Švýcarská vs. česká pracovní smlouva

Na co si má dát česká firma pozor?

1.11.2025

Plánujete zaměstnat pracovníky ve Švýcarsku a využít potenciál jednoho z nejstabilnějších trhů v Evropě? Tento krok může být pro vaši firmu strategicky klíčový, ale švýcarské pracovní právo skrývá pro české společnosti řadu záludností. V tomto článku získáte jasný přehled o největších rozdílech mezi českým a švýcarským systémem, od formy smlouvy přes ukončení poměru až po specifika odvodů. Poradíme vám, jak se vyhnout drahým chybám.

Potřebujete s tématem poradit? Obraťte se na advokátní kancelář ARROWS na e-mail office@arws.cz nebo telefon +420 245 007 740. Váš dotaz rád zodpoví "Mgr. Vojtěch Sucharda", expert na dané téma.

Vstup na švýcarský trh práce: První kroky a klíčové odlišnosti

Díky bilaterálním dohodám mezi Švýcarskem a EU mohou občané České republiky ve Švýcarsku volně žít a pracovat. Administrativní proces se však od českého systému zásadně liší. Zatímco v Česku řešíte pracovněprávní agendu s relativně centralizovanými úřady, Švýcarsko je federací 26 kantonů, z nichž každý má vlastní pravomoci a úřady.

Základním kamenem švýcarského pracovního práva je Závazkový zákoník (Obligationenrecht), konkrétně jeho desátá hlava (články 319 a následující), která upravuje pracovní smlouvu. Než se však dostanete k samotné smlouvě, musíte vyřešit povolení k pobytu. Pokud bude váš zaměstnanec pracovat ve Švýcarsku déle než tři měsíce, je vaší povinností jako zaměstnavatele zažádat o povolení k pobytu (typicky typu B s platností 5 let) u příslušného kantonálního úřadu. Tuto žádost je nutné podat ještě před faktickým nástupem zaměstnance do práce.

Proces se liší kanton od kantonu, což pro české firmy představuje první velkou administrativní výzvu. Pro krátkodobé zaměstnávání navíc od roku 2025 existuje nová online registrační platforma EasyGov.swiss, která proces zjednodušuje. Zanedbání těchto povinností může vést k vysokým pokutám za nelegální zaměstnávání.

Naši právníci v ARROWS vám zajistí hladký proces získání všech potřebných povolení pro vaše zaměstnance, abyste se vyhnuli riziku nelegálního zaměstnávání. Pro okamžité řešení vaší situace nám napište na office@arws.cz.

Struktura a forma pracovní smlouvy: Švýcarská flexibilita a její úskalí

Švýcarské právo ctí princip smluvní volnosti mnohem více než české. To se projevuje hned u formy smlouvy. Podle švýcarského Závazkového zákoníku (čl. 320 CO) může být pracovní smlouva uzavřena i ústně, nebo dokonce mlčky (konkludentně), pokud zaměstnanec začne vykonávat práci, která se za daných okolností očekává pouze za mzdu.

Tato zdánlivá jednoduchost je však pro zaměstnavatele obrovským rizikem. Pokud neexistuje písemná smlouva, uplatní se standardní zákonná ustanovení, která nemusí být pro firmu výhodná. Navíc, některé klíčové dohody, jako například sjednání delší zkušební doby, odchylky od zákonných výpovědních lhůt nebo konkurenční doložka, jsou platné pouze v písemné formě.

Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou nebo na déle než jeden měsíc, máte jako zaměstnavatel povinnost písemně informovat zaměstnance o základních bodech: jména stran, datum nástupu, funkce, mzda a týdenní pracovní doba. Důrazně doporučujeme vždy uzavírat detailní písemnou smlouvu, ideálně dvojjazyčnou, která předejde budoucím sporům.

