Jak připravit firmu na prodej: Právní a daňové vady, které nejčastěji zhatí celou transakci

Prodej firmy se na první pohled jeví jako jednoduchá transakce. Praxe však ukazuje, že jde o komplexní proces s mnoha právními a daňovými úskalími. Nedostatečná příprava na due diligence často vede k odhalení skrytých vad, což může vyústit ve snížení kupní ceny, odklad transakce, nebo její úplné zrušení. V tomto článku se dozvíte, jakým chybám se nejčastěji vyhnout a jak se na prodej firmy efektivně připravit.

Rychlé shrnutí

• Nedostatečná příprava na due diligence – kupující prověřuje dokumentaci, účetnictví, právní záležitosti a skryté závazky. Nepřipravenost vede k problémům, které by bylo možné vyřešit dopředu.
• Zásadní daňové chyby při výběru struktury transakce – nesprávná volba mezi share dealem a asset dealem může připravit o statisíce až miliony korun v daňových zátěžích.
• Nejasná odpovědnost a skryté záruky – bez jasně sjednaných limitů odpovědnosti hrozí nároky kupujícího po dobu několika let v případě vad nebo porušení smluvních prohlášení a záruk.
• Chybějící nebo neúplná dokumentace – absence kvalitní dokumentace prodlužuje transakci, zvyšuje náklady na prověřování a umožňuje kupujícímu snižovat nabídku.

Nedostatečná příprava na due diligence: Nejčastější zásadní chyba

Základ každého úspěšného prodeje leží v přípravě na tzv. due diligence, která je jedním z nejdůležitějších bodů v celém procesu. Jde o hloubkovou analýzu firmy, kterou si provádí kupující a jeho poradci – právníci, daňoví poradci a auditoři. Jejich cílem je odhalit skutečný stav firmy a identifikovat všechna rizika.

Mnozí majitelé podceňují tento krok a brání se sdělování informací. Chyba. Když kupující při prověrce narazí na problém, který jste tajili nebo kterého si nebyl vědom, nastávají dva scénáře: buď transakce padne, nebo vám sníží cenu v řádech desítek procent.

Příkladem může být právní spor s bývalým zaměstnancem, kterého jste nezmínili, neregistrovaná ochranná známka, nebo daňový problém z minulých let. Všechno to kupující odhalí a promítne do nižší nabídky.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují provést si tzv. „due diligence nanečisto" ještě dříve, než firmu nabídnete k prodeji. V této fázi obvykle dává smysl zapojit i právní podporu pro nastavení transakce a dokumentace v rámci prodeje firem a transakčního poradenství. Projděte sami všechny důležité oblasti firmy: zkontrolujte účetnictví, právní dokumenty, smlouvy se zákazníky a dodavateli, registraci duševního vlastnictví, údaje o zaměstnancích a veškeré právní spory.

Vytvořte si seznam těch věcí, které nejsou v pořádku, a opravte je ještě během přípravy na prodej.

Zásadní oblasti, na které se kupující vždy zaměří:

