Změny, které přinesla novela sexuálních trestných činů

Autor článku: Mgr. Oliver Uraz, LL.M., ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz, +420 245 007 740)

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost zásadní novela trestního zákoníku, která upravuje definice a trestání sexuálních trestných činů. Nové znění zákona vychází z principu „NE znamená NE“, což znamená, že nově jsou lépe chráněny oběti, které projeví jakýkoliv srozumitelný nesouhlas se sexuálním stykem, postačí i pouhé gesto nebo jiný neverbální projev významu, jehož význam musí každý hned pochopit, jako je například pláč. Detailně se novela zaměřuje na redefinici sexuálních trestných činů, vznik nového trestného činu sexuálního útoku, přísnější tresty, zohlednění, kdy oběť nemůže svůj nesouhlas projevit a zavedení či zpřesnění některých dalších pojmů s velkým významem pro trestání sexuálních deliktů, jako je třeba napříště exaktnější vymezení toho, co znamená bezbrannost dítěte.

Redefinice znásilnění

Znásilnění je, že pachatel vykoná na své oběti soulož nebo pohlavní styk, kdy doposud bylo hlavním znakem, že musí použít násilí, pohrůžka násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. Nyní však se změnilo znění, že pachatel vykoná proti seznatelné vůli oběti. V praxi se tedy rozšířilo znásilnění na všechny případy, kdy oběť srozumitelným způsobem projeví svůj nesouhlas s pohlavním stykem. Nesouhlas oběti může být ve formě slov i beze slov například nesouhlasným gestem, pláčem, obrannou pozicí. Po oběti se tak již nebude vyžadovat, aby se útoku fyzicky bránila, respektive při něm muselo ze strany pachatele být použito násilí nebo jeho pohrůžka.                  

Nově zde budou spadat pouze situace, kdy dojde k souloži nebo srovnatelnému styku, za který se považují ty formy sexuálních praktik, kdy dochází k penetraci (například i orální styk).

Znásilněním je i případ, kdy pachatel zneužije situace, ve které oběť nemůže projevit nesouhlas. K přesnějšímu vystižení tohoto okruhu situací přibylo v trestním zákoníku nové ustanovení upravující spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti. Pachatel zneužije bezbrannosti oběti v situaci, kdy oběť nemůže z objektivního důvodu vyjádřit nesouhlas, případně je její schopnost to udělat výrazně omezena. Zejména stav vyvolaný bezvědomím, spánkem, ovlivněním návykovými látkami, včetně alkoholu, nemocí, zdravotním postižením, duševní poruchou, silným ochromujícím stresem, nízkým nebo vysokým věkem, překvapením. Patří sem i situace, kdy silný stres vede u oběti k „zamrznutí“ nebo jiným obranným reakcím, které ovlivňují její psychické procesy a vjemy. Za bezbrannou oběť tohoto trestného činu se na základě této nové definice považuje, z důvodu nízkého věku, vždy dítě mladší dvanácti let (doposud pevná věková hranice stanovena nebyla, byť se tato skutečnost u mladších dětí zpravidla předpokládalo).

Tím, že trestný čin znásilnění postihuje po novele již jen těžší případy sexuálně motivované kriminality, došlo i ke zvýšení základní trestní sazby, která je nově 2 až 10 let odnětí svobody. Zároveň došlo k rozšíření okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby (se sazbou 3 až 12 let), a to pokud dojde ke spáchání tohoto trestného činu na dítěti, nebo se zbraní a nově na těhotné ženě, jelikož v tomto stavu je žena zranitelnější a ohrožen může být i plod, nebo je-li znásilněním způsobeno těhotenství ženy a také nově spáchání činu s další osobou (skupinově).

Nejvyšší trest za znásilnění je 5 až 15 let a hrozí osobě, která jej spáchala na dítěti mladším patnácti let nebo na osobě, která se nachází v zařízení, ve kterém je omezena její osobní svoboda (např. věznici nebo ústavu pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zdravotnickém zařízení, školském zařízení), nebo pokud byla činem oběti způsobena těžká újma na zdraví.

