatel vloží postupně.

Orgány nadačního fondu nejsou zákonem taxativně předepsány do detailu – povinně se zřizuje správní rada jako statutární orgán, ale počet jejích členů si určí zakladatel v nadační listině. Typicky má správní rada několik členů (pro zachování kolektivního rozhodování, běžně 3 a více), může v ní však zasedat i sám zakladatel (pokud chce mít přímý vliv na rozhodování). 

Kontrolní orgán (dozorčí radu nebo revizora) nadační fond mít může, ale nemusí – zákon nechává na vůli zakladatele, zda zřídí dozorčí radu nebo jmenuje revizora pro dohled. Pro přehlednost a vnitřní kontrolu se to doporučuje zejména u větších fondů, nicméně u menších rodinných fondů se často volí pouze revizor (jedna osoba s kontrolní pravomocí). Všechny tyto záležitosti – počet členů orgánů, délka jejich funkčního období, způsob jmenování a odvolávání – se stanoví v nadační listině dle preferencí zakladatele. Zákon dává velkou volnost, takže lze strukturu nastavit přesně na míru rodině (např. zakladatel si může vyhradit právo kdykoli odvolat člena správní rady, určit, že po jeho smrti toto právo přechází na jeho manželku či jiného zástupce rodiny apod.). Důležité je mít v orgánech důvěryhodné osoby – mohou jimi být rodinní příslušníci, ale také profesionálové (advokát, rodinný poradce) či kombinace obojího, aby se zajistila jak odbornost správy, tak respektování přání rodiny.

Nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Po sepsání notářského zápisu tedy následuje návrh na zápis – ten může podat přímo notář (díky přístupu k on-line systému) nebo advokát, případně zakladatel sám. Soud zapíše fond obvykle během několika dnů či týdnů. Od toho okamžiku nadační fond právně existuje a může jednat – např. otevírá bankovní účet, přebírá do svého vlastnictví zakladatelův majetek (převody nemovitostí, podílů ve firmách apod. na fond) a zahajuje činnost. Je potřeba počítat s poplatky: notářský poplatek za sepsání listiny (řádově nižší desítky tisíc Kč podle hodnoty majetku) a soudní poplatek za zápis (6 000 Kč). Jakmile je fond zapsán, musí také provést zápis do evidence skutečných majitelů (zde se obvykle eviduje jako skutečný majitel zakladatel, případně osoby, které mají v nadačním fondu hlavní vliv). Tato evidence není veřejně přístupná běžné veřejnosti, slouží však úřadům pro účely prevence praní peněz apod.

Zákon klade na činnost nadačního fondu jen několik základních požadavků. Fond nesmí podnikat jako hlavní činnost – podnikání může vyvíjet jen vedlejší činností k podpoře svého účelu. Prakticky to znamená, že nadační fond smí například pronajímat nemovitosti, obchodovat s cennými papíry či jinak zhodnocovat svůj majetek, ale zisky z těchto aktivit musí sloužit k financování účelu fondu (nikoli obohacení nějakého vlastníka, neboť fond žádné společníky nemá). Majetek nadačního fondu je vázán účelem – veškeré výdaje musí směřovat k naplnění poslání definovaného v nadační listině. V rodinné praxi bývá účel definován poměrně široce (např. “zajištění trvalé správy rodinného majetku a finanční stability rodiny Novákových, podpora vzdělávání a rozvoje členů rodiny a případně i veřejně prospěšných projektů”), aby fond mohl financovat různé potřeby dle uvážení správní rady. Co je důležité – majetek svěřený nadačnímu fondu nelze použít k zajištění dluhů ani jej zastavit. Fond nemá “vlastníka”, který by s ním mohl volně disponovat; majetek je vyčleněn a slouží jen k povoleným účelům. To zajišťuje jeho ochranu před věřiteli zakladatele či členů rodiny (ti na něj nemají právní nárok), ale na druhou stranu to znamená, že například nelze majetek fondu dát do zástavy bance za rodinnou půjčku apod. – fond si musí vystačit s vlastním kapitálem. Nadační fond také nesmí sdružovat prostředky veřejnou sbírkou bez splnění zákonných podmínek (pokud by fond chtěl přijímat dary od veřejnosti, vztahuje se na něj zákon o veřejných sbírkách a dozor nad hospodařením, zejména je-li veřejně prospěšný).

Administrativně je provoz nadačního fondu relativně nenáročný. Zákon neukládá povinnost zpracovávat výroční zprávu (na rozdíl od nadace), pokud si to sám nestanoví v nadační listině. Fond však vede účetnictví a každoročně sestavuje účetní závěrku. Nemá ze zákona povinný audit, ledaže by si jej upravil vnitřně (nadace musí mít audit při majetku či obratu nad 5 mil. Kč). V praxi ale větší rodinné fondy dobrovolně volí určitý reporting – už kvůli přehledu rodiny a také pro případnou kontrolu finančním úřadem. Každý nadační fond je také povinen se registrovat u finančního úřadu jako poplatník daně z příjmů (do 15 dnů od vzniku) a plnit běžné povinnosti jako každá právnická osoba (podávat daňová přiznání, pokud má zdanitelné příjmy, odvádět daně ze mezd, pokud má zaměstnance, apod.).