• Finanční stav firmy: Kupující si prověří účetnictví, daňová přiznání, cash flow a všechny finanční výkazy. Hledá nesrovnalosti, skryté dluhy, nevyřešené daňové problémy nebo neobvyklé transakce. Pokud máte problémy s daňovým přiznáním nebo jste si nebyli jistí výpočty, opravte to dopředu. Praktické souvislosti, kdy se daňová rizika v prověrce nejčastěji projeví (např. u nedobytných faktur), shrnuje i novinka Nezaplacené pohledávky v B2B: Kdy lze ztrátu z faktur uplatnit jako daňový náklad a splnit přísné podmínky finančního úřadu.
• Právní záležitosti a smlouvy: Kupující chce vidět veškeré smlouvy se zákazníky, dodavateli, pronajímateli a věřiteli. Kontroluje, zda existují nějaká omezení, která by mohla bránit prodeji. Třeba: Musí být banka, pronajímatel nebo obchodní partner informován o změně vlastníka? Je v některé smlouvě klauzule, která by transakci zarazila? Jsou všechny smlouvy platné a jejich podmínky splňovány?
• Pracovněprávní záležitosti: Kupující zjišťuje, jaké závazky firmu čekají vůči zaměstnancům. Hledá spory s bývalými zaměstnanci, nezaplacené mzdy, problémy s pojištěním, či neplnění právních povinností. Pro nastavení pracovněprávních dokumentů a prevenci sporů při prodeji firmy lze využít také podporu v oblasti pracovního práva. Nezáleží na tom, zda jde o věci, kterých si vy sami nevšimnete – kupující si jich všimne a promítne si to do ceny.
• Duševní vlastnictví: Pokud má vaše firma patenty, ochranné známky, design nebo software – všechno se musí najít zaregistrované, a musí být zřejmé, kdo je vlastníkem. Pokud porušujete něčí duševní vlastnictví, hrozí vám soudní spor, který kupující automaticky zohlední do své kalkulace.

Právní due diligence v praxi: Co si kupující opravdu prohlíží

Due diligence není jen pasivní prohlídka. Jsou to systematické kontroly, které běžně zahrnují:

• Přezkum všech právních dokumentů související se společností – společenská smlouva, stanovy, rozhodnutí valné hromady, zápisy z valných hromad a všechny změny v právní struktuře. Zde kupující věnuje zvláštní pozornost tomu, zda byl veškerý obsah v pořádku registrován, zda jsou všechny podpisy ověřeny a zda neexistují právní nejasnosti v historii firmy.
• Kontrola všech smluv a jejich podmínek – smlouvy se zákazníky, dodavateli, pronajímateli, bankami a dalšími. Zvláště důležité: Obsahují nějaké klauzule, které by transakci mohly zarazit? Existují klauzule, které mění nebo ruší práva při změně vlastníka? Jsou v těchto smlouvách nějaká omezení, která by byla pro nového majitele nevýhodná?
• Identifikace všech právních rizik a pasiv – existují nějaké závazky, které nejsou uvedeny v účetnictví? Daňové souvislosti reorganizací a převodů uvnitř skupiny, které se často promítají i do identifikace „skrytých“ pasiv, rozebírá novinka Daňové dopady fúzí a odštěpení: Jak dodržet pravidla pro daňovou neutralitu při reorganizaci firemních struktur. Jsou nějaké budoucí povinnosti, které vyplynou v budoucnu? Jsou nějaké ekologické zátěže, které by mohly vést k povinnosti jejich odstraňování? (To je obzvláště důležité v případě prodeje průmyslové nemovitosti –  se totiž může přenést na nového majitele.)
• Kontrola souladu s právními předpisy – funguje vaše firma v plném souladu se všemi relevantními předpisy? Máte veškeré potřebné licence a povolení? Plníte všechny compliance povinnosti? Jsou registrované všechny údaje, které by měly být registrované?

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci s tímto procesem ještě dříve, než zahájíte formální prodej. Mohou vám provést právní audit, odhalit slabá místa a pomoci vám je vyřešit. To vám ušetří čas a zajistí, že když se k due diligence skutečně přistoupí, budete připraveni.

Zásadní daňové chyby: Share deal versus asset deal

Jedna z nejčastějších chyb, kterou majitelé dělají, je podceňování daňových dopadů prodeje. Právě volba mezi share dealem (prodej podílů) a asset dealem (prodej majetku) může znamenat rozdíl v řádech milionů korun.

Share deal: Prodej podílů nebo akcií

Při share dealu kupující kupuje váš podíl či akcie v obchodní korporaci. Společnost samotná zůstává stejná – pouze se změní vlastník. Z tohoto pohledu jde o jednodušší řešení: uzavřete jednu smlouvu a hotovo.

