DPČ a nárok na dovolenou: Jak správně počítat odpracované hodiny a rizika?

Od ledna 2024 se pravidla hry výrazně změnila. Zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) i dohodu o provedení práce (DPP) získali plnohodnotný nárok na placenou dovolenou. V tomto článku se dozvíte, jak správně počítat odpracované hodiny, jaké podmínky musí zaměstnanec splnit a jak se vyhnout nejčastějším chybám, které mohou firmu stát statisíce korun.

Kdy vzniká nárok na dovolenou u DPČ a DPP?

Nárok na placenou dovolenou u zaměstnanců na dohodách není automatický. Musí být splněny dvě podmínky současně, a to bez výjimky.

První podmínkou je nepřetržité trvání dohody minimálně po dobu čtyř týdnů, tedy 28 kalendářních dnů v kalendářním roce. Nestačí, když zaměstnanec odpracuje u vás třeba 100 hodin během tří týdnů – pokud dohoda netrvala celé čtyři týdny, nárok na dovolenou nevznikne. Toto pravidlo brání krátkodobým dohodám, u kterých by administrativa spojená s dovolenou byla neúměrná.

Druhou podmínkou je odpracování minimálně 80 hodin za kalendářní rok. Tato hranice vychází z fiktivní týdenní pracovní doby stanovené pro účely dovolené u dohod, která činí 20 hodin týdně. Čtyřnásobek této doby je právě 80 hodin – minimální práh pro vznik nároku na dovolenou.

Pro právní posouzení je klíčové, že obě podmínky musí být splněny v témže kalendářním roce. Pokud například zaměstnanec odpracoval 50 hodin v prosinci 2024 a 40 hodin v lednu 2025, celkem sice má 90 hodin, ale v žádném z kalendářních roků nesplnil podmínku minimálně 80 hodin, takže mu nárok na dovolenou nevznikne.

FAQ – Právní tipy k podmínkám nároku na dovolenou

1. Co když zaměstnanec odpracuje 79 hodin místo 80?

Nárok na dovolenou nevznikne. Zákon nestanoví žádnou toleranci – musí být odpracováno minimálně 80 hodin. 

2. Počítají se do 28 dnů i víkendy a svátky?

Ano, počítá se nepřetržité trvání dohody po dobu 28 kalendářních dnů, nikoliv pracovních. 

Proč je fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin klíčová?

Zákoník práce zavádí pro účely výpočtu dovolené u dohod mimo pracovní poměr fiktivní týdenní pracovní dobu v délce 20 hodin. Toto číslo je naprosto zásadní pro všechny výpočty dovolené a platí univerzálně, bez ohledu na to, kolik hodin zaměstnanec skutečně týdně pracuje.

Je zcela nerozhodné, jaký je skutečný rozsah práce zaměstnance – ať už pracuje pět hodin týdně, nebo patnáct, pro výpočet dovolené se vždy použije fiktivní hodnota 20 hodin. Důvodem je snaha o spravedlivé a jednotné zacházení se všemi zaměstnanci na dohodách, protože jejich pracovní doba může být velmi variabilní.

V praxi to znamená, že když zaměstnanec odpracuje 100 hodin za rok, vydělíte tuto částku číslem 20, čímž získáte počet celých „odpracovaných týdnů" pro účely dovolené. V tomto případě 100 ÷ 20 = 5 celých týdnů. Zbytek po dělení se neuvažuje – pokud by výsledek byl 5,7, použije se pouze celé číslo 5.

Tato metodika se může na první pohled zdát jednoduchá, ale v praxi skrývá řadu úskalí. Chybné pochopení fiktivní týdenní pracovní doby patří mezi nejčastější příčiny nesprávných výpočtů dovolené. Například zaměstnavatelé někdy mylně vycházejí ze skutečně sjednané týdenní pracovní doby v dohodě místo z fiktivních 20 hodin, což vede k výrazně odlišným (a nesprávným) výsledkům.

