Hromadná karanténa měst a obcí

Náhrada mzdy při hromadné karanténě měst a obcí

Nepřehlédněte aktuální článek k programu Antivirus (příspěvky státu na zaměstnance) ZDE.

V současné době musí podnikatelé bohužel počítat nejen s celostátními omezeními na úrovní vlády, ale také s omezeními lokálními. Z důvodu šířící se epidemie koronaviru může dojít k mnoha drastickým opatřením, která zasáhnou plošně území i několika obcí. Jak se ale s těmito situacemi vypořádat a jak zaměstnance zaplatit?

Uničov a Litovel

Mezi typické příklady těchto lokálních omezení patří uzavření určité oblasti krajskou hygienickou stanicí (KHS), tak jako je tomu momentálně v Uničově a Litovli na Olomoucku, kde bylo několik desítek obcí zcela uzavřeno opatřením obecné povahy ze strany KHS Olomouc.

Pokud k této situaci dojde, nabízejí se tři možné scénáře:

A) zaměstnanci z uzavřené oblasti se nedostanou do zaměstnání mimo uzavřenou oblast,

B) zaměstnanci mimo uzavřenou oblast se nedostanou na pracoviště uvnitř uzavřené oblasti,

C) zbývají pouze zaměstnanci z uzavřené oblasti, kteří v této oblasti také pracují, tzv. místní.

Zatímco zaměstnanci uvedení v písm. C) mohou pracovat (pokud jim konkrétní podmínky vymezené KHS nezakazují dokonce i cestu do zaměstnání), skupiny A) a B) jsou nepochybně ze hry.

Uvnitř karantény pracovat lze

Pokud zaměstnanec ze skupiny C) přijde do práce, je povinností zaměstnavatele mu práci přidělit. Pokud to není možné, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Nutno dodat, že zaměstnanci můžete přidělit i jinou práci, než na jakou je běžně zvyklí, např. úklid pracoviště, údržbu a servis strojů, inventarizaci apod. Tyto sekundární práce však nepochybně nevydrží věčně a následně se bude muset řešit, jak dál. Pokud Vám například chybí materiál (protože se do uzavřené oblasti nedostane ani zásobování), nebo Vám chybí klíčoví zaměstnanci pro rozjetí výrobní linky, jedná se o prostoj dle § 207 písm. a) zákoníku práce (ZPr). V těchto případech mají zaměstnanci nárok na 80% průměrného výdělku. Tento režim však nemusí být buď anebo, ale můžete zaměstnance nechat pár hodin pracovat a zbytek pracovní doby je nechat tzv. na překážkách (80%). Pokud by ani místní zaměstnanci do práce nedorazili, protože mají strach, že se v práci nakazí, musí se s Vámi dohodnout na čerpání dovolené nebo na poskytnutí neplaceného volna; v opačném případě by se mohlo jednat o neomluvenou absenci. Pokud má však zaměstnanec individuální překážku na své straně (ošetřovné, péče o děti do 10 let, neschopenka), pak se nejedná o překážku na straně firmy, ale na straně zaměstnance a nebude tak mít nárok na placení prostojů.

Nepřístupné pracoviště - náhrada mzdy

V případech A) a B) se jedná o karanténu. Zákoník práce totiž za karanténu nepovažuje pouze individuální domácí karanténu, tak jak ji všichni už známe, ale také mimořádná opatření při epidemii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce (§ 347 odst. 4 ZPr). Pokud se tak zaměstnanec nedostane z důvodu uzavírky KHS na pracoviště, jedná se o překážku na jeho straně podle § 191 ZPr, za kterou mu náleží náhrada mzdy ve výši 60% upraveného průměrného výdělku (stejně jako při neschopence). Tato náhrada náleží zaměstnanci pouze za pracovní dny (nikoliv kalendářní) a pouze prvních 14 dní. Od 15. dne přebírá tuto povinnost OSSZ.

K minimalizaci mzdových nákladů i v těch případech doporučujeme maximálně využít možností home-office, náhradního volna či dovolené. Každá situace však bude vždy jiná, a proto je nutné přistupovat ke každému zaměstnanci individuálně (někdo bude mít ošetřování, někdo klasickou nemoc, někdo karanténu a jiný zase překážku či neplacené volno).

Čtěte také:

1) Vláda spustila úvěr COVID19

2) Coronavirus z pohledu zákoníku práce

3) Koronavirus a smlouvy 2020

4) Koronavirus a daně 2020 aktuálně