Sponzoring versus dary z pohledu daní: Jak správně smluvně nastavit podporu sportu či charity, aby byla plně uznatelným firemním nákladem

Mgr. Daniel Půlpán
Mgr. Daniel Půlpán
14.4.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Sponzoring a dary se z právního a daňového hlediska liší především přítomností či nepřítomností protiplnění. Dar je bezúplatné plnění, sponzoring obchodní vztah s výměnou za reklamu a propagaci. Tato rozlišnost má zásadní dopad na daňovou uznatelnost nákladů. Správné právní nastavení smlouvy je klíčové pro právní jistotu, řízení firemních nákladů a minimalizaci daňových rizik.

Fotka zobrazuje specialistu diskutujícího o tématu rozlišení sponzoringu a darů.

Shrnutí v bodech
  • Zásadní rozdíl v protiplnění: Sponzoring je obchodní vztah s nárokem na propagaci, zatímco dar je čistě jednostranné a bezúplatné plnění.
  • Daňová uznatelnost pro firmu: Sponzoring lze uplatnit jako plnohodnotný daňový náklad na reklamu. Dar nákladem není, ale za určitých podmínek snižuje základ daně.
  • Zdanění na straně příjemce: Sponzorský příspěvek musí podpořený klub či organizace zdanit. Dar oproti tomu bývá od daně z příjmů často osvobozen.
  • Hrozba doměrků: Finanční úřady bedlivě pátrají po skrytých darech. Pokud sponzoring postrádá důkazy o proběhlé reklamě, úřad výdaj neuzná.
  • Nutnost dokumentace: Základem pro úspěšnou obhajobu při daňové kontrole je neprůstřelná písemná smlouva a archivace výstupů (fotografie, weby).

Základní daňové rozdíly a proč se nevyplácí podcenit smlouvu

Sponzoring a dar se daňově posuzují odlišně. Sponzoring zahrnuje protislužbu (reklamu, viditelnost), zatímco dar je bez protiplnění. Pro sponzora jde o daňově uznatelný náklad na propagaci. Pro příjemce je sponzoring zdanitelným příjmem, zatímco dar může být často od daně osvobozen.

Bez jednoznačné písemné smlouvy hrozí, že Finanční úřad zpochybní daňovou uznatelnost nákladů. V praxi se proto vyplatí mít smlouvu i související daňové posouzení zkontrolované specialisty na daňové právo. To může vést k sankcím a pokutám za nedostatečné prokázání uznatelnosti výdajů. Právníci z advokátní kanceláře ARROWS se specializují na přípravu a revizi smluv, aby vaše podpora sportu či charity stála na pevných daňových základech.

Nedostatečně dokumentovaný či nejasně smluvně nastavený sponzoring či dar mohou vést k odmítnutí daňového odpočtu, zvýšení základu daně a následným penalizacím. Těmto situacím je vhodné předcházet kvalitní právní přípravou.

Právní vymezení sponzoringu a daru v českém právním řádu

Sponzoring a dar jsou v českém právním řádu vymezeny v několika normativních aktech. Základní pojetí pochází z různých právních a daňových předpisů. Podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je sponzorování definováno jako „příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora".

Tato definice zdůrazňuje, že jde o příspěvek s cílem podpořit vlastní podnikání či ekonomické činnosti sponzora. Pokud se sponzoring „láme“ do sporu o uznatelnost nákladu nebo o povahu plnění, může být užitečné znát i daňová pravidla pro problematické pohledávky (viz Nezaplacené pohledávky v B2B: Kdy lze ztrátu z faktur uplatnit jako daňový náklad a splnit přísné podmínky finančního úřadu). Sponzorem je právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek za tímto účelem poskytuje.

Dar je naproti tomu upraven v [občanském zákoníku] a daňovém zákoně. Podle nového občanského zákoníku se jako dar chápe situace, kdy dárce darovací smlouvou bezúplatně převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezúplatně převést do vlastnictví. Obdarovaný pak dar nebo nabídku přijímá.

Podstatný je právě prvek bezúplatnosti – dar nemá na oplátku přinášet žádné protiplnění nebo výhodu pro dárce. Darovat lze peněžní prostředky, movitou či nemovitou věc, pohledávky, převoditelná majetková práva nebo jiné majetkové hodnoty.

