Holdingy, nadace a svěřenské fondy v ČR pro slovenské občany

Slovenští podnikatelé a investoři často hledají způsoby, jak efektivně spravovat majetek, strukturovat podnikání nebo zřizovat filantropické projekty v České republice. Holdingy, nadace a svěřenské fondy jsou vhodné právní nástroje, ale jejich zřízení a provoz jsou vázány na specifické legislativní požadavky. V tomto článku vám vysvětlíme, jak tyto struktury v ČR fungují, jaká práva a omezení se na slovenské občany vztahují a kde nejčastěji hrozí chyby.

Holdingy, nadace a svěřenské fondy jsou v ČR dostupné i pro slovenské občany, ale vyžadují splnění konkrétních právních a administrativních podmínek, nejčastěji registraci u příslušných úřadů a soulad s daňovými povinnostmi. Slovenský občan může být osobou s rozhodujícím vlivem v těchto strukturách, musí však dodržet český právní řád a související předpisy. Daňové a pojistné povinnosti se řídí českým právem; chybné nastavení struktury může vést k dodatečným daňovým doměrkům a sankcím. Mezinárodní prvek dodatečně komplikuje strukturu, bez odborného poradenství hrozí daňová dvojí zátěž.

Holdingy v České republice – právní rámec a praktické aspekty

Holding je struktura, která využívá právnickou osobu (nejčastěji akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným), jež vlastní podíly nebo akcie v jiných společnostech. V praxi jde o uspořádání, které využívají podnikatelé a investoři k centralizované správě více podniků nebo projektů.

Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., v platném znění k roku 2026, není explicitně omezen na české občany. Slovenský občan tedy může založit holdingovou společnost v ČR, podílet se na jejím řízení nebo ji vlastnit. Není zde přímá překážka.

Co se však v praxi často opomíjí: holding je formální struktura, která s sebou nese konkrétní právní povinnosti. Při nastavování vlastnické a řídicí struktury holdingu se obvykle vyplatí projít klíčové kroky s odborníky na korporátní právo, holdingy a struktury.

• Registrační povinnosti : Společnost se musí zapsat do . Slovenský občan v roli zakladatele či člena statutárního orgánu musí být identifikován podle českých právních předpisů (, v některých případech se vyžaduje registrace fyzické osoby k dani z příjmů).
• Správní a účetní povinnosti : Holding musí vést  (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění k roku 2026), podávat  u českého finančního úřadu, splňovat sociální a zdravotní pojistné povinnosti zaměstnanců.
• Daňové specifikum : Je-li holding vlastníkem akcií či podílů v českých společnostech, vznikají mu povinnosti týkající se . Podíly na zisku (dividendy), které si sám holding vyplácí či rozdělí společníkům, se řídí českým daňovým právem. Pokud je společníkem fyzická osoba se sídlem na Slovensku, platí standardní sazba daně z příjmů fyzických osob (zpravidla ).  pro holdingovou společnost v ČR činí k roku 2026 21 %.

Co se často pokazí: Typické chyby

1. Nesprávné určení skutečného místa vedení : Holding musí mít skutečné místo vedení v ČR. Pokud jsou všechna rozhodnutí činěna ze Slovenska, hrozí riziko, že by české daňové orgány mohly napadnout skutečné místo vedení holdingu a vyhodnotit ho jako zahraniční právnickou osobu, což by mělo dopady na daňovou rezidenci a zdanění.
2. Opomenutí daňové registrace : Holding se musí zaregistrovat u příslušného  k dani z příjmů právnických osob a případně k DPH. Bez registrace nemůže řádně vystavovat faktury, nemůže si nárokovat DPH na vstupech a hrozí mu , která může dosáhnout až 500 000 Kč.
3. Chybné nastavení vlastnické struktury : Pokud si slovenský podnikatel řádně nezformalizuje svůj vstup jako společníka (nepodepsané , akcionářské smlouvy, stanovy), vznikají nejasnosti ve vlastnictví, a to může vést k právním sporům nebo zablokování výplaty podílů na zisku.

Kdy je holding smysluplný pro slovenského občana?

• Chce vlastnit více českých společností pod jedním „deštníkem" pro centralizovanou správu.
• Plánuje reinvestovat zisky do rozvoje v ČR a chce si tuto opci formálně připravit.
• Strukturuje daňové povinnosti tak, aby minimalizoval zatížení v souladu se zákonem.
• Chystá se na prodej skupiny podniků a holding slouží jako prodávající subjekt. V takové situaci dává smysl řešit transakční strukturu i smluvní dokumentaci v rámci prodeje firem a transakčního poradenství.