Daňové aspekty nadačního fondu

Z daňového pohledu spadá nadační fond mezi tzv. veřejně prospěšné poplatníky, ovšem s výhradou tzv. rodinných fundací. Podle zákona o daních z příjmů je nadační fond veřejně prospěšným poplatníkem, pokud jeho účelem není podnikání a naplňuje obecně prospěšný nebo dobročinný účel. Většina nadačních fondů (zejména rodinných) sice nevyvíjí podnikání, ale pokud slouží primárně k podpoře zakladatele či osob jemu blízkých, považuje to zákon za tzv. rodinnou fundaci, která je z kategorie veřejné prospěšnosti vyloučena. Jednoduše řečeno, “soukromý” nadační fond zaměřený na rodinu nemá nárok na všechny daňové výsady jako klasická nadace či veřejně prospěšný fond. Přesto zůstávají některé významné daňové výhody:

• Daň z příjmů právnických osob (DPPO): Veřejně prospěšný nadační fond neplatí DPPO z příjmů, které použije k financování svého hlavního účelu (např. dary a dotace na charitativní činnost jsou od daně osvobozeny). Daní by případně jen příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti či pronájmu nad stanovený limit. Oproti tomu rodinný nadační fond se daní v režimu běžné právnické osoby – ovšem s tím, že mnoho jeho příjmů může být strukturováno tak, aby daň nevznikala. Například přijaté dary určené k naplnění účelu fondu nejsou předmětem daně (nejde o výdělečnou činnost) nebo mohou být osvobozeny, pokud fond není založen k podnikání. Také výnosy z majetku mohou být osvobozené či nezdaňované: u klasické nadace zákon výslovně osvobozuje výnosy z nadační jistiny, u nadačního fondu takové speciální osvobození není, ale pokud fond drží např. akcie obchodních společností, mohou dividendy plynoucí fondu podléhat srážkové dani 15 % (jako u každého akcionáře) a dál již nejsou zdaňovány. V kombinaci s holdingem se však často i tato daň eliminuje díky účinnému osvobození dividend mezi společnostmi – když holding vyplácí zisk nadačnímu fondu, lze dosáhnout nulového zdanění, pokud jsou splněny podmínky účasti. Zisky reinvestované uvnitř struktury (v holdingu) tak mohou růst bez daně, a teprve až když jsou využity k soukromým účelům, přichází případné zdanění u konečných příjemců.
  
  
• Daň z příjmů fyzických osob u příjemců plnění: Jak už bylo zmíněno, příjem tzv. nadačního příspěvku (výplaty z fondu) je pro fyzické osoby osvobozen od daně z příjmů, s výjimkou zaměstnanců fondu. To je významné zejména u rodinných fondů – rodinní příslušníci mohou z fondu čerpat prostředky (např. pravidelné měsíční částky na životní potřeby či jednorázové financování větších výdajů) a nemusí tyto dary danit. Oproti tomu, kdyby si tutéž částku vyplácel zakladatel ze své firmy formou mzdy, odvedl by daň z příjmů a pojistné; jako dividendu by ji zdanil 15% srážkovou daní. Přes nadační fond tedy mohou finance proudit daňově velmi efektivně k těm, pro které jsou určeny. Je ovšem nutné, aby šlo skutečně o plnění v souladu s účelem fondu – např. “podpora členů rodiny při zabezpečení bydlení” nebo “příspěvek na zdravotní péči” apod. jsou v pořádku, ale fond nemůže jen tak vyplácet zisky rodině bez odůvodnění v kontextu svého statutu.
  
  
• DPH (daň z přidané hodnoty): Nadační fond sám o sobě není plátcem DPH, pokud nevyvíjí ekonomickou činnost překračující obratový limit (2 mil. Kč ročně, k roku 2025). Většina rodinných fondů DPH vůbec neřeší, jelikož jejich příjmy pocházejí z držby majetku (dividendy, úroky, nájmy) a poskytování nadačních příspěvků – což nejsou zdanitelná plnění. Pokud by ale nadační fond podnikal například pronájmem nemovitostí ve větším rozsahu či prodejem služeb, a překročil limit, stane se plátcem DPH se všemi povinnostmi jako běžná firma. V kontextu ochrany rodinného majetku však DPH nehraje podstatnou roli, protože hlavní činnost fondu není obchodní.
  