Jak správně vypočítat nárok na dovolenou: Krok za krokem

Výpočet dovolené u dohodářů vyžaduje precizní postup. Jedinou chybou v kterémkoli kroku můžete zaměstnance připravit o část jeho zákonného nároku, což při kontrole inspekce práce povede k sankcím.

Krok 1: Zjistěte celkový počet odpracovaných hodin za kalendářní rok

Prvním krokem je sečíst všechny hodiny, které zaměstnanec skutečně odpracoval během kalendářního roku na základě dohody. Do odpracovaných hodin se započítávají i některé další doby, které se pro účely dovolené považují za výkon práce – typicky doba čerpání jiné dovolené, některé překážky v práci na straně zaměstnance (například návštěva lékaře) či zaměstnavatele.

Naopak, do odpracovaných hodin se nezapočítává doba pracovní neschopnosti, neomluvené absence nebo neplacené volno, pokud zákon nestanoví jinak. V praxi to znamená, že musíte vést precizní evidenci pracovní doby u každého zaměstnance na dohodě.

Krok 2: Vydělte odpracované hodiny číslem 20

Jakmile máte celkový počet odpracovaných hodin, vydělte jej fiktivní týdenní pracovní dobou, tedy číslem 20. Výsledek zaokrouhlíte dolů na celá čísla – berete v úvahu pouze celé násobky.

Příklad: Zaměstnanec na DPČ odpracoval za rok 416 hodin. Výpočet: 416 ÷ 20 = 20,8. Pro další výpočet použijete pouze 20 celých odpracovaných týdnů. Desetinná část (0,8) se ignoruje.

Další příklad: Zaměstnanec na DPP odpracoval 300 hodin. Výpočet: 300 ÷ 20 = 15. Použijete tedy 15 celých odpracovaných týdnů-

Krok 3: Použijte vzorec pro výpočet nároku na dovolenou

Nyní použijete následující vzorec stanovený zákoníkem práce:

Číslo 52 představuje počet týdnů v roce. Číslo 20 je opět fiktivní týdenní pracovní doba. Výměra dovolené je zákonná minimální výměra (4 týdny) nebo vyšší výměra, kterou poskytujete svým zaměstnancům (například 5 týdnů).

Praktický příklad: Zaměstnanec odpracoval 300 hodin, máte základní 4týdenní výměru dovolené.

Výpočet: 15 (celé týdny) ÷ 52 × 20 × 4 = 23,0769 hodin

Krok 4: Zaokrouhlete výsledek vždy nahoru na celé hodiny

Toto je nejčastější chyba, která stojí zaměstnavatele statisíce korun. Výsledek výpočtu se vždy zaokrouhluje nahoru na celé hodiny, bez ohledu na to, jak malá je desetinná část.

V našem příkladu je výsledek 23,0769 hodin, což se zaokrouhlí na 24 hodin dovolené. Použití standardních matematických pravidel pro zaokrouhlování (tj. zaokrouhlení 23,0769 na 23 hodin) je hrubou chybou a jasným porušením zákona, které inspekce práce při kontrole neodpouští.

Další příklady zaokrouhlování:

• Výsledek 21,01 hodin → zaokrouhluje se na 22 hodin
• Výsledek 30,77 hodin → zaokrouhluje se na 31 hodin
• Výsledek 6,15 hodin → zaokrouhluje se na 7 hodin

FAQ – Právní tipy k výpočtu dovolené

1. Můžeme použít vlastní matematické zaokrouhlování místo zaokrouhlování nahoru?

Ne, to je porušení zákona. Výsledek se vždy zaokrouhluje nahoru na celé hodiny bez výjimky. 

2. Co když zaměstnanec má nárok na 5 týdnů dovolené místo 4?

Do vzorce jednoduše dosadíte 5 místo 4 týdnů. Nárok na dovolenou se tím proporcionálně zvýší. 

Kritický rozdíl mezi DPP a DPČ při čerpání dovolené

Zde se skrývá jedno z největších rizik pro zaměstnavatele. Zásadní rozdíl mezi DPP a DPČ spočívá v tom, jak se počítá čerpaná dovolená do ročních limitů pracovní doby.

