Ověření podpisu na směnce a zvýšení její vymahatelnosti

Směnka je silný nástroj, ale její vymahatelnost může ztroskotat na zpochybnění podpisu. V tomto článku se dozvíte, jak úřední ověření podpisu na směnce dramaticky posiluje vaši pozici věřitele a chrání vás před zdlouhavými spory. Podrobně také vyvrátíme rozšířený mýtus, že osoba ověřující podpis přebírá směnečný závazek, a ukážeme, proč jsou tyto obavy neopodstatněné.

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (Mgr. Pavel Čech, office@arws.cz, +420 245 007 740)

Úvod: Směnka jako nástroj a riziko v českém právu

Směnka, jakožto historicky osvědčený finanční instrument, představuje v českém právním řádu specifický typ cenného papíru, který je definován jako obchodovatelný, úvěrový a abstraktní. Z její podstaty vyplývá bezpodmínečný dlužnický závazek zaplatit určitou peněžitou sumu v určeném čase a na určeném místě. Právní úprava směnky je obsažena v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „ZŠŠ“), který je pozoruhodný svou stabilitou a kvalitou.

V moderní obchodní praxi slouží směnka primárně jako zajišťovací nástroj. Její popularita pramení především z existence zjednodušeného a zrychleného soudního řízení. Věřitel může na základě platné směnky navrhnout vydání směnečného platebního rozkazu, což je procesně výrazně efektivnější než standardní nalézací řízení. Tato výhoda je však vykoupena extrémní formální přísností, známou jako rigor cambialis.

Směnečné právo klade mimořádný důraz na formalismus a doslovný výklad textu listiny. Soudy se řídí zásadou „co není ve směnce, není ve světě“, což znamená, že právní vztahy jsou posuzovány téměř výhradně na základě toho, co je explicitně uvedeno na směnce samotné.

Tento princip je dvousečnou zbraní. Na jedné straně umožňuje rychlé a jednoznačné posouzení nároků, na straně druhé však i zdánlivě nepatrná formální vada může vést k absolutní neplatnosti celé směnky a tím ke ztrátě všech práv věřitele z ní plynoucích. Judikatura v minulosti řešila případy neplatnosti způsobené například použitím cizojazyčného výrazu pro měnu nebo dokonce nevhodným grafickým uspořádáním textu do předtištěných rámečků.

Tento report se zaměřuje na nejkritičtější formální náležitost směnky – podpis výstavce či jiného směnečného dlužníka. Právě zpochybnění pravosti tohoto podpisu představuje nejčastější a procesně nejúčinnější obranu dlužníků ve směnečných sporech.

Cílem reportu je poskytnout komplexní analýzu institutu úředního ověření podpisu (legalizace) jako klíčového preventivního nástroje, který dramaticky posiluje pozici věřitele a celkovou vymahatelnost směnky. Zásadní část textu je pak věnována podrobnému a definitivnímu vyvrácení přetrvávajícího mýtu, že osoba provádějící ověření (notář, úředník na obecním úřadě či pracovišti Czech POINT) se svým podpisem na ověřovací doložce sama stává směnečným ručitelem a přebírá tak směnečný finanční závazek.

Podpis jako základní kámen směnečného závazku

Podpis je alfou a omegou každého směnečného závazku. Podle čl. I § 1 (pro směnku cizí) a § 75 (pro směnku vlastní) ZŠŠ je podpis výstavce jednou z podstatných náležitostí směnky. Listina, která tento podpis postrádá, nemůže být považována za platnou směnku, ledaže by se jednalo o záměrně neúplnou blankosměnku, která je však rovněž podepsána. Podpisem se výstavce ztotožňuje s textem listiny a zakládá svůj bezpodmínečný platební příkaz (u směnky cizí) nebo slib (u směnky vlastní).

Zákon nestanoví, že podpis musí být čitelný. Postačí, pokud je z něj možné dovodit identitu podepisující osoby. V případě, že směnku podepisuje právnická osoba, musí být z podpisu a případných doplňujících údajů (např. otisku razítka s firmou) jednoznačně patrné, že se jedná o právní jednání této právnické osoby, a nikoliv jen o soukromý úkon podepisující fyzické osoby (např. jednatele).

