Odměňování, KPI a kontrolní mechanismy: Co dnes požadují inspektoři práce a jak být připraven

Inspekce práce dnes není jen teoretickou hrozbou, neboť jen v loňském roce provedl Státní úřad inspekce práce desítky tisíc kontrol a uložil pokuty v řádech stovek milionů korun. Oblast odměňování zaměstnanců a nastavení systémů prémií patří mezi hlavní priority, proto musíte vědět, jak systém nastavit v souladu s legislativou roku 2026, abyste se vyhnuli sankcím, nařčení z diskriminace a soudním sporům.

Rychlé shrnutí

• Inspektoři cílí na odměňování a rovné zacházení – nejčastěji objevují chyby v neproplácení přesčasů, nesprávném výpočtu průměrného výdělku a diskriminačním nastavování mezd.
• KPI a bonusy musí mít jasná pravidla – systém musí striktně rozlišovat mezi nárokovou a nenárokovou složkou mzdy, protože vágní podmínky vedou k tomu, že bonus se stává vymahatelným.
• Transparentnost odměňování je realitou – implementace  přinesla zákaz doložek mlčenlivosti o mzdách a povinnost informovat o mzdovém rozpětí již v inzerátech.
• Konec zaručené mzdy v soukromém sektoru – pro podnikatelskou sféru již platí pouze minimální mzda a systém zaručených mezd byl zrušen (ve státní sféře však zaručený plat zůstává).
• Kontroly jsou důsledné – inspektoři propojují data s ČSSZ a Finanční správou, přičemž se kontrolují smlouvy, mzdové lístky, evidence pracovní doby i skutečná přítomnost na pracovišti.

Co se skrývá za jednoduchým slovem „odměňování“

V praxi se běžně setkáváme s představou, že odměňování je prosté: zaměstnavatel určí částku, napíše ji do smlouvy a vyplácí. Realita českého práva je však složitější. Když přijdou inspektoři práce, nezajímá je jen to, zda mzdu vyplácíte, ale zda dodržujete všechna pravidla zákoníku práce a souvisejících předpisů.

Zákoník práce upravuje nejen minimální mzdu, ale i řadu povinných příplatků, jako jsou příplatky za práci přesčas, noční práci nebo práci o víkendech. Každá složka má svá pravidla pro výpočet (často z průměrného výdělku, nikoliv ze základní mzdy) a vazby na daňové a odvodové povinnosti.

Inspektoři jdou „najisto“, protože vědí, kde firmy nejčastěji chybují. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se touto problematikou zabývají denně a pomáhají klientům nastavit systém tak, aby obstál.

Jak se změnilo pojetí kontroly odměňování

Dříve se inspekce zaměřovala na to, zda zaměstnavatelé vyplácejí alespoň minimální mzdu a zda mají podepsané smlouvy. Dnes je přístup sofistikovanější. Inspektoři se zaměřují na rovné odměňování, zastřené agenturní zaměstnávání a tzv. švarcsystém.

Úřady sdílejí informace, takže pokud vykazujete podezřele nízké mzdy u určitých profesí, systém vás může vytipovat ke kontrole. Priority SÚIP pro rok 2026 zahrnují kontrolu dodržování nové legislativy ohledně transparentnosti odměňování a správnosti výpočtu příplatků.

Podněty často přicházejí od samotných zaměstnanců, ať už současných, nebo bývalých. Vzhledem k posílení ochrany oznamovatelů (whistleblowing) se zaměstnanci méně bojí nahlásit nesrovnalosti.

Minimální mzda a konec zaručené mzdy pro firmy

Pro rok 2026 došlo k plné stabilizaci valorizačního mechanismu minimální mzdy, která se nyní vypočítává automaticky na základě predikce průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Aktuální výše minimální mzdy činí 22 400 Kč měsíčně.

Podnikatelé se tak již nemusí řídit složitým systémem 8 skupin prací, protože pro soukromou sféru je jediným zákonným limitem minimální mzda. Výši mezd nad tento limit určuje trh nebo kolektivní smlouva.

Pozor! Ve veřejné sféře (státní správa, samospráva) systém zaručeného platu nadále platí. Zaměstnanci jsou zařazeni do skupin podle náročnosti práce a jejich plat nesmí klesnout pod stanovené limity.

Chybné zařazení zaměstnance do platové třídy nebo nevyplacení minimální mzdy vede k doměření doplatku a vysoké pokutě.

Související otázky k minimální mzdě

1. Vztahuje se minimální mzda i na dohody (DPP, DPČ)?
Ano. Hodinová odměna z dohody nesmí být nižší než minimální hodinová mzda. Pokud sjednáte méně, je ujednání neplatné a musíte doplatit rozdíl.

2. Jak je to u částečných úvazků?
Měsíční minimální mzda se krátí úměrně úvazku. U polovičního úvazku je tedy minimální nárok 11 200 Kč. Hodinová sazba zůstává stejná.