Z daňového hlediska se vychází primárně z ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"). V tomto zákoně jsou klíčová rozlišení mezi daňově uznatelným nákladem a podmínkami pro odečítání darů od základu daně.

Praktické rozlišení mezi sponzoringem a darem není vždy zcela zřejmé, proto v praxi hrozí četné omyly a chyby. Když se kvůli kvalifikaci plnění (dar vs. sponzoring) nebo kvůli důkazům o reklamě dostane věc do konfliktu s úřady, typicky už jde o oblast obchodních a soudních sporů. Zákon sice neobsahuje explicitní definici sponzoringu jako daňového výdaje, ale jeho posouzení vychází z obecné úpravy § 24 odst. 1 ZDP, kterou se zabýváme v následující sekci.

Daňová uznatelnost výdajů: obecný rámec a aplikace na sponzoring

Aby byl výdaj daňově uznatelným nákladem, musí být prokazatelně vynaložen na dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů. Toto pravidlo stanovuje § 24 odst. 1 ZDP a představuje základní filtr pro posouzení všech podnikatelských výdajů.

Výdaje na sponzoring nejsou v zákoně explicitně uvedeny, a proto sponzor musí prokázat příčinnou souvislost mezi těmito výdaji a získáváním příjmů. Důležitým faktorem je schopnost sponzora prokázat, že jde o výdaje na dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů a že se příslušná sponzorská aktivita včetně reciprocity opravdu uskutečnila.

Reklama a propagace jsou obecně daňově uznatelnými výdaji, přestože nejsou výslovně uvedeny v § 24 odst. 1 ZDP. V případě sponzoringu jde o výdaj na propagaci a reklamu, který musí být podpořen důkazy o skutečném uskutečnění.

Zde se setkáváme s prvním rizikovým místem: pokud sponzorská smlouva jasně nevymezuje konkrétní reklamu či viditelnost, Finanční úřad bude patrně usuzovat, že jde o dar, nikoli o sponzoring. Podobně přísně bývají posuzovány i jiné „hraniční“ situace u smluvních vztahů, kde se řeší daňová rizika (srov. Externí dodavatelé versus zaměstnanci: Jak správně nastavit smluvní vztahy a eliminovat daňová rizika skrytého zaměstnávání). Dar je přitom v řadě případů daňově neuznatelným nákladem.

Velmi důležité je rozlišovat mezi sponzoringem a reprezentací. Výdaje na reprezentaci, kterou zákon definuje jako výdaje na „pohoštění, občerstvení a dary", nejsou daňově uznatelnými náklady podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.

Sponzoring by měl být zakotven jako výdaj na reklamu a propagaci, nikoli jako reprezentace. Pokud bude smlouva neurčitá, nebo bude z ní vyplývat, že jde spíše o příspěvek bez návaznosti na propagaci, hrozí, že jej Finanční úřad přeřadí do kategorie reprezentace a odmítne jej jako daňový náklad uznat.

Dar jako daňový výdaj a možnost jeho odečtení od základu daně

Dar představuje v principu daňově neuznatelný náklad. To znamená, že sám o sobě nemůže být zahrnut do daňových nákladů, které snižují základ daně z příjmů. Nicméně právní řád poskytuje jednu důležitou možnost: dar sice není daňovým nákladem, ale za určitých podmínek jej lze odečíst od základu daně jako tzv. „odčitatelnou položku".

Toto rozlišení je podstatné a často nepochopené. Dar nezkrátí daň přímo, nýbrž snižuje základ, z kterého se daň počítá.

Prakticky to znamená, že pokud fyzická osoba v 15% sazbě poskytne dar ve výši 10 000 Kč, ušetří na dani 1 500 Kč. Při sazbě 23 % by ušetřila 2 300 Kč. Tento rozdíl je pro podnikatele důležitý k pochopení skutečné výše daňové výhody.

Podmínky pro odečtení daru od základu daně u fyzických osob

Fyzické osoby, včetně samostatně výdělečně činných osob (OSVČ), mohou odečíst od základu daně hodnotu darů, pokud jsou splněny určité podmínky. Prvním kritériem je minimální částka.

Dary v úhrnu musí přesáhnout 2 % základu daně nebo činit alespoň 1 000 Kč za rok. Pokud fyzická osoba daruje za rok méně než 1 000 Kč, nebo méně než 2 % svého základu daně, nemůže si dar odečíst vůbec.

