Smlouva o dílo a nový občanský zákoník

Celou problematiku lze jednoduše ilustrovat na schématu investor – dodavatel – subdodavatel (zhotovitel). Investor zadá u dodavatele zhotovení stavebního celku. Ten zadá toto dílo dále subdodavateli a upozorní ho, že dílo musí být hotovo do určité doby, jinak hrozí dodavateli od investora smluvní pokuta. Před 1. 1. 2014 platilo, že k tomu, aby mohl dodavatel nárokovat po subdodavateli smluvní pokutu od investora jako náhradu škody, musel ji nejdříve sám zaplatit. Ust. § 379 obchodního zákoníku stanovilo, že se hradí tzv. skutečná škoda. 

V praxi tedy před 1. 1. 2014 muselo dojít k: 

1) vyúčtování smluvní pokuty investorem objednateli a následně

2) k faktické úhradě takové částky (vznik skutečné škody) 3) teprvé poté, co došlo k úhradě pohledávky investora dodavatelem, mohl „náhradu smluvní pokuty“ požadovat dodavatel po svém subdodavateli z titulu náhrady škody Po 1. 1. 2014 ovšem bod Ad 2) odpadá. Zákon totiž v § 2952 odst. 2 věta druhá stanoví, že „záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu“. Zákon tedy zakotvuje nové pojetí skutečné škody.

V praxi tedy po 1. 1. 2014 musí dojít jen k: 1) vyúčtování smluvní pokuty investorem dodavateli a následně 2) subdodavatel po vyúčtování smluvní pokuty (vzniku dluhu) může ihned žalovat dodavatele, aniž by předtím sám smluvní pokutu zaplatil z titulu vzniklé škody, protože má sám povinnost uhradit smluvní pokutu. Pro prevenci situace, kdy bude požadována účelová náhrada škody je možné výši náhrady škody omezit. A to buďto přiměřenou smluvní pokutou, nebo jednoduchou dohodou smluvních stran. 

B) Součinnost objednatele Oproti právní úpravě v § 638 OZ1964 přichází NOZ s významnou novinkou v oblasti povinné součinnosti objednatele. Zákon totiž nově stanoví (§ 2591), že zhotovitel může v určitých případech například sám vybrat materiál, který se na stavbu užije a následně jej vyfakturovat objednateli, i když to měl učinit objednatel sám. To nastane například v situaci, kdy bude dle smlouvy objednatel povinen vybrat druh oken a neučiní tak ve stanovené lhůtě.

Je normováno, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

Právě možnost zajistiti náhradní plnění na účet objednatele je novotou. Původní § 638 OZ1964 toto neumožňoval (srovnej znění „je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy“) 

C) Nevhodné pokyny objednatele Problematika pokynů, které byly zhotoviteli uděleny nevhodně, byla rovněž ožehavou otázkou. V obchodně-právních vztazích totiž v podstatě platilo, že pokud zhotovitel neupozornil písemně objednatele na nesprávnost udělených pokynů, odpovídal za vady. To bylo velmi časté, když k takovému upozornění docházelo např. pouze ústně, či prostřednictvím e-mailů. Oproti dřívějšímu pojetí v § 551 ObchZ od 1. 1. 2014 není k upozornění na nevhodné pokyny nutná písemná forma. V případě, že zhotovitel upozorní objednatele na nevhodnost pokynů a toto prokáže, neodpovídá za vady, které tímto pokynem vzniknou.

Pro právní služby volejte 800 770 888, nebo přímo některému z našich právníků, specialistů na obchodní právo. Pomůže Vám rovněž každý náš advokát z advokátní kanceláře v Olomouci, či advokátní kanceláře v Hradci Králové.