ARROWS pro vás připraví dvoujazyčné pracovní smlouvy, které přesně definují práva a povinnosti obou stran v souladu se švýcarským právem a chrání vaše obchodní zájmy. Potřebujete připravit nebo zrevidovat smlouvy? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

FAQ – Právní tipy k formě smlouvy
  • Musí být smlouva sepsána v místním úředním jazyce (němčina, francouzština, italština)?
    Není to zákonný požadavek, ale je to vysoce doporučeno pro právní srozumitelnost a v případě sporu. Běžnou a bezpečnou praxí jsou dvoujazyčné smlouvy, které zajistí porozumění obou stran. Chcete mít jistotu, že je vaše smlouva právně bezchybná? Napište nám na office@arws.cz.
  • Co se stane, když nemáme písemnou smlouvu a dojde ke sporu?
    Uplatní se standardní ustanovení švýcarského Závazkového zákoníku (Obligationenrecht), která nemusí být pro vás výhodná. Absence písemných důkazů o specifických dohodách (např. o odměně za přesčasy) vás staví do velmi nevýhodné pozice. Pro právní konzultaci nás kontaktujte na office@arws.cz.

Zkušební doba a ukončení poměru: Kde číhají nejdražší chyby

Oblast ukončování pracovního poměru je místem, kde se odlišnosti obou právních systémů projevují nejvýrazněji a kde neznalost může vést k neplatnosti výpovědi a drahým soudním sporům.

Zkušební doba (Probezeit) – Rychlejší, ale bez ochrany

Ve Švýcarsku platí, že první měsíc pracovního poměru se automaticky považuje za zkušební dobu (Probezeit), pokud není ve smlouvě ujednáno jinak. Písemnou dohodou ji lze zkrátit, zcela vyloučit, nebo prodloužit na maximálně tři měsíce. Během této doby platí velmi krátká, sedmidenní výpovědní lhůta, a to ke kterémukoli dni.

Zásadní rozdíl oproti Česku spočívá v ochraně zaměstnance. Během švýcarské zkušební doby neexistuje žádná zákonná ochrana proti výpovědi (Kündigungsschutz) v případě nemoci, úrazu nebo těhotenství. Zaměstnavatel tedy může platně ukončit pracovní poměr i s pracovníkem v dočasné neschopnosti. To je v příkrém kontrastu s českým zákoníkem práce, který poskytuje ochranu i ve zkušební době.

Výpovědní lhůty (Kündigungsfrist) po zkušební době

Po uplynutí zkušební doby se výpovědní lhůty řídí délkou trvání pracovního poměru, pokud smlouva nestanoví jinak:

  • V prvním roce služby: 1 měsíc ke konci kalendářního měsíce.
  • Od druhého do devátého roku služby: 2 měsíce ke konci kalendářního měsíce.
  • Od desátého roku služby: 3 měsíce ke konci kalendářního měsíce.

Na rozdíl od české praxe, kde standardní dvouměsíční lhůta začíná běžet až prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi, ve Švýcarsku se lhůta počítá tak, aby poměr skončil na konci měsíce.

Ochrana zaměstnance v nemoci a těhotenství (Kündigung zur Unzeit)

Jakmile skončí zkušební doba, situace se dramaticky mění a nastupuje silná ochrana zaměstnance. Výpověď daná zaměstnavatelem v tzv. ochranné lhůtě (Sperrfrist) je neplatná. Tyto lhůty se vztahují na pracovní neschopnost z důvodu nemoci či úrazu a jejich délka se opět odvíjí od odpracovaných let:

  • V 1. roce služby: ochrana trvá 30 dní.
  • Od 2. do 5. roku služby: ochrana trvá 90 dní.
  • Od 6. roku služby: ochrana trvá 180 dní.

Stejná ochrana platí i po celou dobu těhotenství a 16 týdnů po porodu. Pokud zaměstnanec onemocní až po doručení výpovědi, běh výpovědní lhůty se přerušuje a pokračuje až po jeho uzdravení.

Rizika a sankce

Jak pomáhá ARROWS

Neplatná výpověď během nemoci po zkušební době. Spor o pokračování pracovního poměru a povinnost doplácet mzdu.

