Čerpání (hromadné) dovolené v době krizových opatření 2020

Zvažujete, že nařídíte svým zaměstnancům dovolenou v souvislosti s krizovými opatřeními způsobenými koronavirem? Ptáte se, za jakých podmínek může zaměstnavatel určit tzv. celozávodní (hromadnou) dovolenou všem svým zaměstnanců, nebo jen určitým zaměstnancům v části svého provozu?  Přinášíme Vám shrnutí podmínek, které musí zaměstnavatel dodržet, aby mohl svým zaměstnancům nařídit dovolenou.

Kde najdete právní úpravu čerpání dovolené v zákoníku práce?

Čerpání dovolené je upraveno v § 217 - § 219 zákoníku práce a specifický institut hromadného čerpání dovolené (tzv. celozávodní dovolená) je upraven v následujícím ustanovení § 220 zákoníku práce.

Obecně k podmínkám čerpání dovolené

V úvodu je nutné zmínit, že termín čerpání dovolené určuje primárně zaměstnavatel. Je proto mylné se domnívat, že si zaměstnanec může libovolně určit, v jakých dnech bude dovolenou čerpat a kdy na dovolenou nastoupí. Zaměstnanec pouze může požádat zaměstnavatele o určení dovolené v jím navrženém termínu a požádat jej, aby tento termín schválil.

Zaměstnavatel je povinen při stanovení termínu dovolené dodržet následující podmínky:

1. oznámit zaměstnanci termín čerpání dovolené alespoň 14 dní předem (nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel jinak),
2. poskytuje-li se dovolená po částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vkuse (nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel jinak),
3. dovolená nesmí být určena na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance je možné dovolenou určit pouze na žádost zaměstnance.

Nařízení dovolené v době trvání překážek na straně zaměstnavatele

V souvislosti s podmínkou uvedenou výše pod písm. c) vyvstává otázka, zda může zaměstnavatel v době trvání tzv. jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce)¹, nařídit zaměstnanci čerpání dovolené? 

Máme za to, že existence překážky v práci na straně zaměstnavatele (dle § 208 zákoníku práce) zaměstnavateli nebrání, aby zaměstnancům nařídil dovolenou. Dle Stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů k výkladovým problémům vyplývajícím ze zákoníku práce² (dále jen „Stanovisko AKV“)  „zákoník práce omezuje ve svém ustanovení § 217 odst. 4 zaměstnavatele v tom, že nesmí určit čerpání dovolené na dobu některých překážek v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená a rodičovská dovolená), a u ostatních překážek v práci na jeho straně tak smí učinit jen na žádost zaměstnance. O překážkách v práci na straně zaměstnavatele se zákoník práce v tomto ohledu vůbec nezmiňuje. To znamená, že takovému postupu, samozřejmě za dodržení podmínek pro určení čerpání dovolené (zejména písemného oznámení zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, není-li mezi nimi dohodnuta kratší doba –
§ 217 odst. 1 věta poslední ZP), právní předpisy nebrání. V tomto případě nebude zaměstnavatel zpravidla moci postupovat při určení čerpání dovolené podle rozvrhu čerpání dovolené (§ 217 odst. 1 věta první ZP).“

Jinými slovy, pokud zaměstnavatel musel uzavřít pracoviště nebo omezit provoz svého podnikání v důsledku krizových opatření nařízených vládou ČR, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce. Po dobu trvání této překážky náleží zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku. Taková překážka v práci na straně zaměstnavatele však zaměstnavateli nebrání, aby určil svým zaměstnancům čerpání dovolené v době jejího trvání. V případě, že by zaměstnavatel tohoto práva nařídit zaměstnanci čerpání dosud nevyčerpané dovolené nevyužil a posléze by došlo ke skončení pracovního poměru zaměstnance, byl by zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci „náhradu mzdy nebo platu vlastně dvakrát – nejprve ve vztahu k překážce v práci dle ustanovení § 208 ZP a posléze za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru, jak stanoví § 222 odst. 2 ZP“³.

Jak je to s celozávodní dovolenou a kdy ji lze zaměstnancům nařídit?

Zaměstnavatel podle § 220 zákoníku práce může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí, určit hromadné čerpání dovolené (celozávodní dovolená), tedy všem zaměstnancům zaměstnavatele. Hromadnou dovolenou je možné nařídit jen pokud je to nutné z provozních důvodů. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace a ani rada zaměstnanců, určuje hromadné čerpání dovolené zaměstnavatel sám. 

Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny a u uměleckých souborů z povolání nesmí činit více než čtyři týdny. Určení hromadného čerpání dovolené navíc není možné z jiných, než provozních důvodů, pod které však nespadá tzv. jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele. Dle výkladu odborné literatury⁴ provozními důvody „však není nemožnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnancům práci například při nedostatku zakázek, při nedostatku surovin, poruchách na zařízení apod., které zákoník práce řeší jako překážky v práci na straně zaměstnavatele v § 208 a 209, případně prostoje v § 207.“ 

Dle výše uvedeného by proto měli zaměstnavatelé uvážit, zda je pro ně výhodné nařídit zaměstnancům čerpání dovolené v době trvání krizových opatření způsobených koronavirem. Při nařízení čerpání dovolené zaměstnavatel musí vždy dodržet podmínky, které stanoví zákoník práce a zároveň by měl zvážit, zda není v jeho situaci možné nařídit čerpání hromadné dovolené. V každém případě je vždy nutné posoudit individuálně provoz daného zaměstnavatele a dle toho zvolit vhodný postup. Pokud si nevíte v otázkách nařízení dovolené rady, jsme připraveni Vám pomoci.

__________________________________________________________

¹§ 208 ZP: „Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207 ZP, přísluší mu náhrady mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a § 87 ZP).“

²Výkladová stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (XII./B), přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV dne 18. a 19. října 2013  v Týnci nad Sázavou (dostupné zde).

³Tamtéž.

⁴Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. s. 900 – 901.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Čtěte také:

• Mzdy proplatí firmám stát
• Pravidla home office
• Výpověď v době koronavirové
• Koronavirus - připravované změny v oblasti ošetřovného
• Hromadná karanténa měst a obcí
• Hromadné propouštění 2020
• Koronavirus z pohledu zákoníku práce