Daňově je situace v roce 2026 příznivá: Pokud fyzická osoba splní časový test (5 let pro podíly v s.r.o. a dalších obchodních korporacích, 3 roky pro cenné papíry jako jsou akcie), je celý příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmů fyzických osob bez ohledu na výši transakce. Bez limitů, ať prodáváte za 50 milionů nebo 500 milionů – daň zaplatíte nula korun.

Uvedené platí v souladu s § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném k roku 2026.

Podmínka: Být majitelem po dobu stanoveného času. Pokud tomu tak je, jde o skvělý scénář.

Ale pozor: Kupující při share dealu nepřebírá pouze současný stav firmy – kupuje si také její historii. Všechny skryté problémy, staré právní spory, nevyřešené daňové otázky – všechno zůstane ve firmě pod novým majitelem. Proto je u share dealu výrazně větší důraz na due diligence a smluvní ochranu kupujícího prostřednictvím prohlášení a záruk.

Asset deal: Prodej majetku a aktiv

Při asset dealu prodáváte jednotlivá aktiva: nemovitosti, stroje, zásoby, pohledávky, práva k duševnímu vlastnictví apod. Společnost samotná zůstává v původním majetku.

Daňově je to případ podstatně méně příznivý. Podnik nejprve zaplatí daň z příjmů právnických osob (21 % ze zisku) a následně si musíte zisk vyplatit jako dividendu, která podléhá srážkové dani (15 %).

Celkový daňový dopad představuje efektivní zdanění 32,85 %. Při zisku 3 milionů Kč tak zaplatíte přes 985 tisíc korun na daních.

Rozdíl oproti share dealu – přes milion korun ztraceno.

Asset deal má ale jednu výhodu: kupující přebírá pouze to, co je výslovně uvedeno v kontraktu. Nevstupuje do starých závazků, pokud je neproberete. To je pro prodávajícího nižší riziko ohledně starých problémů, ale pro kupujícího naopak. V určitých situacích (třeba chcete-li se vypořádat se starými problémy, které by jinak odradily kupujícího od share dealu) to může být řešení.

Daňoví poradci a právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci správně zvážit obě varianty podle vaší konkrétní situace. Důležité je říci, že toto rozhodnutí musí padnout ještě dříve, než se pustíte do formálního prodeje – výsledné daňové a právní dopady totiž ovlivní absolutně vše.

Nejčastější otázky k daňovým dopadům prodeje

1. Platím daň i pokud prodám firmu se ztrátou?
Pokud prodáváte podíl nebo akcie a výsledek je daňová ztráta (prodejní cena je nižší než vaše nabývací cena), pak z tohoto příjmu daň z příjmů neplatíte. Je však důležité vědět, že daňová ztráta z prodeje podílů či akcií, které splňují časový test pro osvobození, není obecně daňově uznatelná a nelze ji započíst proti jiným zdanitelným příjmům. V případě zdanitelných příjmů z prodeje lze ztrátu z prodeje téhož druhu majetku započíst pouze do výše souvisejících zisků. Pro konkrétní situace je vhodné konzultovat daňového poradce.

2. Co když jsem firmu zdědil a teď ji prodávám?
Zde se vám otevírá speciální režim. Pokud jste firmu zdědili, doba, po kterou ji vlastnil zůstavitel (původní majitel), se ke vaší době vlastnictví připočítává pro účely splnění časového testu osvobození od daně z příjmů. To znamená, že pokud např. zůstavitel vlastnil firmu 3 roky a vy ji vlastníte další 2 roky, váš časový test je již splněn (5 let). Tato výjimka je upravena v § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů.

3. Vím, že jsem podnikatel na DPH. Platí se na prodej firmy DPH?
Prodej podílů (share deal) je osvobozen od DPH, neboť se považuje za dodání cenného papíru ve smyslu § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH). Pokud je to asset deal a prodáváte obchodní závod nebo jeho funkčně samostatnou část jako celek, je typicky osvobozen také od DPH podle § 56a ZDPH. Pokud však prodáváte pouze jednotlivá aktiva (např. stroje mimo režim prodeje závodu), DPH se uplatní za standardních podmínek. Toto rozlišení je kritické a chyby zde vedou k doměření DPH a souvisejícím penálům. Proto právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují strukturovat transakci již od začátku.

