Lobbing a advokáti: Kdy už nejde o právní službu, ale o zákonem regulovaný vliv

Když advokát jedná se státním úředníkem nebo politikem jménem klienta o změně normy, nové regulaci či konkrétním rozhodnutí, často se pohybuje na pomezí mezi běžným právním poradenstvím a lobbováním. Česká legislativa rozlišuje mezi lobbováním jako ovlivňováním veřejné moci a prací lobbistů, která podléhá registraci a transparentním pravidlům. Pro právníky a jejich klienty to znamená konkrétní povinnosti, rizika pokut a odpovědnostní dopady, které mnozí podceňují.

Shrnutí v bodech:

• Lobbing a právní poradenství se v praxi překrývají, ale právo mezi nimi jasně rozlišuje – rozdíl spočívá v cíli (ovlivňování legislativního procesu či strategických dokumentů) a metodách.
• Pokud právník nebo advokátní kancelář jedná v roli lobbisty, jsou povinni se zaregistrovat v Rejstříku lobbistů a lobbovaných a plnit oznamovací povinnosti; porušení hrozí pokutou, která může dosáhnout až 100 000 Kč.
• Pro advokáty existuje výjimka – právní poradenství není lobbováním, pokud se jedná o tradiční zastoupení v právních věcech (soudní a správní řízení); ale když advokát sám iniciuje setkání či dlouhodobě formuje legislativu, hranice se překračuje.
• Běžné riziko: podnikatel nebo kancelář si není vědoma, že jejich činnost už nespadá pod právní poradenství, a riskuje pokutu, reputační újmu a zpochybnění legitimity jednání.

Co rozumíme lobbováním z právního hlediska

Lobbování je v České republice definováno zákonem o lobbování jako soustavná činnost zaměřená na ovlivňování jednání veřejných funkcionářů (tzv. lobbovaných osob) při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Konkrétně znamená snahu přimět politiky či vysoké úředníky k přijetí, změně nebo zamítnutí právního předpisu či strategického opatření.

Právní rámec určuje zákon o lobbování. Ten zavádí Rejstřík lobbistů a lobbovaných, do něhož se musí registrovat fyzické a právnické osoby, které se lobbování věnují soustavně. Správcem rejstříku je Ministerstvo spravedlnosti a evidence je veřejná – seznam registrovaných lobbistů je dostupný online.

Pro běžného podnikatele nebo právníka se tato definice zdá jasná. V praxi je však hranice mezi právním poradenstvím a lobbováním často neostrá a vytváří celou řadu aplikačních problémů. Pro nastavení interních pravidel komunikace s úřady a minimalizaci rizik při prosazování zájmů může být užitečná průběžná podpora v oblasti veřejných zakázek, kde se často řeší i transparentnost a střet zájmů.

Rozdíl mezi právním poradenstvím a lobbováním

Právní poradenství a lobbing se v podnikatelské realitě často prolínají. Obojí zahrnuje kontakt s úřady, předkládání argumentů a snahu dosáhnout výsledku ve prospěch klienta. Přesto jde z právního hlediska o odlišné činnosti.

Právní poradenství se zaměřuje na právní analýzu, interpretaci existujících norem a zastoupení klienta v již běžících či konkrétních soudních či správních řízeních. Advokát například:

• analyzuje, jaké povinnosti plynou ze zákona pro daný podnik,
• připravuje podání do správního řízení,
• zastupuje klienta v řízení před úřadem nebo soudem, kde uplatňuje jeho procesní práva.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Lobbování je činnost zaměřená na aktivní ovlivňování tvůrců veřejné politiky – tedy zákonodárců, ministrů, náměstků či vedoucích úředníků – s cílem změnit či zablokovat vznikající právní předpis nebo koncepční záměr státu.