Druhým kritériem je maximální limit. Ačkoliv standardní limit činí 15 % základu daně, díky nedávnému prodloužení legislativních výjimek platí i nadále zvýšený strop. To znamená, že fyzická osoba si může i pro rok 2026 odečíst na dary až 30 % svého základu daně — podmínkou je pouze to, že jsou splněna minimální částková kritéria.

Třetím kritériem je účel daru. Dar musí být poskytnut subjektu a na účely vyjmenované v zákoně. Typicky jde o dary na školství, kulturu, ekologii, charitu a sport, jejichž výčet najdete v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Právě podpora sportu je jedním z účelů, které zákon explicitně uznává. Dar sportovnímu klubu, který splňuje daňové podmínky, se tak může stát daňově uznávaným příspěvkem, ovšem s omezením do výše zmíněných percentuálních limitů.

Podmínky pro odečtení daru od základu daně u právnických osob

Právnické osoby se řídí jinými pravidly než fyzické osoby. U právnických osob je minimální hodnota jednotlivého bezúplatného plnění 2 000 Kč.

Horní limit pro odečet darů pro právnické osoby činí standardně 10 % základu daně. I zde však byla výjimka zákonodárcem prodloužena, a proto si firmy mohou v roce 2026 odečíst až 30 % svého základu daně. Firma tak sice nemůže odečíst dar nižší než 2 000 Kč, ale maximální možná daňová úspora za dary je v roce 2026 oproti standardu trojnásobná.

Pro právnické osoby platí také omezení týkající se příjemce. Dar mohou poskytnout pouze určitým subjektům: obcím, krajům, organizačním složkám státu, pořadatelům veřejných sbírek nebo právnickým osobám se sídlem v ČR (nadace, ústavy, spolky či neziskové organizace).

Sportovní klub, který má právní formu obchodní společnosti založené za účelem podnikání, nemusí automaticky splňovat tyto podmínky – záleží na jeho právní struktuře a účelu, pro který byl založen.

Klíčové je zdůraznit, že [dar se u příjemce ve výsledku nemusí vůbec zdanit, pokud se jedná o dar peněžních prostředků bezúplatně poskytnutý a příjemce je nezisková organizace]. Právě proto se dary z daňového hlediska liší od sponzoringu, u kterého příjemce přijatou sumu zdaňuje jako příjem z podnikatelské činnosti.

Sponzoring a jeho daňové postavení u sponzora

Když je mezi stranami smluvně jasně zakotveno, že jde o sponzoring s konkrétní protislužbou (reklama, viditelnost, propagace), jedná se z pohledu sponzora o daňově uznatelný náklad.

Podstatou sponzoringu je podpora neziskové akce, osoby nebo organizace formou finanční či materiální podpory, avšak s výměnou v podobě propagace.

Pokud sponzor poskytuje 50 000 Kč na podporu sportovního turnaje a obdrží za to umístění svého loga na všech propagačních materiálech, dresech, webech a plakátech, jedná se o výdaj na reklamu a propagaci, který je daňově uznatelným nákladem.

Klíčové pravidlo zní: za protiplnění se nepovažuje pouhé zveřejnění jména, názvu či loga dárce, a to i kdyby u něj byla výslovně uvedena hodnota poskytnutého příspěvku.

O daňový náklad by se jednalo pouze v případě, že zároveň s tímto zveřejněním dochází k propagaci výrobků nebo podpoře prodeje zboží či služeb. Pouhé zmínění názvu firmy jako sponzora nestačí – musí jít o skutečnou propagaci směřující k podpoře prodeje či zvýšení povědomí o značce.

Velmi důležité je, aby sponzor měl v rukou písemnou dokumentaci prokazující, že se protislužba opravdu uskutečnila.

Pokud firma poskytne 100 000 Kč na sportovní akci, ale nedokáže prokázat fotografie s logem na banneru či obsah mediálního partnera na webu akce, hrozí, že si Finanční úřad bude myslet, že jde o dar bez protiplnění.

Takový nezdokumentovaný dar by se mohl později označit jako daňový náklad neuznatelný. Jedním z nejčastějších praktických rizik je proto nedostatečná dokumentace skutečně uskutečněné protislužby.

Sponzorský náklad versus dar u příjemce

Z perspektivy příjemce se sponzoring a dar zdaňují zcela odlišně. Pokud příjemce obdrží sponzorský příspěvek v rámci smlouvy, která jasně stanoví protislužbu (reklama, viditelnost), jedná se o zdanitelný příjem, který musí příjemce zdanit daní z příjmů. V praxi se tak u příjemce, který je nezisková organizace, aplikuje stejné daňové pravidlo jako u jiných služeb, které poskytuje.