Odpovědnost za vady a prohlášení a záruky: Jak si ohlídat riziko

Jedna z nejrizikovějších částí kupní smlouvy jsou prohlášení a záruky (v anglických smlouvách zvaná „representations and warranties"). Těmi prodávající slibuje kupujícímu, že určitá fakta o firmě jsou pravdivá.

Typické prohlášení a záruky zahrnují:

• Že firma má všechny potřebné licence a povolení.
• Že všechny uvedené finanční údaje jsou správné a úplné.
• Že neexistují žádné skryté dluhy nebo právní spory.
• Že účetnictví je vedeno v souladu se zákony.
• Že všechny smlouvy se zákazníky a dodavateli jsou platné.
• Že veškeré duševní vlastnictví je chráněno a není porušováno.

Pokud se později ukáže, že vaše prohlášení nebyla pravdivá, hrozí vám odpovědnost vůči kupujícímu. Pokud se objeví problém, který jste měli v prohlášeních garantovat, kupující na vás může uplatnit nárok na náhradu škody. To se může vyskytnout měsíce nebo i roky po prodeji.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Právě proto je kriticky důležité správně sjednat limity odpovědnosti v kupní smlouvě. Bez adekvátního smluvního ujednání platí obecná pravidla občanského zákoníku pro odpovědnost za vady, která stanovují oznamovací lhůtu dva roky od převzetí věci (u obchodního podílu) nebo závodu.

Pro nároky z porušení smluvních prohlášení a záruk se pak uplatní obecná tříletá promlčecí lhůta, pokud není v kupní smlouvě sjednáno jinak.

Je však třeba poznamenat, že pro určité specifické druhy rizik, jako jsou například ekologické závazky či daňové nedoplatky, mohou právní předpisy stanovit i delší lhůty. Bez omezení výše odpovědnosti v kupní smlouvě může toto číslo dosáhnout milionů korun.

Správná strategie zahrnuje:

• Omezení odpovědnosti v čase – domluvit si s kupujícím, do kdy se mohou nároky uplatňovat. Typicky se sjednávají lhůty 12–24 měsíců od uzavření transakce pro běžné vady, s výjimkami pro daňové a právní povinnosti, kde mohou být lhůty delší.
• Omezení výše odpovědnosti – obzvláště důležité je sjednat si cap (strop odpovědnosti) – maximální částka, kterou budete muset zaplatit za všechna porušení záruk dohromady. Bez capu může kupující dělat nároky bez limitu.
• Basket a Threshold – sjednat si minimální práh (třeba 50 tisíc Kč), pod kterým se nároky neposuzují vůbec. Zvyšuje se tak jednoduchost a sníží se papírování kvůli drobnostem.
• Disclosure Letter – důležitý dokument, které je přílohou kupní smlouvy. Zde si vypíšete vše, co vylučuje odpovědnost. Cokoli, co v disclosure letteru uvedete, vám neuškodí – kupující si věc přečte a přesto koupi zafinancuje, takže nemůže později říci, že to nevěděl.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou tyto mechanismy správně nastavit. Nejde jen o to vymyslet čísla – jde o to, aby odpovědnost byla spravedlivě rozdělena, aby transakce byla férová a aby později nedošlo k nepříjemným překvapením pro obě strany.

Pracovněprávní problémy: Zapomenutá dimenze

Prodej firmy často znamená přechod zaměstnanců na nového majitele. Zde zákon stanovuje specifické povinnosti, které se majitelé často snaží obejít – s katastrofálními následky.

Když se prodává obchodní závod nebo jeho podstatná část, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na nového zaměstnavatele automaticky, přímou silou zákona. Nelze to vyloučit v kupní smlouvě, zaměstnanci přecházejí se všemi právy, mzdami a benefity.