  
• Další daňové aspekty: Při převodu majetku do nadačního fondu neplatí zakladatel žádnou zvláštní daň. Dřívější darovací daň byla v ČR zrušena, a bezúplatné převody majetku jsou buď osvobozeny (mezi příbuznými) nebo spadají pod daň z příjmů u obdarovaného. V případě nadačního fondu se převáděný majetek považuje za vklad či dar fondu – pokud fond není veřejně prospěšný, mohlo by se na velké dary nahlížet jako na zdanitelný příjem fondu. Naštěstí zákon pamatuje na to, že fundace nejsou zřízeny k dosahování zisku, a přijaté dary určené k financování činnosti fondu dani z příjmů nepodléhají. Rodinný nadační fond si tedy může bez daňové sankce “převzít” veškerý rodinný majetek. Pro dárce (pokud by jimi byly i jiné osoby než zakladatel) platí možnost odpočtu hodnoty daru od základu daně – u fyzických osob do výše 15 % základu daně, u právnických do 10 % základu (platí pouze pro dary na zákonem uznané veřejně prospěšné účely, mezi něž nadační fondy patří, vyjma rodinných fundací).
  
  

Shrnutí: Z kombinace uvedených skutečností vyplývá, že nadační fond dokáže zajistit efektivní daňový režim rodinného majetku. V ideálním případě jsou zisky z podnikání přesunuty do “rodinné banky” (holdingu) a poté převedeny do nadačního fondu bez nebo s minimální daní. Nadační fond následně tyto prostředky přerozděluje členům rodiny bez daňové povinnosti na jejich straně. Rodina tak může čerpat benefity z rodinného jmění mnohem efektivněji, než kdyby byly peníze vypláceny tradičními způsoby. Přitom fond stále plní roli ochránce majetku a hlídače účelového využití peněz, takže nehrozí jejich zneužití či zbrklé utracení.

Praktický postup při založení nadačního fondu

Založení nadačního fondu se skládá z několika kroků. Níže uvádíme krok za krokem, jak typicky postupovat – samozřejmě vždy doporučujeme spolupracovat s právníkem a notářem, kteří proces odborně zajistí:

Krok 1: Promyšlení účelu a struktury fondu. Nejprve si ujasněte, čeho chcete nadačním fondem dosáhnout. Má sloužit čistě k ochraně a předání rodinné firmy potomkům? Bude z něj rodina čerpat pravidelné renty? Plánujete i filantropické aktivity (podporu veřejně prospěšných projektů) v kombinaci s rodinným účelem? Jasná vize účelu fondu je zásadní, protože určí jeho nastavení. Rozmyslete také, jaký majetek do fondu vložíte – typicky to mohou být podíly ve firmách, hotovost, cenné papíry, nemovitosti. Zvažte, zda do struktury zapojíte i holdingovou společnost pro správu těchto aktiv (což může přinést daňové výhody a jednodušší řízení investic). V této fázi je vhodné zapojit právního a daňového poradce, aby posoudil optimální strukturu na míru vaší situaci. Promyslete rovněž, kdo bude spravovat fond – budete chtít být předsedou správní rady? Zapojíte rodinné příslušníky, nebo raději nezávislé odborníky? Ujasnění těchto otázek předem usnadní další postup.

Krok 2: Příprava zakládací listiny. S pomocí notáře nebo advokáta připravíte návrh nadační listiny. Jde o klíčový dokument, který definuje “pravidla hry” – podobně jako společenská smlouva u firmy. Nadační listina musí mít formu notářského zápisu, proto je ideální spolupracovat s právníkem od počátku. Do listiny se uvede oficiální název nadačního fondu (např. “Rodinný nadační fond Novák”), jeho sídlo, přesné vymezení účelu fondu, informace o zakladateli(ích) a jejich vkladech (peněžitých i nepeněžitých).

Dále se v listině určí orgány fondu – zejména počet členů správní rady, jmenovitě první členové správní rady (a případně dozorčí rady či revizor). Zakladatel může do listiny zahrnout i další ujednání: například jak může v budoucnu měnit listinu nebo účel fondu, zda si vyhrazuje právo odvolávat členy orgánů, na jakou dobu se orgány ustanovují, zda fond vydá statut atd. (řada těchto věcí je volitelná, zákon poskytuje velkou volnost). V listině nezapomeňte jasně popsat účel – u rodinného fondu může znít např.: “zajištění ochrany a správy rodinného majetku XY a zajištění trvalého hmotného zabezpečení členů rodiny, včetně podpory jejich vzdělávání, bydlení a zdraví, jakož i podpora vybraných veřejně prospěšných aktivit rodiny.” Čím jasnější a přitom dostatečně široké vymezení, tím lépe bude fond moci fungovat v různých situacích. Jakmile je koncept listiny připraven, notář ji sepíše jako notářský zápis a zakladatel (případně všichni zakladatelé, pokud je jich více) ji podepíší. Tím je nadační fond založen (ještě nevznikl, k tomu dojde až zápisem do rejstříku).