Příjmem z poskytování reklamních služeb je vždy příjmem zdanitelným, a to i u neziskových organizací. Znamená to, že když sportovní klub obdrží 50 000 Kč za umístění loga společnosti na dresech a propagačních materiálech, musí tento příjem zdanit. Výdaje na tyto služby jsou naopak z pohledu sponzora daňově účinné a lze je odečíst z daňového základu.

Naproti tomu jde-li o dar, u příjemce nejde o zdanitelný příjem z podnikání, nýbrž o bezúplatný příjem, který je ovšem v mnoha případech od daně z příjmů osvobozen. Sportovní klub, který obdrží dar 50 000 Kč bez jakékoli protislužby, nemusí dar zdanit, pokud peníze využije v souladu se zákonnými podmínkami pro osvobození (typicky na svou hlavní sportovní činnost).

Klíčová rizika a chyby v smluvním nastavení

Praktická realita ukazuje, že právě rozdíl mezi sponzoringem a darem se v praxi velmi často rozmazává, někdy záměrně, někdy neopatrností. Advokáti z advokátní kanceláře ARROWS vidí opakovaně případy, kdy jsou podnikatelé překvapeni požadavky Finančního úřadu na zpětné úpravy daňových přiznání proto, že sponzoring nebyl správně zdokumentován nebo nebyl jasně vymezen jako výdaj na reklamu.

Nejčastější chyby v smluvním nastavení sponzoringu

První častou chybou je nedostatečná konkrétnost ve smlouvě. Smlouva říká „sponzorský příspěvek 100 000 Kč na podporu turnaje", ale neobsahuje podrobný výčet konkrétních protislužeb. To znamená, že později není jasné, co přesně měl příjemce poskytnout. Hrozí pak, že Finanční úřad nebo soudce budou usuzovat, že jde o dar, zejména pokud se protislužba fakticky neuskutečnila nebo nebyla dostatečně patrná.

Druhou chybou je používání vágních termínů typu „sponzorský dar". Kombinace slov „sponzor" a „dar" je contradictio in adiecto – sponzoring je z definice výměna s protislužbou, zatímco dar je bez protislužby. Proto se doporučuje v textu smlouvy používat terminologii v souladu s daňovými kategoriemi. Pokud jde o výměnu s reklamou, měla by se smlouva nazývat „smlouva o sponzoringu" nebo „smlouva o reklamě", nikoli „dar".

Třetí chybou je vůbec neexistence písemné smlouvy. Zákon sice nevyžaduje písemnou formu pro vznik sponzorské dohody, ale z daňového hlediska je absence smlouvy zásadním rizikem. Bez písemné smlouvy se velmi obtížně dokazuje, co byly vzájemné povinnosti stran, a proto Finanční úřad může snadno odepřít, že se o sponzoring vůbec jedná.

Čtvrtou chybou je nedostatečná dokumentace skutečně uskutečněné protislužby. Smlouva sice stanoví umístění loga na webech turnaje a dresech, ale chybí fotografie, screenshot webu či jiný důkaz. V takovém případě se Finanční úřad bude oprávněně ptát, zda se protislužba opravdu uskutečnila.

Související otázky k smluvnímu nastavení sponzoringu a darů

1. Jaký je rozdíl mezi smlouvou o reklamě a smlouvou o sponzoringu?
Sponzorská smlouva je specifickým typem smlouvy o reklamě. Právně mají obě stejný základ – vždy jde o reklamní plnění za úplatu. Rozdíl může spočívat spíše ve formě a rozsahu propagace, nebo v účelu podpory (např. u neziskových projektů). Z daňového hlediska jsou si velmi podobné. V obou případech se jedná o výdaj na reklamu a propagaci, který je daňově uznatelný.

2. Co se stane, pokud smlouva není vůbec uzavřena?
Bez smlouvy je velmi obtížné dokazovat, že se o sponzoring jedná. Finanční úřad se bude pravděpodobně domnívat, že jde o dar, a pokud dar nesplňuje zákonné podmínky, bude jej odmítat jako daňový náklad. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují vždy uzavřít písemnou smlouvu, která bude určitá a jednoznačná.