Právní stanoviska a analýzy – Posoudíme platnost výpovědi a ochráníme vás před soudním sporem. Potřebujete právní analýzu? Napište na office@arws.cz.

Ukončení poměru se zaměstnankyní ve zkušební době z důvodu těhotenství. Riziko obvinění z diskriminace a poškození reputace, i když je výpověď technicky platná.

Právní konzultace a strategie řízení rizik – Poradíme, jak postupovat v souladu se zákonem i etickými principy, a minimalizovat tak právní i reputační rizika. Spojte se s námi na office@arws.cz.

Chybně určená délka výpovědní lhůty. Finanční nároky zaměstnance na náhradu mzdy za nesprávně zkrácenou dobu.

Revize a příprava smluvní dokumentace – Zajistíme, aby vaše pracovní smlouvy obsahovaly správně definované výpovědní lhůty. Potřebujete revizi smluv? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Spor o platnost ústní výpovědi. Problémy s dokazováním a nejistota ohledně data ukončení poměru.

Zastupování v pracovněprávních sporech – Efektivně vás zastoupíme u švýcarských soudů a správních orgánů. Hrozí vám spor? Obraťte se na nás na office@arws.cz.

Mzda, pojištění a benefity: Finanční specifika švýcarského systému

Finanční a mzdové povinnosti zaměstnavatele jsou další oblastí plnou zásadních odlišností. Spoléhat se na postupy z českého prostředí by vedlo k závažným pochybením a sankcím.

Mýtus o minimální mzdě a realita kantonů

Ve Švýcarsku neexistuje celostátně stanovená minimální mzda. Mzdy jsou primárně výsledkem individuálního vyjednávání nebo kolektivních smluv. V posledních letech však roste trend zavádění minimálních mezd na úrovni jednotlivých kantonů. Před náborem v konkrétní lokalitě si proto musíte ověřit, zda se na vás nevztahuje kantonální regulace.

Například v roce 2024 platila v kantonu Ženeva minimální hodinová mzda 24,32 CHF, v Neuchâtelu 21,09 CHF a v Ticinu se pohybovala kolem 19,75 CHF.

Zdravotní a sociální pojištění – Kdo platí co?

Systém odvodů je pro českou firmu největším překvapením. Zásadní rozdíl je ve zdravotním pojištění: každý zaměstnanec je povinen si ho sjednat a platit zcela sám u komerční pojišťovny. Zaměstnavatel na něj nepřispívá ani ho nijak neadministruje.

Vaše povinnosti jako zaměstnavatele se soustředí na následující odvody:

  • Sociální pojištění (AHV/IV/EO): Zahrnuje starobní, invalidní a pojištění pro případ ztráty výdělku. Sazba je 10,6 % z hrubé mzdy a dělí se rovným dílem mezi zaměstnavatele a zaměstnance (vy tedy odvádíte 5,3 %).
  • Pojištění v nezaměstnanosti (ALV): Sazba je 2,2 % z hrubé mzdy (do ročního příjmu 148 200 CHF) a opět se dělí rovným dílem (vy platíte 1,1 %).
  • Povinné úrazové pojištění (UVG): Pojištění pro případ pracovních úrazů (BU) hradí plně zaměstnavatel. Pojištění pro nepracovní úrazy (NBU) hradí zaměstnanec, ale vy ho srážíte ze mzdy.
  • Zaměstnanecké penzijní pojištění (BVG – 2. pilíř): Toto je nejkomplexnější složka. Je povinné pro zaměstnance s ročním příjmem nad stanovenou hranicí (cca 22 000 CHF). Příspěvky se dělí minimálně 50/50, ale jejich celková výše se progresivně zvyšuje s věkem zaměstnance – od 7 % pro věkovou skupinu 25–34 let až po 18 % pro skupinu 55–65 let.
Na koho se můžete obrátit? 