Naši specialisté pro Vás: 

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

advokát, řídící partner

• dohnal@arws.cz

Mgr. Marek Hučík

advokát, partner

• hucik@arws.cz

Majitelům se to často nelíbí – snaží se říci „zaměstnanci zůstávají v původní firmě" nebo „kupující si zaměstnance vybere". Není to tak jednoduché a hrozí vám pokuta až do 200 tisíc korun za porušení informační povinnosti podle § 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Povinnosti prodávajícího zahrnují:

• Informovat zaměstnance nejpozději 30 dní předem – zaměstnanci se musí dozvědět o změně vlastníka včas a být informováni o všech právních, ekonomických a sociálních důsledcích. Tuto povinnost ukládá . Když ji zanedbáte, zaměstnanci se mohou rozhodnout skončit pracovní poměr bez omezení a s právem na odstupné.
• Poskytnout kupujícímu všechny relevantní informace – kupující potřebuje znát složení týmu, pracovní pozice, smlouvy, mzdy, benefity a veškeré problémy, které si vezme s sebou.
• Zajistit korektní přechod – nový zaměstnavatel vstupuje do práv a povinností původního zaměstnavatele. Musí zajistit, aby přejímající zaměstnanci měli pracovní podmínky v souladu s existujícími pracovními smlouvami a kolektivními smlouvami. Nemůže jim jejich práva jednostranně snížit bez dodržení zákonných postupů.

Často se stává, že klíčoví zaměstnanci během akvizice z firmy odcházejí, neboť neví, co se bude dít, či se bojí změny. To je obrovské riziko. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují provést si takzvanou due diligence zaměstnanců – identifikovat klíčové lidi a zajistit jejich plynulý přechod.

Nejčastější otázky k pracovněprávním aspektům prodeje

1. Mohu zaměstnance zbavit benefitů, které měli, když si je vezme noví majitel?
Ne. Když dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nový zaměstnavatel vstupuje do všech existujících práv a povinností z pracovního poměru. To znamená, že zaměstnancům zůstávají zachovány jejich stávající pracovní podmínky, včetně benefitů. Případné změny pracovních podmínek je nutné provést v souladu se zákoníkem práce (např. dohodou se zaměstnancem, nebo výpovědí z organizačních důvodů v souladu se zákonem).

2. Co se stane, když zaměstnanec během prodeje vůbec neví, co se děje?
Pokud jste zaměstnance neinformovali v povinném 30denním termínu před přechodem práv a povinností, zaměstnanec se může podle § 339a odst. 1 zákoníku práce rozhodnout skončit pracovní poměr výpovědí bez udání důvodu. Výpověď musí být dána do 15 dnů ode dne, kdy se o přechodu dozvěděl (nejpozději do 15 dnů od účinnosti přechodu), a pracovní poměr končí dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Zaměstnanci v takovém případě náleží odstupné. To je pro nového majitele nepříjemné a pro vás jako prodávajícího pokutovatelné.

3. Musí všichni zaměstnanci přejít k novému majiteli?
Ne automaticky. Pokud dojde k přechodu celého obchodního závodu, přecházejí všichni zaměstnanci, kteří pro tento závod pracují. Pokud se ale převádí pouze část obchodního závodu, přecházejí s ní jen zaměstnanci, jejichž činnost se přímo týká převáděné části. I to musí být jasně definováno a řádně sjednáno, případně posouzeno, zda se skutečně jedná o část závodu způsobilou samostatné hospodářské činnosti.

Dokumentace a administrativní háčky

Maličkost, co se během prodeje často opomíjí: správné, úplné a kvalitní dokumenty. Jakmile kupující vidí špatnou dokumentaci, okamžitě mu to signalizuje, že v dohodách nejsou věci v pořádku. A začíná se ptát dalších otázek.

