Nová právní úprava usnadňující vystěhování problémových nájemníků
Rozkaz k vyklizení od roku 2026 umožňuje pronajímatelům rychleji získat zpět byt nebo dům po skončení nájmu, pokud bývalý nájemce neodejde dobrovolně. Pronajímatel musí doložit své vlastnictví, skončení nájmu a zaslat výzvu k vyklizení nejméně 14 dnů před podáním žaloby. Článek vysvětluje podmínky rozkazu, možnost odporu i situace, kdy jej soud vydat nemůže.

Shrnutí v bodech
- Nová úprava se vztahuje výhradně na bývalé nájemce. Od 1. ledna 2026 zavádí zákon č. 176/2025 Sb. v § 175a občanského soudního řádu možnost vyklizení bytu či domu bez nařízení soudního jednání. Tento postup nelze uplatnit u podnájemních vztahů ani u sporů o věcná práva.
- Soud může uložit vyklizení v patnáctidenní lhůtě. Pokud návrh splní zákonné požadavky, soud vydá rozkaz k vyklizení, proti kterému může nájemce podat ve stejné lhůtě odpor. Cílem nové legislativy je zrychlení řízení, přičemž soudy mají ve sporech o vyklizení rozhodovat zpravidla do 6 měsíců.
- Před podáním žaloby musíte zaslat písemnou výzvu. Zákon podmiňuje vydání rozkazu k vyklizení tím, že žalobce prokazatelně odeslal nájemci výzvu k vyklizení nejméně 14 dní před zahájením soudního řízení. Výzvu je nutné směřovat na adresu pro doručování, zpravidla tu uvedenou v nájemní smlouvě.
- V návrhu musíte doložit zánik nájemního vztahu. Soud vyžaduje písemné důkazy, jako je nájemní smlouva a výpověď s potvrzením o jejím doručení, které prokazují, že nájemce již nemá k nemovitosti právní důvod užívání. Pokud návrh tyto náležitosti postrádá, soud Vás vyzve k jejich doplnění.
- Zrychlený postup nelze využít při probíhajícím soudním sporu. Pokud nájemce již napadl oprávněnost výpovědi u soudu nebo se domáhá určení užívacího práva, soud rozkaz k vyklizení nevydá. V takových případech se musíte připravit na standardní průběh soudního řízení.
Toto řízení se vztahuje pouze na případy, kdy mezi žalobcem (pronajímatelem) a žalovaným (bývalým nájemcem) dříve existoval nájemní vztah, který skončil. Tímto řízením proto nelze řešit případy týkající se věcných práv či jiných závazkových poměrů, a to dokonce ani podnájemní vztah.
Řízení se zahájí na návrh žalobce, který musí v návrhu tvrdit a písemnými důkazy doložit následující:
právo žalobce na vyklizení vyplývá z tvrzení a připojených písemných důkazů (zákon výslovně nevyžaduje doložení vlastnictví; rozhodující je, že užívací právo žalovaného zaniklo skončením nájmu);
žalovaný nemá k užívání bytu či domu platný právní důvod. Žalobce tak musí tvrdit, že nájemní vztah zanikl (např. doložením výpovědi nájemní smlouvy, potvrzení o jejím doručení apod.), a toto tvrzení doložit písemnými důkazy, a to např. nájemní smlouvou a dále písemnými důkazy prokazujícími naplnění příslušného výpovědního důvodu (např. výpisy z bankovního účtu), nebo pro doložení zániku nájmu z jiných důvodů.
Pokud by návrh takové náležitosti neobsahoval, tak soud vyzve žalobce dle ust. § 43 odst. 1 OSŘ k odstranění jeho vad. Pokud by žalobce vady neodstranil, tak soud posoudí, zda je návrh projednatelný, a buď nařídí jednání, nebo návrh odmítne dle ust. § 43 odst. 2 OSŘ.
Pro specifika nájemního vztahu a zvýšenou ochranu, kterou nájemce ze zákona požívá, jsou dále upraveny dvě další podmínky, při kterých není možné k rozkazu k vyklizení přistoupit.
Jedná se v prvé řadě o situaci, kdy žalobce k žalobě nepřiloží písemnou výzvu k vyklizení odeslanou žalovanému před podáním žaloby. Tuto musí žalobce zaslat žalovanému nejméně 14 dní před podáním žaloby, a to na adresu pro doručování, kterou bude zpravidla adresa uvedená v nájemní smlouvě. Je zde tedy určitá podobnost s předžalobní výzvou (§ 142a OSŘ), kdy je ale nájemci ponechán delší časový prostor pro provedení dobrovolného vyklizení.
Rozkaz k vyklizení nelze vydat ani tehdy, probíhá-li u soudu řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi podané v zákonné lhůtě nebo o užívacím právu nájemce (§ 175a odst. 2 písm. b) OSŘ).
Ve zbylých otázkách se toto řízení odkazuje na stávající úpravu platebního rozkazu dle § 172 odst. 2 a 3 a § 173 a 174 OSŘ, kdy tyto obsahují obecnou úpravu použitelnou pro ostatní rozkazní řízení.
Závěrem je nutné zdůraznit, že zavedením tohoto institutu by neměla být dotčena či jinak negativně ovlivněna dosavadní úprava řízení o žalobě na vyklizení v podobě zvýšení požadavků na formální či obsahové náležitosti.
Pokud máte dotazy v souvislosti s tímto tématem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc
Autor článku:
Upozornění:
Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 350.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.