U dohody o provedení práce (DPP)

Doba, po kterou zaměstnanec čerpá dovolenou (nebo za kterou mu je poskytnuta náhrada mzdy), se nezapočítává do ročního limitu 300 hodin. To znamená, že zaměstnanec může fakticky odpracovat celých 300 hodin a nad tento rámec mu vznikne a bude proplacena například 24hodinová dovolená.

Čerpaná dovolená tedy neovlivňuje maximální počet hodin, které lze na DPP odpracovat. Zaměstnavatel musí počítat s tím, že celkové náklady na zaměstnance budou zahrnovat jak odpracované hodiny (max. 300), tak i hodiny dovolené navíc.

U dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Situace je zde zcela opačná a mnohem komplikovanější. Doba čerpání dovolené se započítává do odpracované doby pro účely sledování limitu průměrné 20 hodinové týdenní pracovní doby. V praxi to znamená, že když zaměstnanec čerpá dovolenou, „spotřebovává" svůj dostupný hodinový fond.

Tento detail představuje skrytou past, zejména pro zaměstnavatele využívající DPČ na hraně zákonného limitu. Při plánování směn musíte počítat s tím, že čerpaná dovolená snižuje dostupný pracovní potenciál zaměstnance, a může tak snadno dojít k nechtěnému překročení limitu.

Příklad: Zaměstnanec na DPČ pracuje průměrně 18 hodin týdně a čerpá v srpnu 16 hodin dovolené. Tyto hodiny se započtou do průměrné týdenní pracovní doby. Pokud by v srpnu měl odpracovat ještě další směny, celkový průměr by mohl překročit limit 20 hodin týdně, což je porušení zákona.

Tato právní úprava vyžaduje pečlivé plánování a evidence. Řada zaměstnavatelů tuto skutečnost přehlíží, což vede k nechtěnému překročení limitů a následnému postihu od inspekce práce. Právníci ARROWS se specializují na nastavení systému plánování pracovní doby, který respektuje všechny zákonné limity a chrání vás před sankcemi. Pro konzultaci nás kontaktujte na office@arws.cz.

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Špatný výpočet dovolené – zaměstnanec dostane méně hodin dovolené, než mu náleží.	Příprava metodiky výpočtu dovolené pro vaše personální oddělení – zajistíme, že výpočty budou vždy v souladu se zákonem.
Nesprávné zaokrouhlování výsledku (použití matematických pravidel místo zaokrouhlování nahoru).	Revize stávajících výpočtů a identifikace chyb – pokud máte pochybnosti, provedeme audit vašich výpočtů dovolené.
Nezapočítání čerpané dovolené u DPČ do limitu pracovní doby (průměrně 20 hodin týdně).	Právní poradenství k rozvržení pracovní doby u DPČ s ohledem na dovolenou – pomůžeme vám vyhnout se překročení limitů.
Neposkytnutí náhrady mzdy za dovolenou ve výši průměrného výdělku.	Příprava smluv a interních směrnic pro správné poskytování náhrady mzdy za dovolenou.
Nevedení řádné evidence odpracovaných hodin	Nastavení systému evidence pracovní doby v souladu se zákonem – připravíme dokumentaci odolnou vůči kontrole inspekce práce.

Náhrada mzdy za dovolenou: Jak ji správně vypočítat?

Když zaměstnanec na DPČ nebo DPP čerpá dovolenou, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada je klíčová nejen pro spravedlivé odměňování, ale také proto, že její nesprávné vypočtení může vést k pracovněprávním sporům. 

Průměrný výdělek se stanovuje vždy k začátku kalendářního čtvrtletí – tedy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu. Při výpočtu průměrného výdělku se vydělí hrubá mzda za příslušné kalendářní čtvrtletí počtem odpracovaných hodin v tomto čtvrtletí.

Do hrubé mzdy se započítávají i mimořádné prémie a bonusy. Pokud zaměstnanec dostal prémii, která se vztahuje na delší časové období než čtvrtletí (například roční odměnu nebo třináctý plat), zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za dané kalendářní čtvrtletí pouze její čtvrtina, respektive poměrná část podle odpracované doby.

