Kdy stačí pracovní povolení pro cizince na práci do 90 dnů v ČR: Podmínky a jak podat žádost

Mgr. Klára Megová
Mgr. Klára Megová
11.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Pokud chcete zaměstnat cizince z třetí země na krátkodobou práci, nemusíte nutně usilovat o dlouhodobé pracovní povolení. Pro některé situace stačí jednodušší řešení – povolení k zaměstnání spojené s vízem do 90 dnů. Proces se ale často komplikuje nástrahami, změnami pravidel a lhůtami. Pravidla pro hlášení cizinců Úřadu práce jsou navíc velmi striktní a přísně kontrolovaná. Tento článek vás provede podmínkami, typy víz a povoleními, žádostmi a upozorní na rizika.

Fotografie ukazuje specialisty diskutujícího o tématu zaměstnání cizinců do 90 dnů.

Pracovní povolení pro cizince: základní pojmy a kategorie

Než se zamyslíte nad tím, zda pro vašeho pracovníka ze zahraničí stačí krátké povolení na 90 dnů, je nezbytné pochopit, jak se v České republice dělí pracovní režimy pro cizince. Právní úprava rozlišuje mezi pracovníky, kteří mají automaticky volný přístup na trh práce (třeba občané Evropské unie), a cizinci z takzvaných třetích zemí.

Povolení k zaměstnání je právní nástroj vydávaný Úřadem práce České republiky. Jedná se o jednostranné rozhodnutí státu, které říká: konkrétní cizinec může pracovat u konkrétního zaměstnavatele na konkrétní pozici po určitou dobu.

Je to však pouze polovina problému. Povolení samo o sobě neumožňuje cizinci vstoupit do České republiky. K tomu potřebuje alespoň vízum. Právě kombinace víza (zajišťujícího pobyt) a povolení (zajišťujícího práci) tvoří kompletní právní základ pro zaměstnání cizince.

V praxi se cizinci z třetích zemí mohou zaměstnávat podle těchto základních schémat. Za prvé, mohou pracovat na základě zaměstnanecké karty nebo modré karty, což jsou takzvaná duální povolení – slouží zároveň jako dokument o pobytu a pracovní oprávnění. Podrobnější rozdíly mezi režimy a praktické kroky při podání žádosti shrnuje i navazující článek o zaměstnanecké kartě.

Za druhé, mohou mít povolení k zaměstnání spojené s krátkodobým vízem (do 90 dnů). Za třetí, pro určité profese (například sezónní práce) existují specializované režimy se specifickými podmínkami.

Není výjimkou, že firma začne jedním režimem a později přejde na jiný – právě proto se v praxi setkáme s procesními detaily, které nejsou zřejmé na první pohled.

Volný přístup na trh práce – výjimky, které se vyplatí znát

Ačkoli se článek věnuje pracovníkům, kteří povolení potřebují, stojí za to zmínit výjimky. Některé skupiny cizinců totiž přístup na trh práce nepotřebují.

Patří sem například cizinci s povoleným trvalým pobytem v České republice, cizinci, kterým byl udělen azyl, či určité kategorie vědeckých pracovníků a umělců. Pokud tedy se svým zahraničním kandidátem zkoušíte řešit situaci a zjistíte, že by mohl spadat pod některou z těchto výjimek, ušetříte si značnou administrativu.

Právníci z advokátní kanceláře se setkávají i s takovými situacemi a umí je rychle rozklíčovat – například když přijde kandidát, který dříve pracoval v České republice a nyní se vrací, nebo když jde o manžela či manželku občana ČR.

Podmínky pro práci do 90 dnů v České republice

Pracovní doba do 90 dnů není právně speciální kategorie se svými pravidly – spíše jde o jednu z možných variací v rámci obecného systému zaměstnávání cizinců. Aby však mohla být realizována, musí být splněny konkrétní podmínky. Abychom je pochopili, musíme se podívat na dva příspěvky: na stranu víza a na stranu povolení.

Schengenské vízum za účelem zaměstnání

Cizinec, který chce v České republice pracovat kratší dobu a není držitelem dlouhodobého pobytového oprávnění, potřebuje krátkodobé vízum – konkrétně schengenské vízum s vyznačeným účelem pobytu, který umožňuje výkon výdělečné činnosti. Toto vízum opravňuje k pobytu nejdéle 90 dnů během jakéhokoliv 180 denního období. Není to vízum pro turismus nebo návštěvu rodiny – je to vízum s explicitním zaměřením na výdělečnou činnost. V praxi je vhodné současně nastavit i pracovněprávní dokumentaci a interní procesy zaměstnavatele, což typicky spadá do oblasti pracovního práva.