Krok 3: Složení počátečního vkladu. Při založení fondu musí zakladatelé vložit do fondu svůj vklad, resp. dar. U nadačních fondů není stanovena minimální výše vkladu – může být i symbolická. V praxi se doporučuje vložit alespoň základní částku na pokrytí administrativních nákladů a zahájení činnosti (např. 10 000 Kč na první poplatky a výdaje). Vklad může být peněžitý (pak se typicky složí na nově zřízený bankovní účet fondu) nebo nepeněžitý – např. převod cenných papírů, nemovitosti apod. Pokud vkládáte nepeněžitý majetek, jeho hodnota by měla být oceněna (například znaleckým posudkem), aby bylo zřejmé, jakou hodnotu fond získává. Nadační listina obvykle uvádí konkrétní vklad zakladatele (či souhrn vkladů všech zakladatelů) v korunách. Ve chvíli založení nemusí být do fondu převeden veškerý zamýšlený majetek – další majetek lze do fondu převádět později formou darů zakladatele či jiných osob. Je ale vhodné hned při založení fond “oživit” jistou sumou, aby mohl začít fungovat (zaplatit notáře, registrace apod.). 

Upozornění: Majetek vložený do fondu se stává majetkem fondu – zakladatel na něj ztrácí přímý nárok. Proto vždy dobře promyslete, jakou část majetku do fondu dáváte, abyste si ponechali dostatečnou osobní rezervu mimo fond na své bezprostřední potřeby. Co je ve fondu, bude možné čerpat jen podle pravidel fondu, nikoli libovolně jako z vlastního účtu.

Krok 4: Zápis do nadačního rejstříku. S hotovou nadační listinou notář (nebo právník) připraví návrh na zápis fondu do rejstříku vedeného soudem. K návrhu se přikládá notářský zápis (nadační listina) a souhlasy všech členů orgánů s jejich jmenováním (každý člen správní rady, dozorčí rady či revizor musí písemně potvrdit, že souhlasí se svým ustanovením do funkce). Dále se dokládá potvrzení o splacení vkladu (např. výpis z účtu, na který byl složen peněžitý vklad). Návrh se podává elektronicky na soud příslušný podle sídla fondu. Soudní poplatek za zápis činí 6 000 Kč (stejně jako u nadace). Většinou notář v rámci svých služeb zajistí podání návrhu a komunikaci se soudem. Soud provede zápis – přidělí fondu IČO (identifikační číslo) a zveřejní základní údaje: název, sídlo, účel, jméno zakladatele, složení orgánů apod. Tímto dnem fond vzniká jako právnická osoba. Od soudu obdržíte výpis z nadačního rejstříku, což je oficiální “rodný list” fondu.

Krok 5: Start činnosti fondu. Po vzniku fondu je třeba zařídit několik administrativních kroků:

• Registrace na finančním úřadu – do 15 dnů od vzniku byste měli fond přihlásit k dani z příjmů právnických osob. Pokud fond nebude mít zdanitelné příjmy (což zprvu nemusí), neznamená to žádnou okamžitou povinnost platit daně, jde jen o evidenci.
  
  
• Otevření bankovního účtu – pro nadační fond založte samostatný účet, přes který se budou spravovat finance fondu. Z praktických důvodů je dobré mít účet co nejdříve, už kvůli složení vkladu. Banky běžně zakládají účty pro nadace/nadační fondy, může být potřeba doložit výpis z rejstříku a případně interní dokumenty.
  
  
• Převod majetku na fond – pokud jste při založení nevložili veškerý plánovaný majetek, nyní je čas převést další aktiva. Například nemovitosti převedete darovací smlouvou na nadační fond (následně se změna vlastnictví zapíše v katastru nemovitostí). Podíly ve společnosti (např. akcie nebo obchodní podíly) převedete smlouvou či prohlášením o vkladu na fond, a změnu zapíšete do obchodního rejstříku dané společnosti. Hotovost či cenné papíry lze fondu darovat převodem na účet apod. Všechny tyto převody by měly být v souladu s účelem fondu a měly by být formálně podloženy (darovací smlouvy, smlouvy o převodu CP atd.), aby bylo jasné, že fond majetek nabyl do svého vlastnictví.
  
  
• Evidence skutečných majitelů – do 15 dnů od vzniku je zákonná povinnost zapsat skutečné majitele fondu do Evidence skutečných majitelů (vede ji Ministerstvo spravedlnosti). U nadačního fondu se za skutečné majitele považují osoby, které mohou v konečném důsledku fond ovládat nebo z něj mít prospěch. V rodinném fondu jimi typicky budou zakladatel (pokud si ponechal rozhodující vliv) a případně další rodinní příjemci, jsou-li definováni. Zápis provádí notář – obvykle ten, který zakládal fond, to může udělat zároveň s rejstříkem, stačí jej o to požádat.
  