Směnečné rukojemství (Aval) a riziko "holého" podpisu

Kromě přímých dlužníků (výstavce vlastní směnky, akceptant cizí směnky) a nepřímých (postihových) dlužníků (výstavce cizí směnky, indosanti) zná směnečné právo i specifický zajišťovací institut – směnečné rukojemství, známé pod označením aval. Avalista se svým podpisem na směnce zaručuje za zaplacení směnečné sumy a je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil (tzv. avalát). Tento závazek se zpravidla vyjadřuje doložkou „jako rukojmí“, „per aval“ nebo obdobnou, následovanou podpisem avalisty.

Právě zde se nachází kořen obav spojených s ověřováním podpisů na směnkách. Směnečné právo totiž ve své přísné formálnosti obsahuje ustanovení, které může být pro laika matoucí. Podle čl. I § 31 odst. 3 ZŠŠ platí, že pouhý podpis na líci směnky, který nepatří výstavci ani směnečníkovi, má účinky avalu za výstavce. Tento tzv. „holý aval“ znamená, že k převzetí plného směnečného závazku stačí umístit na přední stranu listiny svůj podpis, aniž by bylo nutné připojit jakákoli další slova vyjadřující vůli se zaručit.

Tato konstrukce je logickým východiskem pro mýtus o odpovědnosti ověřující osoby. Myšlenkový pochod neznalého úředníka či notáře může být následující:

1. Směnečné právo obsahuje pravidlo o „holém avalu“, kde pouhý podpis na líci listiny automaticky zakládá finanční závazek.
2. Toto pravidlo je projevem extrémní formálnosti, kde zákon přisuzuje právní následky samotnému aktu podpisu na určitém místě, bez ohledu na skutečnou vůli.
3. Ověřující osoba při výkonu své činnosti rovněž umisťuje svůj podpis a úřední razítko na listinu, často na její lícní stranu.
4. Při povrchní znalosti směnečného práva a z přehnané opatrnosti tak může vzniknout obava, že i tento úřední podpis by mohl být soudem mylně interpretován jako „holý aval“, čímž by ověřující osobě vznikl plný směnečný závazek.

Tento strach tedy není zcela iracionální, ale pramení z nesprávné aplikace správné právní zásady (holý aval) na zcela odlišnou právní situaci (úkon veřejné moci – legalizace). Pro jeho vyvrácení je nutné nejprve pochopit, proč je zpochybnění podpisu tak zásadní hrozbou pro věřitele, a následně demonstrovat, proč se institut avalu na akt legalizace z povahy věci nemůže vztahovat.

Nevíte si s daným tématem rady?

Spor o pravost podpisu: Achillova pata vymahatelnosti

Ačkoliv je směnka koncipována jako silný nástroj pro věřitele, její účinnost může být dramaticky oslabena jedním jednoduchým procesním úkonem dlužníka.

Námitka nepravosti podpisu jako klíčová obrana dlužníka

V soudní praxi je námitka, že podpis na směnce není pravým podpisem žalovaného dlužníka, zdaleka nejčastěji používanou a procesně nejefektivnější obranou proti směnečnému platebnímu rozkazu.

Jakmile dlužník ve včas podaných a řádně odůvodněných námitkách popře pravost svého podpisu, soud je povinen nařídit jednání, v jehož rámci bude probíhat dokazování ohledně této sporné skutečnosti. Tím je okamžitě zmařena hlavní výhoda směnky – rychlost a jednoduchost řízení.

Důkazní břemeno – Kdo musí co prokazovat?

Zásadní otázkou v takovém sporu je, která ze stran nese důkazní břemeno. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky, formulované například v přelomovém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3478/2007 a potvrzené v mnoha dalších rozhodnutích, tíží důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu na směnce vždy věřitele (žalobce).