Schengenské vízum za účelem zaměstnání se žádá na zastupitelském úřadě (ambasádě či konzulátu) České republiky v zahraničí, a to typicky v zemi, kde je občan třetí země rezidentem. Podání se děje osobně.

Vízum se vydává na jeden nebo více vstupů do schengenského prostoru – záleží na individuálním posouzení. Doba jeho platnosti se obvykle pohybuje v řádu několika měsíců, ale délka povoleného pobytu v ČR nesmí přesáhnout 90 dnů v průběhu 180 dnů.

I když schengenské vízum platí pro celý schengenský prostor, samotné povolení k zaměstnání je vázáno na konkrétní výkon práce v České republice. Zde se často objevuje první běžná chyba: firmy si myslí, že vízum samo o sobě umožňuje práci. U vysoce kvalifikovaných pozic se navíc často nabízí posoudit, zda není vhodnější režim modré karty, který má oproti standardním postupům některá specifika. Tomu tak není. Vízum je jen "vstupenka" do území. 

Práci umožňuje až povolení k zaměstnání, které musí být vydáno zvlášť, typicky v ČR či již dříve. Cizinec tedy musí mít obě dokumenty zároveň – bez jedné z nich není jeho pobyt legální a není legální ani jeho práce.

Povolení k zaměstnání – konkrétní účel a doba

Povolení k zaměstnání je rozhodnutí Úřadu práce, které vydává krajská pobočka Úřadu práce České republiky v jejímž obvodu bude cizinec pracovat. Jedná se o administrativní akt, který není převoditelný a váže se na konkrétního pracovníka, konkrétního zaměstnavatele a konkrétní pracovní pozici.

Povolení k zaměstnání se vydává na dobu určitou, maximálně však na dva roky. Pro sezónní zaměstnání, která jsou vázána na roční období, je maximum devět měsíců v rámci dvanáctiměsíčního období. Cizinec jej ale může žádat opakovaně, což je praktické řešení pro firmy, které si cizince přitahují dlouhodobě.

Co je důležité pochopit: jednat se může například o sezónní práci, vyslání zaměstnance zahraničním zaměstnavatelem k plnění konkrétní smlouvy, krátkodobé stáže na zdokonalení kvalifikace (do 6 měsíců), nebo právě o krátkodobé zaměstnání do tří měsíců.

Každá z těchto kategorií má své specifické podmínky. Sezónní práce například musí spadat do seznamu činností závislých na ročním období, který je stanoven vyhláškou MPSV – sem patří zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch, lesnictví a některé další odvětví.

Když se podíváte na českou právní úpravu konkrétněji, zjistíte, že povolení k zaměstnání nelze vydat, pokud cizinec k výkonu práce potřebuje jiný typ pracovního oprávnění (např. zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu), nebo pokud povolení k zaměstnání není vyžadováno vůbec (např. pro občany EU s volným přístupem na trh práce).

Toto pravidlo brání tomu, aby se stejný případ řešil dvěma různými režimy zároveň. Je to důležité pro transparentnost – stát chce znát, kdo v ČR pracuje, a v jakém právním režimu.

Nejčastější otázky ke schengenským vízům a povolením k zaměstnání (FAQ)

1. Musí cizinec zažádat o vízum a povolení zároveň, nebo postupně?
Postup se obvykle řídí takto: nejdříve cizinec požádá o povolení k zaměstnání na Úřadu práce (což ze strany zaměstnavatele předpokládá nahlášení volného místa a uplynutí testu trhu práce). Teprve poté, co je povolení vydáno (nebo je alespoň jeho žádost v pokročilé fázi), by si cizinec měl na zastupitelství v zahraničí zažádat o schengenské vízum s vyznačeným účelem zaměstnání, ke kterému doloží doklad o existujícím pracovním poměru a povolení k zaměstnání. Právníci z advokátní kanceláře umí tento proces koordinovat a pohlídat všechny lhůty – kontaktujte je na office@arws.cz.

2. Co když cizinec přijede bez povolení k zaměstnání, pouze s vízem?
Pak stav není legální. Pokud nastoupí do práce, pracuje nelegálně. Zaměstnavatel, který jej v takové situaci zaměstná, se dopouští přestupku a hrozí mu pokuta až do výše 10 milionů korun.

3. Jak dlouho trvá vyřízení schengenského víza za účelem zaměstnání?
Lhůta není zákonem pevně stanovena, ale běžná praxe je 10 až 15 pracovních dní. Při složitějších případech nebo dodatečném vyžádání dokumentů se to prodlužuje. Nikdy se tedy nespoléhejte s příslibem, že vízum bude hotovo do týdne. Počítejte s minimálně čtyřtýdenní rezervou od podání.

Pracovní proces: jak správně podat žádost

Správné podání žádostí je základem. Začínáme obvykle s tím, co musí udělat zaměstnavatel, a pokračujeme s jednotlivými kroky, které musí udělat cizinec.

Postup zaměstnavatele

Zaměstnavatel, který hodlá zaměstnat cizince z třetí země na práci do 90 dnů, musí nejdříve učinit jeden zásadní krok: nahlásit volné pracovní místo Úřadu práce České republiky v krajské pobočce, která spravuje lokalitu, kde bude práce vykonávána.

Toto oznámení se podává předtím, než se podá samotná žádost o povolení k zaměstnání. V oznámení musí být popsáno, jakou práci cizinec bude vykonávat, jaké jsou požadavky na kvalifikaci a jaké jsou pracovní podmínky (mzda, pracovní doba, smlouva).

Úřad práce toto místo zaznamená a uveřejní ho. Poté začíná takzvaný test trhu práce – lhůta, během níž mají nejdříve příležitost pracovní místo vyplnit uchazeči z členských států EU nebo občané ČR. Tato lhůta trvá standardně 30 dní.

Až po uplynutí této doby se může skutečně podat žádost o povolení k zaměstnání. Tu podle zákona podává sám cizinec, případně ji za něj může na základě plné moci podávat budoucí zaměstnavatel. Toto pravidlo existuje proto, aby se zajistilo, že stát přednostně podporuje zaměstnávání svých vlastních občanů a Evropanů.

Součástí žádosti musí být pracovní smlouva (nebo dohoda o pracovní činnost) uzavřená s cizincem. V ní musí být explicitně uvedeny: doba trvání, mzda (minimálně ve výši platné minimální mzdy České republiky za hodinu či měsíc, proporcionálně k rozsahu práce), týdenní pracovní doba a výměra dovolené. Nesmí zde chybět místo výkonu práce.

Právě na tomto místě se setkáme s detailem, který mnohé firmy podceňují: je-li místo práce v kontraktu popsáno příliš jednoduše nebo neurčitě, může Úřad práce postavit otázku a vyžádat si více informací. Zdánlivě jednoduchá věc se tak stává zdrojem průtahu.

Od počátku října 2025 se přidala další povinnost pro zaměstnavatele: notifikace Úřadu práce ČR o skutečném nástupu cizince do práce, a to ještě dříve, než začne pracovat. Změna vstoupila v platnost 1. října 2025 a její dodržování se nyní striktně kontroluje. Zaměstnavatel tak nesmí cizince nechat pracovat, pokud jej neoznámil.

Pokud to udělá, pracuje ve skutečnosti bez hlášení – a to i když má samotné povolení vydáno – a hrozí mu pokuta až do výše tří milionů korun. Všechna tato pravidla se týkají i občanů EU a jejich rodinných příslušníků bez ohledu na to, že mají volný přístup na trh práce. I v jejich případě je nyní hlášení povinné, což pro řadu firem byla překvapivá novinka.

Postup cizince

Celý proces má přesnou posloupnost. Nejdříve se cizinec účastní procesu podání žádosti o povolení k zaměstnání. O to žádá krajskou pobočku Úřadu práce zpravidla před svým příchodem na území ČR. V žádosti je mimo jiné povinen uvést číslo svého cestovního dokladu a doložit pracovní smlouvu a doklady prokazující kvalifikaci pro danou práci (výuční listy, diplomy, certifikáty).