Na koho se můžete obrátit?

Praktický příklad: Zaměstnanec na DPČ čerpá dovolenou v květnu 2025. Pro výpočet náhrady mzdy se použije průměrný výdělek za období leden až březen 2025. V tomto období zaměstnanec odpracoval 240 hodin a jeho hrubá mzda činila 48 000 Kč. Průměrný hodinový výdělek: 48 000 ÷ 240 = 200 Kč/hodinu. Pokud čerpá 8 hodin dovolené, náhrada mzdy činí: 8 × 200 = 1 600 Kč (hrubého).

Pokud má zaměstnanec více pracovněprávních vztahů u stejného zaměstnavatele (například současně pracovní poměr a DPČ), průměrné výdělky z jednotlivých vztahů se nesčítají. Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou v obou vztazích současně, zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku zvlášť pro každý vztah.

Právníci advokátní kanceláře ARROWS vám pomohou nastavit systém výpočtu průměrného výdělku tak, aby vyhověl všem zákonným požadavkům a eliminoval riziko sporů. Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Nevyčerpaná dovolená: Co se děje na konci roku?

Nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká – toto je jeden ze základních principů pracovního práva. Pokud zaměstnanec na DPČ nebo DPP nevyčerpá dovolenou v kalendářním roce, za který mu náleží, máte jako zaměstnavatel několik možností.

Primárně byste měli zaměstnanci čerpání dovolené nařídit, pokud hrozí, že ji sám nevyčerpá včas. Dohlížet na řádné čerpání dovolené je zákonnou povinností zaměstnavatele. Pokud to neuděláte, vystavujete se riziku sankce od inspekce práce.

Druhou možností je převedení nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Tuto možnost využijete zejména v situacích, kdy zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat z objektivních důvodů (například nemoc).

Třetí možností je proplacení nevyčerpané dovolené, ale to je možné pouze při skončení pracovního poměru nebo dohody. Za žádných jiných okolností nemůžete dovolenou proplatit – ani kdyby o to zaměstnanec požádal. Pokud byste dovolenou proplatili během trvání dohody, hrozí vám pokuta od inspektorátu práce.

V praxi to znamená, že pokud dohoda končí (například z důvodu uplynutí sjednané doby nebo výpovědí), musíte zaměstnanci vyplatit náhradou mzdy za všechny nevyčerpané hodiny dovolené ve výši jeho průměrného výdělku. Tato náhrada se vyplácí jako součást poslední výplaty.

Nedojde-li k vyčerpání dovolené ani v následujícím roce, právo zaměstnance na dovolenou nezaniká, ale zaměstnavatel se vystavuje riziku sankce ze strany inspektorátu práce. Inspekce práce může udělit pokutu až do výše 200 000 Kč za neumožnění čerpání dovolené. Tato sankce je jednou z nejčastěji ukládaných pokut v oblasti pracovního práva.

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Nesplnění podmínky 28 kalendářních dnů trvání dohody – zaměstnanec nemá nárok na dovolenou.	Audit smluvní dokumentace DPP a DPČ – prověříme, zda vaše smlouvy neobsahují rizikové prvky.
Nesprávný výpočet odpracovaných 80 hodin pro vznik nároku na dovolenou.	Příprava systému sledování odpracovaných hodin a trvání dohod.
Záměrné zkracování dohod pod 28 dní za účelem vyhnutí se povinnosti poskytovat dovolenou.	Obrana proti pokutám od inspekce práce – pokud jste podezříváni z obcházení zákona, zastoupíme vás v řízení.
Neuznání nároku na dovolenou přes splnění podmínek.	Právní stanovisko k vaší konkrétní situaci.

Jaké povinnosti má zaměstnavatel při evidenci pracovní doby?

Od roku 2024 platí povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby i u zaměstnanců na DPP a DPČ. Tato evidence slouží jako důkaz odpracovaných hodin a je základem pro výpočet mzdy i nároku na dovolenou.​

Evidence pracovní doby musí být průkazná, přehledná a odpovídat skutečnosti. Forma evidence není zákonem přímo stanovena – může jít o papírové výkazy, elektronické docházkové systémy nebo jiné způsoby, které splňují zákonné požadavky. Klíčové je, aby bylo možné evidenci prokazatelně předložit inspektorátu práce při kontrole.