Tento závěr je v souladu i s obecnou úpravou v § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanoví, že „je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost“. Ačkoliv se v praxi některých soudů nižších stupňů lze stále setkat s chybným názorem, že důkazní břemeno nese žalovaný, který pravost popírá, je tento postoj v příkrém rozporu s judikaturou nejvyšších soudních instancí.

Procesní důsledky a náklady

Pro věřitele z toho plynou závažné procesní komplikace. Musí aktivně navrhovat důkazy k prokázání pravosti podpisu, což v praxi znamená především návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví (grafologie). Tento proces je spojen s několika úskalími:

• Nutnost originálu: Znalec pro své zkoumání bezpodmínečně vyžaduje originál směnky; fotokopie je nedostačující.
• Srovnávací materiál: Znalec potřebuje dostatečné množství srovnávacího materiálu, tedy nepochybných podpisů dlužníka z jiných listin, které si může vyžádat například od finančního úřadu, banky nebo správy sociálního zabezpečení.
• Zkouška psaní: Znalec může rovněž požadovat, aby se dlužník osobně dostavil a provedl před ním tzv. zkoušku psaní.
• Náklady a čas: Celý proces znaleckého zkoumání je časově i finančně velmi náročný. Náklady na znalecký posudek nese zpravidla věřitel formou zálohy a jejich případná náhrada je závislá na konečném úspěchu ve věci.
• Nejistý výsledek: Ani znalecký posudek nemusí přinést jednoznačný závěr. V některých případech znalec může konstatovat, že pravost podpisu nelze s požadovanou mírou jistoty ani potvrdit, ani vyvrátit, což dále komplikuje pozici věřitele, který nese důkazní břemeno.

Tato situace vede k efektivní paralýze strategického účelu směnky. Věřitel, který přijal směnku s vidinou rychlého a levného uspokojení své pohledávky, je jediným, snadným a levným úkonem dlužníka vtažen do zdlouhavého, nákladného a procesně nejistého soudního sporu. Celá tíha dokazování leží na něm. Právě tato asymetrie a zranitelnost věřitele v otázce pravosti podpisu je hlavním důvodem, proč je pro něj naprosto klíčové této situaci předejít. Řešení nabízí institut úředního ověření podpisu.

Kdo Vám s tímto problémem poradí?

Úřední ověření podpisu (Legalizace): Právní povaha a účinky

Legalizace, neboli úřední ověření pravosti podpisu, je institutem veřejného práva, jehož účelem je poskytnout právní jistotu o tom, že určitá osoba skutečně podepsala danou listinu.

Právní rámec

Proces legalizace je komplexně upraven v zákoně č. 21/2006 Sb., o ověřování (dále jen „Zákon o ověřování“). Působnost k provádění legalizace mají vedle notářů také krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, vybrané obecní úřady, újezdní úřady a na základě zvláštního pověření také Hospodářská komora České republiky a držitel poštovní licence, tedy kontaktní místa veřejné správy Czech POINT.

Předmět a meze ověření – Co se (ne)potvrzuje?

Pochopení přesného rozsahu legalizace je klíčové pro vyvrácení mýtů o odpovědnosti ověřující osoby. Zákon o ověřování v § 10 striktně vymezuje, co je předmětem ověření. Legalizací se ověřuje výhradně a pouze jedna z následujících skutečností:

a) že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal, nebo

b) že podpis, který se již na listině nachází, žadatel uznal za vlastní

c) že elektronický podpis žadatele na dokumentu v elektronické podobě uznal žadatel za vlastní.

Stejně důležité je i to, co zákon z ověřování explicitně vylučuje. Ustanovení § 10 odst. 2 Zákona o ověřování jednoznačně stanoví, že legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v dokumentu ani jejich soulad s právními předpisy. A co je nejdůležitější, zákon dodává: „Úřad za obsah dokumentu neodpovídá.“. Toto ustanovení je fundamentálním pilířem, který vylučuje jakoukoli hmotněprávní odpovědnost ověřujícího orgánu za závazky plynoucí z obsahu listiny, na níž je podpis ověřován.

