Novela zákona o veřejných zakázkách

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek přináší zásadní změnu pro zadavatele – zvyšuje finanční limity pro veřejné zakázky malého rozsahu, čímž usnadňuje proces jejich zadávání. Kromě toho zavádí nové povinnosti v souvislosti se zahraničními subvencemi a rozšiřuje možnosti vyloučení uchazečů. Co přesně se mění, jaké praktické dopady to bude mít a jak se na nové povinnosti připravit? Vše podstatné přehledně shrnujeme v tomto článku.

Autoři článku: ARROWS advokátní kancelář (Mgr. Alexandra Johnová a Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M., office@arws.cz, +420 245 007 740)

Dne 27. 2. 2025 byla Senátem schválena novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), a to společně s novelou zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, přičemž v rámci schvalovacího procesu již zbývá pouze podpis novely zákona prezidentem republiky. Po podpisu zákona prezidentem republiky bude novela zákona vyhlášena ve sbírce zákonů a nabyde účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení. Lze tedy předpokládat, že níže uvedené změny ZZVZ a zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory budou v relativně brzké době účinné a zejména zadavatelé se budou podle nich muset řídit.

Hlavním důvodem těchto změn je potřeba implementovat nové evropské Nařízení o zahraničních subvencích (nařízení (EU) 2022/2560) do českého práva (dále také jen „Nařízení“)​. Toto nařízení reaguje na situaci, kdy subvence od vlád třetích zemí dosud nepodléhaly regulaci, na rozdíl od veřejné podpory poskytované členskými státy EU. Zahraničně dotované firmy tak mohly mít výhodu při akvizicích či veřejných zakázkách​.

Novela ZZVZ proto zavádí nové povinnosti a pravidla pro zadavatele i dodavatele, aby byla zajištěna řádná aplikace uvedeného nařízení v praxi. Zároveň dochází ke zvýšení některých finančních limitů v zadávacích řízeních s cílem snížit administrativní zátěž veřejných zadavatelů. V následujícím přehledu rozebíráme hlavní změny, jejich význam a praktické dopady pro zadavatele veřejných zakázek.

Hlavní změny v zákoně o zadávání veřejných zakázek

Novela ZZVZ přináší několik podstatných úprav. Nejprve jde o změny reagující na nové pravidlo pro zahraniční subvence v rámci veřejných zakázek:

Zadávací lhůta

Pokud zadávací řízení podléhá šetření Evropské komise z hlediska oznámených zahraničních subvencí, prodlužuje se zadávací lhůta v § 40 odst. 2 ZZV, a to o dobu, kdy probíhá předběžný přezkum nebo hloubkové šetření oznámených zahraničních finančních příspěvků Evropskou komisí​.

Tím se zadávací proces může dočasně pozastavit, a to do doby, než Komise vydá stanovisko.

Možnost odstoupení dodavatele při šetření

Nově mohou účastníci zadávacího řízení dle § 40 odst. 3 ZZVZ odstoupit ze zadávacího řízení v průběhu zadávací lhůty, a to za situace, kdy Evropská komise zahájila šetření jejich oznámených zahraničních subvencí​. Informaci o zahájení nebo ukončení hloubkového šetření zadavatel odešle účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu poté, co je o tom informován Evropskou komisí.

Dosud platilo, že po celou dobu zadávací lhůty jsou nabídky závazné. Novela však umožňuje stažení nabídky v případě zdlouhavého šetření, aby uchazeči nebyli neúměrně dlouho vázáni svou nabídkou.

Povinnost doplnit chybějící prohlášení o zahraniční podpoře

Zadavatel má nově povinnost dle § 46 odst. 4 ZZVZ vyžádat od dodavatele dodatečné oznámení či čestné prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích, pokud nabídka nebo žádost o účast takové dokumenty neobsahuje.

V praxi to znamená, že u dotčených zakázek musí účastníci zadávacího řízení při podání nabídky deklarovat, zda obdrželi zahraniční subvence přesahující stanovený limit (viz níže), případně dodat čestné prohlášení o tom, že žádné oznámení nepodléhá. Pokud by na to uchazeč zapomněl, zadavatel jej nyní vyzve k doplnění do 10 pracovních dnů.

Rozšíření důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení

ZZVZ se doplňuje tak, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení z důvodů stanovených v Nařízení​. Jinými slovy, pokud přímo použitelné evropské předpisy – zejména nařízení o zahraničních subvencích – určují, že určitý účastník zadávacího řízení musí být vyloučen či jeho nabídka odmítnuta (například kvůli zjištěné škodlivé zahraniční podpoře), má k tomu zadavatel oporu v zákoně.