Rozdíl není vždy viditelný. K praktickému uchopení pravidel a doporučených postupů může pomoci i navazující článek Lobbing v ČR podle nového zákona: Koho se týká a co se změnilo. Typický případ: Právník X radí klientovi Y, že stávající zákon jej diskriminuje a měl by se změnit. To je právní poradenství. Ale když právník X iniciuje sérii schůzek s poslanci a náměstky na ministerstvu, aby je přesvědčil o nutnosti změny zákona, a cíleně buduje koalici, již se pohybuje v režimu lobbování.

Praktický případ: Realitní investor se v ARROWS poradí, že nová stavební legislativa brání jeho projektům. ARROWS mu právně vysvětlí, kde zákon selhává, a přijme kroky na jeho obranu v rámci povolených řízení. Pokud však ARROWS začne sama iniciovat kulaté stoly se státními zaměstnanci, setkávat se s poslanci a veřejně propagovat potřebu změny zákona jménem klienta, už se jedná o lobbování.

Související otázky k hraničním situacím mezi právním poradenstvím a lobbováním

1. Může advokát jednat se státním úředníkem jménem klienta bez registrace v Rejstříku lobbistů?
Ano, pokud se jedná o zastupování v konkrétním řízení (např. správní řízení, soudní spor, řízení o vydání povolení). V takovém případě jde o výkon advokacie. Pokud ale advokát iniciuje systematické schůzky s úředníky či poslanci s cílem ovlivnit znění zákona či koncepce mimo rámec standardního řízení, vstupuje do lobbování a musí se zaregistrovat. Hranice je často tenká, a právě proto doporučujeme konzultaci s právníky z ARROWS advokátní kanceláře. Pokud se současně řeší i reputační nebo sankční dopady sporného postupu, bývá na místě konzultace v oblasti obchodních a soudních sporů, zejména pro volbu procesní strategie.

2. Má-li právník smlouvu s klientem na „řešení legislativního problému," musí se registrovat?
To závisí na konkrétní povaze činnosti. Pokud se jedná o právní analýzu a návrh textace pro klienta, je to právní poradenství. Pokud se právník stává „vyslancem“ klienta při jednání s tvůrci politiky (lobbovanými osobami), měl by se registrovat. Bez jasné dokumentace riskuje advokát a klient právní problémy – proto je dobré věc konzultovat, aby bylo jasné, která část činnosti spadá pod regulovaný lobbing. Pro zadavatele, kteří chtějí mít i výběr externí právní podpory nastavený transparentně, může být užitečné shrnutí v textu Zadávání veřejných zakázek na právní služby: Základní zásady.

3. Co se stane, když se advokát zabývá lobbováním bez registrace?
Hrozí pokuta, která může dosáhnout až 100 000 Kč (v závislosti na závažnosti a typu subjektu), a veřejně může být označen za osobu porušující zákon o lobbování. Zároveň se zpochybňuje transparentnost veškerých jeho aktivit v dané věci. Klient se pak může ocitnout v situaci, kdy jeho jméno bude spojováno s netransparentním ovlivňováním legislativy.

Výjimka pro právníky: Co zákon umožňuje bez registrace

Zákon o lobbování obsahuje důležitá vymezení vztahu k advokacii. Právníci, kteří se věnují tradiční právní činnosti, nepodléhají registraci, pokud se jedná o:

• zastoupení v řízení před orgány veřejné moci (soudní, správní řízení),
• poskytování právních služeb podle zákona o advokacii (právní rozbory, sepisování listin),
• komunikaci, která probíhá na výzvu orgánu veřejné moci (např. účast v oficiálním připomínkovém řízení jako zástupce dotčeného subjektu).

To znamená, že advokát může bez registrace jednat se státními úřady v konkrétní právní věci klienta, aniž by porušil zákon o lobbování. Typicky jde o případ, kdy právník hájí klienta v řízení o vydání stavebního povolení nebo v daňovém řízení.