Jakmile má platné povolení k zaměstnání (nebo potvrzení o podání žádosti), musí si zajistit schengenské vízum s účelem zaměstnání. Žádost podává osobně na zastupitelství České republiky v zemi svého pobytu nebo rezidence. V této žádosti prokazuje právě onen závazný pracovní vztah s českou firmou a zajištění pracovního oprávnění.

U podání žádosti o povolení k zaměstnání se hradí správní poplatek ve výši 500 Kč. Je důležité si uvědomit, že z právního hlediska o povolení žádá vždy sám cizinec. Může jím k tomu sice na základě plné moci zplnomocnit svého budoucího zaměstnavatele (nebo právníka), ale žádost je vedena na jeho jméno.

Jakmile jsou oba dokumenty – vízum i povolení – v pořádku, může cizinec legálně přijet do České republiky a nastoupit do práce. Ale pozor – povolení k zaměstnání není vízem. Cizinec má navíc povinnost u sebe doklad o oprávnění k výkonu práce mít, aby jej mohl při kontrole na pracovišti na požádání prokázat.

Stejně tak striktně platí, že jakmile skončí doba povolení (např. po třech měsících) a cizinec zůstane v ČR, již nesmí pracovat, pokud si povolení řádně neprodloužil nebo nezajistil nový typ oprávnění.

Podání a lhůty v praxi

Realistické časové osy jsou důležité pro plánování. Není běžné, že by se všechno vyřídilo během dvou tří týdnů. U schengenského víza počítejte s dvěma až třemi týdny, u povolení k zaměstnání zase se zákonnou lhůtou 30 dnů pro rozhodnutí Úřadu práce, pokud jsou všechny dokumenty kompletní a správně vyplněné.

Jakmile však něco chybí (zejména překlady certifikátů, nesprávné údaje v pase, chybějící podpis na smlouvě), začíná se od nuly. 

Mnoho firem podceňuje potřebu kontroly dokumentů ještě před jejich formálním podáním – právníci z advokátní kanceláře právě toto dělají: prověřují kompletnost podání, opravují chyby a zajišťují, aby vše bylo připraveno tak, aby se proces nevrátil.

Nové pravidlo: hlášení před nástupem (od října 2025)

Na počátku října 2025 nabyla účinnosti klíčová novela zákona o zaměstnanosti, která měnila povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců. Tato změna zasahuje všechny cizince bez rozdílu – ať jsou to občané EU (kterým plné zaměstnání dovoluje zákon), cizinci ze třetích zemí s povoleným trvalým pobytem, nebo pracovníci vyžadující specifické povolení.

Dosavadní pravidlo umožňovalo zaměstnavateli oznámit cizince Úřadu práce nejpozději v den, kdy nastoupil do práce. Bylo to tedy reaktivní hlášení. Zaměstnavatel mohl kandidáta přijmout a až poté se "formálně hlásit". Tato logika brzy vyvolala nejasnosti: co se stane, když zaměstnavatel hlášení "zapomene"? Vzniká v tom okamžiku nelegální práce?

Nové pravidlo to převrací. Zaměstnavatel musí cizince nahlásit Úřadu práce České republiky ještě dříve, než tato osoba začne pracovat. Jinými slovy, hlášení musí být podáno s dostatečným předstihem.

Porušení této povinnosti se automaticky považuje za umožnění nehlášené práce, což je nový právní pojem. Pokuta za to dosahuje až tří milionů korun, v závislosti na závažnosti a počtu postižených osob.

Toto pravidlo se konkrétně dotýká i těch firem, které zaměstnávají cizince bez obecného pracovního povolení – například občany EU nebo držitele trvalého pobytu v ČR. I ty musí nejdříve hlásit. Pokud má firma zaměstnávat několik pracovníků najednou a zapomene hlásit, hrozí jí několikanásobná pokuta a potíže s regulačními orgány.

Prakticky to znamená, že pokud chcete zaměstnat cizince na práci do 90 dnů, měli byste jej hlásit Úřadu práce alespoň několik dní předem. Doporučená doba je nejméně týden. Od 1. dubna je plnění informační povinnosti možné už výhradně prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nejčastější otázky k novému hlášení před nástupem (microFAQ)

1. Kdo je odpovědný za hlášení – zaměstnavatel, cizinec, nebo jeho agentura?
Odpovědnost nese výhradně zaměstnavatel cizince. Pokud si najme agenturu práce k zprostředkování, agentura jej nezbavuje povinnosti. Zaměstnavatel musí zajistit, aby hlášení bylo podáno. Agentura jej může asistovat, ale odpovědnost zůstává na zaměstnavateli.