Zásadní dokumenty, které musíte mít připraveny:

• Účetnictví a daňová přiznání – účetní výkazy za posledních 5 let (případně i déle), všechna daňová přiznání a jejich přílohy za dobu trvání promlčecí lhůty pro daňové nedoplatky, výkazy DPH, přehledy mezd. Všechno bez výjimek.
• Smlouvy – absolutně všechny smlouvy, které firma má: se zákazníky, dodavateli, pronajímateli, bankami, pojišťovnami apod. Žádné výjimky typu „to je samo sebou zřejmé". 
• Právní dokumenty – zakládací dokumenty, společenská smlouva, stanovy, rozhodnutí valné hromady, zápisy z valných hromad či zasedání jednatelů, všechny změny v právní struktuře a dokumentace k zápisům do obchodního rejstříku. Pokud existují nějaké starší procesy či změny, měly by být také jasně zdokumentovány.
• Evidence majetku – soupis všeho majetku, který firma vlastní: nemovitosti, stroje, software, pohledávky apod. U nemovitostí musejí být jasné vlastnické vztahy a aktuální výpisy z katastru nemovitostí.
• Duševní vlastnictví – přehledy všech registrací: patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, domény, copyright na software. Pokud něco není zaregistrované, musíte to vysvětlit.
• Majetek a záruky – výčet všeho, co máte zajištěno, zatíženo nebo omezeno právními závazky. Třeba: je nemovitost zatížena hypotékou? Je na ní zástava věřitele? Má nějaké věcné břemeno?
• Zaměstnanci – kompletní seznam zaměstnanců, jejich pracovní smlouvy, mzdové listy, interní předpisy, dohody o mlčenlivosti, příslušné pojistné doklady a zápisy v sociálních a zdravotních pojišťovnách.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci tuto dokumentaci připravit a ověřit, že je všechno v pořádku, ještě dříve než se firma setká s kupujícím. Práce s detaily zde ušetří čas a problémy později.

Nejčastější otázky k přípravě dokumentace

1. Jaká stará dokumentace opravdu potřebuji? Až 10 let?
Standardně se požaduje účetnictví a daňová přiznání za posledních 5 let. Pro účely daňové kontroly je však promlčecí lhůta pro stanovení daně obecně 3 roky, ale může se prodloužit až na 10 let (např. při daňové ztrátě, zahájení daňové kontroly, nebo při využití určitých daňových výhod). Proto je vhodné mít k dispozici daňovou dokumentaci i za delší období. Některé smlouvy mohou být starší (zejména dlouhodobé se zákazníky či pronajímateli), takže je vhodné mít je všechny. U právních záležitostí se doporučuje veškerá dokumentace od založení firmy.

2. Co když vím, že něco v dokumentaci není v pořádku?
Lepší je to napravit dopředu nebo to transparentně uvést v disclosure letteru. Pokud vám to později vyplave během kupujícího due diligence a bude zřejmé, že jste to skrýval, ztratíte kredibilitu a sníží se vám cena. Transparentnost vítězí.

3. Kolik stojí, aby nám všechno zkontroloval právník?
Cena se liší podle rozsahu prověrky a velikosti firmy. Obvykle se jedná o desítky tisíc korun za celkový právní audit. Je to však investice, která se vrátí ve formě hladšího prodeje a vyšší ceny.

Závěrečné shrnutí

Prodej firmy je komplexní proces, který vyžaduje důkladnou přípravu. Majitelé, kteří si myslí, že stačí jen sjednat si s kupujícím cenu a podepsat papír, budou hořce zklamáni.

Bez pečlivé přípravy na due diligence, bez pochopení daňových dopadů volby struktury transakce, bez jasného smluvního ujednání odpovědnosti a bez kvalitní dokumentace se výrazně zvyšuje riziko, že transakce skončí špatně: nižší cenou, odkládáním, nebo úplným selháním.

Právníci a daňoví poradci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti s těmito problémy řadu let. Vědí, na co si dát pozor, jak strukturovat prodej tak, aby byl co nejúspěšnější, a jak optimalizovat daňové dopady. Nejsou to pouze teoretické znalosti – je to praktická zkušenost s tisíci situacemi z praxe.

