Zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku po dobu trvání krizového stavu

Mnoho měst a obcí, v dnešních dnech řeší, zda svolat a uskutečnit zasedání zastupitelstva, či nikoliv. Města a obce projektují, investují, žádají o dotace....chtějí se rozvíjet ale také potřebují schválit rozpočty a rozpočtová opatření na běžnou činnost. 

Dne 23. 3. 2020 vláda přijala usnesení č. 274, kterým s účinností od 24. 3. 2020 od 0:00 hod. územním samosprávným celkům (krajům, městům, městysům a obcím) ukládá konání zastupitelstev pouze pokud je to nezbytné k přijetí opatření související s řešením nouzového stavu nebo ke schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám. Zastupitelstvo se má pak dle tohoto usnesení konat prostředky komunikace na dálku umožňujícím účast členů zastupitelstva na zasedání v reálném čase, avšak bez osobní přítomnosti, tedy například formou telekonference či videokonference. Jinou formu zasedání zastupitelstva dané usnesení vlády nepřipouští, tedy ani zákonem o obcích stanovené veřejné zasedání. 

Jak je na tom ve světle citovaného usnesení veřejnost, která by se chtěla zasedání účastnit? 

Vláda účast veřejnosti na zasedání zastupitelstva ve formě osobní přítomnosti vyloučila, a to nejprve nařízením o omezení pohybu a následně výslovně usnesením č. 274/2020. Krizovým opatřením je tak narušena zásada veřejnosti zasedání zastupitelstva stanovená zákonem o obcích. Ministerstvo vnitra k tomu uvádí, že Krizové opatření totiž stanoví výjimku z principu veřejnosti zasedání (§ 93 odst. 3), a tu je proto nutné vykládat restriktivně. Jejím smyslem je zajistit rozhodování nejnutnějších záležitostí při současném zajištění ochrany před šířením nákazy, nikoli umožnit, aby vyloučení veřejnosti bylo využito pro řešení jiných než nezbytných záležitostí. 

V této věci je třeba poukázat na to, že zásada veřejnosti je jinak upravena přímo zákonem o obcích, lze tak tedy zvažovat relevanci omezení této zásady prostřednictvím krizového opatření vlády.

Územní samosprávné celky mají dle doporučení vlády uvedeného v citovaném usnesení nejvyšší možnou měrou zpřístupnit veřejnosti průběh zasedání zastupitelstva prostřednictvím komunikace na dálku, přinejmenším pak pořízením a uveřejněním zvukového záznamu. K tomu Ministerstvo vnitra uvádí, že zpřístupnění průběhu zasedání „dálkovým způsobem“ může být typicky on-line vysíláním prostřednictvím internetu nebo televize. Není však povinné (krizové opatření tento způsob toliko doporučuje). 

Občané se tedy mohou, za předpokladu, že město nebo obec na dané opatření bude technicky vybavena, připojit k zasedání zastupitelstva online, sledovat jej a případně se prostřednictvím komunikace na dálku vyjádřit. Nicméně vzhledem k tomu, že opatření ke zveřejnění a zajištění přístupu veřejnosti na zasedání má pouze formu doporučení, nelze se možnosti sledovat zasedání zastupitelstva a případně vyjadřovat své stanovisko na základě citovaného usnesení domáhat. 

Jaké budou praktické dopady tohoto krizového opatření pro kraje, města a obce? 

Vláda se pokusila tímto opatřením městům, obcím a krajům pomoci opět rozjet samosprávu, tedy schvalovat financování, zajistit pomoc obyvatelstvu, schválit provedení nezbytných právních jednání, bez kterých by samosprávám hrozila škoda.  

Ministerstvo vnitra reagovalo na vydání usnesení metodickým pokynem, který dané usnesení rozvádí a vysvětluje. Ministerstvo v metodickém pokynu připomíná, že nelze konat zasedání per rollam, tedy písemným zasláním stanovisek zastupitelů. 

Zastupitelé musí být na jednání (zasedání) přítomni v témže okamžiku a musí mít zajištěnou možnost se k projednávanému bodu v reálném čase vyjádřit. V případě, že územní samosprávný celek nebude schopen splnění tohoto požadavku zajistit, domnívám se, že zastupitelstvo nebude možné uspořádat.  

Co lze na takovém zastupitelstvu projednat a schválit? 

Rozhodně by se nemělo jednat o zásadních např. majetkoprávních úkonech, které snesou odkladu, a využívat tak prozatimní absence přítomnosti veřejnosti na zasedání k hladšímu průběhu projednání sporných témat. 

Zastupitelstvo by mělo jednat primárně o záležitostech krizového řízení a jeho materiálního zabezpečení. Typicky se bude jednat o zajištění financování k odvracení rizik a dopadů aktuální situace kolem šíření koronaviru, schválení nezbytných rozpočtových opatření k zajištění běžného chodu, schválení účetní závěrky za předchozí rok, schválení právních jednání, bez kterých by hrozilo reálné riziko vzniku škody (smluvní pokuty, penále, ale také třeba škody na majetku způsobené rozpadající se stavbou ).Dle metodického pokynu lze schválit i podání žádostí o dotace, pokud by hrozilo zmeškání daného termínu. 

Závěrem je vhodné připomenout, že některé záležitosti, jejichž schvalování není  zastupitelstvu vyhrazeno, mohou být delegovány na ostatní orgány obce (rada obce, starosta).

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Čtěte také:

• Jak komunikovat s orgány veřejné správy v době nouzového stavu
• Zasedání zastupitelstva obce v době krizových opatření
• Právní předpisy měst a obcí v době šíření koronaviru