3. Lze sponzorovat bez umístění loga či propagace?
Technicky ano, pokud si strany takto smluvně dohodnou. Avšak z daňového hlediska hrozí, že Finanční úřad takový příspěvek bude považovat za dar, nikoli za sponzoring. Doporučuje se vždy zajistit nějakou formu viditelnosti, která směřuje k podpoře prodeje nebo zvýšení povědomí o značce. Pouhé zmínění názvu firmy nestačí.

Dokumentace a dokazování: co si musí ponechat sponzor a příjemce

Správná dokumentace je klíčová pro zajištění daňové přijatelnosti sponzoringu. Zákon vyžaduje, aby poplatník byl schopen prokázat každý výdaj, o kterém tvrdí, že byl vynaložen v souvislosti se zdanitelnými příjmy. Znamená to, že sponzor by si měl ponechat následující doklady:

Prvním a nejdůležitějším dokladem je smluvní dokumentace. Smlouva by měla obsahovat jasné vymezení obou stran, předmětu plnění, rozsahu protislužby a termíny s podpisy.

Druhým dokladem je platební doklad — faktura, bankovní výpis či potvrzení o transferu. Platební doklad musí jasně dokumentovat, že byly finanční prostředky skutečně převedeny.

Třetím a velmi důležitým dokladem je dokumentace skutečně uskutečněné protislužby. V praxi to znamená fotografie, screenshoty webů, výstřihy z novin či časopisů, záznamy ze sociálních sítí nebo výkazy z mediální monitorovací služby.

Tyto dokumenty prokazují, že logo bylo opravdu umístěno a viditelné. Jde-li o delší dobu, měla by být dokumentace časově zaměřena tak, aby bylo jasné, během kterých období byla propagace viditelná.

Čtvrtým dokladem může být potvrzení od příjemce – například email nebo dopis, ve kterém příjemce potvrzuje, že splnil své povinnosti podle smlouvy. Takové potvrzení není automaticky nutné, ale v případě daňové kontroly se může stát velmi užitečným dodatečným důkazem.

Příjemce (sportovní klub či charitativní organizace) by měl také ponechat důslednou dokumentaci. Měl by si ponechat smlouvu a potvrzení o přijetí finančních prostředků.

Pokud jde o sponzoring, pak i doklady o tom, že v rámci smlouvy skutečně poskytl publicitu či reklamu. Pro dar by měl mít doklad o přijetí a případně písemné potvrzení pro dárce pro účely daňového přiznání.

Daňové dopady DPH u sponzoringu a darů

Otázka daně z přidané hodnoty (DPH) přidává další vrstvu složitosti k tématu sponzoringu a darů. Zatímco daň z příjmů se zaměřuje na to, zda je náklad daňově uznatelný a zda se zvyšuje daňový základ, DPH se zaměřuje na to, zda se jedná o zdanitelné plnění a jaké právo na odpočet má poskytovatel (resp. příjemce služby).

Sponzoring a DPH

Když sponzor poskytuje finanční prostředky a obdrží za to propagaci (reklamu), jedná se z hlediska DPH o poskytnutí služby – konkrétně reklamní služby. Poskytování reklamy se z pohledu zákona o DPH považuje za poskytnutí služby obecně, která podléhá základní sazbě DPH ve výši 21 %. Příjemce sponzorského příspěvku (např. sportovní klub) se tak stává poskytovatelem reklamní služby a měl by na tuto službu vybrat a odvést DPH.

Prakticky to znamená, že když sportovní klub obdrží od sponzora 100 000 Kč bez DPH za umístění loga a propagaci, měl by klub vypočítat DPH z této částky, tedy 21 000 Kč, a odvést ji státu. Sponzor si pak může tuto vstupní DPH odečíst, pokud splňuje podmínky pro nárok na odpočet.

Existuje zde však důležitá výjimka pro neziskové subjekty. Jestliže je příjemcem nezisková organizace (např. sportovní klub registrovaný jako spolek), která nebyla založena za účelem podnikání, může mít na některé činnosti nárok na osvobození od DPH. 

Konkrétně § 61 písm. d) ZDPH stanoví, že poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní činnost, je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet.

Zde však musíme být opatrní: osvobození se vztahuje na služby úzce související se sportem poskytované samotným sportovcům, nikoli na reklamu komerčním subjektům. Pokud klub poskytuje reklamu, jde o službu, která není úzce spojena se samotným sportem, a proto se na ni osvobození nevztahuje a musí být zdaněna.