Každý výkaz práce by měl obsahovat následující informace:

• Jméno a příjmení zaměstnance
• Rodné číslo (nebo datum a místo narození, pokud není přiděleno)
• Zdravotní pojišťovna zaměstnance
• Datum nástupu a ukončení práce
• Výše hrubé mzdy za daný měsíc
• Začátek a konec každé odpracované směny

Zaměstnavatel je také povinen vést evidenci hodin pracovní pohotovosti, které zaměstnanec držel, i přesto že k výkonu práce nedošlo. Součástí evidence musí být také vyznačení práce přesčas, noční práce a dalších druhů práce, za které náleží příplatky nebo náhradní volno.

Evidence pracovní doby slouží nejen pro výpočet mezd, ale také pro kontrolu dodržování příslušných ustanovení zákoníku práce týkajících se pracovní doby a doby odpočinku. Evidenci pracovní doby je nutné po stanovenou dobu archivovat (zpravidla po dobu nutnou pro zpracování mezd a důchodové pojištění). Zaměstnavatel musí také na žádost zaměstnance umožnit nahlédnutí do evidence a pořízení výpisů nebo kopií na náklady zaměstnavatele.

Za nevedení řádné evidence pracovní doby nebo její neúplnost může inspekce práce uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. Evidence pracovní doby patří mezi nejčastěji kontrolované oblasti ze strany inspektorátu práce. Chyby v docházce mohou vést k nesprávnému výpočtu mezd, nedodržení zákonných odvodů nebo sankcím ze strany úřadů.

Právníci ARROWS připraví pro vaši společnost systém evidence pracovní doby na míru, který vyhoví všem zákonným požadavkům a ochrání vás před pokutami. Pro konzultaci nás kontaktujte na office@arws.cz.

Sankce a pokuty: Co vám hrozí při chybách?

Porušení pravidel spojených s dovolenou u dohodářů může mít pro zaměstnavatele velmi citelné finanční dopady. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) má k dispozici široké spektrum sankcí, které může uložit za jednotlivé přestupky.

Pokuta za neumožnění čerpání dovolené

Pokud zaměstnavatel neumožní zaměstnanci vyčerpat dovolenou v zákonných lhůtách, může mu inspektorát práce udělit pokutu až do výše 200 000 Kč. Tato sankce se ukládá v případech, kdy zaměstnavatel dovolenou nepřevede do následujícího roku ani nenařídí její čerpání, čímž zaměstnance fakticky připraví o jeho zákonný nárok.

Pokuta za nevedení evidence pracovní doby

Za nevedení řádné evidence pracovní doby či nedodržení rozsahu pracovní doby může inspekce práce uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. Tato sankce se týká také neúplné nebo zkreslené evidence – například když zaměstnavatelé vykazují pouze osmihodinové směny, ačkoli zaměstnanci pracovali déle, a přesčasové hodiny nejsou nikde evidovány.

Pokuta za závažné porušení zákoníku práce

Novelizace zákona o inspekci práce (účinná od 1. 1. 2025) posiluje pravomoci kontrolorů a zavádí přísnější sankce. Za závažné porušení zákoníku práce či švarcsystém hrozí firmám pokuta až 10 milionů Kč (minimálně 50 000 Kč). Navíc může inspekce nařídit zveřejnění přestupku na úřední desce.

Pracovněprávní spory

Kromě pokut od inspekce práce čelí zaměstnavatelé riziku pracovněprávních sporů se zaměstnanci. Pokud zaměstnanec neobdrží dovolenou nebo náhradu mzdy, na kterou má nárok, může se obrátit na soud a požadovat doplatek včetně úroků z prodlení.