2. Co se stane, když zaměstnavatel zapomene hlásit, ale cizinec pracuje legálně (má všechna povolení)?
Nejedná se sice o nelegální zaměstnávání, ale o umožnění tzv. nehlášené práce. Zaměstnavatel se dopustil přestupku, za který mu od kontrolního orgánu (inspekce práce) hrozí pokuta až 3 000 000 Kč. Cizinec osobně sice za toto hlášení odpovědný není, ale pro firmu z toho plyne vážné finanční a reputační riziko.

Práva a povinnosti zaměstnance

Jakmile má cizinec všechna potřebná povolení a byl správně hlášen, jeho právní postavení je relativně jasné. Cizinec v pracovním poměru v České republice má stejná práva jako občan České republiky. To znamená, že platí pro něj kompletně zákoník práce a všechna jeho ustanovení. Není to, že by měl méně práv jen proto, že je ze zahraničí.

Konkrétně cizinec má právo na mzdu minimálně ve výši právě platné minimální mzdy České republiky, přepočtené na odpracovanou dobu a rozsah práce. Má právo na dovolenou nejméně čtyři týdny v kalendářním roce, přičemž během dovolené mu náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku.

Má právo na přestávku nejméně 30 minut po maximálně šesti hodinách nepřetržité práce a na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami (obvykle 11 hodin). Maximální pracovní doba v jedné směně je 12 hodin.

Cizinec má také právo odmítnout práci, při níž hrozí riziko ohrožení jeho zdraví. Má právo na mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou, stejně jako český rodič. Nemůže být diskriminován z důvodu své národnosti, pokud by se jednalo o nesouvisející důvody (tj. diskriminace v tom, že dostává nižší mzdu jen proto, že je ze zahraničí, je právně zakázaná).

Na druhé straně má cizinec i povinnosti. Musí se chovat jako každý zaměstnanec – dodržovat pracovní řád, přijít včas, vykonávat svěřené úkoly a respektovat své nadřízené. Pokud porušuje právní předpisy nebo pracovní smlouvu, může mu zaměstnavatel vypovědět pracovní poměr tak, jak je to možné i u českých zaměstnanců.

Rozdíl je jen v tom, že jakmile skončí pracovní poměr a cizinec již nemá důvod k pobytu na území ČR (jeho povolení bylo vydáno právě pro tuto práci), musí opustit Českou republiku.

Nástroje k prevenci problémů

V praxi vidíme, že řada problémů vzniká z preventivního selhání – z toho, že si firmy nejasnosti neujasní včas. Existují však jednoduchá pravidla, která lze dodržovat, aby se vyhnuli nejčastějším chybám.

Nejdůležitější je správně připravit pracovní smlouvu. Smlouva musí obsahovat všechny povinné údaje: konkrétní místo výkonu práce (ne jen "kancelář v Praze", ale konkrétní adresa), konkrétní pracovní činnost a den nástupu do práce. Dále musí obsahovat údaje o mzdě, týdenní pracovní době, doba trvání (u krátkodobého povolení k zaměstnání se jedná o dobu určitou, např. "od 15. září do 15. listopadu 2026") a výměře dovolené.

Smlouva musí být vyhotovena také v souladu s českým právem – v češtině nebo ve dvojjazyčném provedení, kde je čeština jednou z verzí. Podepsána musí být oběma stranami. Nedostatky v smlouvě jsou pak argumentem pro Úřad práce, aby si žádost neuznal, nebo dokonce aby ji vrátil k doplnění.

Vždy proveďte kontrolu dokumentů předem. Nezdá se vám popis práce v žádosti povedený? Kontaktujte Úřad práce ještě před formálním podáním. Hledáte-li právníka, který by vám to pomohl, právníci z advokátní kanceláře právě takovéto prověřování nabízí – můžete se obrátit na office@arws.cz.

Důsledně ověřte, že má cizinec obě dokumenty najednou. Povolení bez víza, nebo vízum bez povolení – ani jedno nestačí. Povolení není vízem (není cestovním dokumentem), takže i když je vydáno, cizinec bez víza nemůže do ČR legálně vstoupit. Opačně, vízum bez povolení umožňuje pobyt, ale ne práci.