  
• Další nezbytnosti – pokud má fond zaměstnance (což zpočátku spíše nebývá, leda že byste hned jmenovali ředitele jako zaměstnance), je třeba jej registrovat též na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně jako zaměstnavatele. To nastane spíš až v momentě, kdy fond někoho zaměstná. Dále, pokud by fond plánoval veřejnou sbírku nebo získal status veřejně prospěšné organizace se zvláštními benefity, je třeba splnit související povinnosti – to však u rodinných fondů nebývá běžné.
  

Krok 6: Správa fondu a průběžné úkony. Po založení a naplnění fondu majetkem začíná každodenní správa. Správní rada se řídí nadační listinou a případně statutem (pokud byl vydán) a rozhoduje o nakládání s majetkem fondu, o investicích, o poskytování nadačních příspěvků oprávněným osobám apod. Doporučujeme nastavit si interní plán správy a investic – tj. jak budou peníze fondu investovány (konzervativně vs. dynamicky), jak často budou zasedat orgány, jak se budou schvalovat výdaje, atd. U rodinného fondu může správní rada zasedat ad hoc podle potřeby (např. když někdo z rodiny požádá o financování určité věci, správní rada posoudí, zda to odpovídá účelu fondu a rozhodne). Po skončení každého roku nechá fond zpracovat účetní závěrku, případně ji nechá schválit správní radou. I když není povinností vydávat výroční zprávu, je dobrým zvykem rodině interně sdělit, jak si fond vede – kvůli udržení důvěry a transparentnosti uvnitř rodiny. Průběžně také aktualizujte důležité skutečnosti – pokud se změní členové orgánů, je třeba to nahlásit rejstříku; pokud by se měnil účel fondu (což lze jen podle pravidel v listině nebo se souhlasem soudu), musíte to opět upravit notářským zápisem. Zkrátka, o fond je třeba se starat podobně jako o firmu, ale s tím, že slouží specifickým, dlouhodobým cílům. S dobrým poradcem či správcem je však tato správa rutinní záležitostí.

Všechny výše uvedené kroky vás spolehlivě provede zkušená advokátní kancelář ve spolupráci s notářem. Přesto je dobré, abyste jako zakladatel rozuměl základním fázím – umožní vám to lépe se rozhodovat a aktivně se podílet na nastavení parametrů fondu.

Možná rizika, omezení a časté chyby při zakládání fondu

Nadační fond je mocný nástroj, avšak při jeho nesprávném nastavení či použití mohou nastat komplikace. Zde jsou nejčastější rizika a omyly, na které si dát pozor:

• Podcenění nevratnosti vyčlenění majetku: Jakmile převedete majetek do nadačního fondu, vzdáváte se přímé kontroly nad ním. Fond nemá akcionáře ani vlastníka, kterému by šel majetek kdykoli vrátit. Zakladatel sice může mít vliv (pokud je členem správní rady apod.), ale formálně patří majetek fondu a může být použit jen ke stanovenému účelu. Začínající zakladatelé někdy chybně předpokládají, že si z fondu mohou “vzít peníze zpět”, kdykoli potřebují. Není tomu tak – ve fondu nejsou “vaše peníze”, ale prostředky svěřené k určitému účelu. Samozřejmě můžete být jedním z beneficientů a nechat si vyplácet příspěvky, ale vždy to musí probíhat podle pravidel fondu. Řešení: pečlivě promyslete skladbu majetku, který do fondu vložíte, a ponechte si přiměřenou rezervu mimo fond pro nenadálé osobní výdaje. Případně nastavte ve fondu mechanismy, které vám v odůvodněných případech umožní čerpat větší obnos (např. pro případ vážné nemoci, nové podnikatelské příležitosti apod., pokud to zapadá do účelu).
  
  
• Nevhodně zvolený účel nebo pravidla fondu: Při formulaci účelu a podmínek čerpání se lze dopustit dvou extrémů – přílišné vágnosti nebo naopak přílišné tvrdosti. Příliš obecný účel (např. “správa majetku rodiny a dobročinná činnost”) může vést k nejistotě, jaké konkrétní aktivity jsou přípustné a v budoucnu k neshodám mezi správci fondu a členy rodiny. Naopak přehnaně detailní a omezující podmínky (např. stanovení fixních částek pro děti bez ohledu na okolnosti, příliš přísná kritéria pro vyplacení peněz) mohou svazovat ruce správní radě v situacích, které zakladatel nemohl předjímat. Řešením je vyváženost – definovat účel dostatečně široce, ale přitom uvést priority a hodnoty rodiny. Například můžete zdůraznit podporu vzdělání, podnikavosti a zdraví členů rodiny, ale nestanovovat konkrétní částky – nechat správní radě prostor rozhodnout podle aktuálních potřeb. Je také vhodné zahrnout možnost, že pravidla lze v budoucnu upravit, pokud s tím bude souhlasit určitý okruh osob (např. zakladatel, dozorčí rada) nebo soud. Flexibilita je důležitá, protože situace rodiny a okolnosti se za deset či dvacet let mohou změnit.
  