Dar a DPH

U darů je situace odlišná. Dar představuje bezúplatné plnění a poskytnutí čistě finančního daru není podle zákona o DPH předmětem daně (nejde o zdanitelné plnění). To znamená, že finanční dar nemá být zdaňován DPH. Když společnost poskytne 100 000 Kč jako dar bez jakékoli protislužby, nevzniká z této částky žádná povinnost odvádět DPH.

Avšak i zde existuje výjimka. Pokud se dar týká věcí (nikoli peněz), které byly poskytovatelem svého času zakoupeny a u nichž si uplatnil odpočet DPH (např. zakoupil zboží s DPH a nyní jej daruje), pak dochází k použití majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti. V takovém případě se to považuje za fikci dodání zboží za úplatu a z darované věci se musí odvést DPH na výstupu.

Pravidlo pro reklamní nebo propagační předměty tvoří důležitou výjimku: pokud poskytovatel poskytne reklamní nebo propagační předmět (např. tričko se svým logem), jehož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a dělá to v rámci své ekonomické činnosti, nepovažuje se to za dodání zboží a neodvádí se z něj DPH.

Rizika a postupy v případě kontroly finančního úřadu

Když Finanční úřad provádí daňovou kontrolu, jedním z typických témat je ověřování oprávněnosti jednotlivých daňových výdajů. Právě sponzoring a dary se často stávají předmětem kontroly, protože se jedná o kategorie výdajů, kde se podnikatelé často dopouštějí chyb.

Nejčastější nálezy finančního úřadu

Finanční úřad si typicky všímá situací, kde je sponzoring smluvně neurčitý. Když se při kontrole zjistí, že smlouva neobsahuje jasnou definici protislužby, hrozí nález, že se jedná o dar, a tudíž o daňově neuznatelný náklad.

V takovém případě Finanční úřad zvýší základ daně o hodnotu sponzorského příspěvku a na základě toho vypočítá nedoplatek na daních.

Druhým typickým nálezem je absence nebo nedostatečnost dokumentace o tom, že se protislužba skutečně uskutečnila. Pokud sponzor tvrdí, že jeho logo bylo umístěno na dresech, ale nemůže to prokázat žádnou fotografií či jiným dokladem, Finanční úřad si bude myslet, že se jedná o falešný výdaj, a opět zvýší základ daně.

Třetím nálezem je překročení limitu pro dary. Pokud právnická osoba poskytne a v daňovém přiznání uplatní dary převyšující 30 % svého základu daně (platí pro rok 2026), Finanční úřad daňový odpočet zkrátí tak, aby byl tento zákonný limit striktně dodržen, a rozdíl dodaní.

Čtvrtým nálezem bývá neshoda mezi daňovým přiznáním a účetnictvím. Pokud se v účetnictví sponzoring jeví jako dar a v daňovém přiznání jako výdaj na reklamu, Finanční úřad si bude klást otázky o konzistenci a věrohodnosti.

Jak se bránit kontrole: praktické kroky

Prvním a nejdůležitějším krokem je mít korektní a důslednou dokumentaci. Pokud máte smlouvu, platební doklady a fotografie či jiné důkazy o uskutečněné protislužbě, budete ve většině případů v pořádku. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují si ponechat veškerou dokumentaci v pořádku a organizovaně, aby byla v případě kontroly snadno dostupná.

Druhým krokem je provedení konzultace s odborníkem před daňovým postupem. Pokud si nejste jisti, zda jde o sponzoring nebo dar, obraťte se na právníka a daňového poradce. Ti vám pomohou správně klasifikovat transakci a zajistit, aby byla korektně zdokumentována a zakládána.

Třetím krokem, pokud Finanční úřad již provádí kontrolu a objevil se nález, je obratem kontaktovat právníka. Ten vám může pomoci se zastupováním při jednáních s Finančním úřadem, při přípravě vyjádření a případně i při podání odvolání.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti s takovým zastupováním a znají postupy Finančního úřadu, což vám pomůže dosáhnout nejlepšího možného výsledku.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Neurčitá nebo chybějící smlouva : Finanční úřad si nebude jistý, zda se jedná o sponzoring či dar, a odmítne výdaj uznat.

Právníci ARROWS vypracují jasnou a daňově korektní smluvní dokumentaci. Ta jednoznačně vymezí práva a povinnosti obou stran, konkrétní rozsah propagace a výstupy.

