Koronavirus a náhrada škody

Aktualizace 10.3. 2021

Advokátní kancelář ARROWS Vám již poskytla informace ohledně Koronaviru v oblasti pracovního práva v samostatném článku (odkaz zde). Psali jsme již i o tom, jak může současná situace krizových opatření dopadnout na Vaše podnikatelské smlouvy (odkaz zde) a na co si dát pozor při sepisu nových smluv po dobu trvání těchto opatření (odkaz zde).

Aktuálně začala platit ještě přísnější opatření státu k zamezení šíření viru, která ovšem způsobují podnikatelům nemalé komplikace.

Víte, že Vám stát může nahradit škodu, která byla způsobená krizovými opatřenímí v souvislosti s bezpečnostním stavem?

Za škodu vzniklou fyzickým a právnickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřením Vám odpovídá stát, nikoliv samotný orgán krizového řízení, i když v prvním kroku je nezbytné uplatnit škodu nejprve u něj – z opatrnosti doporučujeme uplatnit u vícero orgánů (vláda, Ministerstvo vnitra).

V druhém kroku, tedy pokud dotčené orgány náhrady neuznají, je nutno uplatnit nárok soudní cestou proti státu. Ve sporu náhradu této škody vystupuje za stát v občanském soudním řízení Ministerstvo vnitra.

Co je k uplatnění škody při krizových opatření potřeba?

1. Připravit si všechny potřebné dokumenty o škodě
2. Uplatnit škodu do šesti měsíců poté, co se o ní dozvíte
3. Aby škoda byla v příčinné souvislosti s vládním zákazem

Co k tomu říká zákon: (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

Dokumenty o škodě - check-list podnikatele

Krizový zákon počítá s tím, že stát v těchto případech může být povinen hradit primárně skutečnou škodu, nevylučuje ale ani ušlý zisk. Myslete proto na uschování co nejširšího okruhu relevantní dokumentace, která obě části náhrady škody doloží. I prostý e-mail může být často nápomocen.

Klíčovým faktorem je, že na podnikatele, který se náhrady domáhá, leží požadavek, aby prokázal příčinnou souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody, tedy že to bylo právě určité opatření státu, které konkrétním způsobem vedlo k tomu, že majetek podnikatele utrpěl ztráty. Nahrazena tak nemůže být škoda, která vznikla na základě samotné krize - epidemie, ale až na základě konkrétního krizového opatření.

Skutečnou škodu budou obvykle představovat takové náklady, které musí podnikatel v důsledku krizových opatření vynaložit, a ke kterým by jinak neměl důvod. Zejména si umíme představit:

• doklady (faktury, účtenky, objednávky a potvrzení, apod.) k nákladům na likvidaci zboží podléhající rychlé zkáze, které nebylo v důsledku krizových opatření možno prodat;
• doklady k nákladům na opatření pro zachování kvality zboží a materiálů v době omezení provozu;
• vyplacené odstupné zaměstnancům, které bylo nutné propustit v důsledku omezení provozu na základě krizových opatření;
• sankce, které jste museli svým smluvním partnerům uhradit v důsledku nemožnosti plnit, a kterým se nebylo možno vyhnout – zejména smluvní pokuty.

Ušlý zisk pak bude vznikat typicky proto, že krizové opatření omezí rozsah podnikání natolik, že  nebude možné plnit dodávky či služby, které by za jiných okolností podnikatel pokryl a se ziskem z nichž by mohl rozumně počítat. Tu bude vhodné připravit si zejména:

• přehledy objednávek, které jste museli odřeknout v důsledku konkrétního krizového opatření;
• přehledy smluv, které byly předčasně ukončeny nebo k jejichž naplnění kvůli opatřením úplně či částečně nedošlo;
• kalkulaci, o kolik dalších tržeb přicházíte - podklady o realizovaných obchodech za minulé období srovnatelné s dobou, po kterou bude provoz na základě státních zásahů omezen či zastaven;

Zároveň je potřeba počítat s tím, že ne každou náhradu škody bude stát chtít uznat. Nároků bude jistě po přehřmění této krize bezpočet, a lze očekávat, že stát se bude snažit tyto náhradové nároky krotit, rozhodovací praxe k opatřením v rámci této krize bude ještě jen vznikat.