Soudní spory v pracovním právu patří v Česku mezi druhé nejčastější typy sporů. Největší hrozbou pro většinu zaměstnavatelů jsou spory o nevyplacené mzdy, příplatky a náhrady mzdy, kam spadá i dovolená. Finanční dopady mohou být značné – kromě samotného doplatku zaměstnanci náleží i náhrada nákladů řízení a úroky z prodlení.​

Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu může zaměstnanci náležet náhrada mzdy za dovolenou i za období soudního sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru. To znamená, že pokud soud rozhodne o neplatnosti výpovědi nebo okamžitého zrušení, zaměstnavatel může být povinen zaplatit nejen mzdu za celé období sporu, ale i náhradu za dovolenou, která by zaměstnanci za tuto dobu vznikla.

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Pokuta od inspekce práce až 200 000 Kč za neumožnění čerpání dovolené.	Zastoupení při kontrolách inspekce práce – připravíme vás na kontrolu a budeme vás zastupovat při jednání.
Pokuta až 400 000 Kč za nevedení řádné evidence pracovní doby.	Příprava interních směrnic a evidence odolné vůči kontrole – potřebujete audit? Napište na office@arws.cz.
Pokuta až 10 milionů Kč za závažné porušení zákoníku práce (např. švarcsystém).	Obrana proti pokutám a správním řízením – pokud vám byla uložena pokuta, pomůžeme s odvoláním.
Pracovněprávní spory – zaměstnanec požaduje doplatek za nevyplacenou dovolenou.	Zastoupení v pracovněprávních sporech – když zaměstnanec žaluje o doplatek dovolené.
Náhrada mzdy za dovolenou včetně úroků z prodlení při sporu.	Vyjednávání a mimosoudní urovnání sporů – ušetříme vám čas i náklady na soudní řízení.

Nejčastější chyby zaměstnavatelů při výpočtu dovolené

V praxi se objevuje několik typických chyb, které zaměstnavatelé opakovaně dělají při výpočtu dovolené u dohodářů. Tyto chyby nejsou jen teoretickým rizikem – inspekce práce je při kontrolách systematicky odhaluje a sankcionuje.

Chyba 1: Použití matematických pravidel místo zaokrouhlování nahoru

Nejvíce se vyskytující chyba spočívá v tom, že zaměstnavatelé používají standardní matematická pravidla pro zaokrouhlování výsledku výpočtu dovolené. Pokud vyjde například 23,4 hodiny, zaokrouhlí to na 23 hodin místo správných 24 hodin. Toto je jasné porušení zákona, které inspekce práce netoleruje.

Chyba 2: Vycházení ze skutečné místo fiktivní týdenní pracovní doby

Řada zaměstnavatelů vychází při výpočtu dovolené ze skutečně sjednané týdenní pracovní doby v dohodě místo z fiktivních 20 hodin. To vede k výrazně odlišným (a nesprávným) výsledkům. Například pokud má zaměstnanec sjednáno 10 hodin týdně, zaměstnavatel mylně použije toto číslo, ačkoli zákon vyžaduje použití 20 hodin pro všechny dohodáře.

Chyba 3: Nezapočítání čerpané dovolené do limitu u DPČ

Mnoho zaměstnavatelů přehlíží, že u DPČ se čerpaná dovolená započítává do limitu průměrné 20 hodinové týdenní pracovní doby. Výsledkem je nechtěné překročení zákonného limitu, což může vést k postihu ze strany inspekce práce.

Chyba 4: Nesprávný výpočet průměrného výdělku pro náhradu mzdy

Zaměstnavatelé někdy nesprávně vypočítají průměrný výdělek pro náhradu mzdy za dovolenou – například zapomínají zahrnout bonusy a prémie nebo nesprávně určí rozhodné období. To vede k tomu, že zaměstnanec dostane nižší náhradu, než mu náleží, což může vyústit v pracovněprávní spor.

Chyba 5: Řetězení krátkých dohod za účelem vyhnutí se povinnosti

Některé společnosti se snaží vyhnout povinnosti poskytovat dovolenou tak, že s dohodáři uzavírají pouze krátkodobé smlouvy na dobu kratší než 28 dní. Tento postup je velmi rizikový a může být inspekcí práce vyhodnocen jako obcházení zákona s cílem zkrátit zaměstnance na jeho právech, což povede k sankcím.