Zvýšení limitů u veřejné zakázky malého rozsahu

Kromě ustanovení souvisejících se subvencemi novela mění také finanční limity pro veřejné zakázky malého rozsahu. Konkrétně se zvyšuje hranice pro povinné zadávání v režimu ZZVZ takto:

• u dodávek a služeb z dosavadních 2 milionů Kč na 3 miliony Kč bez DPH,
• u stavebních prací z 6 milionů Kč na 9 milionů Kč bez DPH​.

​Zadavatelé tak mohou realizovat více menších zakázek mimo režim zákona (pouze podle vlastních interních pravidel), což má snížit administrativní náročnost. Důvodem pro navýšení těchto limitů je zejména růst cenové hladiny v posledních letech a snaha o zjednodušení zadávání malých zakázek​.

Zvýšení hranice pro povinné uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele

Vedle toho se zvyšuje i hranice pro povinné uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele – nově se budou smlouvy povinně zveřejňovat až od hodnoty 1 000 000 Kč bez DPH místo dosavadních 500 000 Kč​ bez DPH.

To opět odlehčí zadavatelům povinnost zveřejňovat smlouvy s velmi malou cenou (pozor však na jiné předpisy, jako je zákon o registru smluv, který může mít vlastní požadavky).

Souvislost s novelou zákona o veřejné podpoře

Novela ZZVZ úzce souvisí s paralelní novelou zákona č. 215/2004 Sb. o veřejné podpoře, která do českého právního rámce implementuje agendu zahraničních subvencí. Zákon o veřejné podpoře tradičně upravuje postupy při poskytování a kontrole státní podpory (dotací) v souladu s předpisy EU.

Doposud se však zabýval jen podporou poskytovanou českými či jinými členskými státy EU. Novela tohoto zákona rozšiřuje jeho působnost i na subvence ze třetích zemí – i v názvu přibývá pojem „a zahraničních subvencí“. Prakticky to znamená, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude nově plnit roli kontaktního a spolupracujícího orgánu při šetření zahraničních subvencí Evropskou komisí​.

ÚOHS dále získává oprávnění požadovat od firem informace o obdržených zahraničních podporách a předávat je Evropské komisi, případně provádět šetření na žádost Komise na území ČR​. Členské státy totiž v procesu podle nařízení vystupují jen v asistující roli – veškerá rozhodovací pravomoc zůstává v rukou Evropské komise​.

Tato změna jde ruku v ruce s novelizací ZZVZ. Zatímco zákon o veřejné podpoře řeší institucionální a procedurální rámec (kdo a jak bude na národní úrovni spolupracovat s Komisí při kontrole zahraničních subvencí), ZZVZ zajišťuje, že pravidla nařízení proniknou do každodenní praxe zadávacích řízení. Obě novely společně vytvářejí podmínky pro to, aby nové unijní mechanismy na ochranu vnitřního trhu před narušeními fungovaly i v prostředí českých veřejných zakázek. Z hlediska zadavatele je podstatné, že přibyly nové povinnosti a možnosti (viz výše) při vedení zadávacího řízení – jejich dodržování může být předmětem dozoru ÚOHS stejně jako jiná pravidla ZZVZ​.

Na druhou stranu, pro samotné poskytování dotací českými subjekty (veřejná podpora) se pravidla nijak nemění. Změna se týká výhradně zavedení pravidel pro zahraniční subvence vedle stávající úpravy veřejné podpory.

Dopady na zadavatele

Z pohledu veřejných zadavatelů přináší novela nové povinnosti u velkých zakázek a zjednodušení u těch malých. Zadavatelé by si měli v první řadě vyhodnotit, zda se jich budou týkat pravidla o zahraničních subvencích. Ta dopadají na mimořádně velká výběrová řízení – nařízení stanoví, že oznamovací povinnost vzniká u zakázek s předpokládanou hodnotou min. 250 mil. EUR (cca 6 miliard Kč) a současně pokud uchazeč (včetně propojených osob a hlavních subdodavatelů) obdržel od třetích zemí v posledních 3 letech souhrnné subvence alespoň 4 mil. EUR​. Takto vysoké hodnoty většina běžných veřejných zakázek nedosahuje.

Pokud však plánujete například velkou koncesi či infrastrukturní tendr financovaný ve výši miliard korun, musíte počítat s uplatněním těchto pravidel. V praxi to znamená zahrnout do zadávací dokumentace požadavek na předložení oznámení o zahraničních subvencích (případně čestného prohlášení, že oznámení není nutné) od všech účastníků. Zadavatel bude povinen tato oznámení neprodleně postoupit Evropské komisi a neuzavřít smlouvu, dokud Komise prověřuje případné dopady subvencí​.