Formulář o náhradě škody za krizová opatření 2020

Zákon počítá s tím, že okruh skutečností, ze kterých může škoda pramenit, je rozmanitý a nelze všechny dopředu postihnout. Proto neexistuje oficiální dokument, šablona či jiný formulář, prostřednictvím kterého by se měl podnikatel škody po státu domáhat.

Není vyloučeno, že s postupem doby začnou být dostupné různé vzorové dokumenty, ke všem však bude potřeba přistupovat s maximální opatrností a s přihlédnutím k Vaši individuální situaci.

Z naší strany nicméně doporučujeme sepsat uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu formou strukturovaného podání s pečlivým vylíčením a doložením skutečností, které Vás poškodili na základě konkrétního příkazu státu, ideálně v struktuře:

1. Jaké konkrétní opatření stát přijal
2. Jaký konkrétní náklad jste byl nucen vynaložit / o jakou zakázku jste přišel
3. Kdy tato škoda vznikla a kdy jste se o ní dozvěděl
4. Jaká konkrétní listina či jiný záznam se k této škodě váže
5. Tímto způsobem opakovaně postupovat u každé dílčí škody.  

U jednotlivých podnikatelských odvětví pak lze očekávat různé typizace nároků. Jiné škody budou vznikat podnikateli ve strojírenství, jiné prodejci leasingů, a jiné restauratérům či hoteliérům.

Vzor žádosti o náhradu škody

Abychom (nejen) podnikatelské veřejnosti situaci ulehčili, připravili jsme pro Vás vzor strukturovaného podání, prostřednictvím kterého lze nárok po státu uplatnit, volně ke stažení zde.

Je potřeba myslet na to, že každý případ bude individuální a okolnosti, ze kterých bude nárok v konkrétních situacích vycházet, se budou případ od případu lišit.

V ARROWS jsme připraveni Vám na základě Vaší situace poradit, jaké podklady a informace bude konkrétně potřeba pro posouzení a vyčíslení Vašeho případného nároku.

UPDATE 27.3.2020 

Z četných sdělení vlády i jednotlivých ministrů vyplývá, že představitelé státu mají v této chvíli za to, že stát nebude mít povinnost podnikatelé za přijatá krizová opatření odškodňovat, jelikož jím tato nezpůsobují tzv. věcnou škodu, tedy nedochází k zabírání konkrétního majetku státem, k nařízení pracovní povinnosti a podobně.

Máme za to, že tento výklad není správný a náhrada škody dle krizového zákona podnikatelům i nadále patří v plném rozsahu. Nedomníváme se, že by krizový zákon umožňoval takto zužující výklad, nebo že by se současná opatření nespadaly pod jeho úpravu.

Z našeho pohledu je klíčové, že jak předchozí, tak nová opatření mají přímou návaznost vyhlášený nouzový stav, který trvá i nadále. Věcně se tak dle podle našeho mínění pořád jedná o krizová opatření, za která odpovídá stát. Pokud by totiž nebyly opřeny o existenci nouzového stavu, neměly k nim orgány ústavní mandát. Jen na základě nouzového stavu je totiž možné činit tak hluboké zásahy do základních práv a svobod. 

Čemu se patrně nelze vyhnout, je změna orgánu, kterému budou muset být nároky za škodu vzniklou od 24. 3. 2020 adresovány. Od tohoto data došlo ke zrušení vládních opatření o omezení volného pohybu a zákazu maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách a jejich nahrazení opatřeními Ministerstva zdravotnictví obdobného obsahu. Za škodu vzniklou od tohoto okamžiku tak bude primárně odpovědné Ministerstvo zdravotnictví, kterému bude potřebné žádosti adresovat. 

