Může si dovolenou schválit sám zaměstnanec?

Přehled změn v pracovním právu najdete v článku Pracovní právo 2026.

Podíváme se na praktický příklad:

Zaměstnanci, panu Novotnému, onemocněl dlouhodobě kolega a pan Novotný tak neměl po celý rok 2021 zástup. Musel proto být celý rok v zaměstnání a nemohl vyčerpat řádnou dovolenou. Do roku 2022 si tak pan Novotný převádí 4 týdny “staré” dovolené.

Pan Novotný je ale, pochopitelně, těžce přepracovaný a plánuje, že si udělá velkou pauzu. Jeho kolega se však stále nevrátil z neschopenky, a proto mu zaměstnavatel dovolenou nepovolil.

Pan Novotný má ale právo, aby si počínaje od 1. 7. 2022 určil dobu čerpání dovolené sám. Zákoník práce mu to totiž umožňuje. Od 1. 7. 2022 si tak pan Novotný sám naordinuje 4 týdny dovolené v kuse a jeho zaměstnavatel proti tomu nemá jak účinně bojovat.

Může se to tedy zdát překvapivé, ale je to tak. Tato pravidla zákoník práce skutečně obsahuje:

“Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.”, viz § 218 odst. 4 zákoníku práce.

Pozor na včasné oznámení!

Zaměstnanec tak musí pouze myslet na to, že termín čerpání dovolené musí svému zaměstnavateli písemně oznámit s 14 denním předstihem. Tak jednoduché to v praxi může být. Toto ustanovení má totiž povahu jakési sankce za to, že zaměstnavatel zaměstnanci nenařizuje čerpat dovolenou v daném roce a ani v dalším půl roce po tom.

Co když zaměstnanec 14denní lhůtu nedodrží?

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1209/2024 ze dne 6. 11. 2024 vyjasnil, že 14denní lhůta k oznámení dovolené není jen pořádková. Její dodržení je hmotněprávní podmínkou platnosti oznámení (soud posuzoval tehdejší § 218 odst. 3, dnes je stejné pravidlo v § 218 odst. 4 zákoníku práce). Pokud ji zaměstnanec nedodrží a se zaměstnavatelem se nedohodne na jiné době, je oznámení neplatné a čerpání dovolené není určeno. Nastoupí-li zaměstnanec přesto na dovolenou, jde o neomluvené zameškání práce.

Soud zároveň odmítl argument, že zaměstnavatel, který dovolenou včas neurčil, těží ze svého nepoctivého jednání. Neurčení dovolené do 30. června může mít legitimní důvody, například překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. A ani případné pochybení zaměstnavatele zaměstnance neopravňuje k tomu, aby sám porušoval pracovněprávní předpisy.

V řešeném případě řidič sanitky požádal o dovolenou nejprve SMS zprávou a písemnou žádost nechal na dispečinku až tři dny před nástupem. SMS soud za řádné oznámení nepovažoval. Písemné oznámení musí být zaměstnavateli doručeno způsobem podle § 337 zákoníku práce: osobně, do datové schránky, nebo elektronicky na adresu, kterou zaměstnavatel k tomuto účelu oznámil, a musí být podepsané. Zda neomluvená absence v tomto případě opravňovala zaměstnavatele k okamžitému zrušení pracovního poměru, musí ještě posoudit odvolací soud, kterému Nejvyšší soud věc vrátil.

Může se zaměstnavatel nějak bránit?

V praxi je mezi odborníky na pracovní právo nicméně sporné, zda z takto určené dovolené může firma zaměstnance odvolat (§ 217 odst. 3 zákoníku práce). Dle našeho názoru právo na odvolání z dovolené zaměstnavatel nemá, neboť v takovém případě by tento institut zcela postrádal svůj smysl.

Lze se však setkat s názory z opačného spektra (srov. VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. § 218 [Povinnost určit čerpání; 31. říjen roku následujícího]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2020, marg. č. 14.).

Kdy zaměstnavatel dovolenou určit nesmí

I pravomoc zaměstnavatele určovat dovolenou má své limity. Podle § 217 odst. 4 zákoníku práce nesmí zaměstnavatel určit čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, kdy je na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, ani na dobu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance, například návštěvy lékaře, smí dovolenou určit jen na žádost zaměstnance.

U překážek na straně zaměstnavatele, typicky když pro zaměstnance není práce, zákon určení dovolené nebrání. Zaměstnavatel ale musí termín písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době (§ 217 odst. 1 zákoníku práce). Dovolenou proto nelze nařídit ze dne na den ve chvíli, kdy výpadek práce už nastal. Kdo s prostoji počítá, musí dovolenou naplánovat s předstihem.

Správným a vhodným nastavením pracovní doby se však dá většině problémů s čerpáním dovolené účinně předejít. Zajímají vás novinky v pracovním právu v roce 2025? JUDr. Kořenářová pro vás připravila webinář.