3. Musím doplácet do minimální mzdy, i když zaměstnanec neplní normy?
Ano. Pokud zaměstnanec v úkolové mzdě nebo kvůli nižšímu výkonu nedosáhne na minimální mzdu, zaměstnavatel je povinen rozdíl doplatit.

Příplatky za práci přesčas – časté omyly

Práce přesčas je zdrojem častých sankcí. Zákoník práce stanoví nárok na dosaženou mzdu a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, případně náhradní volno.

Mnoho zaměstnavatelů chybuje v tzv. paušalizaci přesčasů. Do mzdy lze zahrnout přihlédnutí k práci přesčas jen za splnění dvou podmínek:

1. Musí to být sjednáno ve smlouvě (nejen jednostranně stanoveno ve mzdovém výměru).
2. Lze tak učinit jen do limitu 150 hodin ročně u řadových zaměstnanců a do 416 hodin ročně u vedoucích zaměstnanců.

Pokud nemáte tuto klauzuli ve smlouvě platně sjednanou, nebo pokud limit překročíte, musíte přesčasy proplatit. Inspektoři důsledně porovnávají evidenci pracovní doby (příchody/odchody, čipy) s výplatními páskami. Pokud evidence chybí nebo je fiktivní, hrozí vysoké pokuty za porušení povinnosti vést evidenci i na úseku odměňování.

Dalším rizikem je nesprávný výpočet průměrného výdělku pro příplatky. Ten se počítá z hrubé mzdy v rozhodném období, včetně vyplacených bonusů a prémií, což jeho výši (a tím i cenu přesčasu) zvyšuje.

Související otázky k přesčasům

1. Kdy mohu nařídit náhradní volno místo příplatku?
Pouze po dohodě se zaměstnancem. Nemůžete náhradní volno nařídit jednostranně, pokud to není sjednáno. Pokud zaměstnanec volno nevyčerpá do 3 měsíců, musíte přesčas proplatit.

2. Kdo je „vedoucí zaměstnanec“ pro účely přesčasů?
Ten, kdo je oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci. Nestačí jen název pozice „manažer“, musí reálně vést alespoň jednoho podřízeného.

KPI a bonusy – past na zaměstnavatele

Moderní systémy odměňování stojí na variabilních složkách, jako jsou bonusy, prémie nebo KPI. Z právního hlediska je důležité rozlišovat:

1. Nároková složka mzdy: Podmínky jsou předem stanoveny (např. „při obratu nad 1 mil. Kč náleží 2 % provize“). Po splnění podmínek musí zaměstnavatel bonus vyplatit.

2. Nenároková složka mzdy: Přiznání závisí na rozhodnutí zaměstnavatele (např. „možnost odměny za mimořádné pracovní výsledky“). Na tuto složku není automatický nárok.

Pokud máte v předpisu matematický vzorec pro výpočet KPI, stává se bonus zpravidla nárokovým, i když do textu napíšete „nenároková odměna“. Největší chybou je, když se zaměstnavatel domnívá, že bonus je nenárokový, ale vnitřní předpis nebo praxe z něj udělají složku nárokovou.

Druhým rizikem je diskriminace. Pokud vyplácíte „nenárokové“ bonusy jen někomu, musíte být schopni objektivně zdůvodnit proč. Pokud systém znevýhodňuje určitou skupinu, hrozí pokuta za porušení rovného zacházení až 1 000 000 Kč.

Správné nastavení KPI:

• Jednoznačnost: Kritéria musí být srozumitelná a měřitelná.
• Objektivita: Kritéria nesmí být diskriminační.
• Dokumentace: Způsob hodnocení musí být prokazatelný pro případ kontroly.

Transparentnost odměňování – nové povinnosti 2026

Transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování zásadně mění pravidla hry. Od poloviny roku 2026 plně platí:

• Zákaz mlčenlivosti o mzdách: Jakákoliv smluvní ujednání zakazující zaměstnancům sdělovat výši své mzdy jsou neplatná.
• Povinnost v inzerci: U náboru musí zaměstnavatel informovat o nástupní mzdě nebo jejím rozpětí.
• Právo na informace: Zaměstnanci mají právo žádat informace o průměrných výdělcích na srovnatelných pozicích, rozdělených podle pohlaví.

Transparentnost odhalí skryté nerovnosti, které dříve zůstávaly pod pokličkou, a za bránění transparentnosti hrozí vysoké sankce. Pokud inspekce zjistí, že zaměstnavatel udržuje neobjektivní rozdíly v odměňování mužů a žen (Gender Pay Gap), budou následovat nápravná opatření.

Kontrolní mechanismy inspekce – jak to probíhá

Inspektor se prokazuje průkazem a může vstoupit na pracoviště kdykoliv. Má právo vyžadovat doklady, vyslýchat zaměstnance bez přítomnosti vedení a pořizovat záznamy.

Co inspektoři vyžadují nejčastěji:

• Pracovní smlouvy a mzdové výměry.
• Evidenci pracovní doby (musí obsahovat začátek a konec směny).
• Mzdové listy a doklady o výplatě.
• Vnitřní předpisy upravující odměňování.
• Doklady k agenturnímu zaměstnávání.