Nadace v České republice pro slovenské občany

Nadace je institucí, která je založena za účelem dlouhodobě a stabilně podporovat stanovenou smysluplnou činnost ve veřejném zájmu (např. vzdělání, zdravotnictví, sociální služby, ochrana životního prostředí).

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění k roku 2026, upravuje jejich zřizování a provoz. Zásadní informace pro slovenského občana: Zakladatelem nadace v ČR může být fyzická nebo právnická osoba bez omezení na státní příslušnost.

Slovenský občan tedy může v ČR založit nadaci. Musí však:

• Sepsat , kterou se nadace zakládá.
• Věnovat nadaci úvodní majetek v minimální hodnotě .
• Zajistit registraci nadace do  vedeného rejstříkovým soudem.
• Splňovat povinnosti týkající se správy majetku, transparentnosti a výkaznictví.

Specifika pro zahraniční zakladatele

1. Identifikace zakladatele : Slovenský občan se musí identifikovat podle českých pravidel. Pokud nemá trvalý pobyt v ČR, musí doložit .
2. Zdrojová dokumentace : Pokud se majetek na nadaci přenáší ze Slovenska (např. prostředky ze slovenského bankovního účtu), je nutné ověřit jejich původ a zajistit soulad s  a daňovými povinnostmi.
3. Daňové postavení : Nadace v ČR je subjektem daně z příjmů právnických osob, avšak její příjmy z hlavní veřejně prospěšné činnosti, příjmy z přijatých darů, dědictví a některé další příjmy (např. z pronájmu, úroky), jsou . Zakladatel ale nesmí zapomínat na své osobní daňové povinnosti, pokud by mu plynul příjem od nadace.

Praktické riziko – chybného právního postavení nadace

Nejčastější chyba: Zahraniční zakladatel si myslí, že nadace je „automaticky" nezisková organizace se všemi výhodami. Skutečnost je složitější. Nadace musí:

• Aktivně a skutečně provádět podporovanou veřejně prospěšnou činnost (nejde pouze o držení majetku).
• Ročně publikovat  o své činnosti a hospodaření.
• Podléhat .
• Mít transparentní účetnictví.

Pokud se nadace stane „zombie" strukturou (bez reálné činnosti, pouze jako vozidlo na ukrytí majetku), hrozí jí odebrání registrace a administrativní potíže, včetně potenciálního zdanění příjmů, které by jinak byly osvobozeny.

Kdy je nadace vhodná?

• Chce dlouhodobě podporovat konkrétní veřejně prospěšný účel (např. stipendia pro studenty, podporu zdravotnického výzkumu).
• Chce strukturu, která z daňových hledisek umožňuje za určitých podmínek daňové úlevy.
• Chce věnovat majetek na veřejně prospěšný účel, ale nechce to dělat personálně.
• Plánuje filantropii přesahující hranice a chce mít stabilní právní subjekt.

Nejčastější otázky k nadacím v ČR pro slovenské občany

1. Musím v ČR mít trvalý pobyt, abych mohl založit nadaci?
       Ne. Postačuje místo pobytu v EU, což je v případě slovenského občana splněno. Nadaci lze řídit i ze Slovenska, ačkoliv se musí řídit českým právem a mít skutečné sídlo v ČR.
2. Jaká je lhůta na zřízení nadace?
       Od sepisu zakladatelské listiny je třeba počítat s přibližně 15 až 30 dny pro zápis do nadačního rejstříku (v závislosti na rychlosti soudu a správnosti podání). Právníci z ARROWS advokátní kanceláře všechny kroky zrychlují a zajistí správnou dokumentaci, aby se zbytečně neopakovaly.
3. Jaké náklady to přináší?
       Minimální majetek 500 000 Kč , soudní poplatky za zápis do nadačního rejstříku (k roku 2026 činí 6 000 Kč ). právní poradenství na přípravu dokumentů.

Svěřenské fondy v České republice

Svěřenský fond (trust) je institutem zavedeným do českého právního řádu občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění k roku 2026). Jedná se o majetek bez právní osobnosti, který je vyčleněn z majetku zakladatele a svěřuje se správci k zajištění určitého účelu.