Jakmile se vyskytne problém – např. zaměstnavatel zapomene hlásit cizince, Úřad práce vrátí žádost s dodatečnými požadavky, nebo se cizinec domníval, že má povolení, ale ve skutečnosti ho nemá – je čas obrátit se na právníka.

Právníci z advokátní kanceláře jsou v takových situacích schopní rychle jednat: zkoordinují doplňující dokumenty, vyjednají prodloužení lhůt, zastupují firmu při jednáních s úřady a případně hájí její zájmy v přestupkovém řízení, pokud by k němu došlo.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Zapomnění na hlášení cizince Úřadu práce před nástupem – Zaměstnavatel si v létě hledá sezónního pracovníka z Polska, domluví se s ním, a zapomene jej hlásit. Cizinec začíná pracovat bez hlášení. Inspekce práce to odhalí. Pokuta za umožnění nehlášené práce dosahuje až 3 milionů korun.

Právníci z ARROWS zajistí, aby hlášení bylo podáno včas a správně. Nastavíme vám interní procesy tak, aby se hlášení nepřehlédlo. V případě, že k chybě dojde, zajistíme obranu a komunikaci s inspekčními orgány.

Chybějící nebo nekompletní pracovní smlouva – Zaměstnavatel si s cizincem domluví práci pouze ústně. Nebo má smlouvu bez konkrétního místa výkonu práce. Úřad práce si to při přezkoumání žádosti všimne a vrátí ji. Čas se ztrácí.

Právníci z ARROWS zpracují pracovní smlouvu správně: s konkrétními údaji, v češtině či s překladem, a ve formě, kterou akceptuje Úřad práce. Zkonzultujeme ji s vámi před podáním.

Zaměstnávání bez povolení – pokuta až 10 milionů korun – Zaměstnavatel si myslí, že schengenské vízum automaticky umožňuje práci. Nebo si vzal pracovníka "bez papírů" a věří si, že je to v pořádku. Inspekce to odhalí. Zaměstnavatel nese plnou odpovědnost a musí uhradit náklady na vyhoštění cizince (ubytování, stravu, dopravu).

Právníci z ARROWS vás provedou správným procesem: vysvětlíme, jaké povolení je skutečně třeba, zajistíme jej a připravíme si cestu tak, aby nedošlo ke chybě. Pokud už je problém, zastupujeme vás v řízení s inspekční autoritou a hájíme vaši pozici.

Neplatné vízum nebo padělky – Cizinec přijede s vízem, které již vypršelo, nebo které bylo vydáno pod chybným kódem. Někdy se setkáme i s padělanými dokumenty. Zaměstnavatel si to neuvědomí.

Právníci z ARROWS prověřují autenticitu a platnost všech dokumentů. Zajistíme ověření přes příslušné úřady a ochráníme vás před rizikem, že byste zaměstnávali osobu bez platného povolení k pobytu.

Problém s kvalifikací nebo certifikáty – Cizinec tvrdí, že má potřebnou kvalifikaci (např. zdravotnický certifikát), ale jeho doklady nejsou uznány či nejsou v pořádku. Úřad práce či inspekce si to ověří a odhalí nesrovnalost.

Právníci z ARROWS zajistíme nostrifikaci či uznání zahraničních kvalifikací podle českých pravidel. Zajistíme také překlady dokumentů a jejich ověření (apostila či superlegalizace), pokud je to nutné.

Závěrečné shrnutí

Zaměstnávání cizince z třetí země na krátkodobou práci do 90 dnů v České republice je právně zvládnutelné, ale vyžaduje přesnost a předvídavost. Klíčem je pochopit, že potřebujete dvě oddělená rozhodnutí: vízum (vydané Ministerstvem vnitra přes zastupitelství) a povolení k zaměstnání (vydané Úřadem práce). Bez obojího není práce legální.

Od počátku října 2025 je navíc povinné hlásit cizince Úřadu práce ještě předtím, než začne pracovat. To není formální formalita – porušení vede k pokutě až do výše tří milionů korun. Zaměstnavatel, který nepřipraví hlášení včas, se dopouští přestupku.

