Promlčení nároku na náhradu škody proti jednateli společnosti
Jednou z klíčových právních otázek, se kterými se podnikatelé a společnosti mohou setkat, je promlčení nároku společnosti na náhradu škody vůči jednateli. Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 2753/2023 ze dne 21. 11. 2024) upřesnil, kdy začíná běžet promlčecí lhůta v případě, že jednatel společnosti svým jednáním způsobil škodu. Rozhodnutí má zásadní dopad na praxi, neboť ovlivňuje možnost úspěšného vymáhání škody.

Případ, který řešil Nejvyšší soud
Zásadní závěry Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zaměřil na okamžik, kdy došlo ke vzniku škody, a tím i na počátek běhu promlčecí lhůty. Přijal přitom následující klíčové závěry:
- Samotné převzetí peněz jednatelem z účtu společnosti není škodou
- Pouhé přijetí peněžních prostředků jednatelem ještě neznamená, že společnosti vznikla škoda. Rozhodující je, kdy jednatel převedl peníze mimo dispozici společnosti (například tím, že si je ponechal nebo je použil k osobním účelům).
- Promlčecí lhůta běží až od okamžiku, kdy společnost mohla objektivně uplatnit nárok
- Pokud společnost měla možnost zjistit škodu již dříve (například prostřednictvím jiného jednatele nebo řádné kontroly účetnictví), může promlčecí lhůta začít běžet již v tomto okamžiku.
- Pokud společnost nemohla škodu dříve zjistit, promlčecí lhůta začne běžet až poté, co škoda reálně vznikla, například zánikem funkce jednatele, který měl prostředky spravovat.
- Důkazní břemeno v otázce promlčení
- Jestliže se jednatel brání nároku námitkou promlčení, musí on prokázat, že promlčecí lhůta již uplynula. Pokud tak neučiní, soudy budou vycházet z pozdějšího počátku běhu lhůty.
Dopady rozhodnutí do praxe
Toto rozhodnutí má důležité implikace pro společnosti i jejich statutární orgány:
- Pro společnosti: Pokud existuje podezření, že jednatel způsobil škodu, je nezbytné provádět pravidelné audity a sledovat účetní toky, aby bylo možné včas reagovat a předejít promlčení nároku.
- Pro jednatele: Pokud se jednatel brání nároku na náhradu škody s odkazem na promlčení, musí být připraven doložit důkazy o tom, že promlčecí lhůta skutečně uplynula.
Závěr
Rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytuje důležité vodítko pro posuzování promlčení nároku na náhradu škody vůči jednatelům společností. Ukazuje, že není rozhodující pouze okamžik převzetí peněz, ale skutečný okamžik, kdy byly prostředky vyvedeny ze společnosti. Podnikatelé by proto měli dbát na důslednou evidenci finančních toků a jednatelé by si měli být vědomi své odpovědnosti a důkazního břemene v případném sporu.
Podnikatelé, máte přehled o finančních tocích ve vaší firmě? A co jednatelé – jste si jisti, že vás nečeká nepříjemné překvapení? V ARROWS vám pomůžeme chránit vaše práva. Neváhejte se na nás obrátit.
Autor článku:
Upozornění:
Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.