Svěřenský fond slouží primárně k dlouhodobé správě a ochraně majetku ve prospěch určitých osob (beneficientů) nebo k dosažení určitého účelu. Je vhodný pro:

• Ochranu rodinného majetku před věřiteli nebo v případě rozvodu.
• Předání majetku nezletilým dětem bez přímého vlastnictví.
• Strukturování dědictví.
• Privátní investiční strategie a držení majetku.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Právní struktura a slovenský občan

Zakladatel (settlor) svěřenského fondu může být kterýkoli subjekt, včetně zahraničního. Slovenský občan tedy může v ČR zřídit svěřenský fond. Fond se pak spravuje podle účelu, který zakladatel určí v zakladatelské listině.

Klíčové role v tomto uspořádání:

• Zakladatel (settlor): Vytváří fond, vkládá do něj majetek a určuje jeho účel a beneficienty. Může jím být slovenský občan.
• Správce (trustee): Fyzická nebo právnická osoba, která fond spravuje v souladu s jeho zakladatelskou listinou a právními předpisy. Správce je odpovědný za správu majetku fondu.
• Beneficientové : Osoby, v jejichž prospěch je fond zřízen – mohou být i na Slovensku.

Daňové a právní specifikum

1. Daňové postavení : Svěřenský fond nemá právní osobnost, ale je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob (), a to v případě příjmů, které si ponechá a nerozdělí beneficientům. Daň z příjmů svěřenského fondu činí k roku 2026 21 %. Pokud fond distribuuje příjem beneficientům, je tento příjem zdaněn u beneficientů.
2. Příjmy beneficientů : Pokud jsou beneficienty fyzické osoby na Slovensku, mohou jim vzniknout slovenské daňové povinnosti (dle mezinárodního daňového práva a ).
3. Registrace : Svěřenský fond se zapisuje do  (dříve Rejstříku svěřenských fondů), která je součástí veřejných rejstříků spravovaných rejstříkovými soudy.

Praktické riziko – komplikovanost struktury

Svěřenský fond je právní institut, který je v ČR používán relativně krátce, ačkoli jeho právní úprava byla již několikrát zpřesněna. Nejčastější problémy:

• Nejasná kvalifikace pro daňové účely v minulosti : Ačkoliv je v současnosti daňová úprava SF relativně jasná, správná aplikace v praxi vyžaduje odborné znalosti. Chybná interpretace může vést k daňovým doměrkům a sankcím.
• Chybné nastavení beneficientů a jejich práv : Pokud nejsou jasně definovány  (kdo jsou, jakým způsobem a kdy mají čerpat prospěch z fondu), hrozí právní spory nebo neplatnost dokumentů.
• Absence transparentního účetnictví : . Pokud chybí nebo je vedeno nedostatečně, hrozí pokuta a správní řízení.
• Cizinec jako zakladatel – administrativní bariéry : Aby české úřady uznaly svěřenský fond zahraniční osoby za platný, musí být všechny doklady řádně ověřeny a přeloženy.

Nejčastější otázky k svěřenským fondům pro slovenské občany

1. Jaký je rozdíl mezi svěřenským fondem a nadací?
       Nadace je určena pro veřejně prospěšné účely a má právní osobnost. Svěřenský fond je primárně na ochranu a správu soukromého majetku, nemá právní osobnost a jeho účelem je správa majetku pro beneficienty nebo stanovený soukromý účel. Fond má také jiný režim zdanění.
2. Kolik stojí zřízení svěřenského fondu?Administrativní poplatky za zápis do evidence svěřenských fondů (soudní poplatek k roku 2026 činí 2 000 Kč ). Právní poradenství na přípravu zakladatelské listiny a smluvního rámce se liší v závislosti na komplexnosti. Nejdůležitější je bezchybné právní nastavení, protože chybné rozhodnutí může stát mnohem více na budoucích sporech a sankcích.
3. Musím jít na úřad, aby se fond registroval?Svěřenský fond se registruje v Evidenci svěřenských fondů u rejstříkového soudu v Česku. Formálně jej registruje správce. Pokud si najmete právníka z ARROWS advokátní kanceláře, ten se postará o veškerou administrativu a komunikaci s úřady, takže se sám nemusíte nikam osobně dostavit.

