Kamery na pracovištích – na co si dát pozor?

Kamery na pracovištích jsou jedním z nástrojů, který může posloužit k monitorování zaměstnanců. Jejich použití v souladu se zákonem však není zdaleka tak jednoduché, neboť je současně nutné respektovat hranice, které vymezují soukromí zaměstnanců. Jaká pravidla platí pro provoz kamerových systémů na pracovištích? A co říkají příslušné orgány na sledování zaměstnanců při práci? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku.

Právní základ

Používání kamer na pracovištích je pochopitelně právem regulováno. Základní pravidlo najdeme v zákoníku práce, který dovoluje zaměstnavateli monitorovat svého zaměstnance pouze
za předpokladu, že k tomu má závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Vždy je tak nutné posuzovat, zda v konkrétním případě zájem zaměstnance na ochraně soukromí převáží zájem zaměstnavatele na monitorování zaměstnanců či nikoliv (tzv. balanční test). Použití kamer obstojí v balančním testu přitom pouze za předpokladu, že zde není žádná jiná méně invazivní metoda, která by cíle zaměstnavatele dosáhla taktéž (typicky např. dohled nadřízeného). Není snad třeba dodávat, že sledování v rámci určitých prostor jako jsou toalety či šatny, je zcela nepřípustné.

Jaké mám jako zaměstnavatel povinnosti?

Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro použití kamer, nesmí zapomenout na další zákonem stanovené povinnosti. Předně je nutné zaměstnance předem informovat. Zaměstnanci by mělo být minimálně sděleno:

• jaké údaje budou zaměstnavatelem shromažďovány,
• kde budou takové informace shromážděny,
• po jakou dobu se informace shromažďují,
• kdo bude mít k informacím přístup,
• kdo bude provádět kontrolu shromážděných informací,
• které údaje se budou případně dlouhodobě archivovat nebo
• jaká jsou bezpečností opatření proti zabránění neoprávněného přístupu.

Zaměstnavatel by dále měl rozmístit informační cedule a vymezit detailní úpravu procesu pořizování kamerových záznamů vnitřním předpisem. Kontrola pořízeného záznamu by pak měla být okamžitá (zpravidla maximálně do 3 dnů), a to i za účelem neprodleného řešení např. protiprávního jednání zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel nezjistí při kontrole nic relevantního, není pak důvod pořízený záznam dále uchovávat. Zaměstnavatel by taktéž neměl zapomínat na vedení záznamů o činnostech zpracování podle čl. 30 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), na povinnost případného posouzení vlivu dle čl. 35 GDPR, či na ztransparentnění celého procesu tím, že umožní danému zaměstnanci zhlédnout pořízený záznam.

Skryté sledování

Zaměstnavatelé jsou obecně oprávněni provádět pouze otevřené sledování zaměstnanců, kdy jsou zaměstnanci o kamerovém systému informováni. Přesto existují výjimky, které připouštějí i skryté sledování, což potvrzuje judikatura. Nejvyšší správní soud již ve své rozhodovací praxi např. konstatoval, že skryté sledování může být oprávněné, pokud nebylo možné prokázat sledovanou skutečnost jiným způsobem. Stejný postoj ve svých rozhodnutích zaujal i Evropský soud pro lidská práva (ESLP), a to např. v rozhodnutích ve věci Köpke proti Německu nebo López Ribalda a ostatní proti Španělsku. ESLP bral v obou případech v potaz, že skryté sledování probíhalo pouze po určitou dobu
a bylo zaměřeno na zaměstnance, u kterých panovalo silné podezření, že se dopouští protiprávního jednání. Je nutné dodat, že v obou případech se podezření potvrdilo a došlo tak skrytým sledováním k usvědčení z protiprávního jednání.

A co atrapy kamer?

I použití atrapy kamery na pracovišti může zaměstnavateli způsobit nečekané právní problémy. I když takové zařízení nezpracovává žádné osobní údaje, což znamená, že nedochází k porušení GDPR, mohou atrapy u zaměstnanců vyvolat nepřiměřený stres a pocit, že jsou neustále monitorováni. V tomto smyslu již v minulosti rozhodl inspektorát práce, který instalováním atrapy konstatoval porušení § 302 písm. c) zákoníku práce, jenž zaměstnavatelům ukládá povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Atrapy kamer za účelem „znejistění“ zaměstnanců by tak zaměstnavatelé vůbec instalovat neměli.

Závěr

Jak vidno, provozování kamerových systémů na pracovištích je velice komplexní a složitá problematika, kterou není hodno podceňovat. Špatné nastavení kamerového systému může vést nejen k pokutám od příslušných úřadů, ale také k narušení pracovních vztahů, soukromí či důvěry zaměstnanců. Vždy je proto vhodné se před zavedením jakéhokoliv monitorovacího systému poradit s advokátem, který vám pomůže vyhnout se zbytečným právním komplikacím a nastaví systém v souladu s platnými předpisy.