V advokátní kanceláři ARROWS se na pracovní právo specializujeme a prakticky denně řešíme případy spojené s dohodami mimo pracovní poměr. Díky našim zkušenostem z poskytování dlouhodobých služeb našim klientům dokážeme rychle identifikovat rizikové oblasti a navrhnout řešení. V našem portfoliu je více než 150 akciových společností, 250 s.r.o. a 50 obcí a krajů. Zakládáme si na rychlosti a vysoké kvalitě. Pro konzultaci nás kontaktujte na office@arws.cz.

Praktické rady: Jak se vyhnout problémům?

Správné nastavení procesů spojených s dovolenou u dohodářů není jen administrativní formalitou, ale nutností pro každého odpovědného zaměstnavatele. V této části najdete konkrétní kroky, které vám pomohou minimalizovat rizika.

Zavedení přesné evidence pracovní doby

Prvním krokem je zavedení spolehlivého systému evidence pracovní doby pro všechny zaměstnance na DPP a DPČ. Moderní docházkové systémy umožňují automatizované vedení pracovní docházky, což výrazně snižuje administrativní zátěž a minimalizuje riziko chyb. Evidence musí být průkazná, přehledná a musí obsahovat všechny zákonem požadované údaje.

Pravidelné školení personálního oddělení

Pravidla pro dovolenou u dohodářů jsou složitá a specifická. Je klíčové zajistit, aby vaši personalisté a mzdová účtárna rozuměli všem detailům výpočtu dovolené, včetně fiktivní týdenní pracovní doby, zaokrouhlování nahoru a rozdílů mezi DPP a DPČ. Advokátní kancelář ARROWS nabízí odborná školení v oblasti pracovního práva včetně certifikátu. Pro více informací nás kontaktujte na office@arws.cz.

Revize smluvní dokumentace

Doporučujeme nechat si provést audit všech smluvních dokumentů DPP a DPČ, abyste ověřili, že neobsahují rizikové prvky. Smlouvy musí být vždy uzavřeny písemně a musí obsahovat všechny povinné náležitosti. Neuzavření písemné dohody je přestupek, za který může inspekce práce uložit pokutu.

Implementace systému plánování dovolené

Zavedení systému, který automaticky upozorní na zaměstnance, kteří dosáhli 80 odpracovaných hodin a splnili podmínku 28 dnů trvání dohody, je klíčové pro včasné identifikování nároku na dovolenou. Stejně tak je důležité sledovat, kolik dovolené každý zaměstnanec vyčerpal, aby nedošlo k situaci, kdy na konci roku zůstane dovolená nevyčerpaná.

Příprava na kontrolu inspekce práce

Evidence pracovní doby patří mezi nejčastěji kontrolované oblasti ze strany inspektorátu práce. Doporučujeme pravidelně provádět interní audity, které simulují kontrolu inspekce práce, abyste včas odhalili případné nedostatky. Při kontrole musíte být schopni předložit kompletní evidenci pracovní doby, výpočty dovolené a důkazy o vyplácení náhrad mzdy.

Právníci ARROWS vás připraví na kontrolu inspekce práce a mohou vás při jednání zastupovat. Naše kancelář je pojištěna na škodu až do 500 000 000 Kč, což pro klienta znamená maximální bezpečí. Potřebujete právní pomoc? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Proč je lepší svěřit to odborníkům?

Problematika dovolené u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce je v praxi mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Jednotlivé kroky, které vypadají jednoduše, mají v reálném světě skryté výjimky, procesní detaily, návaznosti na další předpisy a rizika, která laik často nevidí.

Například výpočet dovolené má několik úskalí – od správného určení fiktivní týdenní pracovní doby přes zaokrouhlování nahoru až po rozdílné zacházení s čerpanou dovolenou u DPP a DPČ. Každé z těchto pravidel má svůj právní důvod a jeho nerespektování vede k sankcím.