Specifika pro slovenské občany – přeshraniční aspekty

Když se slovenský podnikatel či investor rozhodne ve vztahu k České republice pracovat s holdingy, nadacemi nebo svěřenskými fondy, přidává se do mixu mezinárodní prvek, který výrazně komplikuje právní, daňovou a sociálně-právní situaci.

Daňová dvojí zátěž

Nejčastější problém: Slovenský občan nebo společnost vlastní majetek v ČR (skrze holding či nadaci/svěřenský fond). Majetek generuje příjmy. Vzniká otázka – kdo tyto příjmy zdaní a kde?

V teorii existuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění (publikovaná pod č. 100/2003 Sb. m. s., v platném znění k roku 2026). Tato smlouva by měla jasně určit, která země má právo daň vybrat.

Prakticky se to ale často řeší obtížně, zejména pokud:

• Příjmy generuje aktivita ve více státech najednou.
• Holding přeposílá podíly na zisku na Slovensko, a tamní úřady si myslí, že by je měly zdanit také.
• Nadace či svěřenský fond má nadnárodní činnost nebo beneficienty.

Bez odborného poradenství hrozí, že zaplatíte daně dvakrát – v ČR a pak znovu na Slovensku.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Sociálně-právní vazby a pojistné povinnosti

Pokud je slovenský občan ředitelem či členem statutárního orgánu české společnosti (holdingu či správce svěřenského fondu) nebo členem orgánů nadace, mohou mu vzniknout:

• Sociální pojištění: Je-li to opravdu řídicí činnost a ne jen formální role, může podléhat českému systému sociálního zabezpečení v závislosti na povaze výkonu funkce a bydlišti.
• Zdravotní pojištění: Obdobně jako u sociálního pojištění, v závislosti na povaze výkonu funkce a dalších skutečnostech.
• Daň z příjmů: Odměny za výkon funkce v českých orgánech podléhají české dani z příjmů. Na Slovensku by to mohlo být považováno za celosvětový příjem, což by vyžadovalo aplikaci Smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Bez řádného právního a daňového nastavení vznikají komplikace, kdy se obě země snaží daň vybrat a občan se ocitá mezi dvěma ohni.

Právní uznání a ověřování dokumentů

České úřady, když se setkají se zahraniční osobou (i když je to slovenský občan z členského státu EU), často požadují:

• Výpisy z příslušného rejstříku na Slovensku, pokud jde o právnickou osobu.
•  (v některých případech, zejména u nadací a svěřenských fondů, v souladu s ).

Bez správného právního postupu se podání zamítá nebo se lhůty zbytečně prodlužují.

Tabulka rizik a řešení

Holdingy vs. nadace vs. svěřenské fondy – srovnání pro slovenského občana

Každá ze tří struktur má jiný účel a právní rámec. Zde stručné srovnání:

Nejčastější chyby a jak jim předejít

Opomenutí daňové registrace

Slovenský občan zřídí holdingovou společnost, ale zapomene ji zaregistrovat u finančního úřadu. Poté nevystavuje řádně faktury, nemůže si nárokovat DPH na vstupech. Jakmile to finanční úřad zjistí, hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč dle daňového řádu a další povinnosti.

Řešení: Ihned po zápisu do obchodního rejstříku si zajistit daňovou registraci. Právníci z ARROWS to sjednoduší – zajistí, abyste nemuseli jednat s úřady.

Chybné nastavení beneficientů svěřenského fondu

Zakladatel si myslí, že beneficienty v listině lze určit neurčitě (například „všichni moji potomci"). Česká právní praxe a výklad zákona vyžadují, aby beneficienti byli konkrétně identifikovatelní nebo identifikovatelní na základě jasně vymezených kritérií. V opačném případě může být ustanovení o beneficientech neplatné, což vede k vážným právním problémům.

Řešení: Od samotného začátku si zajistit správné právní poradenství. Právníci z ARROWS připraví zakladatelskou listinu bez právních slabin.

Zanedbání mezinárodního daňového práva

Nadace vlastní majetek v ČR a v Rakousku, generuje tam příjmy. Není jasné, kde se to zdanit. Slovenský zakladatel to řeší částečně a Rakousko, Česko a Slovensko si jej „rozdělují". To vede k možné daňové dvojí zátěži a složitým sporům.

Řešení: Od počátku si zajistit specialistu na mezinárodní daňové právo. Právníci z ARROWS díky síti ARROWS International řeší právě tyto komplexní přeshraniční případy a zajistí vám správné a zákonné řešení.