13. plat – Zvyklost, nikoli zákon

Ačkoliv je 13. plat ve Švýcarsku velmi rozšířeným zvykem, nejedná se o zákonný nárok. Pokud není nárok na 13. plat výslovně sjednán v pracovní nebo kolektivní smlouvě, zaměstnavatel nemá povinnost ho vyplácet. Aby se předešlo nedorozuměním, je klíčové tuto složku mzdy ve smlouvě jasně definovat.

Rizika a sankce

Jak pomáhá ARROWS

Porušení kantonální minimální mzdy. Hrozí vysoké pokuty a povinnost doplatit mzdu zpětně všem dotčeným zaměstnancům.

Právní audit a nastavení mzdových procesů – Ověříme, zda vaše mzdové nastavení odpovídá lokálním předpisům v daném kantonu. Chcete mít jistotu, že platíte správně? Napište na office@arws.cz.

Chybný výpočet a odvod příspěvků na penzijní pojištění (BVG). Sankce od sociální správy a nároky zaměstnance na dorovnání příspěvků.

Příprava interních směrnic a školení pro HR – Proškolíme vaše mzdové oddělení a připravíme manuály pro správný výpočet všech odvodů. Potřebujete odborné školení? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

Neuzavření povinného úrazového pojištění (UVG). Plná odpovědnost zaměstnavatele za náklady spojené s pracovním úrazem, které mohou dosáhnout milionů korun.

Zajištění plnění zákonných povinností – V rámci našich služeb zajistíme registraci u všech relevantních institucí a pomůžeme se sjednáním povinného pojištění. Spojte se s námi na office@arws.cz.

Spor o nárok na 13. plat, který nebyl jasně definován ve smlouvě. Riziko soudního řízení a povinnost doplatit poměrnou část mzdy.

Příprava a revize pracovních smluv – Jasně ve smlouvě definujeme veškeré mzdové složky, včetně bonusů a 13. platu, a předejdeme tak budoucím sporům. Neváhejte se obrátit na naši kancelář – office@arws.cz.

Mezinárodní kontext: Daně, rozhodné právo a síť ARROWS International

Zaměstnávání ve Švýcarsku s sebou nese také daňové povinnosti v obou zemích. Švýcarský daňový systém je sám o sobě složitý, protože daně se platí na federální, kantonální i obecní úrovni. Pro českého daňového rezidenta pracujícího ve Švýcarsku je však klíčová Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Švýcarskem.

Mnoho českých firem se mylně domnívá, že příjem zdaněný ve Švýcarsku se v Česku již neřeší. To je omyl. Pro příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) se dle smlouvy uplatňuje metoda prostého zápočtu, nikoli metoda vynětí.

To v praxi znamená, že český daňový rezident musí podat v ČR daňové přiznání, uvést v něm své celosvětové příjmy (včetně těch švýcarských) a vypočítat českou daň. Od této daně si pak může odečíst (započíst) daň prokazatelně zaplacenou ve Švýcarsku, avšak maximálně do výše české daně, která na švýcarské příjmy poměrově připadá.

Díky naší deset let budované síti ARROWS International řešíme daňové a právní otázky s mezinárodním prvkem na denní bázi. Pomůžeme vám a vašim zaměstnancům správně nastavit daňové povinnosti v obou zemích a optimalizovat daňovou zátěž. Pro konzultaci mezinárodního zdanění nám napište na office@arws.cz.

Expandujte do Švýcarska s právní jistotou

Vstup na švýcarský trh je pro českou firmu velkou příležitostí, ale vyžaduje důkladnou přípravu. Odlišná smluvní praxe, komplexní pravidla pro ukončení pracovního poměru, zásadní rozdíly v systému pojištění a specifika kantonálních předpisů představují rizika, která mohou vaši expanzi zbytečně prodražit a zkomplikovat.