Za maření kontroly a neposkytnutí součinnosti může být uložena pořádková pokuta až 500 000 Kč, a to i opakovaně.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují mít připravenou „inspekční složku“ a určit osobu, která bude s kontrolou komunikovat. Přítomnost právního zástupce u kontroly je právem zaměstnavatele a často pomůže předejít nedorozuměním či procesním chybám inspektorů.

Nelegální zaměstnávání a zastřené agentury

Kromě mzdových otázek SÚIP tvrdě postihuje nelegální práci. Od roku 2024/2025 se definice nelegální práce zpřísnila a důkazní břemeno se v některých aspektech fakticky přesouvá na zaměstnavatele.

Za toto jednání hrozí pokuta až 10 000 000 Kč oběma stranám, tedy dodavateli i uživateli pracovní síly. Zastřené zprostředkování zaměstnání je situace, kdy firma „dodává“ lidi jiné firmě na základě obchodní smlouvy, ačkoliv jde fakticky o pronájem pracovní síly.

Inspektoři nově úzce spolupracují s ČSSZ. Pokud na pracovišti najdou osobu, která není přihlášena k sociálnímu pojištění, je to okamžitý problém.

Nevíte si rady? Obraťte se na naše experty na pracovní právo:

Mgr. Jakub Oliva, LL.M., MSc.

advokát, partner

• oliva@arws.cz

JUDr. Barbora Kořenářová

advokátka

• korenarova@arws.cz

Nejčastější chyby zaměstnavatelů v roce 2026

• Započítávání přesčasů do mzdy bez platné dohody. Pouhá věta ve mzdovém výměru nestačí.
• Nesprávné krácení zaručeného platu. (Týká se veřejného sektoru).
• Fiktivní evidence pracovní doby. Inspekce porovnává evidenci s logy z PC, přístupových systémů či GPS v autech.
• Záměna dohod o provedení práce (DPP) za pracovní poměr. Zejména u činností, které se opakují a tvoří jádro podnikání.
• Neaktuální vnitřní předpisy. Předpisy neodrážejí změny zákoníku práce (např. nová pravidla pro práci na dálku a náhrady nákladů).

Legislativní změny: Na co se připravit

Kromě výše zmíněné transparentnosti a valorizace minimální mzdy je třeba pamatovat na:

• Zvýšené odvody u dohod (DPP): Pravidla pro  pro účely odvodů pojistného jsou již plně účinná. Zaměstnavatelé musí hlásit všechny „dohodáře“ ČSSZ.
• Dřívější důchody pro náročné profese: Zaměstnavatelé u profesí v rizikových kategoriích odvádějí .
• Digitalizace HR: Zákoník práce umožňuje u dokumentů (včetně mzdových výměrů), ale jen při splnění striktních podmínek.

Závěr

Odměňování zaměstnanců v roce 2026 vyžaduje preciznost. Kombinace vysokých pokut, aktivní inspekce a uvědomělých zaměstnanců znamená, že metoda „pokus-omyl“ je příliš drahá.

Doporučujeme nečekat na ohlášení kontroly a provést si interní audit smluv, nastavení bonusů a reálnosti evidence pracovní doby.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře jsou připraveni vám pomoci od revize smluv až po zastupování při kontrole SÚIP. Jsme pojištěni pro případ profesního pochybení na částku 400 milionů korun a máme rozsáhlý tým specialistů na pracovní právo.

Chcete mít jistotu? Napište nám na office@arws.cz.

FAQ – Právní minimum k odměňování

1. Musím mít vydaný mzdový výměr?
Pokud není mzda sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě, musíte zaměstnanci vydat písemný mzdový výměr, a to v den nástupu do práce. Změnu mzdy mzdovým výměrem musíte oznámit předem, nelze ji měnit zpětně.

2. Mohu krátit mzdu za porušení pracovní kázně?
Nikoliv přímo. Pokuty a srážky ze mzdy za porušení povinností jsou (až na výjimky jako náhrada škody s dohodou) zakázány. Můžete však nepřiznat nenárokovou složku mzdy, pokud to máte upraveno vnitřním předpisem.

3. Jak dlouho archivovat mzdové listy?
Mzdové listy a účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění musí být uschovány po dobu 30 let. Ostatní doklady zpravidla 3 až 10 let dle zákona o účetnictví a DPH.

4. Co když zaměstnanec odmítne převzít výplatní pásku?
Zaměstnavatel má povinnost pásku vydat. Dnes je standardem elektronické zasílání (na bezpečný e-mail nebo do portálu), k čemuž je vhodný souhlas zaměstnance, ačkoliv novela zákoníku práce tento proces zjednodušila.

5. Může u kontroly asistovat právník?
Ano, a je to doporučeno. Právník dohlédne na to, aby inspektoři nepřekračovali své pravomoci, a formuluje odpovědi do protokolu tak, aby vám neuškodily v případném správním řízení. Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.