Formální nedostatky v dokumentaci

Zakladatelská listina je psaná v češtině, ale originál dokumentů ze Slovenska je bez úředního překladu a notářského ověření. Rejstříkový soud podání zamítne. To znamená zbytečné průtahy a nutnost vše opravovat.

Řešení: Nechat si vše připravit podle českých právních standardů, s patřičnými úředními překlady a notářskými ověřeními. To sice může trvat déle, ale je to správně a bez komplikací.

Absence transparentního účetnictví

Svěřenský fond či nadace vede účetnictví ústně či chaoticky. Jakmile přijde kontrola, finanční úřad nemůže ověřit, co se s penězi stalo. To vede k pokutám a podezření.

Řešení: Od začátku zajistit, aby majetek a peníze fondu byly vedeny v účetnictví podle českého práva. Právníci z ARROWS vás upozorní na právní a daňové povinnosti, které máte.

Nejčastější otázky k praktickému nastavení struktur pro slovenské občany

1. Mohu si založit holding v ČR, aniž bych měl zde trvalý pobyt?
       Ano. Právnická osoba se může založit i bez trvalého pobytu zakladatele, pokud má skutečné místo vedení v ČR a splňuje další právní podmínky. Pokud to chcete provést správně bez rizika, že finanční úřad později napadne sídlo a všechno zkomplikuje, obraťte se na právníky z ARROWS advokátní kanceláře. Zajistíme vám korektní nastavení na office@arws.cz.
2. Jaké je právní postavení nadace, kterou si založím v ČR, pokud jsem slovenský občan?Nadace založená v ČR se řídí českým právem bez ohledu na státní příslušnost zakladatele. Jakmile je zaregistrována, má stejná práva a povinnosti jako nadace založená českým občanem. Znamená to mimo jiné, že musí být transparentní, podléhá dohledu rejstříkového soudu a je pevně vázána na svůj deklarovaný veřejně prospěšný účel. Pokud si nejste jisti, zda nadace splňuje všechny požadavky, poradíme vám na office@arws.cz.
3. Kolik času trvá zřízení holdingu nebo nadace v České republice?Zápis holdingové společnosti do obchodního rejstříku trvá typicky 3–7 pracovních dní od podání správně připraveného návrhu. Registrace nadace do nadačního rejstříku trvá přibližně 15–30 dní. Pokud chcete, aby to všechno proběhlo bez chyb a zbytečných zpoždění, svěřte administraci právníkům z ARROWS advokátní kanceláře – ušetříte si čas a vyhnete se stresu. Napište nám na office@arws.cz.
4. Jaké jsou daňové povinnosti, které mám jako slovenský vlastník holdingu v České republice?
       Holdingová společnost v ČR je českým daňovým rezidentem a podléhá české dani z příjmů právnických osob (k roku 2026 činí 21 %). Zároveň, pokud jste vy jako slovenský občan vlastníkem této společnosti, mohou na vás dopadnout i slovenské daňové povinnosti – zejména pokud se příjmy kvalifikují jako celosvětový příjem. Bez správného daňového plánování hrozí dvojí zdanění. Otázka je komplexní a vyžaduje odborné poradenství. Právníci a daňoví poradci z ARROWS advokátní kanceláře se na toto speciálně orientují. Kontaktujte nás na office@arws.cz, abychom vám to vyřešili na míru.
5. Co se stane, pokud se moje nadace či fond neregistruje korektně a bude fungovat roky bez kontroly?
       Když to finanční úřad či rejstříkový soud objeví, hrozí vám pokuta, nařízení rozpuštění struktury, případně i trestní stíhání za porušení povinností (např. maření úředního rozhodnutí). V nejhorším případě může být celá struktura deklarována za neplatnou a majetek se dostane do právní nejistoty. Nechte si řešit věc od začátku správně. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře zajistí všechny formality korektně. Napište na office@arws.cz.
6. Pokud ve struktuře mám slovenského partnera či investora, jaké dokumenty musíme mít podepsané?
       Jsou to akcionářské či společnícké smlouvy, smlouvy o výkonu funkce, které jasně definují práva, povinnosti, výši vkladu, výplatu podílů na zisku, možnost prodeje podílů, rozhodovací práva, řešení konfliktů apod. Bez těchto dokumentů často dochází ke sporům a nejasnostem. Právníci z ARROWS vám připraví veškerou dokumentaci na základě vaší konkrétní situace. Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.