Valná hromada a videokonference

Mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení. Ačkoliv řada společností v současné době odkládá (ze zdravotních důvodů) termín výroční valné hromady, která se má podle zákona konat do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období (§ 181 odst. 2 z. o. k. a § 403 odst. 1 z. o. k.), zpravidla tedy do 30. 6. 2020 (viz kupř. Philip Morris ČR a.s.), neznamená to, že valnou hromadu nelze bez fyzické přítomnosti společníků (akcionářů) konat. Zákon o obchodních korporacích nabízí v tomto směru hned několik možností, což ocení zejména zahraniční společníci (tzv. přeshraniční valná hromada). V tomto článku se zaměříme na hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků.

Způsob vytváření vůle společníků (akcionářů) „s využitím technických prostředků“ je upraven v  § 167 odst. 2 a 3 z. o. k. (§ 398 odst. 2 a 3 z. o. k.). Mezi tyto technické prostředky lze zařadit kupř. videokonferenci, internetové komunikační programy (skype, viber, facebook, whatsapp, messenger), služby telekomunikačních operátorů (SMS, MMS, hlasové služby). Jeho praktické využití na první pohled omezuje okolnost, že k němu společnosti s ručením omezeným (akciové společnosti) „mohou“ přistoupit jen připouští-li to společenská smlouva (stanovy). V praxi však drtivá většina obchodních korporací takovou klauzuli v zakladatelském právním jednání obsaženu nemá. Co s tím? Budou usnesení přijatá na valné hromadě konané s využitím technických prostředků bez opory ve společenské smlouvě (stanovách) neplatná či dokonce stižena nicotností? Soudíme, že nikoliv.

Nejvyšší soud totiž opakovaně judikoval, viz kupř. usnesení sp. zn. 27 Cdo 787/2018, ze dne 17. 12. 2019, že  „…sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady musí být přiměřená závažnosti následků, jež porušení právních předpisů, stanov či dobrých mravů vyvolalo, jakož i účelu právní úpravy neplatnosti usnesení valné hromady. Převáží-li zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti nad zájmy chráněnými ustanovením § 428 z. o. k., soud neplatnost usnesení valné hromady nevysloví.“ Jedná se o projev zásady proporcionality v korporátním právu. Ne každé porušení právních předpisů má tak za následek neplatnost usnesení valné hromady. 

Máme proto za to, že pokud budou nastaveny podmínky hlasování společníků statutárním orgánem v pozvánce na valnou hromadu tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost společníka a určit podíly, se kterými bude společník hlasovat – což v případě osobního hlasování, jednoduché společenstevní struktury a videokonference nebude nikterak složité – že sama skutečnost, že tento způsob rozhodování valné hromady nepředvídá společenská smlouva společnosti, není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení takto přijatých (tím spíše pak taková usnesení nebudou nicotná). Tyto závěry se podle našeho mínění uplatní také u těch usnesení valné hromady, které podléhají osvědčení (českým) notářským zápisem (k ověření totožnosti společníků srov.  § 64 odst. 1, § 80a odst. 2 a § 80e odst. 1 notářského řádu). 

Základem je, aby při svolání takto aranžované valné hromady a při jejím konání nedošlo k podstatnému poškození práv společníků a aby byla dána objektivní možnost společníka se na valnou hromadu (byť v kratší době, než je obvyklé) připravit a této valné hromady se i zúčastnit (technické řešení hlasování by proto nemělo neúměrně společníkovi bránit ve výkonu jeho základního společenstevního práva podílet se na řízení společnosti hlasováním na valné hromadě). Není proto problém, pokud statutární orgán „obtelefonuje“ či „obepíše“ (zahraniční) společníky, sdělí jim pořad valné hromady a podmínky hlasování s využitím technických prostředků (pozvánku zašle kupř. emailem) apod. a to i přesto, že kupř. zákon (§ 184, § 406 z. o. k.) či společenská smlouva vyžaduje přísnější (další) formality pro svolání valné hromady (např. delší lhůtu pro zaslání pozvánky, její umístění na internetových stránkách společnosti apod.). Společník se navíc může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady (§ 184 odst. 3 z. o. k.) čili v případě jednomyslné shody mezi společníky na konání valné hromady bez dodržení všech formalit a s využitím technických prostředků v praxi vznikat problém nebude.

To platí i pro akcionáře akciové společnosti bez ohledu na to, zdali stanovy připouští, aby se valná hromada konala bez splnění požadavků na její svolání valné hromady či nikoliv –  § 411 odst. 2 z. o. k., viz shora zmíněný princip proporcionality a kupř. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3779/2011, ze dne 27. 11. 2012: „Již v usnesení ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 29 Odo 816/2006 Nejvyšší soud dovodil, že za situace, kdy se valné hromady zúčastnili všichni společníci, nevysloví soud její neplatnost (jen) proto, že byla svolána v rozporu se zákonem (§ 131 odst. 3 písm. d/ obch. zák.) Od tohoto závěru, ač učiněného v poměrech společnosti s ručením omezeným, se Nejvyšší soud nemá důvodu odchýlit ani v projednávané věci, kdy jde o akciovou společnost.“

Pakliže by některý ze společníků se svoláním valné hromady v „nouzovém“ režimu s využitím technických prostředků bez opory ve společenské smlouvě nesouhlasil, pak by bylo vždy třeba s ohledem na okolnosti konkrétního případu posoudit zásah do práv tohoto společníka a v návaznosti na to pak v intencích § 260 o. z. rozhodnout o tom, zdali se jedná o porušení, které si zasluhuje zneplatnit usnesení valné hromady. 

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Čtěte také:

• 10 věcí, které byste jako podnikatelé měli vědět nebo udělat za účelem ochrany svého podnikání v době epidemie COVID-19
• Koronavirus a smlouvy 2020 (porušení, následky, odstoupení)
• Finanční rezervy v době krize (pro OSVČ a podnikatele)
• Valné hromady v období koronaviru