Pokud si chcete zajistit, že prodej firmy bude bezpečný, že nebudete riskovat zbytečné chyby, pokuty, nebo že ztratíte vyjednávací pozici, obraťte se na právníky z ARROWS advokátní kanceláře.

Pomohou vám s právním auditem firmy, se strukturací transakce, s přípravou všech dokumentů a se smluvním ujednáním. Kontaktujte nás na office@arws.cz a domluvte si první konzultaci.

FAQ - Nejčastější otázky k prodeji firmy

1. V jakém okamžiku bychom měli začít s přípravou na prodej firmy?
Ideálně 6–12 měsíců dopředu. To vám dá čas na to, abyste si provedli vlastní prověrku, opravili všechny problémy, které najdete, a připravili veškerou dokumentaci. Pokud se o prodej rozhodujete teď a chcete prodat do 3 měsíců, je to sice možné, ale riziko chyb se zvyšuje. Kontaktujte právníky z ARROWS advokátní kanceláře co nejdříve – office@arws.cz.

2. Kolik to bude stát na právních a daňových poradenských službách?
Cena se liší podle velikosti firmy a rozsahu potřebné prověrky. Obvykle se jedná o desítky až stovky tisíc korun za celkový právní audit, přípravu dokumentace a smluvní poradenství. Investice se vám vrátí, když díky dobré přípravě prodáte za vyšší cenu nebo bez zbytečných odkladů a komplikací. 

3. Co se stane, pokud se během prodeje objeví nějaký právní problém, který jsem neznal?
Právě proto je důležitá prověrka dopředu. Pokud se během kupujícího due diligence objeví překvapení, kupující vám bude snižovat nabídku nebo se od transakce odtáhne. Pokud ale víte o problému dopředu a řešíte ho správně (buď ho vyřešíte, nebo ho transparentně uvedete v disclosure letteru), jste lépe připraveni vyjednat podmínky. 

4. Mohu si zaměstnance během prodeje „ponechat pro sebe"?
Pokud dojde k přechodu obchodního závodu, zaměstnanci přecházejí na nového majitele automaticky – zákon (konkrétně § 338 a násl. zákoníku práce) to tak stanoví. Nemůžete jim v tom zabránit. Pokud se prodává pouze část podniku (asset deal), přecházejí s ní jen zaměstnanci, jejichž činnost se přímo týká převáděné části. Všechny detaily ohledně přechodu zaměstnanců musíte mít jasně sjednané a zaměstnanci musejí být řádně informováni. 

5. Co znamená „earn-out" a měl bych si jej sjednat?
Earn-out znamená, že část kupní ceny vám bude vyplacena až po nějaké době (např. 2–3 roky), a její výše závisí na tom, jak si firma vede pod novým vlastníkem. Třeba: 80 % ceny v den prodeje, 20 % po roce, pokud firma dosáhne určitého zisku. Majitelé to nevítají, protože nejistota trvá dlouho. Je obvykle lepší si vyjednat 100 % vyplacení v den prodeje a případnou odpovědnost zajistit prostřednictvím escrow účtu (peníze se drží na speciálním účtu a uvolňují se postupně, když se nic nestane). Kontaktujte právníky z ARROWS pro detailní vyjednávání – office@arws.cz.

6. Musím informovat moji banku o prodeji, když je na nemovitosti hypotéka?
Ano. Pokud je na nemovitosti, kterou vlastní firma, hypotéka, banka musí svolit s prodejem. Banka chce vědět, že se hypotéka splatí z prodejní ceny (nebo se refinancuje), a že její zástavní právo zůstane ochráněno. Bez souhlasu banky se vlastně nemůžete efektivně rozhodnout prodávat zatíženou nemovitost. Řešte to se svojí bankou a ujistěte se, že všechny formality jsou v pořádku. 

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.