  
• Nevhodné obsazení orgánů fondu: Správní rada a případně dozorčí rada jsou klíčové pro úspěch fondu. Chybnou volbou lidí můžete riskovat nefunkčnost nebo konflikty. Například jmenovat všechny své děti do správní rady se zdá logické, ale pokud mezi nimi panují spory, může to paralyzovat rozhodování. Naopak dát plnou kontrolu jen externímu manažerovi bez zapojení rodiny zase může vést k odtržení fondu od rodinných potřeb. Také není ideální, pokud správní rada nemá nikoho s odborností ve správě majetku či investicích. Řešení: Zvažte kombinaci rodinných příslušníků a nezávislých odborníků. Externí člen (např. rodinný právník nebo finanční poradce) může dohlédnout na odbornost a fair play, zatímco rodinní členové přinesou porozumění rodinným hodnotám. Pokud jmenujete více osob, nastavte pravidla hlasování (např. že rozhoduje většina, ale v klíčových věcech je třeba souhlas zakladatele nebo všech členů, atd.). Rozhodně by v orgánech měli být lidé důvěryhodní a loajální rodině. Častou chybou je také opomenout, co se stane po smrti zakladatele – pokud byl zakladatel předsedou správní rady, měli byste již v nadační listině mít určeno, kdo ho může nahradit, případně dát pravomoc dozorčí radě či někomu z rodiny jmenovat nové členy. Jinak by mohlo dojít k patové situaci nebo sporům o kontrolu fondu po zakladatelově odchodu.
  
  
• Neřešení “rodinné politiky” předem: Nadační fond může někdy vyvolat napětí uvnitř rodiny, pokud neproběhne otevřená komunikace. Představte si situaci, kdy zakladatel určí, že jeden potomek bude v správní radě a druhý ne – ten nezapojený se může cítit odstrčený. Nebo když fond stanoví, že prostředky dostane jen potomek, který “žije řádným rodinným životem”, může to vést k dohadům, co to znamená. Tyto rodinné aspekty je třeba citlivě vybalancovat. Doporučujeme celou rodinu (manželku, dospělé děti) přizvat k diskusi o založení fondu. Vysvětlit, proč to děláte, jaké to má výhody pro všechny, a vyslechnout i jejich představy. Častou chybou je zřídit vše tajně a děti postavit před hotovou věc – mohou to vnímat jako nedůvěru nebo manipulaci a nepřijmout fond za svůj. Naopak, pokud jsou všichni rodinní příslušníci od počátku informováni a mají možnost se vyjádřit, spíše budou fond respektovat a spolupracovat s jeho orgány. Součástí prevence sporů může být i již zmíněná “rodinná ústava” – sepsání společných hodnot a zásad, ke kterým se všichni dobrovolně přihlásí, ještě než vstoupí formální pravidla fondu v platnost.
  
  
• Pokusy obejít zákon či věřitele: Někdy mohou lidé nahlížet na nadační fond jako na způsob, jak “utéct” před povinnostmi – například rychle převést majetek do fondu, když hrozí exekuce nebo insolvenci. Takové účelové jednání ale není legální a soudy jej mohou zneplatnit (jde o tzv. odporovatelné právní úkony vůči věřitelům). Nadační fond by měl být zřizován jako preventivní nástroj dlouhodobého plánování, nikoli jako úkryt na poslední chvíli. Obdobně se nedoporučuje zakládat fond jen kvůli spekulaci na daňové výhody, bez opravdového účelu správy majetku – finanční správa by mohla jeho transakce posuzovat jako zneužití práva. Řešení: Zakládejte fond s čistými úmysly a dostatečným předstihem. Nesnažte se jím krýt současné dluhy či závazky – na to opravdu není určen a neetické využití by vám mohlo způsobit více problémů než užitku. Správně spravovaný fond naopak zvyšuje vaši důvěryhodnost (ukazuje, že myslíte na budoucnost a chcete majetek ochránit řádně pro rodinu). Vyhněte se také jakýmkoliv operacím, které by mohly budit dojem zastřeného osobního obohacování na úkor fondu – např. neobvyklé půjčky z fondu pro zakladatele bez jasných podmínek, převody aktiv mezi fondem a firmami zakladatele za nápadně nevýhodných podmínek apod. Vše by mělo být transparentní a obhajitelné.
  