Nový trestný čin sexuálního útoku

Novelou vznikl nový trestný čin, který má za cíl postihovat stejný typ útoků jako znásilnění, ale dopadá pouze na méně invazivní formy pohlavního styku prováděné tzv. nepenetračním způsobem (např. osahávání nebo tření apod.). Pohlavním stykem jsou přitom myšlené i všechny praktiky, které nemají podobu srovnatelnou se souloží, ale jehož cílem je ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby.

Terminologie trestního práva se tak po novele víc přibližuje obecně vnímanému obsahu pojmu znásilnění a další druhy přímých sexuálních útoků, které mají jinou povahu, avšak které je nutno prostředky trestního práva rovněž postihovat, vyčleňuje do samostatné kategorie.

Dopadá jak na aktivní jednání pachatele, kdy pachatel sám provádí některou ze sexuálních praktik na těle oběti, tak na jednání pasivní (pachatel přinutí oběť, aby mu třela pohlavní úd), a též na situace, kdy pachatel takto přiměje oběť jednat vůči jiné osobě (pachatel tak nemusí být do samotného sexuálního aktu přímo fyzicky zapojen).

Nově rozlišeny 3 možné formy spáchání tohoto trestného činu, které jsou stejné jako u znásilnění, tedy 1) proti seznatelné vůli oběti, 2) jejím donucením, anebo 3) zneužitím bezbrannosti oběti.

Revize úpravy sexuálního nátlaku

Sexuální nátlak není sice zcela novou skutkovou podstatou, ale jde o trestný čin, který byl zásadně revidován. Tento trestný čin se nově zaměřuje na situace, kdy pachatel nepoužívá přímé násilí ani hrozby, ale přesto přiměje oběť k sexuálnímu chování, jako je pohlavní styk, pohlavní sebeukájení nebo obnažování. Násilní forma těchto praktik byla nově vyčleněna právě do výše popsaného zcela nového trestného činu sexuálního útoku. Typicky tak v rámci sexuálního nátlaku půjde jde o případy, kdy pachatel zneužije svého postavení, důvěry nebo vlivu, nebo situací, kdy je oběť v tísni či závislosti na pachateli. Oběť tak sice na první pohled jedná dobrovolně, ale ve skutečnosti nemá svobodnou možnost volby, protože je psychicky nebo sociálně ovlivněna, jelikož ji pachatel například přemlouvá nebo slibuje.

Trestný čin zahrnuje situace, kdy pachatel zneužije závislost oběti například, když věřitel přiměje k sexuálnímu chování svého dlužníka nebo dozorce svého vězně apod. Nebo pachatel zneužije svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vliv, která u oběti vzbuzuje důvěru, anebo působí svou autoritou na poškozeného. Jde o vztah mezi sportovním trenérem a jeho svěřenkyní, vztah nadřízeného a podřízené. Pachatel zneužije tísně oběti, přičemž tíseň je stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování. Tyto nepříznivé poměry se mohou týkat osobních, rodinných, majetkových či jiných poměrů, pro něž se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích. Není podstatné, jak se poškozená osoba do tohoto stavu dostala, a tedy ani to, zda si jej sama způsobila svým vlastním jednáním.

Dopady na postih jakéhokoliv sexuálního styku s dítětem mladším 15 let (pohlavní zneužití)

Trestný čin spáchá pachatel, který vykoná soulož nebo jiným způsobem pohlavně zneužije dítě ve věku od 12 do 15 let. Jelikož do 12 let je dítě považováno za bezbranné podle nového § 119a trestního zákona, šlo by u těchto dětí o znásilnění nebo o sexuální útok, jelikož taková jednání jsou logicky postihována přísněji, neboť jde o vysoce zavrženíhodné chování spočívající ve zneužití důvěry dítěte, které bylo svěřeno pod dozor pachatele.