Standardní lhůty pro přezkum činí 20 pracovních dní pro předběžné posouzení a 110 pracovních dní (s možností prodloužení) pro hloubkové šetření na úrovni Komise. Je tedy třeba počítat s tím, že doba od podání nabídek do podpisu smlouvy se může prodloužit o několik měsíců, pokud bude notifikace podle nařízení vyžadována.

Rovněž je nutné sledovat komunikaci s Komisí – v případě zahájení hloubkového šetření to zadavatel oznámí účastníkům řízení a ti se mohou rozhodnout stáhnout své nabídky (jak dovoluje novela ZZVZ). Pokud by Evropská komise posléze shledala, že určitá zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž, může zakázat zadat zakázku danému uchazeči​.

V takovém případě by zadavateli nezbylo než dotyčného účastníka vyloučit a případně přikročit k výběru dalšího v pořadí nebo k novému řízení. Doporučujeme proto u strategických zakázek předběžně identifikovat, zda by na ně nařízení mohlo dopadat, a včas o této skutečnosti informovat vedení organizace i potenciální dodavatele.

Naopak menší zakázky budou moci být zadávány volněji. Zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na 3 mil. Kč (resp. 9 mil. Kč u staveb) znamená, že řada nákupů, které dříve musely proběhnout formálním postupem podle ZZVZ, nyní může být realizována jednodušším způsobem. To zadavatelům ušetří čas a náklady spojené s administrací – podle důvodové zprávy byla motivací zejména úspora administrativní zátěže a nákladů​.

Zadavatelé by si však měli aktualizovat své interní směrnice a postupy, které často stanovují podrobnosti k zadávání zakázek malého rozsahu. Je vhodné přenastavit interní limity a schvalovací procesy tak, aby odrážely novou právní úpravu (např. upravit definici, co vaše organizace považuje za malou zakázku, a jakým způsobem se poptává). Zároveň, i když zákon formálně nevyžaduje otevřenou soutěž u zakázek do 3 mil. Kč, doporučujeme zachovat transparentnost a nediskriminační postup i u těchto menších zakázek – například oslovit více dodavatelů a zveřejnit výsledek – abyste zajistili hospodárné nakládání s veřejnými prostředky a předešli případným pochybnostem.

Další praktickou změnou je zvýšení limitu pro povinné uveřejňování uzavřených smluv na profilu zadavatele na 1 mil. Kč bez DPH​.

To znamená, že smlouvy s hodnotou pod tuto hranici již nebudete nemuset na profilu zadavatele zveřejňovat. Zmenší se tak administrativní zátěž zejména u menších obcí a organizací, které uzavírají velké množství drobných smluv. Stále však platí povinnost vést evidenci veřejných zakázek a dodržovat zásady 3E (hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti) i u podlimitních a malých zakázek. Nezapomeňte také na zákon o registru smluv, který vyžaduje zveřejnění smluv nad určitou hodnotu v centrálním registru – tato povinnost zůstává nezměněna bez ohledu na ZZVZ.

Shrnutí a doporučení

Novela ZZVZ a související změny v oblasti veřejné podpory přinášejí kombinaci evropských i národních opatření, která ovlivní proces zadávání veřejných zakázek. Na evropské úrovni jde zejména o zajištění kontroly zahraničních subvencí v největších tendrech, na národní úrovni pak o zjednodušení pravidel pro menší zakázky. Pro veřejné zadavatele z toho vyplývá několik klíčových doporučení:

• Seznamte se s novými povinnostmi: Pokud vaše organizace potenciálně vypisuje velmi rozsáhlé zakázky (v řádu jednotek miliard korun), věnujte zvýšenou pozornost pravidlům nařízení (EU) 2022/2560. Ujistěte se, že do dokumentace těchto tendrů zahrnete požadovaná prohlášení od dodavatelů a počítejte s možným prodloužením lhůt na vyřízení oznámení Evropskou komisí​.
• Upravte interní procesy a směrnice: Díky navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu můžete využít jednodušších postupů u širšího okruhu nákupů. Aktualizujte proto své interní předpisy tak, aby odpovídaly novým limitům – např. upravte finanční hranice pro zjednodušená výběrová řízení, schvalovací kompetence apod.

Nečekejte, až vás nové povinnosti zaskočí – připravte se včas a vyhněte se zbytečným komplikacím. Ať už řešíte dopady zahraničních subvencí nebo potřebujete upravit interní směrnice, konzultace s odborníky vám pomůže nastavit procesy správně a s jistotou. Správná příprava nejen minimalizuje rizika, ale také přispěje k férovějším podmínkám na trhu a efektivnější správě zakázek. Ozvěte se nám a zajistěte si jasná a funkční řešení dříve, než začne nová úprava platit.

Zajímají vás změny závazků ve veřejných zakázkách? Připravili jsme si pro vás webinář.