Zásadní limit výjimky: Výjimka neplatí, když se právník stane iniciátorem a vykonavatelem vlivové strategie u politických činitelů mimo rámec formálních řízení. Jakmile advokát přestane vystupovat v rámci procesních práv klienta a začne aktivně a neformálně formovat legislativu u lobbovaných osob, již se na něj tato výjimka nevztahuje.

Jedním z rizik, která právníci a jejich klienti často nevidí, je postupné překlopení z právního poradenství do lobbování. Když se právníci postupně více angažují v politickém procesu, setkávají se s politiky či jejich poradci nad rámec formálních jednání – mění se charakter jejich činnosti. Pokud se tak stane bez registrace, hrozí sankce.

Rejstřík lobbistů a oznamovací povinnosti

Pro ty, kdo se rozhodnou registrovat, platí jasná pravidla. Rejstřík lobbistů a lobbovaných vede Ministerstvo spravedlnosti. Do něho se musí zaregistrovat každý, kdo:

• se věnuje lobbování jako soustavné činnosti,
• jedná za účelem ovlivnění projednávání právních předpisů nebo koncepčních dokumentů.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Registrace musí obsahovat identifikační údaje lobbisty a v rámci následných zpráv i informace o tom, v čím zájmu je lobbování prováděno (klient) a jakého cíle má být dosaženo. Po registraci platí povinnost transparentnosti – lobbista musí podávat pravidelné zprávy o své činnosti, kde uvádí, koho lobboval a jakou legislativu se snažil ovlivnit.

Praktické riziko: Mnoho subjektů se domnívá, že se jich regulace netýká, protože jejich kontakt s politiky je „občasný“. Zákon však definuje soustavnost poměrně široce. Když si kanceláře či firmy uvědomí, že měly povinnost registrace, zpravidla je již pozdě – hrozba pokuty a reputační újmy je již reálná.

Související otázky k registraci a povinnostem lobbistů

1. Pokud se registruji jako lobbista, co přesně musím hlásit?
Musíte hlásit zejména to, v čím zájmu lobbujete, jaké konkrétní předpisy či dokumenty ovlivňujete a jaké metody používáte. Zpráva se podává v zákonem stanovených intervalech. 

2. Jaké jsou lhůty pro registraci a hlášení?
Registrace se musí provést před zahájením lobbistické činnosti. Zprávy o lobbování se podávají zpravidla za uplynulé pololetí (dle aktuální úpravy zákona o lobbování). Zpoždění hlášení nebo neregistrace může mít za následek správní řízení a uložení pokuty.

3. Co se stane, když si advokát neuvědomí, že dělá lobbing a neregistruje se?
Pokud kontrolní orgán zjistí porušení, zahájí řízení o přestupku. Hrozí pokuta až 100 000 Kč a záznam o přestupku. Pro advokáta to navíc může znamenat kárné řízení před Českou advokátní komorou pro porušení povinnosti dodržovat právní předpisy, což poškozuje důvěru klientů.

Jak se hranice mezi právním poradenstvím a lobbováním rozostřují v praxi

V praxi jsou hranice stále méně viditelné a vzájemně se překrývají. Podnik má třeba regulační problém – stav, který ho brzdí v růstu. Právník mu odpovídá: "Musíme dosáhnout změny zákona." To je právní poradenství (analýza). Ale jakmile se právník sám začne setkávat s poslanci, iniciuje „pracovní skupinu" na ministerstvu a spojuje ostatní podnikatele do koalice, již se pohybuje v lobbingu.

Dalším rizikům se vystavuje advokátní kancelář, která si vezme na sebe dlouhodobou roli při formování politiky. To může být vnímáno jako střet zájmů a otevírá řadu právních a etických otázek, například když se právník stane poradcem poslance v oblasti, kde právě zastupuje klienty.

Praktický případ: Právní firma zastupuje stavební firmu, která se potýká s problémy kvůli novele stavebního zákona. Firma se rozhodne, že musí iniciovat změnu legislativy. Bez vědomí managementu kanceláře právník X iniciuje sérii neformálních schůzek s poslanci a ministryní za účelem změny normy. Později se zjistí, že právník X nebyl registrován jako lobbista. Výsledkem je hrozba sankce a narušení důvěry klienta.