  
• Opomenutí aktuálních zákonných povinností: Legislativa týkající se fundací a svěřenských fondů se může vyvíjet. Například novely zákonů v oblasti evidence skutečných majitelů, účetních předpisů nebo daňových zákonů mohou zavést nové požadavky. Chybou by bylo založit fond a pak se domnívat, že “se o něj nemusím starat”. Je potřeba sledovat, zda nevznikla povinnost se někde registrovat, něco oznamovat apod. K častým opomenutím patří třeba právě nezapsání skutečných majitelů v zákonné lhůtě nebo neaktualizace zápisu při změnách v orgánech – což může vést i k pokutám. Řešení: Mějte odborný dohled – buď se sami průběžně informujte, nebo ideálně pověřte advokátní kancelář či správce fondu, aby hlídali legislativní změny. Většinou advokáti nabízejí službu korporátní správy, kdy za vás pohlídají všechny termíny (valné hromady, změny, registrace). Vy se tak můžete soustředit na obsahovou stránku (kam investovat, komu pomoci) a formality nechat na profesionálech.
  

Obraťte se na naše odborníky:

• Podcenění nákladů na správu: Založení a provoz nadačního fondu samozřejmě nese určité náklady – notář, případné odměny členům orgánů, účetnictví, právní služby, případně daně. U menších majetků by se mohlo stát, že náklady “převálcují” přínos fondu. Proto je třeba realisticky spočítat, zda je nadační fond pro vaši situaci vhodný i ekonomicky. Pro větší rodinné firmy a jmění v desítkách milionů Kč a výše se náklady zpravidla vyplatí, pro menší majetky může být řešením spíše jednodušší svěřenský fond nebo jen dobře napsaná závěť. Nicméně existují i nadační fondy s menším majetkem – například když má rodina specifickou potřebu (třeba zabezpečit handicapovaného člena rodiny do budoucna). Řešení: Prodiskutujte náklady a přínosy se svým poradcem. Kancelář vám zpravidla umí předem říci, kolik založení fondu bude stát a na kolik ročně vyjde jeho administrace. S těmito informacemi se rozhodnete racionálně.
  
  

Celkově lze rizika a chyby minimalizovat, pokud vše řádně naplánujete a necháte si poradit od odborníků. Nadační fond je osvědčený nástroj (v zahraničí fungují rodinné fundace u dynastií typu Rockefellerů či Rothschildů už po generace). České právo jej přizpůsobilo našim podmínkám a při dodržení pravidel může vašemu rodinnému podnikání a bohatství přinést stabilitu a klid.

Kdy a pro koho je nadační fond vhodný

Je nadační fond právě pro vás? Tato otázka napadne mnoho podnikatelů, kteří o tomto instrumentu slyší. Zkušenosti ukazují, že nadační fond se vyplatí zejména v těchto situacích:

• Máte významný rodinný majetek či firmu: Pokud jste během života vybudovali prosperující společnost, případně nashromáždili rozsáhlý majetek (nemovitosti, úspory, investice), a chcete zajistit, aby přetrval i pro vaše děti a vnoučata, nadační fond je přímo pro vás. Umožní překlenout mezeru mezi generacemi tak, aby hodnota vašeho díla neklesala, ale naopak rostla. Majetek se nedělí, zůstává v celku a pracuje dál. Pro menší majetkové poměry (řekněme jednotky milionů korun) může být zřízení fondu relativně nákladné, tam postačí jiné nástroje (závěť, životní pojistka apod.). Jakmile ale hodnota rodinného jmění dosahuje vyšších desítek milionů a výše, začíná nadační fond dávat ekonomický smysl – daňové úspory a předejití sporům mohou mnohonásobně převýšit náklady.
  
  
• Chcete předejít konfliktům a nastavit pravidla nástupnictví: Máte-li více potomků (případně i z různých manželství) či složité rodinné vztahy, oceníte nadační fond jako neutrální platformu. Fond stanoví jasná pravidla, čímž předchází sporům o dědictví a ovládnutí firmy. Například pokud jen jedno z dětí pracuje ve firmě a ostatní ne, může fond držet firmu a zapojit dítě- manažera do vedení, zatímco ostatním vyplácí rentu – všichni tak získají spravedlivý užitek podle rolí, aniž by se hádali o podíly. Nebo pokud máte obavu, že zeť či snacha by po vás mohl ovlivnit tok peněz v rodině nechtěným směrem, fond tomu zamezí (žádný příbuzný partnera se automaticky k majetku nedostane). Nadační fond je vhodný pro rodiny, které chtějí mít pořádek v majetkových otázkách a chtějí předejít možným hořkým sporům u soudu. Je to nástroj pro zajištění rodinné soudržnosti – tím, že všichni jsou vázáni pravidly fondu, eliminují se mnohá pole nejasností.
  