Nedostatečná dokumentace protislužby : Ačkoliv se smlouva odkazuje na propagaci, chybí důkazy (fotografie, screenshoty webu, mediální výstupy), že se protislužba opravdu uskutečnila.

ARROWS pomáhá s organizováním a archivací dokumentace. Připravuje soupisy provedených služeb a ověřuje, že veškeré doklady jsou v pořádku pro případnou daňovou kontrolu.

Zaměňování kategorií : Sponzoring je uváděn jako „sponzorský dar" nebo jako reprezentace, což vede k chybné daňové klasifikaci.

ARROWS správně klasifikuje transakci v souladu s daňovým zákonem. Zajistí korektní účetní záznam a daňové přiznání a vede klienty k používání správné terminologie.

Překročení limitů pro dary : Právnická osoba poskytne dary přesahující 10 % základu daně (pro rok 2026) bez vědomí, že nadlimitní část daru nebude daňově uznatelná.

ARROWS monitoruje dodržování limitů pro jednotlivé roky. Upozorňuje na blížící se hranici a pomáhá s plánováním darů tak, aby byly v souladu se zákonem.

Daňová kontrola Finančního úřadu : Úřad zpochybní daňovou uznatelnost sponzoringu a požaduje zpětné úpravy daňového přiznání.

ARROWS zastupuje klienta při jednáních s Finančním úřadem. Připravuje vyjádření, řídí dialog s úřadem a v případě potřeby podává odvolání nebo zastupuje klienta v soudním sporu.


Specifické otázky týkající se sportovních klubů a charitativních organizací

Sportovní kluby a charitativní organizace jsou nejčastějšími příjemci sponzorských příspěvků a darů. Z jejich perspektivy je důležité pochopit, jak se takto obdržené prostředky zdaňují a jaké povinnosti z toho vyplývají.

Daňový režim příjmu sponzorského příspěvku u sportovního klubu

Pokud sportovní klub obdrží sponzorský příspěvek s jasně definovanou protislužbou v podobě propagace, je to příjem z poskytování reklamní služby. Takový příjem je vždy zdanitelný daní z příjmů, a to bez ohledu na to, zda je klub nezisková organizace nebo obchodní společnost. Klub si tedy musí příjem uvést do svého daňového přiznání a zdanit jej.

Pokud je klub nezisková organizace (např. spolek), je příjem z ekonomické činnosti (poskytování reklamních služeb) předmětem daně z příjmů právnických osob. Klub si tedy musí příjem uvést do svého daňového přiznání a zdanit jej.

Daňový režim příjmu daru u sportovního klubu

Pokud klub obdrží dar bez jakékoli protislužby, situace se liší. Dar může být z daně z příjmů osvobozen, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

Konkrétně, pokud je dar v podobě peněz nebo věci a byl poskytnut na schválený daňový účel (např. sport), a příjemce je nezisková organizace, pak se dar obvykle nezdaňuje.

To je pro kluby výrazně výhodnější než sponzoring, protože se z příjmů nevyplácí daň. Právě proto si kluby někdy „vymýšlejí" dary místo aby uzavíraly smluvní sponzoring — aby si nemusely připisovat zdanitelný příjem. To je však právě ta situace, kterou se Finanční úřad snaží odhalovat při kontrolách.

Povinnosti charitativní organizace při příjmu daru

Charitativní organizace (nadace, obecně prospěšné organizace atd.) mají další povinnosti související s přijetím daru. [Měly by vystavit potvrzení o daru pro dárce, které se pak může uplatnit v daňovém přiznání].

Toto potvrzení je velmi důležitým dokladem pro dárce a měl by jej dostat bezprostředně po úhradě, nebo po konci zdaňovacího období (kalendářního roku) za všechny dary věnované v daném roce.

Charitativní organizace by také měla vést přehled darů, aby mohla kdykoliv prokázat, kdo jí dar poskytl, v jaké výši a na jaký účel. Pokud by došlo ke kontrole, měla by být schopna předložit tyto dokumenty.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou pomoci charitativním organizacím s nastavením správné dokumentace a procesů tak, aby byly v souladu se zákonem.