UPDATE 10.3.2021

Po takřka roce trvání krizových opatření přinášíme aktualizaci poznatků na poli náhrady škody vůči státu.

Důležitou skutečností je, že ode 27. 2. 2021 je účinný tzv. pandemický zákon, který nově vymezuje kompetence Ministerstva zdravotnictví k vydání mimořádných opatření mimo režim nouzového stavu, mezi které patří i omezení provozů obchod, služeb a konání hromadných akcí. Zároveň tento zákon vysloveně řeší otázku náhrady škody tak, že se hradí jen tzv. skutečná škoda, jak jsme ji vymezili v článku výše, nikoliv ušlý zisk.

Neméně důležité nicméně je, že až do současnosti jsou i tak veškerá opatření, která se týkají uzavření či omezení podnikatelských provozů, i nadále přijímána v režimu nouzového stavu a krizových opatřeni vlády, tak jako tomu bylo po celý rok 2020.

Doposud se proto na otázku náhrady škody pandemický zákon v podstatě neuplatní. Stát přitom zatím v rámci mimosoudního vymáhání škodných nároků setrvale odmítá nároky uznávat, od počátku roku 2021 došlo k zahájení prvních soudních sporů. Navzdory tomu je však nutno povinné „mimosoudní kolečko“ vyčerpat beze změny, jinak by následná žaloba byla nutně zamítnuta pro předčasnost

Pro podnikatele, kteří budou náhradu škody uplatňovat soudně, je pak důležitých několik dalších události. Ještě v květnu 2020 soud zrušil čtyři „jarní“ opatření Ministerstva zdravotnictví, které nařizovali zákaz provozů v období od 24. 3. do 23. 4. 2020. Po zásahu Nejvyššího správního soudu bude sice zákonnost těchto opatření přezkoumána znovu, nicméně v případě jejich zrušení se otevírá cesta pro nárok na náhradu škody v režimu zákona o odpovědnosti státu za nezákonná rozhodnutí, a to minimálně k výše uvedenému období. Stejné závěry pak platí v důsledku nálezu Ústavního soudu, i pro krizová opatření vlády nařizující zákaz provozů v období od 30.1 do 14. 2. 2021, který byly pro nezákonnost též zrušeny, přičemž opatření stejného znění byla vydávána prakticky po celý předešlý rok.

Další vývoj budeme i nadále sledovat a přinášet aktualizace.

Krizové upozornění:

Naše kancelář doporučuje primárně řešení z provozní oblasti, kde vám umíme poradit jak zmírnit škody a upravit některé procesy, aby Vaše firma tuto těžkou situaci přestála v rámci tohoto extrémního projevu podnikatelského rizika.

Dopředu jménem ARROWS upozorňuji, že nebudeme a nechceme obhajovat účelové nároky ani případy, kdy by chtěl někdo ze státu "něco vytřískat". Naše společnost dle své vize nikdy nesleví z toho, aby chránila férovým způsobem podnikatele.

V případě, že potřebujete při svém podnikání pomoci, velice rádi vám pomůžeme všemi zákonnými možnostmi z oblasti práva, daní, dotací a pojištění.

V odůvodněných případech poskytujeme na služby slevu, případně umožňujeme možnost splátek, či odložení splatnosti, pokud se jedná o řešení tohoto nepříjemného stavu.

Jakub Dohnal, advokát a jednatel ARROWS.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Čtěte také:

1) Vláda spustila úvěr COVID19

2) Coronavirus z pohledu zákoníku práce

3) Koronavirus a smlouvy 2020

4) Koronavirus a daně 2020 aktuálně

Výše uvedený výstup vznikl ve spolupráci s Mgr. Janou Sedlákovou a Mgr. Petrou Dolejšovou, advokátkami (SEDLAKOVA LEGAL a E-LEGAL).