Může si dovolenou schválit sám zaměstnanec?

Co se týká schvalování dovolené, hovoří zákoník práce poměrně jasně. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, který by měl přihlížet k oprávněným zájmům každého dotčeného zaměstnance. V pracovním právu tedy platí, že pánem dovolené je vždy zaměstnavatel a ten určí kdy a jak dlouho budete v daný termín dovolenou čerpat. Může si ale dovolenou schválit i sám zaměstnanec?

V reálném provozu se zaměstnavatelé často snaží vyjít vstříc požadavkům svých zaměstnanců a umožnit jim čerpat dovolenou v souladu s jejich osobními plány. Tento přístup lze chápat jako projev dobré vůle a součást kvalitní péče o zaměstnance, není to ale striktní zákonná povinnost.

Věděli jste ale, že existuje i situace, kdy se dovolenou určí sám zaměstnanec a zaměstnavatel to musí chtě nechtě respektovat?

Podíváme se na praktický příklad:

Zaměstnanci, panu Novotnému, onemocněl dlouhodobě kolega a pan Novotný tak neměl po celý rok 2021 zástup. Musel proto být celý rok v zaměstnání a nemohl vyčerpat řádnou dovolenou. Do roku 2022 si tak pan Novotný převádí 4 týdny “staré” dovolené.

Pan Novotný je ale, pochopitelně, těžce přepracovaný a plánuje, že si udělá velkou pauzu. Jeho kolega se však stále nevrátil z neschopenky, a proto mu zaměstnavatel dovolenou nepovolil.

Pan Novotný má ale právo, aby si počínaje od 1. 7. 2022 určil dobu čerpání dovolené sám. Zákoník práce mu to totiž umožňuje. Od 1. 7. 2022 si tak pan Novotný sám naordinuje 4 týdny dovolené v kuse a jeho zaměstnavatel proti tomu nemá jak účinně bojovat.

Může se to tedy zdát překvapivé, ale je to tak. Tato pravidla zákoník práce skutečně obsahuje:

“Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.”, viz § 218 odst. 4 zákoníku práce.

Pozor na včasné oznámení!

Zaměstnanec tak musí pouze myslet na to, že termín čerpání dovolené musí svému zaměstnavateli písemně oznámit s 14 denním předstihem. Tak jednoduché to v praxi může být. Toto ustanovení má totiž povahu jakési sankce za to, že zaměstnavatel zaměstnanci nenařizuje čerpat dovolenou v daném roce a ani v dalším půl roce po tom.

Může se zaměstnavatel nějak bránit?

V praxi je mezi odborníky na pracovní právo nicméně sporné, zda z takto určené dovolené může firma zaměstnance odvolat (§ 217 odst. 3 zákoníku práce). Dle našeho názoru právo na odvolání z dovolené zaměstnavatel nemá, neboť v takovém případě by tento institut zcela postrádal svůj smysl.

Lze se však setkat s názory z opačného spektra (srov. VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. § 218 [Povinnost určit čerpání; 31. říjen roku následujícího]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2020, marg. č. 14.).

Správným a vhodným nastavením pracovní doby se však dá většině problémů s čerpáním dovolené účinně předejít.