  
• Vaši potomci (zatím) nejsou připraveni převzít firmu: Mnoho “otců zakladatelů” automaticky počítá s tím, že děti jednou převezmou vedení podniku. Realita ale může být jiná – děti mají jiné životní dráhy či zájmy. Pokud cítíte, že vaše nástupnická generace zatím nemá zkušenosti nebo motivaci řídit rodinný byznys, je nadační fond vhodným řešením. Profesionální správci (např. najatý CEO, rodinná rada s poradci) mohou pod dohledem fondu udržet firmu v chodu a dál ji rozvíjet, aniž by děti musely dennodenně rozhodovat o všem. Potomci mohou být postupně zapojováni jen do oblastí, které zvládnou a které je zajímají – například do dohledu nad investicemi, do filantropických projektů rodiny apod.. Fond tedy překlenuje období, než mladá generace dozraje, nebo dokonce trvale funguje, pokud žádný pokračovatel nechce firmu řídit. Tím se zabrání unáhlenému prodeji společnosti či jejímu úpadku kvůli nezájmu dědiců.
  
  
• Chcete chránit rodinný majetek před vnějšími hrozbami: Žijeme v nejisté době – hrozí změny daňových zákonů, politická nestabilita, zvyšování daňové zátěže bohatých apod. Někteří poradci proto doporučují přesun majetku do zahraničních trustů (např. v Lichtenštejnsku) kvůli ochraně. Pokud však váš majetek a rodina zůstávají primárně v ČR, může paradoxně lepší ochranu přinést tuzemská nadační struktura vhodně zkombinovaná s držením majetku v zahraničí. České nadační fondy jsou plnohodnotně respektovány v EU a při dobrém nastavení dokáží minimalizovat riziko, že by budoucí legislativa výrazně ohrozila rodinný majetek. Například pokud by se zavedla nová daň z bohatství, je pravděpodobné, že správně strukturovaný rodinný fond (zejména plní-li i veřejně prospěšné cíle) bude umět tuto zátěž zmírnit nebo rozložit. Pro majetek v zahraničí (např. nemovitosti, účty) zase platí, že vlastnit je přes český nadační fond je administrativně jednodušší než přes český svěřenský fond. Nadační fond má právní osobnost, takže v zahraničních dokumentech vystupuje jako vlastník s IČO, což je zkrátka pochopitelnější než abstraktní svěřenský fond.
  
  
• Máte chuť podpořit i veřejně prospěšné aktivity: Pro mnoho podnikatelů je sympatické spojit ochranu rodinného majetku s určitým filantropickým přesahem. Nadační fond k tomu přímo vybízí – můžete určit, že např. určitá část ročních výnosů půjde na charitu, založit při fondu stipendijní program pro talentované studenty z méně šťastných poměrů apod. Tím jednak plníte společenskou roli (a dáváte rodině pozitivní hodnotový vzor), jednak může fond díky tomu spadat do veřejně prospěšného režimu se zmíněnými daňovými výhodami. Pro srovnání, svěřenský fond čistě soukromého typu by nic takového neumožnil – nemá právní subjektivitu ani benefity veřejné prospěšnosti. Pokud tedy chcete propůjčit svému majetku “vyšší smysl” a zároveň z něj mít užitek pro rodinu, nadační fond je ideální volba.
  
  

Z výše uvedeného plyne, že nadační fond je vhodný pro střední a větší podnikatele a investory, kteří myslí na budoucnost a nechtějí ponechat osud svého majetku náhodě. Čím dříve se začnete otázkou nástupnictví a ochrany jmění zabývat, tím lépe – nejlepší čas je řešit to včas, dokud jste při plné síle a můžete rozhodovat. Jak varují odborníci, nejkritičtější jsou situace, kdy rodinu zastihne nenadálá událost nepřipravenou. Přesto statistiky a zkušenosti ukazují, že jen malý zlomek podnikatelů má včas vyřešené majetkové nástupnictví. Pokud se chcete zařadit mezi prozíravou menšinu, která svůj majetek hraje na jistotu, je nadační fond jedním z top nástrojů.

Závěrem: Nadační fond pro rodinný majetek představuje moderní spojení tradice a inovace. Využívá osvědčených principů rodinných fundací, jež fungují ve světě po generace, a adaptuje je na české právní prostředí. Umožní vám přenést vaše hodnoty, vize a bohatství na potomky strukturovaným způsobem, který minimalizuje rizika a daně. Zároveň buduje důvěru – uvnitř rodiny i navenek, protože ukazuje, že váš byznys nestojí jen na jednom člověku, ale na pevných základech. Rozhodnutí založit nadační fond je krokem k dlouhodobé prosperitě a stabilitě vašeho rodinného díla.

Pokud zvažujete zřízení nadačního fondu nebo jen chcete nezávazně probrat, zda je to pro vás vhodné, doporučujeme konzultaci s odborníky. Naše advokátní kancelář má s nastavováním rodinných fundací bohaté zkušenosti – pomohli jsme již desítkám českých podnikatelů bezpečně převést jejich firmy a majetky do rodinných struktur. Rádi pomůžeme i vám projít touto cestou. Jako zakladatel získáte klid, že je o vše postaráno, a vaše rodina získá jistotu, že váš odkaz bude žít dál. Nečekejte na “správný čas” – nejlepší čas začít je nyní. Vaše rodina a její budoucnost za to stojí.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.