Doprovod na valné hromadě u s.r.o.

Jednou z mnoha novinek, kterou přinesla novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, je také oprávnění společníka mít na jednání valné hromady svůj doprovod. Účelem zakotvení doprovodu je bezpochyby zajištění podpory a pomoci společníkovi při posuzování obtížných otázek (ať už technického, ekonomického či právního charakteru), které mohou být na valné hromadě řešeny.

Osoba doprovázející společníka a povinnost mlčenlivosti

Osobou doprovázející společníka na valné hromadě pak může být - v závislosti na tom, co bude na valné hromadě řešeno - v zásadě kdokoliv. Zákon v tomto směru nestanoví žádné požadavky, vyjma početního omezení, kdy společníka na valné hromadě nemůže doprovázet více nežli jedna osoba. V praxi se nejčastěji bude jednat o příbuzného společníka, advokáta, daňového poradce, konzultanta či jiného odborníka, který bude schopen společníkovi v projednávané věci náležitě pomoci. Je však nutné vnímat, že doprovod plní pouze poradní funkci, nemůže tak společníka zastupovat (např. za něj vykonávat hlasovací právo či vznášet protest), ledaže by byl za tímto účelem vybaven plnou mocí, která by ho k těmto úkonům opravňovala.[1]

Novela dále stanoví, že tato osoba musí společnosti doložit, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník, kterého doprovází. Protože na valné hromadě jsou často projednávány záležitosti, které nejsou veřejně přístupné a jejichž zpřístupnění by bylo způsobilé přivodit společnosti újmu, bude doprovázený společník muset svůj doprovod smluvně zavázat k mlčenlivosti [např. na základě dohody o mlčenlivosti (NDA)] minimálně v tom rozsahu, v jakém je k ní zavázán sám.

Poněkud problematickou skutečností je, že společníkovi ze zákona neplyne konkrétní povinnost zachovávat mlčenlivost (byť ji samozřejmě lze ujednat ve společenské smlouvě). Tuto povinnost mlčenlivosti však dle komentářové literatury lze dovodit z povinnosti loajality společníka a dále také z obecné povinnosti společníka jakožto smluvní strany společenské smlouvy zachovávat důvěrné údaje a sdělení ve smyslu § 1730 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.[2]

Existenci povinnosti zachovávat mlčenlivosti pak nebude zapotřebí dokládat v případě osob, kterým plyne tato povinnost přímo ze zákona (např. advokát či daňový poradce). U těchto osob zřejmě postačí, pokud doloží, že jsou osobami, které jsou ze zákona povinnost zachovat mlčenlivost.

V souladu s § 188 odst. 2 se budou osoby doprovázející společníky účastné na valné hromadě zapisovat do listiny přítomných, a to s uvedením jména a sídla nebo bydliště.

Modifikace práva na doprovod

Společníkovi svědčí právo na doprovod ze zákona. To však nebrání tomu, aby společenská smlouva toto jeho práva omezila (např. tak, že účast doprovodu bude podmíněna schválením valné hromady), modifikovala (např. tak, že společníka může doprovázet více nežli jen jedna osoba) či zcela vyloučila. Podle odborné literatury však není přípustné, aby společníkovi bylo jeho právo na doprovod omezeno či zcela odepřeno na základě usnesení valné hromady.[3]

Odkdy se uplatní právo společníka na doprovod?

Novela pak v rámci přechodných ustanovení stanoví, že právo společníka na doprovod se použije:

• v případě kapitálových společností (včetně s.r.o.), které vznikly před 1. 1. 2021 a jejichž společenská smlouva neupravuje přítomnost jiných osob než společníků na valné hromadě, až od 1. 1. 2023,
• v případě společností, které vznikly 1. 1. 2021 či později, pak bez dalšího od jejich vzniku.

Společnostem vzniklým před novelou je tak ponechán prostor k tomu, aby přizpůsobily svou společenskou smlouvu změně, která vůči nim začne platit od 1. 1. 2023, a právo na doprovod omezily, modifikovaly či zcela vyloučily.

Obdobně také dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že „Z povinnosti loajality společníka (srov. § 212 odst. 1 větu první o. z. a v judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1436/2014) se přitom podává, že ten nesmí zpřístupnit třetím osobám žádné informace, jež se dozvěděl v souvislosti se svým postavením společníka (a výkonem práv plynoucích z účasti ve společnosti, zejm. práva na informace) a jejichž zpřístupnění třetím osobám by mohlo způsobit společnosti újmu (stejný závěr je třeba vztáhnout na případy, ve kterých by újma hrozila osobám ovládaným společností)“

Čtěte také:

• Nová úprava rozhodování per rollam u společností s ručením omezeným
• Souhrn nejdůležitějších změn ve velké novele zákona o obchodních korporacích

[1] ŠUK, Petr. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2020, s. 400.

[2] „Společník žádnou konkrétní povinnost mlčenlivosti ze zákona nemá. Je však možné založit jeho povinnost mlčenlivosti ve společenské smlouvě nebo se bude odvíjet od povinnosti loajality podle § 212 odst. 1 ObčZ. Máme za to, že z povinnosti loajality plyne obecná povinnost nepoužívat informace týkající se společnosti způsobem, který by poškozoval její zájmy. Tento závěr lze podpořit také poukazem na povinnost mlčenlivosti mezi smluvními stranami, jak ji předvídá § 1730 odst. 2 ObčZ, protože v základu společnosti stojí společenská smlouva a tu mají společníci povinnost dodržovat.“ (HAVEL, Bohumil in ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha, 2017, str. 333).

[3] ŠUK, Petr. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2020, s. 400.