Jak připravit území na klimatickou změnu dle nového stavebního zákona?

Projevy klimatické změny se stávají nedílnou součástí běžného života i v České republice. Změna klimatu se promítá do teplotních výkyvů, období sucha, ovlivňuje stav lesů, disponibilní zdroje vody a zasahuje do řady lidských aktivit. 

Reflexe klimatických podmínek do územních postupů

Příprava území na klimatickou změnu pak vyžaduje vhodně a kvalitně nastavené územně plánovací i rozhodovací postupy. V území je třeba počítat s realizací adaptačních opatření, která umožní přizpůsobení se novým podmínkám (sucho, nedostatek vody, extrémní projevy počasí aj.). Kromě toho je třeba řešit opatření mitigační, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů. K těmto opatřením lze řadit také procesy pohlcování CO2, tj. mimoprodukční funkce půdy a lesů.

Pokud jde např. o stav lesů, ty v současné době vykazují stále vyšší emise skleníkových plynů, přitom dřívější roční propady na tomto úseku naopak výrazně napomáhaly jejich vyrovnávání.

Územně-plánovací procesy přitom představují prostor, kde lze zvažovat navýšení plochy „lesních pozemků“ a tím posílit roli lesů v řešení klimatické změny. V územním plánování je nutné také řešit vodní zdroje a zohlednit limitovaný přísun vody na území České republiky nebo rizika stále četnějších povodní. Územní plánování řeší také citlivou otázku záboru kvalitní zemědělské půdy pro nezemědělské účely. 

Jak se staví aktuální legislativa ke klimatu?

Pokud jde o aktuální legislativu na úseku stavebního práva, konkrétně stavební zákon, který by měl poskytnout vhodný rámec pro zohlednění klimatické změny a nástroje k jejímu řešení, máme k dispozici stavební zákon z roku 2006 (zákon č. 183/2006 Sb.). Tento zákon však klimatickou změnu, potažmo mitigaci a adaptaci, jako prioritní problém neřeší.

Současně platí stavební zákon z roku 2021 (zákon č. 283/2021 Sb.), který se relevantními otázkami alespoň zaobírá. Nicméně tento zákon ještě nenabyl v plném rozsahu účinnosti a již je předmětem změn. Aktuálně již prezident podepsal tzv. odkládací novelu.

Již v roce 2023 by se však nový zákon měl vztáhnout na tzv. vyhrazené (infrastrukturní) stavby a měl by začít fungovat Specializovaný a odvolací stavební úřad. V přechodném období tak bude povolování staveb rozděleno do dvou režimů. První se bude týkat staveb vyhrazených, pro které se uplatní nový stavební řád. U ostatních staveb se bude povolovat v režimu stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

Na odkládací novelu navazuje věcná novela, která má řešit konečnou podobu veřejné správy na tomto úseku, ale také komplexní strukturu územně plánovacích nástrojů a postupů. Velkou otázkou je, zda a kdy bude reálné dosáhnout shody na konečné podobě nového, resp. novelizovaného nového stavebního zákona.

Tento legislativní stav nepřispívá aktivní přípravě území na změnu klimatu ani podpoře (klimatických) nároků na nové stavby ani jistotě adresátů veřejné správy. Stavební zákon je důležitým pilířem pro celkem běžné situace běžných lidí. V tomto smyslu by měl vytvořit stabilní prostředí územním plánem obcí počínaje, a z toho vycházejícím povolením konče. Stabilita a jistota se však ztrácí, když máme nový „koncepční“ stavební zákon, který byl schválený přes nesouhlas Senátu, a který je z důvodu politické neshody obratem předmětem řady změn.

Zdroj: canva.com

Územní plánování v souvislosti s klimatickou změnou

Přestože se hlavní diskuse kolem stavebního zákona vedou k povolovacímu a organizačnímu schématu, nelze opomenout právě roli územního plánování. Územní plánování jako institut stavebního práva je významné z pohledu stavebního, ale zejména je nástrojem, který by měl funkčně naplňovat udržitelný rozvoj území, a to na úrovni centrální, regionální a místní.

V souvislosti s klimatickou změnou je role územního plánování stále důležitější, a to též ve vazbě na to, že je nutné již na této úrovni zohlednit požadavky evropské legislativy na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů nebo na zvýšení propadů na úseku využívání půdy a lesnictví (viz evropský balíček Fit for 55), což jsou nároky, které se využití území úzce dotýkají.

Zvlášť důležitá tedy je a dále bude role samospráv a aktivní přístup obcí a měst k řešení projevů klimatické změny mimo jiné vhodným rozklíčováním a následným efektivním využitím území včetně zohlednění veřejných zájmů. Diskuse a konkrétní opatření v této oblasti nesmí být ve vazbě na úpravy stavebního zákona opomenuty a promítnutí klíčových principů do praxe nemůže být dále odkládáno.

Potřebujete poradit v rámci Vaší stavby a problematického stavebního zákona? Obraťte se na expertku v této problematice, JUDr. Terezu Snopkovou, Ph.D., na snopkova@arws.cz