Procesní náležitosti

Legalizace se na listině vyznačuje formou tzv. ověřovací doložky. Ta musí obsahovat právními předpisy předepsané náležitosti, jako je pořadové číslo z ověřovací knihy, údaje o žadateli, údaj o tom, jak byla ověřena totožnost, datum, podpis ověřující osoby a otisk úředního razítka.

Zákon o ověřování také stanoví případy, kdy legalizaci nelze provést. Mezi ně patří například ověření podpisu na listině, která neobsahuje žádný text, nebo na zcela nevyplněném formuláři. To je relevantní i pro směnky, zejména pro blankosměnky, které však pro svou platnost musí obsahovat alespoň slovo „směnka“ a podpis výstavce.

Ověřený podpis na směnce: Posílení právní jistoty a vymahatelnosti

Spojení soukromoprávního institutu směnky s veřejnoprávním aktem legalizace má pro věřitele dalekosáhlé a mimořádně pozitivní důsledky.

Transformace důkazní situace

Zatímco samotná směnka je soukromou listinou, ověřovací doložka připojená k ní je veřejnou listinou. Podle § 134 občanského soudního řádu platí, že listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Tímto se zcela mění procesní postavení stran ve sporu o pravost podpisu. Úředně ověřený podpis zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že osoba, jejíž totožnost byla ověřena, listinu skutečně podepsala nebo podpis za svůj uznala. Důsledkem je faktický přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka.

Dlužník již nemůže v námitkách jen prostě a bez dalšího popřít pravost svého podpisu. Nyní je to on, kdo musí aktivně tvrdit a prokazovat, že veřejná listina (ověřovací doložka) je nepravdivá. Musel by tedy prokázat například to, že v den ověření nebyl na daném úřadě, že jeho doklad totožnosti byl zneužit, nebo že ověřující osoba pochybila, což je důkazně nesrovnatelně obtížnější pozice.

Praktický dopad na směnečné řízení

Ověření podpisu na směnce je tedy zásadním strategickým nástrojem, jak preventivně omezit a prakticky eliminovat nejčastější obranu dlužníka. Věřitel, který si zajistí směnku s úředně ověřeným podpisem dlužníka, dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že vydaný směnečný platební rozkaz nebude úspěšně napaden námitkou nepravosti podpisu a nabude právní moci bez nutnosti nařizovat zdlouhavé a nákladné jednání spojené se znaleckým dokazováním.

Jde o sofistikovanou právní strategii, která využívá nástrojů veřejného práva k posílení pozice v soukromoprávním vztahu. Věřitel čelí soukromoprávnímu problému – vysokému riziku a nákladům spojeným s dokazováním pravosti podpisu na soukromé listině. Řešení nachází v institutu veřejného práva – legalizaci.

Tím, že "obalí" klíčový prvek své soukromé listiny (podpis) do veřejné listiny (ověřovací doložky), importuje do svého soukromoprávního vztahu výhody spojené s veřejnou listinou, především presumpci správnosti a přesun důkazního břemene. Ověření podpisu tak není pouhým formálním aktem, ale preemptivním řešením největší procesní slabiny směnky.

Následující tabulka přehledně shrnuje zásadní rozdíly v procesním postavení věřitele.

Aspekt	Směnka s neověřeným podpisem	Směnka s úředně ověřeným podpisem
Právní povaha listiny	Soukromá listina.	Soukromá listina s připojenou veřejnou listinou (ověřovací doložkou).
Důkazní břemeno (pravost podpisu)	Tíží věřitele (žalobce).	Fakticky tíží dlužníka (žalovaného), který musí vyvrátit pravost veřejné listiny.
Primární obrana dlužníka	Námitka nepravosti podpisu (prosté popření).	Nutnost prokázat nepravdivost ověřovací doložky (např. alibi, zneužití dokladu).
Potřeba znaleckého posudku	Vysoká pravděpodobnost.	Nízká pravděpodobnost, téměř vyloučeno.
Délka a náklady řízení	Potenciálně dlouhé a nákladné.	Výrazně zkrácené a méně nákladné.
Pravděpodobnost úspěchu věřitele	Nižší, závislá na výsledku dokazování.	Velmi vysoká.

