Nesoulad územního plánu obce se zásadami územního rozvoje

Obec je povinna bez zbytečného odkladu uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a schválenou politikou územního rozvoje [viz § 54 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Tato povinnost reflektuje hierarchii a vzájemnou závaznost nástrojů územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území (§ 31 odst. 4 stavebního zákona). Zásady územního rozvoje jsou pak závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území (§ 36 odst. 5 stavebního zákona). Územní plán je dále závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí (§ 43 odst. 5 stavebního zákona).

Územní plán a zásady územního rozvoje

Pokud jde o vztah územního plánu a zásad územního rozvoje, podle stavebního zákona platí, že zásady územního rozvoje nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu. Zásady územního rozvoje kromě jiného vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití (§ 36 odst. 1 stavebního zákona). Zásady mohou vázat ve vybraných plochách nebo koridorech aktivity na územní studii, na vydání regulačního plánu nebo mohou vymezit územní rezervu, tj. vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit. V územní rezervě jsou pak zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit.

Povinnost obcí uvést územní plán do souladu se zásadami územního rozvoje

V praxi mohou nastat případy, kdy jsou vydány zásady územního rozvoje, které obsahují řešení nekorespondující s platnými územními plány obcí. Pro tento případ stavební zákon v § 54 odst. 6 stanoví povinnost obcí bez zbytečného odkladu uvést územní plán do souladu se zásadami územního rozvoje. Dále platí, že do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

Dokdy tedy musí obce provést sladění územních plánu se zásadami územního rozvoje, a jak postupovat s konkrétním záměrem, kdy vyjde najevo, že územní plán, který aprobuje umístění zvažovaného záměru, je v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem?

K první otázce lze konstatovat, že jestliže dojde ke změně podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán, orgány obce jsou povinny pořídit jeho změnu.¹ Stavební zákon neupravuje konkrétní lhůtu k provedení změn, pouze konstatuje povinnost zajistit soulad „bez zbytečného odkladu“ (viz ustanovení § 54 odst. 6 stavebního zákona). Povinnost průběžného ověřování souladu vyplývá kromě jiného z ustanovení § 5 odst. 6 stavebního zákona, které ukládá obcím povinnost soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace, vyhodnocovat a v případě změn tyto změny reflektovat. 

Obec by změnu územního plánu měla provést v zásadě nejpozději v rámci první pořizované změny územního plánu, popř. v rámci přípravy nového územního plánu. S ohledem na to, že do doby zesouladnění se zásadami územního rozvoje (resp. politikou územního rozvoje) nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, mělo by být v zájmu obce provést změny co nejdříve, a to též z toho důvodu, aby byla zajištěna jistota občanů, popř. investorů ve vztahu k jejich záměrům. Tomu odpovídá též Metodický pokyn MMR, podle něhož „Adresáti veřejné správy by neměli být uváděni v pochybnost, jaký je obsah účinné územně plánovací dokumentace, která je závazným podkladem pro rozhodování v území.“²

„Není přípustné, aby obec pořizovala za takovéto situace změnu územního plánu, kde bude řešit místní zájmy, a neřešila v této změně rozpor s nadřazenou územně plánovací dokumentací.“³ Zastupitelstvo obce by mělo bezodkladně rozhodnout o změně územního plánu a jejím obsahu (ve spojení s § 55 odst. 3 stavebního zákona). 

Rozhodování v území podle zásad územního rozvoje

K otázce rozhodování na území obce, jejíž územní plán je v rozporu se zásadami územního rozvoje, je třeba uvést, že účinky dotčené (nesouladné) části územního plánu jsou pozastaveny.⁴ Stavební zákon stanoví, že v případě rozporu nelze podle rozporné částí územního plánu postupovat. Zároveň však není vyloučeno jakékoli rozhodování v území. Bude se tedy postupovat přímo podle vyšší územně plánovací dokumentace, tj. přímo podle zásad územního rozvoje, popřípadě přímo podle politiky územního rozvoje.⁵

Pro rozhodování v území bude třeba vycházet z podmínek stanovených v zásadách územního rozvoje. „Podmínky využití koridoru musí být stanoveny tak, aby umožňovaly umístění a následnou realizaci záměru, resp. stavby dopravní nebo technické infrastruktury, a aby v koridoru bylo nepřípustné provádět změny v území a povolovat stavby (zejm. nové stavby pro bydlení, rekreaci, občanskou vybavenost, výrobu a skladování, těžba nerostů, apod.), které by znemožnily, ztížily nebo ekonomicky znevýhodnily umístění a realizaci stavby dopravní nebo technické infrastruktury.“⁶

Tj. v případě konkrétního záměru (změny v území⁷), který je sice v souladu s územním plánem, ale v rozporu se zásadami územního rozvoje, kdy zásady územního rozvoje v dotčeném místě vymezují koridor, který zatím nebyl v územním plánu reflektován, bude možné záměr povolit pouze tehdy, pokud bude v souladu se zásadami územního rozvoje. 

Územně plánovací informace 

S ohledem na shora uvedené je vhodné využít též územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona), z níž se investor dozví krom jiného o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. 

Limity rozhodování v území

Dále je žádoucí v případě nesouladu územního plánu se zásadami územního rozvoje bez zbytečného odkladu provést potřebné změny územně plánovací dokumentace na úrovni obce. Díky tomu bude provedeno potřebné zpřesnění možného budoucího využití území, a to též v ploše koridoru vymezeného v zásadách územního rozvoje. Do té doby, než je dosaženo souladu s územním plánem, zásadami vymezený koridor pro dopravní či jinou infrastrukturu může rozhodování v území výrazně limitovat.

__________________________________________________________

¹ Viz též metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj, č. j. MMR-12856/2020-81 (dále též „Metodický pokyn MMR“).

² Metodický pokyn dále uvádí, že „Na postup orgánů obce, které prodlužují období, kdy nejsou uvedené dokumentace v souladu, lze nahlížet jako na postup v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, zejména zásadou legality (stavební zákon ukládá obci povinnost vydat změnu, a to bez zbytečného odkladu), zásadou veřejné správy jako služby veřejnosti a zásadou rychlosti řízení – vyřizování věci bez zbytečných průtahů (§ 6 odst. 1 správního řádu).“

³ Viz Metodický pokyn MMR.

⁴ Viz např. Machačková, J. a kol. Stavební zákon. Komentář. 3. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, 1216 s. (Online).

⁵ Machačková, J. a kol. Stavební zákon. Komentář. 3. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, 1216 s. (Online).

⁶ Viz Metodické doporučení Ministerstva pro místní rozvoj Vymezení koridorů veřejné dopravní a technické infrastruktury v územním plánu, dostupné z http://www.uur.cz/images/8-stanoviska-a-metodiky/od-01-01-2018/05-koridory-vd-ti-doporuceni-2017-11-07.pdf.

⁷ Změnou v území je podle § 2 odst. 1 písm. a) stavebního zákona změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn.