Proč je ARROWS vyhledávaným partnerem pro development: právní stabilita projektů od prvotního záměru až po úspěšnou realizaci
Developerské projekty v ČR čelí složitému právnímu labyrintu, který skrývá nečekaná rizika. Od přípravy přes financování až po kolaudaci mohou právní problémy projekt zdržet, prodražit nebo paralyzovat. ARROWS advokátní kancelář se specializuje na právní doprovod developerských projektů, pomáhá předcházet hrozbám a zajišťuje klientům pevnou právní stabilitu od prvopočátku až po úspěšnou realizaci.

Obsah článku
Právní složitost developerských projektů v České republice: proč si ji nemůžete dovolit podceňovat
Když se developer rozhodne kupovat pozemek a připravovat stavbu, často si myslí, že stačí „koupit pozemek" a „stavět". Realita je však mnohem složitější. Český právní řád, který se neustále proměňuje, si žádá prošetření na mnoha úrovních, od vlastnických práv po ochranu životního prostředí. Každé selhání v některé z těchto dimenzí může znamenat zpoždění, dodatečné náklady nebo právní konflikt.
V České republice se vlastnictví nemovitostí řídí Občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) a registruje se v Katastru nemovitostí, který spravuje Český úřad pro zeměměřictví a katastr. Tato registrace není pouhá administrativa – jedná se o právně determinativní záznam, který vůči budoucím žádostem znamená právní jistotu pro kupujícího, ledaže se prokáže podvod.
Developer, který si nekoupí pozemek se „čistým" vlastnictvím, riskuje, že jej později překvapí skrytá práva třetích stran, hypotéky či neodbourané věcné břemeno. Přitom se jedná o právně závazný zákon, nikoliv o doporučení. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře proto od samého počátku ověřují, zda je pozemek skutečně volný a k dispozici.
Další vrstvou je zónování a stavební povolení. U zónování, územního plánování a navazujících povolení se v praxi vyplatí opřít se o development a stavební právo, aby se předešlo zbytečným průtahům v řízení. Český stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., plně účinný od 1. července 2024), který nahrazuje předchozí stavební zákon, přinesl zásadní reformu stavebního práva. Nahradil starý systém s řadou oddělených povolení jednotným povolením.
To na jednu stranu zrychlilo procesy, na druhou stranu to zanechalo v soudech a právnických kruzích spoustu otázek, jak nová pravidla interpretovat a jak se nová legislativa propojí s již existujícími předpisy. Developer, který si není vědom těchto změn, často zadá projektanta, který mu připraví dokumentaci stále podle starých postupů, a pak se ocitne v pasti: stavební úřad může dokumentaci odmítnout, projekt se zpozdí a developer přichází o čas i peníze.
Environmentální průzkum je také kritický. Pokud projekt naráží na kontaminaci nebo povinnosti spojené se sanací, může být užitečné navázat na praktické shrnutí v článku Brownfieldy - povinnosti developera při rekultivaci a sanaci. Česká republika je vázána relevantními směrnicemi Evropské unie, které jsou transponovány do vnitrostátního práva, zejména zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.). Pokud developer neví, že na jeho pozemku nebo v jeho blízkosti existuje kontaminace, dědí tento problém a státní regulátor ho může nutit k sanaci. Takové náklady se mohou pohybovat od desítek tisíc po miliony korun. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře proto vždy doporučují nechat si udělat alespoň základní environmentální průzkum nebo audit majetku, aby se vyhnuly podobným překvapením.
Další problém, který si mnozí developeři uvědomují až po chybě, je zajištění financování. K nastavení financování a rozdělení rizik v transakční dokumentaci může pomoci i srovnání přístupů popsané v novince Financování developerských akvizic: Rozdíly ve strukturování forward purchase a forward funding z pohledu zajištění rizik. Banka, která projektu půjčuje peníze, si žádá řadu podmínek – právní mínění o stavu nemovitosti, ověření právní čistoty, zajištění hypotékou, a v poslední době i důkazů o splnění zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon).
Je-li financování nedostatečně připraveno nebo chybí právní dokumentace, kterou banka vyžaduje, projekt se zablokuje právě v tu chvíli, kdy se má začínat stavět. Zde se ukazuje, proč je důležité mít právníka, který rozumí i bankovnímu a finančnímu prostředí. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře znají praxi českých bank a finančních ústavů a pomohou vám připravit veškerou dokumentaci tak, aby financování bez přerušení prošlo.
Fáze developerského projektu a právní rizika v každé z nich
Aby byl developer připraven, je nutné pochopit, že projekt prochází několika na sobě závislými fázemi, z nichž každá nese svá vlastní právní rizika. Podíváme se na tyto fáze v pořadí, v jakém se běžně uplatňují.
Fáze I: předvýběr nemovitosti a due diligence
Před každou koupí nemovitosti musí developer provést komplexní due diligence (hloubkovou prověrku). Pokud se při prověrce objeví sporné zápisy, nároky třetích osob nebo hrozba soudního řízení, je na místě zapojit obchodní a soudní spory pro nastavení procesní strategie a ochranu investice. To znamená veškeré ověřování, které odhalí skrytá rizika a neznámé situace. V praxi to vypadá následovně: právník si vyžádá z Katastru nemovitostí aktuální výpis o pozemku či stavbě, aby ověřil, kdo je vlastníkem, jaké práva na nemovitosti leží (zástavní práva, zástavní práva pro banky, věcná břemena, práva třetích osob).
To, co se jeví jako jednoduché, často není. Pozemek může být zatížen právem stavby pro někoho jiného, starým zástavním právem, které sice již není spláceno, ale nikdy nebylo formálně zapsáno a zrušeno, nebo právem k průchodu cizího majetku.
Každé z těchto břemen omezuje, co developer s pozemkem může udělat, a některá omezení mohou být prakticky neřešitelná bez právní intervence. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře provádí důkladný průzkum právního titulu a pomáhají vyjednat zrušení starých práv nebo jejich změnu tak, aby projekt mohl pokročit. V případě starých, nefunkčních břemen pomáhají s jejich soudním zrušením.
Druhým kritickým úkolem je ověření zónování. Developer se musí ujistit, že záměr, který má v mysli (např. bytový dům, obchodní centrum, sklad), je na daném pozemku zákonně povolený.
Místní stavební předpisy a územní plán obsahují řadu omezení – zóna může být určena pro bydlení, a developer tedy nemůže stavět průmyslový areál. Pokud by to netušil a koupil by pozemek bez prověrky, je v pasti. Právník si vyžádá od příslušných orgánů stanovisko o souladu se zónováním a upozorní na případné překážky, třeba s obtížností získání změny zónování v budoucnosti.
Třetím pilířem je environmentální assessment (posouzení). Česká legislativa předepisuje v určitých případech posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), a to zejména u rozsáhlejších projektů nebo projektů s významným potenciálním dopadem.
Pokud developer neví, že na jeho pozemku nebo v jeho blízkosti existuje kontaminace, dědí tento problém a státní regulátor ho může nutit k sanaci. Takové náklady se mohou pohybovat od desítek tisíc po miliony korun. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře proto vždy doporučují nechat si udělat alespoň základní environmentální průzkum nebo audit majetku, aby se vyhnuly podobným překvapením.
Čtvrtým prvkem due diligence je ověření nemovitostního titulu a následně prověření všech relevantních dokumentů prodejce – stavebních povolení či kolaudačních souhlasů k existujícím stavbám, průkazů energetické náročnosti budovy, technické dokumentace, a zejména neporušení stavebního zákona či nařízení stavebního úřadu. Chybějící průkaz energetické náročnosti či neznámé nepravidelnosti ve stavební dokumentaci mohou vést k tomu, že se projekt nemůže zahájit, nebo si později úřad vyžádá dodatečné práce.
Fáze II: příprava projektové dokumentace a získání stavebního povolení
Po koupi nemovitosti začíná dlouhý proces přípravy projektové dokumentace a její registrace u stavebního úřadu. V České republice se nyní řídí jednotným povolením dle nového stavebního zákona (plně účinného od 1. července 2024). Developer musí zajistit, aby projektová dokumentace obsahovala veškeré stanovené detaily – stavební plán, situační plány, průkazy energetické náročnosti budovy, zdravotně-bezpečnostní hlediska, a v některých případech i speciální průzkumy (např. geologické či seizmické).
Stavební úřad shromažďuje stanoviska od všech dotčených orgánů – od obce přes orgány životního prostředí až po bezpečnostní složky. Tento proces může trvat měsíce, a pokud developer nebo jeho projektant opomene zadání nezbytných informací, úřad jej žádá o doplnění, což zpožduje rozhodnutí. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře, kteří mají zkušenost s procesem permittingu na různých stavebních úřadech po celé ČR, vědí, jaké detaily jsou pro který úřad důležité, a pomohou vám předejít zbytečným zdržením.
Je také kritické pochopit, že projektová dokumentace je právně závazný dokument. Je součástí stavebního povolení a jakmile se na projektu začne stavět, jakákoliv podstatná odchylka od schválené dokumentace je porušením stavebního zákona a zhotovitel či developer mohou být postiženi pokutou. Nový stavební zákon přinesl sice větší flexibilitu, ale pořád existují hranice toho, co lze měnit bez nového povolení. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře poradí při přípravě dokumentace tak, aby obsahovala dostatečnou flexibilitu pro drobné úpravy během stavby a zbytečně se nezamykala v detailech, které se později nebudou moci změnit.
Fáze III: financování a zajištění zdrojů
Developer, který nemá vlastní peníze na pokrytí celého projektu, musí si zajistit financování. Přitom banky a investoři nejsou naivní – mají přísné požadavky. Typicky vyžadují právní posudek na stav nemovitosti, ověření právního titulu, analýzu rizik, právní smlouvu o financování s podmínkami a zástavní právo na nemovitosti jako zajištění.
V posledních letech se přidala další vrstva: kontrola souladu s AML zákonem. Banka si musí ověřit, kdo je skutečným vlastníkem investice, a potvrdit, že peníze nepochází z nelegálních zdrojů nebo z terorismu. V České republice se tento zákon neustále zpřísňuje a jeho implementace se precizuje.
Nedodržení může vést k blokaci bankovního účtu na několik měsíců, což znamená praktickou paralýzu podniku. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře znají praxi českých bank a finančních ústavů a pomohou vám připravit veškerou dokumentaci tak, aby financování bez přerušení prošlo.
Zajímavá problematika je také tzv. "share deal" versus "asset deal" – tj. nákup společnosti vlastnící nemovitost versus nákup přímo nemovitosti. V České republice se do roku 2020 donedávna preferovaly share dealy, protože byly pro kupujícího výhodnější z daňového hlediska, neboť nepodléhaly dani z nabytí nemovitých věcí. Tato daň byla však zrušena.
Přesto si share dealy stále udržují svou relevanci pro jiné daňové a obchodní důvody, jako je například rychlost transakce a kontinuita operací (stávající smlouvy o pronájmu či provozu zůstávají v platnosti), případně další specifické daňové optimalizace, jako je DPH u nových staveb. Výběr správné struktury je důležitý nejen z daňového, ale i z hlediska bezpečnosti a řízení rizik. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou zvolit správné postavení transakce.
Fáze IV: smluvní zajištění stavby a řízení vztahů se zhotovitelem
Jakmile má developer stavební povolení a financování, může se začít stavět. To vyžaduje uzavření řady smluv – především se zhotovitelem stavby, ale i s projektantem, inženýrem, subdodavateli a dodavateli stavebních materiálů. Zde se často skrývá jedno z největších rizik: nedostatečně připravené či vágní stavební smlouvy.
Stavební smlouva musí obsahovat jasně vymezený rozsah prací, termíny splnění, cenové podmínky (a jak se budou měnit při změnách), pojištění, řešení zpoždění a řešení sporů. V České republice se často setkáváme s praktikami, kdy zhotovitel a developer pracují "na podání ruky" či s minimálními smluvními dokumenty. To je velká chyba.
Nový stavební zákon klade velký důraz na odpovědnost stavebníka (investora/developera) za celkový průběh stavby a za výběr kvalifikovaných dodavatelů. Odpovědnost za vady a škody je vždy primárně nutné pečlivě sjednat ve smlouvě o dílo. Pokud se tedy stavba zpozdí nebo obsahuje chyby, developer (vlastně investor) může zhotovitele žádat o náhradu, má-li to sjednáno ve smlouvě.
Avšak smluvní pokuty mohou být sjednány i pro developera, pokud poruší své smluvní povinnosti, např. neposkytne včas přístup na staveniště nebo neschválí doporučené práce. V takovém případě zhotovitel obvykle za zpoždění způsobené developerem nenese odpovědnost. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou vytvořit smlouvu, která správně alokuje rizika mezi oběma stranami.
Dalším kritickým prvkem je řešení změn během stavby. V praxi téměř žádná stavba neprojde bez změn – ať už díky nalezeným podzemním překážkám, změnám požadavků finančníka, nebo změnám rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud je stavební smlouva vágní na téma "co se stane, když se změní", vzniká zde prostor pro spory. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou určit, které změny mohou být řešeny flexibilně, a které si žádají dodatečný projekt a povolení od stavebního úřadu.
Související otázky k právnímu zajištění stavby
1. Co se stane, když zhotovitel dokončí stavbu do termínu, ale kvalita prací je špatná?
Podle českého práva má developer právo na nápravu vad. Zhotovitel musí provést všechny vady bezplatně během záruční doby (neboli doby odpovědnosti za vady) – obvykle 12 měsíců od předání stavby, pokud smlouva nestanoví delší dobu. Pokud zhotovitel nápravu odmítne, developer může žádat soudní řešení a žádat náhradu, včetně nákladů na opravu třetí stranou. Nicméně prakticky to znamená právní spor, který trvá roky.
2. Mám zajistit pojištění stavby?
Ano. Ačkoliv stavební zákon klade velký důraz na odpovědnost zhotovitele a stavebníka, to neznamená, že developer by neměl mít pojistku. Pokud by se stavba zničila (např. povodní, bouří, zemětřesením – cokoli mimo kontrolu zhotovitele), měl by developer pojistku na obnovu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou vyjednat se zhotovitelem, kdo přesně pojistku sjednává a kdo ji platí.
3. Co když zhotovitel uprostřed stavby zkolabuje či zbankrotuje?
To je klasické riziko. V závěrečné smlouvě by si strany měly dohodnout, že zhotovitel poskytne záruku – obvykle v podobě bankovní záruky nebo pojistky. Když zbankrotuje, developer se obrátí na garanta a ten mu zaplatí finanční částku na dohotovení stavby jinou firmou. Bez takové záruky by developer byl v pasti. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře tedy od počátku vyjednávají, aby zhotovitel poskytl odpovídající záruku.
Nový stavební zákon a změny v systému stavebních povolení: příležitosti i nová rizika
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), který je plně účinný od 1. července 2024, je jednou z nejdůležitějších změn v českém stavebním právu za posledních dvacet let. Měl přinést zrychlení a zjednodušení, a v mnoha aspektech se to podařilo. Jednotné povolení nahradilo dřívější systém, v němž developer musel sepisovat řadu separátních povolení od různých úřadů, a nyní stavební úřad vše koordinuje. To je kladné.
Ovšem prakticky se ukázalo, že nový zákon zanechává řadu nejasností. Stavební úřady jej interpretují různě, a někdy si mezi jednotlivými úřady předávají „best practices" pouze ústně nebo přes své neformální sítě.
Developer, který si není vědom těchto nuancí, riskuje, že se jeho projekt během přípravy zpozdí, protože místní stavební úřad vyžaduje přesně definovaný postup, který není zřejmý z textu zákona. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají v České republice síť kontaktů na stavební úřady a znají jejich praxi. Mohou vám proto poradit, co konkrétní úřad očekává a jak se v procesu orientovat bezpečně a efektivně.
Nový stavební zákon také zavádí koncepci „projektanta“ s preciznějšími povinnostmi a odpovědnostmi. Projektant musí zajistit, aby projektová dokumentace byla v souladu se stavebním zákonem a byla realizovatelná. Pokud projektant selže a projekt se nedá stavět, může za to nést odpovědnost. To znamená, že výběr vhodného projektanta je důležitý. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře pomohou vám vyjednat smlouvu s projektantem, která jasně vymezuje jeho povinnosti a odpovědnosti, aby v případě problému měl developer právní nástroj k náhradě.
Další změna se týká role „stavebníka“ (investora/developera). Nový stavební zákon precizuje role a odpovědnosti různých účastníků výstavby, včetně „stavebníka“. Stavebník má nyní komplexnější odpovědnost za celý proces, včetně výběru zhotovitele a dozoru nad stavbou, což mu dává větší kontrolu, ale i vyšší zodpovědnost.
To znamená, že developer, který se rozhodne řídit výběr zhotovitele sám (např. přes veřejné soutěže), musí si být vědom všech povinností a rizik, které s tím jdou. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou si tyto povinnosti ujasnit a připravit organizační strukturu.
|
Možné problémy |
Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz) |
|
Zatížení pozemku skrytými právy nebo zástavním právem třetích osob – Developer koupí pozemek a později zjistí, že na něm leží staré právo stavby nebo věcné břemeno, které znemožňuje plánovanou výstavbu. |
Právníci z ARROWS provádějí důkladný průzkum v Katastru nemovitostí a jednají s dotčenými osobami na odstranění zátěže, případně s úřady ohledně úředních omezení. V případě starých, již nefunkčních břemen pomáhají s jejich soudním zrušením. |
|
Neshoda pozemku se zónováním či územním plánem – Developerův plán na stavbu (např. obchodní centrum v oblasti určené jen pro bydlení) je v rozporu se stavebními předpisy a stavební úřad projekt zamítne. |
Právníci z ARROWS ověřují soulad se zónováním již v přípravné fázi, zajišťují formální stanoviska od příslušných orgánů a v případě potřeby iniciují změnu zónování nebo řešení přes výjimku/výroku úřadu. |
|
Chybějící či neplatné stavební povolení nebo defektní projektová dokumentace – Developer začne stavět a později zjistí, že stavební povolení obsahuje chyby, nebo stavební úřad dodatečně zjistí rozpor s právními předpisy. Stavba musí zastavit. |
Právníci z ARROWS revidují a kontrolují projektovou dokumentaci z legislativního hlediska, zajišťují její řádné podání příslušným orgánům, komunikují s úřady během procesu a řeší případné právní nedostatky bez zbytečných prodlev. |
|
Nekvalitní stavební smlouva, která nechává prostor pro spory se zhotovitelem ohledně termínů, kvality, ceny nebo povinností – Stavba se zpozdí, objeví se vícenáklady a developer není schopen vymáhat práva, protože smlouva je nejasná. |
Právníci z ARROWS vypracovávají důkladné stavební smlouvy se jasnou alokací rizik, definují procedury pro řešení změn, pojištění, sankce za zpoždění a mechanismy pro řešení sporů bez zbytečného zdržení. |
|
Porušení předpisů o protipraní peněz nebo selhání AML kontrol – Banka blokuje financování, protože nejsou ověřeny zdroje peněz nebo vlastnická struktura je neprůhledná. Projekt je zablokován. |
Právníci z ARROWS zajišťují compliance s AML zákonem, ověřují beneficiální vlastníky, připravují veškerou dokumentaci pro banky a regulátory a pomáhají překonat případné AML blokády. |
|
Environmentální kontaminace pozemku nebo selhání v posouzení vlivů na životní prostředí – Developer zjistí po koupi, že pozemek obsahuje těžké kovy nebo jiné nebezpečné látky. Státní regulátor mu nařídí sanaci za stovky tisíc až miliony korun. |
Právníci z ARROWS doporučují Phase I a v případě potřeby Phase II Environmental Site Assessment již v přípravě. Pokud je kontaminace zjištěna, pomáhají s jednáním s regulátorem a definují, kdo bude sanaci financovat (obvykle původní vlastník či pojišťovna). |
Problematika zatížení nemovitostí v share deal strukturách a skrytá rizika
V České republice byla do roku 2020 preferována struktura tzv. "share deal" – tedy nákupu společnosti (SPV – special purpose vehicle), která vlastní nemovitost, namísto nákupu samotné nemovitosti. Hlavní motivací byla skutečnost, že taková transakce nepodléhala dani z nabytí nemovitých věcí. Ačkoliv byla tato daň zrušena.
Share dealy si však stále udržují svou relevanci pro jiné daňové a obchodní důvody, jako je například rychlost transakce a kontinuita operací (stávající smlouvy o pronájmu či provozu zůstávají v platnosti). Nabízejí také specifické daňové optimalizace, jako je DPH u nových staveb. Nicméně, tento přístup skrývá i specifická rizika, která vyžadují důkladnou právní prověrku.
Když kupujete společnost vlastnící nemovitost, kupujete i všechny její závazky – všechny dluhy, všechny právní spory, všechny environmentální viny, které společnost může mít v pozadí. To je zcela odlišné od nákupu nemovitosti přímo, kde kupující poctivě spoléhá na zápis v Katastru nemovitostí.
Pokud je v Katastru zapsaná osoba jako vlastník, kupujícímu je poskytována ochrana dobré víry, i kdyby se později ukázalo, že prodávající nebyl skutečným vlastníkem. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře proto při share deal transakcích provádějí mimořádně důkladný due diligence – nejen právní (právní tituly, smlouvy, závazky), ale i účetní (zkoumají daňové historie, dluhopisy, pohledávky) a věcný (kontrolují technický stav nemovitostí). Je to náročné, ale nutné.
V České republice se také zpřísňují kontroly podle AML zákona – banka či regulátor chce vědět, kdo je skutečný vlastník cílové společnosti, a to zvlášť v případě, že vlastníkem je mezinárodní holding. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře, díky síti ARROWS International, mají zkušenosti i s takto složitými strukturami.
Závěrečné shrnutí
Developerský projekt v České republice není jednoduchý podnik. Od výběru pozemku přes financování a stavbu až po předání klíčů je to složitý proces, který se řídí rozsáhlým souborem právních předpisů a správních procedur, a kde chyba v jedné fázi může způsobit vážné problémy v následujících fázích. Právní stabilita není samozřejmost – je to výsledek pečlivého plánování, odborného právního dohledu a předvídavého řešení rizik.
ARROWS advokátní kancelář má dlouholeté zkušenosti s právním doprovodem developerských projektů v České republice. Právníci z ARROWS znají, jak nový stavební zákon funguje v praxi, jak jednotlivé stavební úřady postupují, jaké jsou nejčastější chyby a jak se jim vyhnout.
Znají také nové požadavky na dodržování AML předpisů, pracují s bankami a finančními institucemi, a mají zkušenosti s komplexními share deal strukturami. Díky síti ARROWS International mohou v případě potřeby pomoci i s přeshraničními aspekty projektu.
Pokud si chcete být jisti, že váš projekt bude veden bezpečně a bez zbytečných zpoždění či pokut, kontaktujte právníky z ARROWS advokátní kanceláře. Rádi vám poskytneme počáteční konzultaci, kde si ujasníme hlavní rizika vašeho projektu a připravíme plán, jak se jich vyhnout. Nedejte nic na náhodu – svěřte právní zajištění vašeho projektu profesionálům.
Obraťte se na ARROWS advokátní kancelář na adrese office@arws.cz. Jsme pojištěni na škodu až do 400 000 000 Kč, což znamená, že když vám něco unikne, máme finanční možnost to pokrýt.
FAQ
1. Je povinné mít právníka, aby se projekt připravil?
Zákon to explicitně nevyžaduje, ale prakticky je to velice rozumné. Bez právníka riskujete, že se spletete v detailech stavebního zákona, skrytých právech na pozemku, nebo podmínkách financování. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou vyhnout se těmto chybám.
2. Kolik stojí právní doprovod developerského projektu?
Cena se liší v závislosti na rozsahu projektu a na tom, v jaké fázi se angažujete právníka. Malý projekt může stát pár desítek tisíc, rozsáhlejší projekt se může dostat na stovky tisíc. Nicméně angažovaný právník obvykle ušetří více, než kolik stojí – tím, že se vyhnete chybám a zbytečným sporům. Kontaktujte office@arws.cz, rádi vám dáme odhad.
5. Co se stane, pokud projektu nebudou vydána kolaudační povolení?
Pokud zhotovitel nedokončí stavbu v souladu se stavebním povolením a projektovou dokumentací, stavební úřad nemusí vydat kolaudační souhlas. Developer pak nemůže stavbu užívat, pronajímat, nebo prodávat. V tom případě má právo na to, aby zhotovitel přivedl stavbu do souladu s povolením, popřípadě jej žalovat. Také může žádat vrácení peněz. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře pomohou domáhat se vašich práv.
6. Jaké jsou hlavní rozdíly v právu mezi pořízením nemovitosti a pořízením společnosti, která nemovitost vlastní (share deal)?
Při nákupu nemovitosti kupující poctivě spoléhá na zápis v Katastru nemovitostí. Pokud je v Katastru zapsaná osoba jako vlastník, kupujícímu je poskytována ochrana dobré víry, i kdyby se později ukázalo, že prodávající nebyl skutečným vlastníkem. Při share deal (koupi společnosti) si kupujete všechny její závazky a práva – veškeré dluhy, všechny soudní spory. Je proto nutný mnohem hlubší due diligence. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře pro share deal transakce provádějí mimo jiné i prověrky účetních a daňových aspektů.
Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.
Čtěte také
- Financování developerských akvizic: Rozdíly ve strukturování forward purchase a forward funding z pohledu zajištění rizik
- Akvizice a prodej firmy 2026: Zásadní daňové rozdíly mezi prodejem majetku a převodem obchodního podílu
- Inflační doložky ve smlouvách o dílo: Indexy ČSÚ vs. ÚRS a prokazování reálného nárůstu cen materiálů
- Developer a změna územního plánu: Pohled právníka na stavební právo
- Jak správně podat připomínky proti návrhu územního plánu
- Brownfieldy - povinnosti developera při rekultivaci a sanaci
- Úspěšná právní prověrka odhalila skrytá rizika
- ARROWS zajistila bezpečnou akvizici průmyslového areálu formou share dealu
- Development & stavební právo