Mýtus o odpovědnosti ověřující osoby: Definitivní vyvrácení

Navzdory jasné právní úpravě a praktickým výhodám se v praxi stále objevují obavy ověřujících osob (notářů, úředníků) provést legalizaci podpisu na směnce. Tyto obavy pramení z mýtu, že by se svým podpisem na ověřovací doložce mohly stát směnečnými rukojmími. Tento mýtus je však právně zcela lichý a lze jej vyvrátit několika klíčovými argumenty.

Kdo Vám s tímto problémem poradí?

Argumentace proti vzniku směnečného závazku

1. Odlišný účel a právní povaha: Podpis ověřující osoby je součástí ověřovací doložky, což je úkon veřejné moci vykonávaný dle Zákona o ověřování. Jeho jediným účelem je osvědčit skutečnost, že konkrétní osoba listinu podepsala nebo podpis uznala za vlastní. 

Nejde o projev soukromé vůle směřující k převzetí jakéhokoliv závazku. Naproti tomu podpis avalisty je čistě soukromoprávní úkon dle ZŠŠ, jehož výslovným účelem je zaručit zaplacení směnky. Jedná se o dva zcela odlišné právní instituty s odlišným účelem, formou i právními následky.

1. Odlišná forma a obsah: Ověřovací doložka má zákonem striktně předepsanou formu a obsah. Vždy obsahuje pořadové číslo, datum, podpis ověřující osoby a především otisk úředního razítka. Toto formální a obsahové vymezení ji jasně a nezaměnitelně odlišuje od prostého, nekomentovaného podpisu na líci směnky, který jako jediný může za zákonem stanovených podmínek založit tzv. „holý aval“.

2. Explicitní zákonná výluka odpovědnosti: Jak již bylo uvedeno, § 10 odst. 2 Zákona o ověřování přímo a jednoznačně stanoví, že ověřující úřad za obsah listiny neodpovídá. Toto ustanovení je přímou zákonnou překážkou pro vznik jakéhokoli závazku (včetně směnečného) pro ověřující osobu, který by plynul z obsahu ověřované listiny.

Analýza judikatury a právní doktríny

Neexistuje jediný judikát českých soudů, který by kdy dovodil směnečný závazek notáře, úředníka či jiné ověřující osoby z titulu provedení legalizace. Odborná literatura i zavedená právní praxe se naopak jednoznačně shodují, že taková obava je zcela neopodstatněná a jedná se o přetrvávající mýtus.

Ačkoliv přímý judikát Nejvyššího soudu k této otázce chybí, právní praxe si vypomáhá analogickým výkladem jiných relevantních rozhodnutí. Příkladem je rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 722/2010, který řešil otázku platnosti směnky, jejíž text byl vepsán do předtištěných rámečků. Soudy nižších stupňů původně dovodily, že rámečky narušují souvislost textu a směnka je proto neplatná.

Nejvyšší soud tento formalistický exces odmítl a konstatoval, že pokud je z listiny zřejmá vzájemná souvislost a logická návaznost textu, grafické prvky nemají na platnost směnky vliv. Toto rozhodnutí ovšem zároveň připouští, že „je-li některý údaj na směnce v rámečku, může to znamenat jeho vyloučení z textu listiny jen tehdy, musí-li být z grafické úpravy listiny každému zřejmé, že rámeček má právě tento význam a nikoli význam jiný“. 

Vyloučení z textu listiny lze nepochybně připsat právě např. rámečku, ve kterém bude vtělena ověřovací doložka. Ověřovací doložku – která je textově, graficky, formálně i právně zcela odlišným a samostatným celkem – je třeba považovat za něco, co stojí mimo text směnky a nemůže být jeho součástí. 

Tento judikát tak poskytuje silný nepřímý argument, že soudy by měly rozlišit mezi textem samotného směnečného závazku a jinými prvky na listině, a je proto vyloučeno, aby podpis na ověřovací doložce byl zaměněn za podpis zakládající avala.

Nevíte si s daným tématem rady?