Tyto výzvy však nejsou nepřekonatelnou bariérou, pokud máte po boku zkušeného právního partnera. V ARROWS se na tuto problematiku specializujeme a naše zkušenosti z dlouhodobé péče o více než 150 akciových společností a 250 společností s ručením omezeným jsou pro naše klienty zárukou kvality a rychlosti. Navíc díky naší síti propojujeme klienty se zajímavými obchodními a investičními příležitostmi.

Plánujete vstup na švýcarský trh? Neriskujte drahé chyby. Spojte se s námi na office@arws.cz a získejte právní řešení na míru, které ochrání vaši investici a zajistí úspěšný start.

FAQ – Nejčastější právní dotazy ke švýcarským pracovním smlouvám

  • Musíme vést mzdy a účetnictví ve švýcarských francích (CHF)?
    Ano, pro účely plnění povinností vůči švýcarským úřadům (odvody sociálního pojištění, daně) je nutné vést mzdovou agendu v lokální měně, tedy CHF. I když je mzda ve smlouvě sjednána v jiné měně, pro výpočty odvodů se vždy přepočítává na franky. Pro detailní nastavení mzdových procesů nás neváhejte kontaktovat na office@arws.cz.
  • Jaký je rozdíl mezi kolektivní a individuální smlouvou ve Švýcarsku?
    Individuální pracovní smlouva se sjednává mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Kolektivní pracovní smlouva (GAV) je dohoda mezi odbory a asociacemi zaměstnavatelů pro celé odvětví. Pokud se na vaši firmu vztahuje GAV, její ustanovení (např. o minimální mzdě nebo pracovní době) jsou závazná a individuální smlouva se od nich nesmí odchýlit v neprospěch zaměstnance. Pokud řešíte, zda se na vás vztahuje kolektivní smlouva, napište nám na office@arws.cz.
  • Co se stane, když náš zaměstnanec ve zkušební době otěhotní? Můžeme mu dát výpověď?
    Z čistě právního hlediska ano. Během zkušební doby ve Švýcarsku neplatí ochranná lhůta v těhotenství a výpověď by byla platná. Je však třeba zvážit reputační rizika a možné obvinění z diskriminačního jednání, i když by bylo právně obtížně prokazatelné. Pro posouzení rizik ve vaší konkrétní situaci se obraťte na naše právníky na office@arws.cz.

  • Jak složité je získat pracovní povolení pro českého občana a jak dlouho to trvá?
    Pro občana EU je proces relativně přímočarý, ale administrativně náročný. Žádost podává zaměstnavatel u kantonálního úřadu a je třeba doložit platnou pracovní smlouvu a další dokumenty. Proces může trvat několik týdnů v závislosti na vytíženosti konkrétního kantonálního úřadu. Je klíčové začít s procesem včas. Potřebujete pomoci se zrychlením procesu? Kontaktujte nás na office@arws.cz.

  • Náš zaměstnanec bude pracovat z home office v ČR pro naši novou švýcarskou pobočku. Jaké právo se uplatní?
    Toto je komplexní situace, která spadá do oblasti mezinárodního práva soukromého. Obecně platí, že se uplatní právo státu, kde zaměstnanec obvykle vykonává práci, tedy české právo. Strany si však mohou ve smlouvě zvolit právo švýcarské, ale zaměstnanec nesmí být zbaven ochrany, kterou mu poskytují kogentní normy českého práva. Pro správné nastavení takové smlouvy je nezbytná právní konzultace. Spojte se s námi na office@arws.cz.

  • Slyšeli jsme, že ve Švýcarsku je běžná pracovní doba delší. Je to pravda?
    Zákon stanovuje maximální týdenní pracovní dobu na 45 hodin pro určité profese (např. kancelářské) a 50 hodin pro ostatní. Průměrná odpracovaná doba se však pohybuje kolem 41–42 hodin týdně. Přesčasy musí být kompenzovány buď volnem, nebo příplatkem ve výši minimálně 25 %, pokud není ve smlouvě ujednáno jinak. Pro správné nastavení pracovní doby a přesčasů ve smlouvě nás kontaktujte na office@arws.cz.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.