Návrh zákona o preventivní restrukturalizaci - šance pro podnikatele neskončit v úpadku

Do Poslanecké sněmovny doputovaly dva návrhy zákonů označené jako sněmovní tisk č. 371 a č. 372. Dané návrhy zákonů, které předkládá vláda ČR, se týkají zavedení tzv. institutu preventivní restrukturalizace do českého právního řádu. Tento institut by mohl odvrátit úpadek hrozící podnikatelům, kteří mají finanční problémy.

První z nich, tedy návrh zákona o preventivní restrukturalizaci (sněmovní tisk č. 371) zavádí do českého práva tuto možnost prevence proti úpadku. Druhým návrhem (sněmovní tisk č. 372) je technická novela insolvenčního zákona, která doprovází transpoziční předpis a má za cíl uzpůsobit platnou legislativu tak, aby první ze zmíněných zákonů správně zapadl do českého právního řádu a spolu s tím náležitě převedl směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).

V dosavadní české právní úpravě chybí institut, který by cílil na včasné odhalení finančních i nefinančních potíží podnikatelů a spolu s tím inicioval ozdravný proces takovým způsobem, který je obsažen v navržené transpozici z Evropské unie. V současné době je kromě možných smluvních řešení jediné východisko, a tím je tzv. reorganizace podle insolvenčního zákona, jenž je ale zacílena až na faktický úpadek podnikatele. Tyto dva zmíněné instituty se ovšem nijak nepřekrývají, jelikož preventivní restrukturalizace necílí na faktický úpadek podnikatele, ale snaží se mu včas předcházet a tím pádem mu i zamezit.

Návrh zákona reaguje mimo jiné i na existující právní úpravy ve Velké Británii, Nizozemí či v Německu, kde k transpozici došlo, nebo podobnou úpravu alespoň znají. Z praxe víme již dnes, že zahraniční věřitelé či zahraniční mateřské společnosti poptávají obdobná řešení, která jim jsou známá z jejich právních řádů a která mají být díky transpozici dostupná ve všech členských státech EU.

Mezi klíčové výhody nové úpravy bezesporu patří možnost nadále vést obchodní závod i v případě finančních potíží. Podmínkou je však přijetí kombinace různých restrukturalizačních opatření předvídaných sanačním projektem a následné zakotvení do samotného restrukturalizačního plánu. O tomto plánu budou posléze vyslovovat souhlas a hlasovat podnikatelem oslovení věřitelé v postavení dotčených stran. Cílem celého procesu je revitalizovat životaschopný závod a tím odvracet možný úpadek, nikoliv udržovat různé formy tzv. zombie firem.

Vedle toho je třeba zmínit, že celá preventivní restrukturalizace je založena na skutečnosti, že zachovává dispoziční oprávnění a spolu s tím možnost zachovat vlastnický podíl společníkem, jenž je v Česku obvykle součástí statutárního orgánu. Záměrem návrhu je podpořit racionálně a včas jednající podnikatele a motivovat je k jasnému popisu stavu věci a možného řešení.

V neposlední řadě je dobré uvést, že na rozdíl od insolvenčního řízení budou u preventivní restrukturalizace osloveni pouze určení věřitelé (tzv. klíčoví). Tyto věřitele určí podnikatel a jsou označeni dotčenými stranami. Zbylí věřitelé, kteří nebyli určeni jako klíčoví pro celou restrukturalizaci, budou v samotném procesu označeni jako nedotčení a jejich právní postavení nebude dotčeno.

Závěrem lze doplnit, že legislativní proces návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci započal již v červenci 2021. Předkladatel míní, že z pohledu adresátů normy, s přihlédnutím na aktuální ekonomickou situaci, jde o netrpělivě vyhlížený nástroj a jeho průchodu nebude žádným politickým subjektem bráněno.

Oba návrhy prošly prvním čtením a nyní budou předmětem debaty Ústavně-právního a Hospodářského výboru, kterým byly přikázány k projednání. Osobně si ale nemyslím, že by mělo dojít k nějakým zásadním úpravám a pozměňovacím návrhům.