Takové situace se vyskytují častěji, než by si lidé mysleli. Problém není vždy záměrný – mnohdy právníci a jejich klienti jednoduše neznají pravidla nebo je podceňují.

Tabulka rizik a jejich řešení

Jak se rozlišuje lobbování od běžné komunikace s úřady

Nejedná se pouze o setkání nebo telefonát s úředníkem. Zákon a praxe definují lobbování skrze účel a soustavnost. Důležité je, zda je tato činnost:

• Soustavná – jednorázová komunikace s úřadem či vysvětlení stanoviska obvykle lobbováním není; když se ale jednání opakují s cílem prosadit zájem, hranice se posouvá.
• Zaměřená na změnu legislativy či koncepce – pokud jsou cílem právní předpisy nebo strategické dokumenty, jde o lobbování. Pokud jde o individuální správní rozhodnutí (např. kolaudace), jde o správní řízení.
• Komunikací s lobbovanou osobou – zákon přesně vymezuje okruh osob (poslanci, senátoři, členové vlády, jejich náměstci, vedoucí ústředních správních úřadů atd.), vůči kterým se lobbing provádí.

Běžná komunikace s úřadem – třeba podání žádosti o povolení nebo účast ve veřejném projednávání – lobbováním není. Ale systematické pokusy přesvědčit poslance o změně zákona, která by přinesla prospěch konkrétnímu podnikatelskému subjektu, již do kategorie lobbování spadají.

Odpovědnost a sankce

Zákon o lobbování předvídá několik typů sankcí:

• Pokuta pro fyzickou nebo právnickou osobu, která provádí lobbing bez registrace nebo porušuje oznamovací povinnosti. Horní hranice sazby se pohybuje v řádu desítek až stovek tisíc korun (typicky do 100 000 Kč).
• Záznam o přestupku, který může být dohledatelný v rámci transparentnosti veřejné správy.
• Reputační dopad: Pokuta či zveřejnění informací o porušení zákona není pouze právní problém. Pro advokátní kancelář to znamená ztrátu důvěry klientů a potenciální kárnou odpovědnost.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Pro advokáty existují navíc sankce od České advokátní komory (ČAK), která vykonává nad advokáty dohled. Porušení povinnosti postupovat v souladu se zákonem – tedy i zákonem o lobbování – je kárným proviněním, které může vést k pokutě či v krajním případě k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Kdy kontaktovat právníky ARROWS kvůli lobbingu a hraničním otázkám

Existuje řada situací, kdy je moudré obrátit se na právníky ARROWS advokátní kanceláře. Patří sem:

• Máte právní problém a zároveň vidíte, že řešení může vyžadovat změnu legislativy či politického rozhodnutí – ARROWS vám pomohou zmapovat, co je právní poradenství a co by bylo lobbováním, a jak bezpečně postupovat.
• Plánujete strategii na ovlivňování tvůrců politiky a chcete si být jisti, že budete v souladu se zákonem – ARROWS zajistí příslušné právní posouzení a případnou registraci.
• Zkoumáte, zda vaše dosavadní činnost spadá pod lobbing a zda jste měli povinnost registrace – ARROWS vám pomůže provést audit a nalézt cestu k nápravě.
• Jste si nejisti, zda se na vás jako právníky vztahuje výjimka – ARROWS objasní, kdy ano a kdy ne.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se specializují na regulaci, compliance a veřejné právo, a mohou vám zajistit jak právní poradenství, tak správu povinností dle zákona o lobbování. Zároveň mají zkušenost s případy, kde se hranice mezi právním poradenstvím a lobbováním rozostřují, a vědí, jak situaci bezpečně zvládat.