Odpovědnost notáře/úřadu za škodu

Je třeba odlišit neexistující směnečnou odpovědnost od možné odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu ověřovací činnosti. Tato odpovědnost je objektivní (nevyžaduje zavinění), avšak jejím předpokladem je vždy pochybení, tedy nesprávný úřední postup. 

Takovým pochybením by bylo například ověření totožnosti podle zjevně padělaného nebo neplatného dokladu. Naopak, pouhé ověření podpisu na listině, jejíž obsah je právně problematický nebo neplatný (jako je neplatná směnka), nesprávným úředním postupem není, neboť ověřující osoba za obsah listiny ze zákona neodpovídá.

Praktické kroky pro minimalizaci obav

Pro absolutní rozptýlení jakýchkoliv, byť subjektivních, obav ze strany ověřujících osob lze doporučit, aby ověřovací doložka byla na listinu umístěna tak, aby bylo i vizuálně naprosto zřejmé její oddělení od textu samotné směnky. Ideální je umístění doložky na rubovou (zadní) stranu směnky nebo na list pevně s ní spojený. I při umístění na lícní stranu by však měla být zřetelně pod textem směnky.

Závěr a doporučení pro praxi

Analýza prokázala, že směnka je v českém právu mocným, avšak současně rizikovým nástrojem, jehož efektivita je bytostně spjata s dodržením přísných formálních pravidel. Největší procesní riziko pro věřitele představuje možnost dlužníka zpochybnit pravost svého podpisu. Tento krok účinně paralyzuje výhody rychlého směnečného řízení a přenáší celé, často nákladné, důkazní břemeno na věřitele.

Bylo prokázáno, že úřední ověření podpisu (legalizace) je vysoce efektivním a strategickým nástrojem, který toto klíčové riziko prakticky eliminuje. Tím, že se ověřovací doložka stává veřejnou listinou, dochází k faktickému obrácení důkazního břemene v otázce pravosti podpisu, což dramaticky posiluje právní jistotu věřitele a vymahatelnost jeho pohledávky.

Konečné stanovisko k mýtu o odpovědnosti

Obava ze vzniku směnečného závazku ověřující osoby je právně neopodstatněným mýtem. Je založena na chybné a povrchní analogii s institutem „holého avalu“. Podpis na ověřovací doložce je však úkonem veřejné moci s jasně definovaným účelem, formou a obsahem, který stojí zcela mimo soukromoprávní text směnky a z povahy věci nemůže založit směnečný závazek. Zákonná úprava navíc explicitně vylučuje odpovědnost ověřující osoby za obsah listiny.

Finální doporučení

Na základě provedené analýzy lze formulovat následující doporučení pro praxi:

• Pro věřitele: Důrazně se doporučuje, aby u všech významnějších směnečných transakcí bez výjimky trvali na úředním ověření podpisu dlužníka (ať už jde o výstavce, akceptanta či avalistu). Jedná se o minimální investici v řádu desítek korun, která však přináší maximální posílení právní jistoty a preventivně odstraňuje největší překážku rychlé a efektivní vymahatelnosti směnky.
• Pro dlužníky: Dlužník by si měl být vědom, že podpisem směnky s ověřovací doložkou se prakticky vzdává možnosti bránit se v budoucím sporu námitkou nepravosti svého podpisu. Tento akt by měl proto brát s nejvyšší vážností.
• Pro ověřující osoby (notáře, úřady, Czech POINT): Neexistuje žádný platný právní důvod pro odmítnutí provedení legalizace podpisu na směnce z obavy ze vzniku vlastního směnečného závazku. Takový postup je v rozporu s účelem a smyslem Zákona o ověřování. Pro odstranění i posledních subjektivních pochybností je vhodné dbát na zřetelné vizuální oddělení ověřovací doložky od textu samotné směnky, ideálně jejím umístěním na rubovou stranu listiny.

Nečekejte, až se problém objeví. Ať už potřebujete připravit formálně neprůstřelnou směnku, nebo se bránit nároku ze směnky, který považujete za neoprávněný, obraťte se na nás. Kontaktujte nás ještě dnes a domluvte si konzultaci, na které společně najdeme to nejlepší řešení.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.