Závěrečné shrnutí

Rozdíl mezi sponzoringem a darem je z právního i daňového hlediska propastný, přesto se v praxi tyto pojmy často nebezpečně zaměňují. Zatímco sponzoring představuje obchodní transakci s jasnou protislužbou (reklamou) a lze jej uplatnit jako plnohodnotný daňový náklad, dar je čistě bezúplatné plnění, které může pouze snížit celkový základ daně v rámci přísných zákonných limitů.

Klíčem k bezpečnému daňovému postupu je vždy precizní písemná smlouva doplněná o jasné důkazy o proběhlé propagaci. Pokud je smlouva neurčitá, chybí v ní konkrétní výčet reklamních plnění, nebo se dokonce používají zavádějící termíny typu „sponzorský dar“, finanční úřad s vysokou pravděpodobností překvalifikuje reklamní výdaj na nedaňový dar, což obvykle končí doměřením daně a tvrdými sankcemi.

Nesprávné nastavení těchto vztahů však nenese pouze daňová rizika. Špatně formulované dohody mohou vést k absolutní neplatnosti transakce, soudním sporům s podpořeným subjektem nebo zbytečné reputační újmě, pokud nedojde k naplnění očekávání ohledně vaší viditelnosti.

Neponechávejte podporu sportu či charity náhodě. Právníci a daňoví specialisté z ARROWS advokátní kanceláře mají rozsáhlé zkušenosti s přípravou i revizí sponzorských a darovacích smluv tak, aby bezpečně obstály před jakoukoliv kontrolou. Pro konzultaci a správné nastavení vašich smluv nás kontaktujte na adrese office@arws.cz.

FAQ: Nejčastější otázky k sponzoringu, darům a jejich daňovému posuzování

1. Co to znamená, že dar „snižuje základ daně“?
Dar neodečítáte přímo z výsledné daně, ale ze základu, ze kterého se daň teprve počítá. Pokud například při 15% sazbě darujete 10 000 Kč, sníží se váš daňový základ o tuto částku a na dani reálně ušetříte 1 500 Kč (při 23% sazbě pak 2 300 Kč). Pro přesný výpočet a daňovou strategii kontaktujte ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

2. Jaká je minimální výše daru, aby se dal odečíst od daně?
Fyzické osoby (včetně OSVČ) si mohou dar odečíst, pokud jeho hodnota činí alespoň 1 000 Kč za rok, nebo přesáhne 2 % základu daně (stačí splnit jednu z podmínek). Pro právnické osoby platí podmínka, že hodnota každého jednotlivého daru musí činit minimálně 2 000 Kč. Menší částky si odečíst nelze.

3. Mohu si odečíst neomezené množství darů od daně?
Ne, zákon stanovuje horní limit. Díky prodloužení legislativních výjimek si však v roce 2026 mohou jak fyzické, tak právnické osoby odečíst dary až do výše štědrých 30 % svého základu daně. Pokud má firma základ daně 500 000 Kč, může si na darech odečíst až 150 000 Kč. Cokoliv nad tento limit už základ daně nesníží. S hlídáním limitů vám rádi pomůžeme v ARROWS.

4. Co se stane, pokud se Finanční úřad dozví, že jsem poskytl sponzoring bez písemné smlouvy?
Bez smlouvy a důkazů jen těžko prokážete, že šlo o výdaj na reklamu. Finanční úřad proto transakci s největší pravděpodobností překvalifikuje na dar. Pokud tento dar nesplní přísné zákonné podmínky, úřad váš daňový náklad neuzná, doměří vám daň a přidá sankce. S přípravou neprůstřelných smluv se proto raději obraťte na office@arws.cz.

5. Může si dar odečíst i ten, komu dar poskytnu?
Ne, hodnotu daru si od základu daně odečítá výlučně dárce. Obdarovaný si z daní nic neodečítá – jde u něj o bezúplatný příjem, který navíc může být (při splnění podmínek pro veřejně prospěšné účely) zcela osvobozen od daně z příjmů.

6. Je rozdíl v daňovém posuzování mezi sponzorským příspěvkem pro sportovní klub a pro charitativní organizaci?
Základní daňový princip je v obou případech stejný: sponzoring s reklamou tvoří pro obě organizace zdanitelný příjem, zatímco dar bez protislužby může být osvobozeným příjmem. Rozdíly spočívají až ve specifických daňových režimech a detailech osvobození podle konkrétní právní formy příjemce (spolek vs. nadace atd.). Pro bezpečné posouzení konkrétní transakce kontaktujte ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

Čtěte také