Závěrečné shrnutí

Lobbování a právní poradenství jsou často vnímány jako podobné, ale právní rámec je odlišuje. Pokud právník nebo jeho kancelář aktivně iniciuje a soustavně provádí činnosti zaměřené na ovlivňování lobbovaných osob (politiků, vysokých úředníků) ve věci legislativy, již nejde o prosté právní poradenství, ale o lobbování. Tato činnost podléhá registraci a transparentnosti podle zákona o lobbování.

Rizika porušení jsou konkrétní: pokuty, záznamy o přestupcích, reputační újma a pro právníky také kárné sankce od České advokátní komory.

Přitom mezi právním poradenstvím a lobbováním existuje tenká hranice. Mnozí podnikatelé a právnické kanceláře si nejsou vědomi, že přešli z jedné kategorie do druhé, dokud se neobjeví problém.

Pokud chcete mít jistotu, že postupujete správně a že všechny vaše aktivity – ať již právní poradenství či lobbování – jsou v souladu se platnou legislativou, obraťte se na právníky ARROWS advokátní kanceláře. Pomůžeme vám jasně definovat mantinely, zajistíme compliance a budeme monitorovat vaše zákonné povinnosti.

Kontaktujte nás na office@arws.cz – vaše právní bezpečnost a reputace za to stojí.

FAQ - Nejčastější otázky k lobbingu a regulaci vlivu

1. Jaký je přesný rozdíl mezi právním poradenstvím a lobbováním z praktického hlediska?
Právní poradenství řeší právní problém klienta v rámci platného práva – analyzuje normy, připravuje podání, zastupuje v řízení. Lobbování je aktivní ovlivňování tvůrců politiky s cílem změnit (nebo udržet) právní úpravu či strategické dokumenty. Rozdíl spočívá v cíli a metodách.

2. Musí se každý advokát, který mluví s poslancem nebo ministrem, zaregistrovat jako lobbista?
Ne. Pokud advokát jedná s veřejným funkcionářem v konkrétní právní věci klienta (např. v rámci správního řízení, při kontrole), není to lobbing. Avšak pokud advokát iniciuje schůzky s cílem přesvědčit politiky, aby změnili zákon, pak se již jedná o lobbování a registrace může být povinná, pokud jde o soustavnou činnost. 

3. Jaké jsou nejčastější chyby, které dělají právníci v oblasti lobbingu?
Nejčastější chybou je podcenění okamžiku, kdy končí právní poradenství a začíná lobbing. Právníci si neuvědomí, že jejich činnost se postupně transformuje do lobbingu, a proto se nezaregistrují. Dalšími chybami jsou neplnění oznamovacích povinností v Rejstříku lobbistů a lobbovaných.

4. Jaké jsou praktické důsledky, když se právník zabývá lobbováním bez registrace?
Může hrozit pokuta (až do výše 100 000 Kč dle závažnosti) a projednání přestupku. Pro advokáta to znamená také riziko kárného postihu od České advokátní komory. Zároveň může být zpochybněna transparentnost procesu. Pokud máte podezření, že vaše činnost mohla být lobbováním bez registrace, obraťte se na právníky ARROWS – office@arws.cz.

5. Co je třeba oznámit v Rejstříku, pokud se registruji?
Musíte oznámit identifikační údaje, v čím zájmu lobbujete (klient) a předmět lobbování (jakou legislativu či dokument řešíte). Bez správného a úplného hlášení hrozí sankce. Právníci z ARROWS vám pomohou s přípravou dokumentace a dodržením všech lhůt – office@arws.cz.

6. Jaké výhody má se v otázce lobbingu poradit s právníky?
Právníci, kteří rozumí regulaci lobbingu, vám pomohou jasně zmapovat vaše povinnosti, zajistí správnou registraci (pokud je třeba) a budou dohlížet na compliance se zákonem. Tím se vyhnete pokutám, reputační újmě a právním problémům. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenost s komplexními případy na hranici právního poradenství a lobbingu – office@arws.cz.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.