Jak ušetřit na zaměstnancích v roce 2020

Pokles zakázek

Částečná nezaměstnanost

Nižší nároky na počet zaměstnanců se však dají řešit také jinými způsoby. Mezi nástroje, které jsou přesně k těmto účelům v zákoníku práce obsaženy, patří zejména tzv. částečná nezaměstnanost.

Smyslem úpravy částečné nezaměstnanosti (§ 209 zákoníku práce) je předejít případnému propouštění zaměstnanců v podnikatelské sféře v důsledku omezení poptávky. Zaměstnavatel tak může po dohodě s odborovou organizací (případně vnitřním předpisem, pokud u něj odborová organizace nepůsobí) stanovit, na které zaměstnance, případně na které profese se částečná nezaměstnanost uplatní a v jakém rozsahu. Dotčeným zaměstnancům pak po dobu "výpadku" nenáleží mzda, ale náhrada mzdy nejméně však ve výši 60% průměrného výdělku.

Konto pracovní doby a agentury

Mezi další způsoby, kterými lze bojovat s poklesem zakázek bez nutnosti zaměstnance propouštět je zejména zavedení tzv. konta pracovní doby (§ 86 zákoníku práce). V rámci konta pracovní doby může zaměstnavatel rozvrhovat pracovní dobu v nižším i vyšším rozsahu a to i bez souhlasu zaměstnance. Po dobu vyrovnávacího období (zpravidla 26 týdnů) dochází k oddělení pracovní doby od odměňování. Zjednodušeně řečeno platí, že jsou zaměstnanci odměňování stálou mzdou (nejméně 80% průměrného výdělku) bez ohledu na počet odpracovaných hodin a na konci vyrovnávacího období se provede vyúčtování.

V neposlední řadě je vhodné zmínit také možnost využití agenturních zaměstnanců, kdy rámcová smlouva mezi zaměstnavatelem a agenturou zpravidla umožňuje velmi flexibilně reagovat na výkyvy ve výrobě.

Propouštění a odstupné

Všechny výše uvedené nástroje pak mají zamezit propouštění zaměstnanců, které je ze všech představitelných způsobů jednoznačně ekonomicky nejnáročnější a to právě s ohledem na povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné. Dle § 67 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci odstupné, pakliže bude jeho pracovní poměr skončen pro tzv. nadbytečnost. Toto odstupné, které činí u většiny zaměstnanců trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, je nutno zaměstnanci vyplatit také v případě, že jeho pracovní poměr končí dohodou. Ani uzavření dohody bez uvedení důvodu nezbavuje zaměstnance možnosti odstupné vymoci soudní cestou, pokud prokáže, že byl propuštěn z důvodu nadbytečnosti.

V každém případě je vždy nutno dobře zvážit, za jakých podmínek lze pracovní poměr se zaměstnancem ukončit výpovědí a zda není vhodnějším řešením využití částečné nezaměstnanosti nebo konta pracovní doby. Je dobré si předem uvědomit, že propuštěný zaměstnanec už žádnou práci nezastane, což může při získání nových zakázek v budoucnu situaci velmi zkomplikovat.

Čtěte také:

• Minimální mzda v roce 2020
• Zaručená mzda v roce 2020

• E-Neschopenka v roce 2020