Navíc se pravidla neustále mění. Nárok na dovolenou u dohodářů existuje teprve od ledna 2024, v roce 2025 přišly další zpřísnění v oblasti inspekce práce a nové povinnosti při hlášení DPP České správě sociálního zabezpečení. Pro běžného podnikatele nebo personalistu je téměř nemožné sledovat všechny změny a implementovat je správně.

Advokátní kancelář ARROWS řeší tuto agendu denně, čímž dokáže klientovi výrazně zkrátit čas a minimalizovat riziko chyb. Naši právníci se specializují na pracovní právo a mají rozsáhlé zkušenosti s nastavením interních procesů, přípravou směrnic a zastupováním při kontrolách inspekce práce. Běžně jsme i partnery firemních právníků pro řešení speciálních záležitostí.

Pro klienta je bezpečnější nechat věc profesionálně zajistit, protože ARROWS je pojištěna na škodu až do 500 000 000 Kč. Pokud nechcete riskovat chyby, škody nebo pokuty, můžete celou věc bezpečně přenechat ARROWS. Díky naší síti ARROWS International prakticky denně řešíme případy s mezinárodním prvkem, takže pokud zaměstnáváte cizince nebo máte pobočky v zahraničí, dokážeme vám poskytnout komplexní právní podporu.

V případě, že řešíte financování nebo hledáte obchodního partnera pro vaši společnost, umíme klienty propojit mezi sebou v případě zajímavých investičních nebo obchodních příležitostí. Rádi si poslechneme zajímavé podnikatelské či byznysové nápady. Pro okamžité řešení vaší situace nám napište na office@arws.cz.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k dovolené u DPČ a DPP

1. Musíme poskytovat dovolenou i zaměstnancům, kteří u nás pracují jen občas na DPP?

Ano, pokud dohoda trvá alespoň 28 kalendářních dnů a zaměstnanec odpracuje minimálně 80 hodin za kalendářní rok, vzniká mu plnohodnotný nárok na dovolenou. Nejde o možnost, ale o zákonnou povinnost. Pokud máte pochybnosti o tom, jak správně nastavit procesy ve vaší firmě, kontaktujte nás na office@arws.cz.

2. Co když zaměstnanec na DPČ pracuje jen 5 hodin týdně – použijeme pro výpočet dovolené 5 hodin nebo 20 hodin?

Vždy použijete fiktivní týdenní pracovní dobu 20 hodin, bez ohledu na to, kolik hodin zaměstnanec skutečně pracuje. Toto pravidlo platí univerzálně pro všechny dohodáře. 

3. Jak se čerpání dovolené projeví do limitu 300 hodin u DPP?

U DPP se čerpaná dovolená nezapočítává do ročního limitu 300 hodin. To znamená, že zaměstnanec může odpracovat 300 hodin a navíc čerpat dovolenou. U DPČ je to naopak – čerpaná dovolená se započítává do průměrné týdenní pracovní doby. Potřebujete právní poradenství k rozvržení pracovní doby? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

4. Můžeme zaměstnanci na DPČ vyplatit dovolenou místo jejího čerpání?

Ne, dovolenou můžete proplatit pouze při skončení dohody. Během trvání dohody musí být dovolená vždy vyčerpána. Pokud byste ji proplatili, hrozí vám pokuta od inspektorátu práce. 

5. Jaká pokuta nám hrozí, pokud zaměstnanci neposkytneme dovolenou?

Inspekce práce může uložit pokutu až 200 000 Kč za neumožnění čerpání dovolené, až 400 000 Kč za nevedení řádné evidence pracovní doby a v případě závažného porušení až 10 milionů Kč. Navíc riskujete pracovněprávní spory se zaměstnanci. Pokud čelíte kontrole nebo pokutě, obraťte se na nás na office@arws.cz.

6. Musíme vést evidenci pracovní doby i u brigádníků na DPP?

Ano, od roku 2024 platí povinnost vést evidenci pracovní doby u všech zaměstnanců na DPP i DPČ bez výjimky. Evidence musí být průkazná a přehledná. Za její nevedení hrozí pokuta až 400 000 Kč.