Pokud cizinec pracuje bez potřebného povolení, zaměstnavatel nese všechny dopady: pokuta až 10 milionů korun (v případě právnické osoby), povinnost uhradit náklady na vyhoštění cizince a reputační újmu. To nejsou teoretické hrozby – inspekce práce tyto případy skutečně kontroluje a řeší.

Cizinec v pracovním poměru má stejná práva jako český zaměstnanec: nárok na mzdu minimálně ve výši platné minimální mzdy, dovolenou, bezpečné pracovní podmínky a ochranu proti diskriminaci. Jeho povinnosti jsou také stejné: dodržet pracovní řád a vykonávat svěřené úkoly.

Abyste se vyhnuli problémům, je zásadní si ujasnit, zda je váš případ jednoduchý nebo komplexní. Jednoduchý je, když máte jednoho pracovníka na konkrétní pozici, na konkrétní dobu a máte všechny dokumenty v pořádku.

Komplexní je, když jde o skupinu pracovníků, různé pozice, nebo pokud si nejste jistí, zda vaše práce spadá pod sezónní zaměstnání. V obou případech je lepší si věc ujasnit s odborníkem na začátku, než se později potýkat s administrativními průtahy nebo pokutami.

Právníci z advokátní kanceláře mají zkušenost s takovými případy a umí vás provést celým procesem: od prověření, zda máte správné povolení, přes přípravu žádostí, až po koordinaci hlášení a zastupování v případě problémů. Pokud chcete mít jistotu, že vše proběhne bez chyb, obraťte se na nás. Jsme dostupní na office@arws.cz.

FAQ - Nejčastější otázky k zaměstnávání cizinců

1. Stačí cizinci ze třetí země ke krátkodobé práci pouze platné schengenské vízum? 

Ne, samotné vízum nestačí. Schengenské vízum za účelem zaměstnání slouží pouze jako oprávnění k legálnímu pobytu (funguje jako „vstupenka“ do schengenského prostoru). K tomu, aby mohl cizinec začít legálně pracovat, musí mít navíc platné povolení k zaměstnání vydané Úřadem práce ČR. Bez obou těchto dokumentů současně nelze práci legálně vykonávat.

2. Kdo podává žádost o povolení k zaměstnání a jak dlouho to trvá? 

Z právního hlediska podává žádost o vydání povolení k zaměstnání vždy sám cizinec (budoucí zaměstnanec), nikoliv firma. Cizinec však může na základě plné moci zplnomocnit svého budoucího zaměstnavatele nebo advokáta, aby žádost vyřídil za něj. Zákonná lhůta Úřadu práce pro vydání rozhodnutí je 30 dnů od podání kompletní žádosti.

3. Kdy nejpozději musím jako zaměstnavatel cizince nahlásit Úřadu práce? 

Zákon o zaměstnanosti striktně vyžaduje, aby zaměstnavatel splnil svou oznamovací povinnost nejpozději před okamžikem, kdy cizinec skutečně nastoupí k výkonu práce. Není tedy možné nechat kandidáta odpracovat první směnu a nahlásit ho až zpětně. Z praxe důrazně doporučujeme nenechávat hlášení na poslední chvíli, ale provést jej alespoň s několikadenním předstihem, abyste předešli technickým komplikacím.

4. Vztahuje se povinnost hlásit nástup předem i na občany EU nebo cizince s trvalým pobytem? 

Ano, vztahuje. Přestože občané Evropské unie, jejich rodinní příslušníci a cizinci s trvalým pobytem mají volný přístup na trh práce a k práci nepotřebují žádné povolení k zaměstnání, zaměstnavatel má stále striktní informační povinnost. I jejich nástup musí být Úřadu práce oznámen nejpozději před začátkem práce prostřednictvím systému JMHZ.

5. Jaké mi hrozí pokuty, pokud cizince nenahlásím nebo ho zaměstnám bez povolení? 

Zákon obě situace přísně trestá. Pokud cizince zaměstnáte zcela bez platného pracovního povolení, jde o nelegální práci, za kterou hrozí pokuta od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč. Zaměstnavatel navíc musí uhradit veškeré náklady na správní vyhoštění cizince. Pokud pracovník povolení má (nebo ho nepotřebuje), ale vy ho zapomenete včas nahlásit Úřadu práce (před okamžikem nástupu), dopouštíte se umožnění tzv. nehlášené práce. Za tento přestupek může inspekce práce uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také